Dardanely
Obsah boxu
Dardanely (turecky Çanakkale Boğazı, řecky Δαρδανέλλια, Dardanellia), ve starověku známé jako Hellespont (řecky Ἑλλήσποντος, Hellespontos, doslova „Hellino moře“), je úzký, přirozeně vzniklý průliv a mezinárodně významná vodní cesta v severozápadním Turecku. Průliv tvoří součást kontinentální hranice mezi Evropou a Asií a odděluje asijskou část Turecka od té evropské.
Jako jedna ze dvou Tureckých úžin spojují Dardanely Marmarské moře s Egejským a Středozemním mořem a zároveň umožňují námořní spojení s Černým mořem přes Bospor. Průliv je přibližně 61 kilometrů dlouhý a jeho šířka se pohybuje od 1,2 do 6 kilometrů. Průměrná hloubka je 55 metrů, s maximální hloubkou 103 metrů v nejužším bodě u města Çanakkale.
Díky své strategické poloze byly Dardanely v historii dějištěm mnoha klíčových událostí, od mytické trojské války přes perské invaze až po drtivou bitvu o Gallipoli za první světové války. Dnes je jejich právní status upraven Úmluvou z Montreux, která zaručuje volný průjezd civilním lodím, ale omezuje pohyb vojenských plavidel.
📜 Historie
🏛️ Starověk a mytologie
Starověký název průlivu, Hellespont, je spojen s řeckou mytologií. Podle pověsti zde Hellé, dcera boiótského krále Athamanta, spadla ze zlatého berana při útěku před svou macechou Inó a utopila se. Průliv byl proto pojmenován „Hellino moře“.
Další známý mýtus spojený s Hellespontem je příběh o Héró a Leandrovi. Leandros každou noc přeplaval úžinu, aby se setkal se svou milovanou kněžkou Héró, která mu na cestu svítila lampou. Jedné bouřlivé noci však vítr lampu zhasil, Leandros ztratil směr a utonul. Héró se ze žalu vrhla do vln za ním.
Strategická poloha průlivu hrála klíčovou roli již v antice. Legendární město Trója se nacházelo poblíž západního vstupu do Dardanel a jeho bohatství pravděpodobně pramenilo z kontroly námořního obchodu. Trojská válka, jak ji popisuje Homér v eposu Ilias, mohla být ve skutečnosti konfliktem o nadvládu nad touto klíčovou obchodní cestou.
V roce 480 př. n. l. perský král Xerxés I. nechal přes Hellespont postavit dva pontonové mosty, aby jeho obrovská armáda mohla přejít z Asie do Evropy a zaútočit na řecké městské státy. V roce 334 př. n. l. průliv překročil v opačném směru Alexandr Veliký, čímž zahájil své tažení proti Perské říši.
Byzantium a Osmanská říše
Pro Byzantskou říši byly Dardanely životně důležitou tepnou, která chránila hlavní město Konstantinopol před námořními útoky z jihu. Kontrola úžiny byla klíčová pro obranu i prosperitu říše.
Po vzestupu Osmanské říše se Dardanely staly jedním z jejích hlavních cílů. V roce 1354 Osmané získali kontrolu nad poloostrovem Gallipoli, což byl jejich první opěrný bod v Evropě. K zajištění kontroly nad průlivem nechal sultán Mehmed II. v 15. století postavit na obou březích mohutné pevnosti: Kilitbahir na evropské straně a Çanakkale (Sultaniye) na asijské straně. Tyto pevnosti, vyzbrojené silnými děly, účinně uzavřely průliv pro nepřátelské lodě a učinily z něj „bránu do Istanbulu“. Po staletí byla úžina pod pevnou osmanskou kontrolou.
🌍 První světová válka: Bitva o Gallipoli
Nejznámějším vojenským střetnutím v historii Dardanel je bezpochyby Bitva o Gallipoli (turecky Çanakkale Savaşı) v roce 1915 během první světové války. Státy Dohody, zejména Britské impérium a Francie, se pokusily ovládnout průliv s cílem vyřadit Osmanskou říši z války, obsadit Istanbul a otevřít zásobovací trasu do carského Ruska.
Operace, jejímž hlavním strůjcem byl Winston Churchill, začala v únoru 1915 námořním útokem. Spojenecké bitevní lodě se pokusily umlčet osmanské pobřežní pevnosti, ale utrpěly těžké ztráty v minových polích a kvůli přesné dělostřelecké palbě. Po neúspěchu námořní fáze následovalo 25. dubna 1915 vylodění pozemních sil na poloostrově Gallipoli. Vojáci z Austrálie a Nového Zélandu (sdružení v jednotkách ANZAC) a britské i francouzské jednotky se setkali s tvrdým a odhodlaným odporem osmanských vojsk pod velením německého generála Limana von Sanderse. Klíčovou roli v obraně sehrál tehdy ještě nepříliš známý plukovník Mustafa Kemal Atatürk, budoucí zakladatel moderního Turecka.
Boje se změnily v brutální zákopovou válku s obrovskými ztrátami na obou stranách. Po osmi měsících krvavých a neúspěšných bojů byly dohodové síly nuceny se v lednu 1916 evakuovat. Bitva skončila drtivým vítězstvím Osmanské říše a stala se jedním z největších debaklů Dohody ve válce. Pro Turecko je vítězství u Çanakkale symbolem národní hrdosti, zatímco pro Austrálii a Nový Zéland představuje den vylodění (Anzac Day) nejdůležitější národní svátek, připomínající oběti a formování národní identity.
🌍 Geografie a hydrologie
Dardanely jsou tektonického původu a představují zatopené říční údolí. Průliv je charakteristický svým úzkým a klikatým tvarem. Nejužší místo, široké pouhých 1,2 km, se nachází u města Çanakkale.
Hydrologie Dardanel je komplexní. Existuje zde dvoustupňový systém proudění. Povrchový proud teče z Marmarského moře do Egejského moře a nese méně slanou vodu z Černého moře. V hlubších vrstvách naopak proudí hustší a slanější voda z Egejského moře do Marmarského moře. Tento systém proudění má významný vliv na místní ekosystém a námořní plavbu.
⚖️ Strategický a právní význam
Dardanely, spolu s Bosporem, tvoří jedinou námořní cestu mezi Černým a Středozemním mořem. Jejich kontrola tak dává strategickou výhodu a ekonomickou moc. V průběhu 19. a na počátku 20. století byla „otázka úžin“ jedním z klíčových témat evropské diplomacie, kdy se Ruské impérium snažilo získat volný přístup pro svou černomořskou flotilu, čemuž se bránily Velká Británie a další mocnosti.
Úmluva z Montreux
Současný právní režim proplouvání úžinami je definován Úmluvou z Montreux z roku 1936. Tato mezinárodní dohoda přiznává Turecku plnou suverenitu nad Dardanelami a Bosporem, ale zároveň stanovuje jasná pravidla pro proplouvání lodí.
- Obchodní lodě: Mají zaručenou naprostou svobodu proplutí v době míru.
- Válečné lodě: Jejich proplutí je přísně regulováno. Existují omezení týkající se celkové tonáže, typu lodí a délky jejich pobytu v Černém moři pro státy, které neleží na jeho pobřeží.
- Válečný stav: Pokud je Turecko ve válce nebo se cítí být bezprostředně ohroženo, má právo úžiny zcela uzavřít pro válečné lodě všech států.
Úmluva z Montreux je stále v platnosti a hraje klíčovou roli v geopolitické rovnováze regionu, což se ukázalo například během rusko-ukrajinského konfliktu, kdy Turecko na základě úmluvy omezilo proplouvání ruských válečných lodí.
🌉 Moderní infrastruktura
Po desetiletí byla doprava přes Dardanely zajišťována pouze trajekty. To se změnilo 18. března 2022, kdy byl slavnostně otevřen Most Çanakkale 1915 (turecky 1915 Çanakkale Köprüsü).
Tento visutý most spojuje města Gelibolu na evropské straně a Lapseki na asijské straně. S hlavním rozpětím 2023 metrů se stal v době svého otevření nejdelším visutým mostem na světě. Číslo 2023 v délce rozpětí symbolizuje sté výročí založení Turecké republiky v roce 1923. Most je součástí nového dálničního okruhu kolem Marmarského moře a výrazně zkrátil dobu cestování mezi Evropou a Asií v této oblasti.
🤓 Pro laiky
Představte si Dardanely jako velmi úzké a dlouhé dveře mezi dvěma velkými vodními "místnostmi" – Egejským a Marmarským mořem. Protože jsou to jediné dveře, které vedou dál do Černého moře, každý, kdo je v historii ovládal, měl obrovskou moc. Mohl kontrolovat veškerý obchod a pohyb vojenských lodí.
Právě proto se o tuto úžinu vedlo tolik bitev. Nejslavnější byla bitva o Gallipoli za první světové války, kde se Spojenci pokusili tyto "dveře" násilím otevřít, ale turečtí obránci je úspěšně ubránili.
Dnes existuje mezinárodní dohoda zvaná Úmluva z Montreux, která funguje jako "domovní řád". Říká, že Turecko je správcem těchto dveří. Obchodní lodě mohou volně proplouvat, ale pro válečné lodě platí velmi přísná pravidla, aby se předešlo konfliktům. Nedávno postavený obrovský most přes úžinu navíc usnadňuje cestování po souši mezi evropskou a asijskou částí Turecka.