Mustafa Kemal Atatürk

Rozbalit box

Obsah boxu

Mustafa Kemal Atatürk (narozen jako Ali Rıza oğlu Mustafa, * 19. května 1881 Soluň – † 10. listopadu 1938 Istanbul) byl turecký polní maršál, revoluční státník, spisovatel a zakladatel Turecké republiky, jejímž byl prvním prezidentem. Je považován za otce moderního Turecka. Jeho příjmení Atatürk, které znamená „Otec Turků“, mu udělilo Velké národní shromáždění Turecka v roce 1934.

Jako vojenský důstojník se proslavil během bitvy o Gallipoli v první světové válce. Po porážce Osmanské říše a jejím následném rozdělení dohodovými mocnostmi vedl turecké národní hnutí v turecké válce za nezávislost. Po úspěšném založení prozatímní vlády v Ankaře porazil síly vyslané Dohodou. Jeho vojenská tažení vedla k osvobození země a založení Turecké republiky.

Jako první prezident zavedl rozsáhlý program politických, ekonomických a kulturních reforem s cílem přeměnit bývalou osmanskou říši v moderní, sekulární a na Západ orientovaný národní stát. Principy jeho reforem, známé jako kemalismus, tvoří dodnes ideologický základ moderního Turecka.

📜 Život a kariéra

👶 Dětství a vzdělání

Mustafa se narodil v roce 1881 v Soluni (tehdy Selânik v Osmanské říši, dnes Thessaloniki v Řecku). Jeho otec Ali Rıza Efendi byl celní úředník, který se později stal obchodníkem se dřevem, a jeho matka byla Zübeyde Hanım. Z jejich šesti dětí se dospělosti dožil pouze Mustafa a jeho sestra Makbule.

Jeho rodné jméno bylo pouze Mustafa. Jméno Kemal (znamenající „dokonalost“ nebo „zralost“) mu údajně přidal jeho učitel matematiky na vojenské škole jako ocenění jeho vynikajících schopností. Po smrti otce se rodina přestěhovala na venkov, ale brzy se vrátil do Soluně, aby dokončil vzdělání. Proti matčině vůli se v roce 1893 zapsal na vojenskou školu. Pokračoval na vojenské akademii v Monastiru (dnes Bitola v Severní Makedonii) a nakonec absolvoval Osmanskou vojenskou akademii v Istanbulu v roce 1905 v hodnosti kapitána. Během studií se zapojil do tajných revolučních spolků, které kritizovaly absolutistickou vládu sultána Abdülhamida II.

🎖️ Vojenská kariéra

Po absolutoriu byl přidělen k Páté armádě v Damašku. Zde založil tajný spolek Vatan ve Hürriyet („Vlast a svoboda“). Později se připojil k vlivnějšímu Výboru pro jednotu a pokrok. V roce 1908 sehrál menší roli v mladoturecké revoluci, která obnovila ústavní monarchii.

Jeho první bojové zkušenosti přišly během italsko-turecké války (1911–1912) v Libyi a následně v balkánských válkách (1912–1913), kde se vyznamenal. Během první světové války se stal národním hrdinou. Jeho největší úspěch přišel v roce 1915, kdy jako velitel 19. divize sehrál klíčovou roli v odražení invaze dohodových vojsk na poloostrově Gallipoli. Jeho schopnost předvídat pohyby nepřítele a motivovat své muže v bitvě o strategické výšiny Chunuk Bair a Sari Bair zabránila pádu Istanbulu a zajistila mu povýšení na plukovníka a titul paša. Později bojoval na kavkazské a palestinské frontě.

🇹🇷 Turecká válka za nezávislost

Po podpisu příměří z Mudrosu v říjnu 1918, které znamenalo kapitulaci Osmanské říše, začaly dohodové mocnosti okupovat turecké území. Mustafa Kemal byl vyslán do Samsunu na pobřeží Černého moře s oficiálním úkolem dohlížet na demobilizaci osmanské armády. Místo toho však 19. května 1919 (datum, které je dnes v Turecku slaveno jako státní svátek) zahájil organizaci tureckého národního odporu.

Vydal Amasyjský oběžník, který prohlásil nezávislost a integritu země za ohroženou a svolal národní kongresy v Erzurumu a Sivasu. Tyto kongresy položily základy tureckého národního hnutí. 23. dubna 1920 bylo v Ankaře založeno Velké národní shromáždění Turecka, které Mustafu Kemala zvolilo svým předsedou a vrchním velitelem armády.

Následovala turecká válka za nezávislost (1919–1923) proti okupačním silám, především Řekům na západě, Arménům na východě a Francouzům na jihu. Klíčovými momenty byly bitva na řece Sakarya (1921), po níž získal hodnost maršála (Mareşal), a drtivé vítězství v bitvě u Dumlupınaru (1922), které definitivně zlomilo řeckou ofenzívu. Válka skončila podpisem Lausannské smlouvy v roce 1923, která uznala suverenitu nového tureckého státu v jeho dnešních hranicích.

⚙️ Reformy (Kemalismus)

Po vítězství ve válce za nezávislost se Atatürk pustil do radikální transformace turecké společnosti. Jeho ideologie, známá jako kemalismus, je založena na šesti základních principech (tzv. „šesti šípech“): republikanismus, populismus, nacionalismus, sekularismus, etatismus a reformismus.

⚖️ Politické reformy

• Zrušení sultanátu: 1. listopadu 1922 Velké národní shromáždění zrušilo Osmanský sultanát, čímž po více než 600 letech skončila vláda osmanské dynastie.
• Vyhlášení republiky: 29. října 1923 byla vyhlášena Turecká republika a Mustafa Kemal byl jednomyslně zvolen jejím prvním prezidentem. Hlavním městem se stala Ankara.
• Zrušení chalífátu: V březnu 1924 byl zrušen i chalífát, poslední symbol spojení státu a islámu.
• Jednostranický systém: Až do své smrti vládl Atatürk v rámci jednostranického systému vedeného jeho Republikánskou lidovou stranou (CHP). Opozice byla potlačena, což kritici označují za autoritářský rys jeho vlády.

🌐 Sekularizace

Sekularizace byla jádrem Atatürkových reforem. Cílem bylo oddělit islám od politiky a veřejného života.

• Byly zrušeny islámské soudy a zaveden občanský zákoník podle švýcarského vzoru, trestní zákoník podle italského a obchodní zákoník podle německého.
• Byly uzavřeny náboženské školy (medresy) a kláštery.
• V roce 1928 byla z ústavy odstraněna klauzule prohlašující islám za státní náboženství.
• Bylo zakázáno nošení fezu, tradiční mužské pokrývky hlavy, a naopak odrazováno nošení závoje u žen.

✍️ Jazyková a kulturní reforma

• Přijetí latinky: V roce 1928 byla arabská abeceda, používaná pro zápis turečtiny, nahrazena novou tureckou abecedou založenou na latince. Tato reforma dramaticky zvýšila gramotnost a usnadnila komunikaci se Západem.
• Zákon o příjmeních: V roce 1934 byl přijat zákon, který nařizoval všem občanům přijmout dědičné příjmení. Sám Mustafa Kemal přijal jméno Atatürk.
• Očista jazyka: Byla založena Společnost pro turecký jazyk, která měla za úkol „očistit“ turečtinu od arabských a perských výpůjček a nahradit je původními turkickými slovy.

👩 Práva žen

Atatürk významně posílil postavení žen ve společnosti.

• Nový občanský zákoník z roku 1926 zrovnoprávnil ženy v otázkách dědictví a rozvodu a zakázal polygamii.
• Ženy získaly volební právo v místních volbách v roce 1930 a plné volební právo v celostátních volbách v roce 1934, tedy dříve než v mnoha evropských zemích, jako je Francie nebo Švýcarsko.

🌍 Zahraniční politika

Atatürkova zahraniční politika se řídila heslem „Mír doma, mír ve světě“ (Yurtta sulh, cihanda sulh). Po letech válek se soustředil na udržení nezávislosti a územní celistvosti Turecka a na budování dobrých vztahů se sousedy.

• Navázal přátelské vztahy s bývalým nepřítelem, Řeckem, což vyvrcholilo dohodou o výměně obyvatelstva.
• Udržoval korektní vztahy se Sovětským svazem.
• V roce 1932 se Turecko stalo členem Společnosti národů.
• V roce 1934 inicioval vznik Balkánského paktu (Turecko, Řecko, Jugoslávie, Rumunsko) a v roce 1937 Saadabádský pakt (Turecko, Írán, Irák, Afghánistán) s cílem zajistit regionální bezpečnost.
• Jedním z jeho posledních diplomatických úspěchů bylo vyřešení otázky provincie Hatay (tehdy sandžak Alexandretta), která byla po referendu v roce 1939 (již po jeho smrti) připojena k Turecku.

🕊️ Osobní život a odkaz

Atatürk byl ženatý pouze jednou, v letech 1923–1925 s Latife Uşaklıgil, vzdělanou a na Západě orientovanou ženou. Manželství bylo bezdětné a skončilo rozvodem. Atatürk neměl žádné biologické děti, ale adoptoval osm dcer a jednoho syna. Jedna z jeho adoptivních dcer, Sabiha Gökçen, se stala první bojovou pilotkou na světě.

Jeho zdraví se začalo zhoršovat na počátku roku 1938. Byla mu diagnostikována cirhóza jater, pravděpodobně v důsledku nadměrné konzumace alkoholu. Zemřel 10. listopadu 1938 v 9:05 ráno v paláci Dolmabahçe v Istanbulu ve věku 57 let. Jeho smrt vyvolala v Turecku obrovský smutek. Jeho tělo bylo dočasně uloženo v Etnografickém muzeu v Ankaře a v roce 1953 bylo přeneseno do monumentálního mauzolea Anıtkabir v Ankaře, které se stalo poutním místem pro Turky.

Atatürkův odkaz je v Turecku všudypřítomný. Jeho portréty visí ve všech veřejných budovách, jeho sochy stojí v každém městě a jeho jméno nese mnoho institucí, včetně istanbulského mezinárodního letiště. Je uctíván jako zachránce národa a tvůrce moderního státu. Jeho odkaz je však také předmětem debat, zejména ohledně autoritářských aspektů jeho vlády a potlačování politické a náboženské opozice.

🤔 Pro laiky

• Co znamená Atatürk? Příjmení „Atatürk“ mu udělil turecký parlament a znamená „Otec Turků“. Je to výraz nejvyšší úcty k jeho roli zakladatele moderního Turecka.
• Co je kemalismus? Je to soubor šesti hlavních myšlenek, na kterých Atatürk postavil Turecko: republika místo monarchie, vláda pro lid, silný turecký národ, oddělení náboženství od státu (sekularismus), státní kontrola nad ekonomikou a neustálé modernizační reformy.
• Proč změnil abecedu? Arabské písmo, které se používalo v Osmanské říši, se pro turečtinu příliš nehodilo a bylo složité na naučení. Přechod na jednodušší latinku dramaticky zvýšil gramotnost z přibližně 10 % na více než 90 % a přiblížil Turecko západnímu světu.
• Byl diktátor? Z dnešního pohledu by jeho vláda byla považována za autoritářskou. Vládl jako prezident v systému jedné strany a potlačoval opozici. Jeho stoupenci však argumentují, že tyto tvrdé metody byly nezbytné k provedení radikálních reforem a k přeměně zaostalé, válkou zničené země v moderní stát.

Šablona:Aktualizováno