Dohoda (první světová válka)

Rozbalit box

Obsah boxu

Dohoda nebo Trojdohoda (francouzsky Triple-Entente) byl politicko-vojenský blok tvořený Francií, Britským impériem a Ruským impériem. Vznikl na základě série smluv uzavřených v letech 1894 až 1907 a představoval hlavní protipól Ústředních mocností (Německo, Rakousko-Uhersko, Osmanská říše a Bulharsko) během první světové války. Během války se k původním členům přidala řada dalších států, včetně Itálie, Japonska a Spojených států, a aliance se tak stala známou jako Dohodové mocnosti nebo jednoduše Spojenci.

Cílem Dohody bylo vytvořit rovnováhu moci v Evropě a čelit rostoucímu vlivu Německého císařství, které bylo spolu s Rakouskem-Uherskem a Itálií součástí Trojspolku. Na rozdíl od Trojspolku nebyla Trojdohoda formální vojenskou aliancí s povinností vzájemné obrany, ale spíše souborem dohod o spolupráci a porozumění, které se však v okamžiku krize v létě 1914 ukázaly jako dostatečně silné, aby zatáhly své členy do globálního konfliktu.

📜 Historie a formování

Vznik Trojdohody byl postupným procesem, který reagoval na měnící se geopolitickou situaci v Evropě na konci 19. a na začátku 20. století. Hlavním impulsem byl strach z rostoucí vojenské a ekonomické síly sjednoceného Německa.

🇫🇷🇷🇺 Francouzsko-ruská aliance (1894)

Po prusko-francouzské válce (1870–1871) se Francie ocitla v diplomatické izolaci, kterou zosnoval německý kancléř Otto von Bismarck. Zároveň Německo a Rakousko-Uhersko vytvořily v roce 1879 Dvojspolek, ke kterému se v roce 1882 připojila Itálie, čímž vznikl Trojspolek.

Francie i Rusko se cítily tímto blokem ohroženy. Rusko bylo navíc znepokojeno německou podporou Rakouska-Uherska na Balkáně. Tyto společné obavy vedly ke sblížení obou zemí. V roce 1892 byla podepsána tajná vojenská konvence, která byla formálně ratifikována jako Francouzsko-ruská aliance na začátku roku 1894. Smlouva zavazovala obě země k vzájemné vojenské pomoci v případě napadení Německem nebo Itálií podporovanou Německem (v případě Francie) nebo Rakouskem-Uherskem podporovaným Německem (v případě Ruska). Tato aliance ukončila francouzskou izolaci a rozdělila Evropu na dva mocenské bloky.

🇫🇷🇬🇧 Srdečná dohoda (Entente cordiale, 1904)

Spojené království dlouho praktikovalo politiku "skvělé izolace" (splendid isolation), vyhýbalo se trvalým aliancím a soustředilo se na své rozsáhlé koloniální impérium. Rostoucí námořní síla Německa, ztělesněná programem admirála Alfreda von Tirpitze na budování válečné flotily (Kaiserliche Marine), však začala být vnímána jako přímá hrozba pro britskou námořní nadvládu.

To vedlo ke sblížení s tradičním rivalem, Francií. V roce 1904 byla podepsána série dohod známá jako Srdečná dohoda (Entente cordiale). Nejednalo se o vojenskou alianci, ale o vyřešení dlouhodobých koloniálních sporů. Francie uznala britskou nadvládu v Egyptě, zatímco Británie uznala francouzský vliv v Maroku. Tímto krokem byly odstraněny hlavní třecí plochy mezi oběma mocnostmi a položen základ pro budoucí spolupráci proti Německu.

🇬🇧🇷🇺 Anglo-ruská dohoda (1907)

Posledním krokem k vytvoření Trojdohody bylo urovnání sporů mezi Británií a Ruskem v Asii. Obě země byly dlouholetými rivaly v tzv. "Velké hře" o vliv ve Střední Asii. Porážka Ruska v rusko-japonské válce (1904–1905) a rostoucí německá hrozba přiměly obě strany k hledání kompromisu.

V roce 1907 byla podepsána Anglo-ruská dohoda, která vyřešila jejich spory v Persii (rozdělena na sféry vlivu), Afghánistánu (uznán jako britský protektorát) a Tibetu. Podpisem této smlouvy byl trojúhelník Francie–Británie–Rusko uzavřen a vznikla Trojdohoda.

⚔️ Dohoda v první světové válce

Ačkoliv Trojdohoda nebyla formální vojenskou aliancí jako Trojspolek, v červencové krizi roku 1914 se její mechanismy aktivovaly.

Když Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, Rusko jako ochránce Slovanů zahájilo mobilizaci.
Německo, spojenec Rakouska-Uherska, odpovědělo vyhlášením války Rusku.
V souladu s Francouzsko-ruskou aliancí vyhlásilo Německo válku i Francii.
Spojené království zpočátku váhalo, ale německá invaze do neutrální Belgie (součást Schlieffenova plánu) byla porušením Londýnské smlouvy z roku 1839 a donutila Británii 4. srpna 1914 vyhlásit Německu válku.

🌍 Rozšiřování aliance

Během války se k původním členům Dohody přidávaly další státy, které se tak staly součástí Dohodových mocností:

Japonské císařství (srpen 1914): Vstoupilo do války s cílem převzít německé kolonie v Asii a Tichomoří.
Italské království (květen 1915): Ačkoliv bylo členem Trojspolku, na začátku války vyhlásilo neutralitu. Dohoda mu v tajné Londýnské smlouvě slíbila značné územní zisky na úkor Rakouska-Uherska, což vedlo k jeho vstupu do války na straně Dohody.
Rumunské království (srpen 1916): Vstoupilo do války s nadějí na zisk Sedmihradska od Rakouska-Uherska, ale bylo rychle poraženo.
Spojené státy americké (duben 1917): Vstup USA byl klíčovým momentem války. Důvodem byla německá politika neomezené ponorkové války a Zimmermannův telegram, v němž Německo nabízelo Mexiku spojenectví proti USA. Americké průmyslové a lidské zdroje definitivně převážily rovnováhu sil ve prospěch Dohody.

📉 Kolaps Ruska

V roce 1917 se v Rusku odehrály dvě revoluce. Po Říjnové revoluci se k moci dostali bolševici v čele s V. I. Leninem, kteří usilovali o okamžité ukončení války. V březnu 1918 podepsali s Ústředními mocnostmi Brestlitevský mír, čímž Rusko z války vystoupilo. To umožnilo Německu přesunout velké množství vojsk na západní frontu pro svou jarní ofenzívu v roce 1918.

👥 Hlavní členové a jejich cíle

Francouzská třetí republika: Hlavním cílem byl revanš za porážku v prusko-francouzské válce, znovuzískání území Alsasko-Lotrinsko a zajištění své bezpečnosti před Německem. Klíčovými postavami byli prezident Raymond Poincaré a premiér Georges Clemenceau.
Britské impérium: Cílem bylo udržení námořní nadvlády, ochrana svého impéria a zabránění tomu, aby jediná mocnost ovládla kontinentální Evropu. Válku vedli premiéři Herbert Henry Asquith a později David Lloyd George.
Ruské impérium: Sledovalo panslavistické cíle, snažilo se o získání vlivu na Balkáně a kontrolu nad strategickými úžinami Bospor a Dardanely. V čele stál car Mikuláš II. až do své abdikace v roce 1917.
Spojené státy americké: Prezident Woodrow Wilson původně prosazoval neutralitu, ale po vstupu do války formuloval své cíle v Čtrnácti bodech, které zahrnovaly sebeurčení národů, volný obchod a vytvoření Společnosti národů.

💡 Pro laiky

Představte si evropské státy na začátku 20. století jako partu kluků na hřišti. Německo se po sjednocení stalo velmi silným a sebevědomým a spolu se svými kamarády, Rakouskem-Uherskem a Itálií, vytvořilo partu zvanou Trojspolek. Chovali se dost dominantně.

Ostatní kluci, hlavně Francie (kterou Německo předtím porazilo) a Rusko (které se bálo německého vlivu), se toho začali obávat. Rozhodli se, že se taky dají dohromady, aby na ně Německo nebylo tak drzé. To byla první dohoda.

Pak tu byl Velká Británie, který byl vždycky trochu stranou a staral se hlavně o své vlastní "hračky" po celém světě (kolonie). Ale když viděl, jak si Německo staví obrovské loďstvo, dostal strach, že by mu mohl sebrat pozici krále moří. Tak se nejprve domluvil s Francií a pak i s Ruskem, že si nebudou lézt do zelí a v případě potíží si pomůžou. Tím vznikla Trojdohoda.

Nebyla to úplně pevná parta s jasnými pravidly jako Trojspolek, spíš takové "když půjde do tuhého, stojíme při sobě". A když v roce 1914 do tuhého opravdu šlo, tento systém dohod a slibů zatáhl všechny do jedné obrovské rvačky – první světové války.

Šablona:Aktualizováno