Přeskočit na obsah

Alsasko-Lotrinsko

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Bývalý stát

Alsasko-Lotrinsko (německy Reichsland Elsaß-Lothringen) bylo správní území, tzv. říšská země (Reichsland), které bylo součástí Německého císařství v letech 1871 až 1918. Vzniklo po prusko-francouzské válce anexí většiny území francouzského Alsaska a části Lotrinska na základě Frankfurtské mírové smlouvy. Na rozdíl od ostatních spolkových států Německého císařství nebylo Alsasko-Lotrinsko plnoprávným státem s vlastním monarchou, ale bylo spravováno přímo z Berlína jako společné území všech německých států. Po porážce Německa v první světové válce bylo území na základě Versailleské smlouvy navráceno Francii. Dnes je toto území symbolem francouzsko-německého smíření a Štrasburk, jeho historické hlavní město, je sídlem několika významných evropských institucí.

📜 Historie

Historie Alsaska-Lotrinska je hluboce propojena se staletým soupeřením mezi Francií a různými německými státy o kontrolu nad strategicky a hospodářsky významným územím podél řeky Rýn.

🇫🇷 Kontext před rokem 1871

Území Alsaska a části Lotrinska byla postupně připojována k Francouzskému království od 17. století. Klíčovým momentem byl Vestfálský mír v roce 1648, který ukončil třicetiletou válku a přiřkl většinu Alsaska Francii. Král Ludvík XIV. později upevnil francouzskou kontrolu nad regionem, včetně anexe svobodného říšského města Štrasburk v roce 1681. Přestože se region stal politickou součástí Francie, obyvatelstvo si z velké části zachovalo své germánské dialekty (alsasština a lotrinská francoština) a kulturní specifika. V průběhu 18. a 19. století probíhala postupná kulturní a jazyková asimilace s Francií, zejména ve městech a mezi vyššími vrstvami.

🇩🇪 Vznik a Německé císařství (1871–1918)

Po drtivé porážce Francie v prusko-francouzské válce (1870–1871) nově sjednocené Německé císařství, pod vedením Otty von Bismarcka, požadovalo anexi tohoto území. Důvody byly strategické (posunutí hranice dál od Rýna a získání pevností Metz a Štrasburk) i nacionální (považování místního obyvatelstva za "ztracené" Němce). Frankfurtský mír, podepsaný 10. května 1871, formálně postoupil Německu celé Alsasko (departementy Bas-Rhin a Haut-Rhin) s výjimkou města Belfort a přibližně třetinu Lotrinska (části departementů Moselle a Meurthe).

Nové území získalo unikátní status Reichsland (říšská země). Nebylo rovnocenným spolkovým státem, ale bylo spravováno přímo císařskou vládou v Berlíně. V čele stál nejprve vrchní prezident (Oberpräsident) a později guvernér (Statthalter) jmenovaný císařem. Německá správa zavedla němčinu jako jediný úřední jazyk a snažila se o systematickou germanizaci.

Místní obyvatelstvo se s anexí z velké části nesmířilo. Zhruba 160 000 lidí (tzv. optants) si zvolilo ponechání francouzského občanství a emigrovalo do Francie nebo jejích kolonií. Poslanci zvolení za Alsasko-Lotrinsko v německém Říšském sněmu tvořili protestní skupinu, která neustále požadovala návrat k Francii nebo alespoň plebiscit. Postupem času se však situace stabilizovala a německá vláda udělila regionu větší autonomii. V roce 1911 získalo Alsasko-Lotrinsko vlastní ústavu, dvoukomorový parlament (Landtag) a určitou míru samosprávy.

⚔️ První světová válka a návrat k Francii

Během první světové války se Alsasko-Lotrinsko stalo frontovým územím. Obyvatelstvo bylo v těžké situaci, podezříváno z neloajality oběma válčícími stranami. Přibližně 18 000 mužů z regionu bojovalo ve francouzské armádě, zatímco drtivá většina byla odvedena do německé armády a často posílána na východní frontu, aby se předešlo jejich dezerci.

Po kolapsu Německého císařství v listopadu 1918 vyhlásil místní parlament na krátkou dobu nezávislou Republiku Alsasko-Lotrinsko. Tento útvar však existoval jen několik dní, než do regionu vstoupila francouzská armáda, nadšeně vítaná většinou obyvatel. Versailleská smlouva z roku 1919 formálně potvrdila navrácení celého území Francii bez plebiscitu.

🇫🇷 Meziválečné období a asimilace

Návrat k Francii přinesl nové problémy. Francouzská vláda zahájila politiku rychlé a často necitlivé asimilace (francisation). Němčina byla zakázána ve školách a na úřadech, němečtí přistěhovalci byli vyhoštěni a místní úředníci, kteří neuměli francouzsky, byli propuštěni. Tyto kroky, spolu s ekonomickými problémy a nepochopením místních specifik ze strany pařížské administrativy, vedly k rozčarování, známému jako malaise alsacien (alsaská nevolnost). Vznikla silná autonomistická hnutí, která požadovala větší samosprávu a uznání regionální identity.

卐 Druhá světová válka a nacistická anexe

Po porážce Francie v roce 1940 bylo Alsasko-Lotrinsko de facto anektováno nacistickým Německem. Tato anexe nebyla nikdy mezinárodně uznána. Nacistický režim zavedl brutální politiku nazifikace. Francouzština byla zcela zakázána, místní jména byla poněmčena a veškerý odpor byl tvrdě potlačen. Nejtragičtější kapitolou tohoto období byla nucená mobilizace přibližně 130 000 mladých mužů do Wehrmachtu a Waffen-SS. Tito branci, známí jako malgré-nous ("proti naší vůli"), byli často posíláni na východní frontu. Území bylo osvobozeno spojeneckými vojsky na přelomu let 1944 a 1945.

🇪🇺 Poválečný vývoj

Po druhé světové válce bylo území definitivně navráceno Francii. Trpká zkušenost s nacismem výrazně oslabila autonomistické tendence a posílila profrancouzské smýšlení. Region se stal klíčovým symbolem francouzsko-německého usmíření, které bylo základem pro vznik evropské integrace. Štrasburk byl vybrán jako sídlo Rady Evropy (1949), Evropského parlamentu a Evropského soudu pro lidská práva, což podtrhuje jeho symbolický význam jako mostu mezi Francií a Německem.

🌍 Geografie a správa

Alsasko-Lotrinsko se rozkládalo na ploše 14 496 km². Na západě sousedilo s Francií, na jihu se Švýcarskem, na východě s Bádenským velkovévodstvím (hranici tvořila řeka Rýn) a na severu s Bavorskem a pruskou provincií Porýní. Území zahrnovalo úrodnou Rýnskou nížinu, pohoří Vogézy a část Lotrinské plošiny bohaté na uhlí a železnou rudu.

Administrativně bylo území rozděleno na tři okresy (Bezirke):

  • Dolní Alsasko (Bezirk Unterelsaß), s hlavním městem Štrasburk (Straßburg)
  • Horní Alsasko (Bezirk Oberelsaß), s hlavním městem Colmar (Kolmar)
  • Lotrinsko (Bezirk Lothringen), s hlavním městem Metz

Dnešní francouzské departementy Bas-Rhin, Haut-Rhin a Moselle zhruba odpovídají území bývalé říšské země.

🏛️ Politický status

Status Alsaska-Lotrinska jako Reichsland byl v rámci federální struktury Německého císařství unikátní. Nebylo suverénním státem s vlastním panovníkem a vládou, jako například Prusko, Bavorsko nebo Sasko. Bylo považováno za "společný majetek" všech spolkových států a jeho správa podléhala přímo císaři a říšskému kancléři.

Až do roku 1879 byl v čele správy vrchní prezident (Oberpräsident). Poté byla zřízena funkce guvernéra (Statthalter), který sídlil ve Štrasburku a zastupoval císaře. Zpočátku mělo obyvatelstvo jen omezená politická práva, mohlo volit poslance do Říšského sněmu, ale na regionální úrovni existoval pouze poradní zemský výbor (Landesausschuss).

Významným krokem k autonomii bylo přijetí ústavy v roce 1911. Ta zavedla dvoukomorový zemský sněm (Landtag), jehož dolní komora byla volena v přímých volbách. Alsasko-Lotrinsko také získalo tři hlasy ve Spolkové radě (horní komoře německého parlamentu), čímž se jeho status přiblížil ostatním spolkovým státům.

🗣️ Jazyk a kultura

Jazyková situace v regionu byla vždy komplexní. Většina obyvatel hovořila germánskými dialekty: alsaskými (alemanský dialekt) v Alsasku a lotrinskou franštinou (středoněmecký dialekt) v severní části Lotrinska. Francouzština byla jazykem části buržoazie a obyvatel v několika oblastech na západě Lotrinska.

Během německé nadvlády (1871–1918) byla němčina zavedena jako jediný úřední a vyučovací jazyk. Po návratu k Francii v roce 1918 byla naopak prosazována francouzština a používání němčiny a místních dialektů bylo potlačováno. Dnes jsou dialekty na ústupu, zejména mezi mladší generací, ale zůstávají důležitou součástí regionální identity.

Kultura Alsaska-Lotrinska je syntézou germánských a románských vlivů, což se projevuje v architektuře (hrázděné domy), kuchyni (např. choucroute garnie/Sauerkraut, baeckeoffe), zvycích i jménech.

💡 Pro laiky

Představte si, že dvě země, Francie a Německo, se po staletí přetahovaly o jedno krásné a bohaté území ležící mezi nimi. Po velké válce v roce 1871 ho vyhrálo Německo a vytvořilo z něj speciální provincii zvanou Alsasko-Lotrinsko. Místní lidé mluvili německými dialekty, které se podobaly němčině, ale po staletích pod francouzskou vládou se mnozí z nich cítili být Francouzi. Německá vláda se je snažila "převychovat" na Němce, což se jim nelíbilo. Po první světové válce se území vrátilo zpět Francii, která se zase snažila potlačit německé vlivy. Tato přetahovaná skončila až po druhé světové válce. Dnes je toto území, zejména jeho hlavní město Štrasburk, symbolem smíření mezi oběma národy a sídlí zde důležité instituce Evropské unie, jako je Evropský parlament.


Šablona:Aktualizováno