1871

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1871 byl klíčovým rokem 19. století, který dramaticky přepsal politickou mapu Evropy. Jeho nejdůležitější událostí bylo završení procesu sjednocení Německa a vyhlášení Německého císařství, což zásadně změnilo rovnováhu sil na kontinentu. Současně skončila prusko-francouzská válka, jejíž důsledky vedly k pádu Druhého francouzského císařství a k dramatickým událostem Pařížské komuny. V Itálii se Řím stal oficiálním hlavním městem sjednoceného království. Ve Spojených státech došlo k ničivému Velkému požáru Chicaga.

🌍 Události ve světě

🇩🇪 Sjednocení Německa a vznik císařství

Nejvýznamnější událostí roku bylo formální završení sjednocení německých států pod nadvládou Pruska.

• 18. ledna – V Zrcadlovém sále paláce ve Versailles byl pruský král Vilém I. slavnostně prohlášen německým císařem. Tímto aktem vzniklo Německé císařství, federativní monarchie složená z 25 států. Tento krok byl symbolickým ponížením Francie, protože se odehrál v srdci francouzské monarchie během okupace po prohrané válce.
• 21. března – Pruský kancléř Otto von Bismarck se stal prvním říšským kancléřem sjednoceného Německa. Jeho politika, známá jako Realpolitik, byla klíčová pro dosažení sjednocení.
• 16. dubna – Byla přijata Ústava Německého císařství, která definovala federální strukturu státu a rozdělení moci mezi císařem, kancléřem a parlamentem (Reichstag).
• 10. května – Podpisem Frankfurtského míru byla formálně ukončena prusko-francouzská válka. Francie musela Německu postoupit území Alsaska a Lotrinska a zaplatit obrovské válečné reparace ve výši pěti miliard zlatých franků.

🇫🇷 Pařížská komuna a konec války

Porážka ve válce s Pruskem a tvrdé mírové podmínky vedly ve Francii k hluboké politické a sociální krizi, která vyvrcholila povstáním v Paříži.

• 26. února – Byla podepsána předběžná mírová smlouva ve Versailles.
• 18. března – V Paříži vypuklo povstání proti vládě Adolpha Thierse. Pařížská Národní garda se vzbouřila a vláda uprchla do Versailles. Byla vyhlášena Pařížská komuna, radikální socialistická a revoluční vláda, která se stala prvním příkladem "diktatury proletariátu" v historii.
• 2. dubna – Vojska věrná vládě ve Versailles zahájila obléhání Paříže.
• 21. května – 28. května – Proběhl tzv. "Krvavý týden" (Semaine sanglante), během kterého vládní vojska brutálně potlačila Komunu. Během bojů a následných poprav bylo zabito odhadem 20 000 až 30 000 komunardů a obyvatel Paříže. Mnoho historických budov bylo zničeno, včetně Tuilerijského paláce.
• 31. srpna – Adolphe Thiers byl jmenován prvním prezidentem Třetí francouzské republiky.

🇮🇹 Řím hlavním městem Itálie

Po obsazení Říma italskými vojsky v roce 1870 byl proces sjednocení Itálie (tzv. Risorgimento) dovršen i administrativně.

• 3. února – Řím byl oficiálně prohlášen hlavním městem Italského království.
• 2. července – Král Viktor Emanuel II. slavnostně vstoupil do Říma a usídlil se v Kvirinálském paláci, bývalém papežském sídle. Tímto aktem začalo období známé jako "Římská otázka", kdy papež Pius IX. odmítl uznat anexi Říma a prohlásil se za "vězně ve Vatikánu". Tento spor mezi italským státem a Svatým stolcem trval až do roku 1929.

🇺🇸 Spojené státy americké

• 3. března – Kongres schválil Indian Appropriation Act, který ukončil praxi uzavírání smluv s indiánskými kmeny jako se suverénními národy. Od tohoto data byli původní obyvatelé považováni za "svěřence" federální vlády.
• 8. října – 10. října – Vypukl Velký požár Chicaga. Požár zničil přibližně 9 km² města, zabil asi 300 lidí a zanechal přes 100 000 lidí bez domova. Příčina požáru nebyla nikdy spolehlivě objasněna, ačkoliv populární legenda jej připisuje krávě paní O'Learyové. Město bylo následně rychle a moderně přestavěno.
• V New Yorku vrcholil skandál kolem zkorumpovaného politika Williama "Bosse" Tweeda a jeho politické mašinérie Tammany Hall. Karikatury Thomase Nasta v časopise Harper's Weekly sehrály klíčovou roli v jeho pádu.

🇬🇧 Spojené království

• 29. června – Byl přijat Trade Union Act, který legalizoval odborové svazy a poskytl jim právní ochranu.
• 25. srpna – Byl schválen Bank Holiday Act, který zavedl první oficiální státní svátky (bank holidays) v Anglii, Walesu a Irsku.

🗺️ Ostatní události

• Henry Morton Stanley, velšsko-americký novinář a průzkumník, zahájil svou expedici do střední Afriky s cílem najít ztraceného skotského misionáře a cestovatele Davida Livingstona. Setkali se v listopadu u jezera Tanganika.

🇨🇿 Události v českých zemích

V rámci Rakouska-Uherska pokračoval politický boj Čechů za větší autonomii.

• Vláda Karla von Hohenwarta se pokusila o česko-rakouské vyrovnání. Byly vypracovány tzv. Fundamentální články, které měly přiznat Českému království podobné postavení, jaké mělo Uhersko. Měly obnovit českou státnost v rámci federativně uspořádané monarchie.
• František Josef I. původně s návrhem souhlasil a v císařském reskriptu z 12. září přislíbil, že se nechá korunovat českým králem.
• Proti Fundamentálním článkům se však postavil silný odpor německých liberálů v Rakousku a maďarské politické reprezentace v čele s Gyulou Andrássym. Pod jejich tlakem císař svůj slib odvolal.
• Neúspěch jednání vedl k pádu Hohenwartovy vlády a k dalšímu prohloubení frustrace české politické scény, která na protest zahájila politiku tzv. pasivní rezistence (neúčast na jednání Říšské rady).

🔬 Věda a technika

• Charles Darwin publikoval své dílo O původu člověka a pohlavní výběr (The Descent of Man, and Selection in Relation to Sex), ve kterém aplikoval svou evoluční teorii přímo na člověka a rozvinul koncept pohlavního výběru. Kniha vyvolala obrovskou kontroverzi.
• V Londýně byla otevřena Royal Albert Hall, slavná koncertní síň.

🎨 Umění a kultura

• 24. prosince – V opeře v Káhiře měla světovou premiéru opera Aida od Giuseppe Verdiho. Byla složena na objednávku k otevření Suezského průplavu.
• Lewis Carroll vydal knihu Za zrcadlem a co tam Alenka našla (Through the Looking-Glass, and What Alice Found There), pokračování slavné Alenka v říši divů.
• Francouzský malíř Gustave Courbet byl aktivním účastníkem Pařížské komuny a byl obviněn ze stržení Vendômského sloupce. Po porážce komuny byl uvězněn.

👶 Narození

• 4. února – Friedrich Ebert, první německý prezident († 1925)
• 5. března – Rosa Luxemburgová, polsko-německá marxistická teoretička a revolucionářka († 1919)
• 27. března – Heinrich Mann, německý spisovatel († 1950)
• 10. července – Marcel Proust, francouzský spisovatel († 1922)
• 19. srpna – Orville Wright, americký průkopník letectví († 1948)
• 30. srpna – Ernest Rutherford, novozélandský fyzik, nositel Nobelovy ceny za chemii († 1937)
• 27. září – Grazia Deleddaová, italská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu († 1936)
• 30. září – Jean-Baptiste Perrin, francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 1942)
• 22. října – František Kupka, český malíř a grafik, průkopník abstraktního umění († 1957)

⚰️ Úmrtí

• 11. února – Filippo Taglioni, italský tanečník a choreograf (* 1777)
• 18. března – Augustus De Morgan, britský matematik a logik (* 1806)
• 11. května – John Herschel, anglický astronom a matematik (* 1792)
• 12. května – Daniel Auber, francouzský hudební skladatel (* 1782)
• 23. května – Jarosław Dąbrowski, polský revolucionář a generál Pařížské komuny (* 1836)
• 9. června – Anna Atkinsová, anglická botanička a fotografka, průkopnice fotografie (* 1799)
• 18. října – Charles Babbage, anglický matematik, filozof a vynálezce, "otec počítače" (* 1791)

💡 Pro laiky

• Sjednocení Německa: Před rokem 1871 neexistovalo jednotné Německo, ale mnoho menších států (království, vévodství atd.). Nejsilnější z nich, Prusko, pod vedením kancléře Bismarcka tyto státy sjednotilo "krví a železem" – tedy válkami. Vzniklo tak mocné Německé císařství, které se stalo dominantní silou v Evropě a změnilo rovnováhu moci, což později přispělo k vypuknutí první světové války.
• Pařížská komuna: Po prohrané válce s Pruskem byli obyvatelé Paříže, zejména dělníci a radikálové, nespokojeni s novou vládou. Vzbouřili se a na dva měsíce převzali kontrolu nad městem. Zavedli řadu sociálních reforem (např. oddělení církve od státu, bezplatné vzdělání). Komuna byla nakonec krvavě potlačena, ale stala se inspirací pro pozdější socialistická a komunistická hnutí po celém světě.
• Římská otázka: Po staletí vládl papež nad velkým územím ve střední Itálii (tzv. Papežský stát). Když se Itálie sjednocovala, zabrala i toto území včetně Říma. Papež to odmítl uznat, prohlásil se za "vězně" a zakázal katolíkům účastnit se politického života v Itálii. Tento spor mezi církví a státem trval téměř 60 let.

Šablona:Aktualizováno