František Josef I.

František Josef I.
	Soubor:Soubor:Franz Joseph I of Austria (by Gyula Benczúr).jpg
	Císař František Josef I. (portrét od Gyuly Benczúra, 1895)
Celý titul	František Josef I., císař rakouský, apoštolský král uherský, král český
Titul	Císař rakouský, král český, král uherský a chorvatský
Předchůdce	Ferdinand I. Dobrotivý
Nástupce	Karel I. (Rakousko-Uhersko)
Rod	Habsbursko-Lotrinská dynastie
Otec	František Karel Rakouský
Matka	Žofie Frederika Bavorská
Manželka	Alžběta Bavorská (Sissi)
Děti	* Žofie Frederika Habsbursko-Lotrinská Gisela Habsbursko-Lotrinská; Rudolf Habsbursko-Lotrinský; Marie Valerie Habsbursko-Lotrinská;
Narození	18. srpna 1830
Místo narození	Schönbrunn, Vídeň, Rakouské císařství (dnes Rakousko)
Úmrtí	21. listopadu 1916 (ve věku 86 let)
Úmrtí příčina	Zápal plic
Místo úmrtí	Schönbrunn, Vídeň, Rakousko-Uhersko (dnes Rakousko)
Pohřebiště	Císařská krypta, Vídeň, Rakousko

Životopis

František Josef I. (něm. Franz Joseph I.; 18. srpna 1830, Vídeň – 21. listopadu 1916, Vídeň) byl císař rakouský (1848–1916), král český (1848–1916) a apoštolský král uherský (1848–1916, korunován 1867). Byl nejdéle vládnoucím panovníkem z Habsbursko-Lotrinské dynastie a jedním z nejdéle vládnoucích panovníků v evropských dějinách (vládl 68 let). Na trůn nastoupil v kritické době revoluce roku 1848 a jeho vláda zahrnuje významné události jako prusko-rakouskou válku, rakousko-uherské vyrovnání a počátek první světové války. Stal se symbolem stability a tradice v období bouřlivých změn.

Mládí a nástup na trůn (1848)

František Josef I. byl synem arcivévody Františka Karla a arcivévodkyně Žofie Frederiky Bavorské. Původně se s ním nepočítalo jako s přímým nástupcem trůnu. Jeho strýc Ferdinand I. Dobrotivý byl císařem a jeho otec František Karel byl druhým v pořadí. Nicméně, v průběhu revoluce roku 1848 se ukázala neschopnost Ferdinanda I. vládnout.

Abdikace Ferdinanda I.: Dne 2. prosince 1848 abdikoval Ferdinand I. v Olomouci. Otec Františka Josefa, arcivévoda František Karel, se vzdal nároků na trůn ve prospěch svého syna.
Nástup na trůn: František Josef I. se tak v pouhých 18 letech stal císařem. Jeho úkolem bylo potlačit revoluci a obnovit pořádek.

Počátky vlády a neoabsolutismus (1849–1860)

První léta Františka Josefa I. byla ve znamení obnovy centrální moci a potlačení revolučního hnutí.

Potlačení revoluce: S pomocí ruského cara Mikuláše I. byla brutálně potlačena maďarská revoluce (1849). V českých zemích byla revoluce potlačena již v červnu 1848.
Neoabsolutismus (1851–1859): Po potlačení revoluce nastolil František Josef I. éru neoabsolutismu, nazývanou také Bachův absolutismus (podle ministra vnitra Alexandra Bacha). Tento systém byl charakterizován:
- Centralizace a germanizace: Přísná centralizace moci, byrokratická správa a snaha o germanizaci ve státní správě a školství.
- Policejní dohled a cenzura: Omezení svobody tisku a shromažďování, rozsáhlá síť tajné policie.
- Podpora průmyslu a obchodu: Navzdory politickému útlaku pokračoval hospodářský rozvoj, budovala se železniční síť a rozvíjel průmysl.
Konkordát s Vatikánem (1855): Posílil postavení katolické církve v monarchii.

Ztráta vlivu v Německu a Itálii

Františkova vláda byla poznamenána řadou zahraničněpolitických neúspěchů.

Ztráta Lombardie (1859): Po prohrané válce se Sardinií a Francií ztratila Rakousko strategicky důležitou Lombardii (Mírová smlouva z Villafranca). Tato porážka vedla k pádu Bachova absolutismu.
Prusko-rakouská válka (1866): Nejzásadnější událost. Rakousko prohrálo rozhodující válku s Pruskem (vedeným Ottem von Bismarckem) v bitvě u Hradce Králové (také bitva u Sadové). Tato porážka znamenala ztrátu vedoucího postavení v Německém spolku a definitivní vyloučení Rakouska z německého sjednocovacího procesu. Rakousko ztratilo i Benátsko ve prospěch sjednocující se Itálie.

Rakousko-uherské vyrovnání a dualismus (1867)

Po prohrané válce s Pruskem bylo nezbytné řešit vnitřní problémy monarchie, zejména s Uhrami, které usilovaly o větší autonomii.

Rakousko-uherské vyrovnání (1867): Dne 8. června 1867 byl František Josef I. korunován uherským apoštolským králem a byla vytvořena Rakousko-Uherská monarchie (neboli Dvojmonarchie). Stát byl rozdělen na dvě části:
- Předlitavsko: Rakouská část (řízená z Vídně, s českými zeměmi, Haličí, atd.).
- Zalitavsko: Uherská část (řízená z Budapešti).

Obě části měly vlastní vlády a parlamenty, ale sdílely společného panovníka, zahraniční politiku, armádu a finance. Vyrovnání stabilizovalo monarchii, ale posílilo Maďary na úkor ostatních národností (zejména Čechů a Jihoslovanů).

Prosincová ústava (1867): Předlitavsko získalo Prosincovou ústavu, která zaručovala občanská práva a svobody (např. svobodu shromažďování, spolčování, náboženskou svobodu).
Neúspěšné česko-rakouské vyrovnání: Češi usilovali o podobné vyrovnání (tzv. fundamentální články), které by povýšilo České království na úroveň Uherského. František Josef I. byl ochoten korunovat se českým králem, ale pod tlakem německých liberálů a Maďarů k tomu nikdy nedošlo. To vedlo k prohloubení české opozice.

Pozdní léta vlády a první světová válka

Pozdní léta Františka Josefa byla poznamenána osobními tragédiemi (např. sebevražda syna Rudolfa v Mayerlingu 1889, zavraždění manželky Alžběty 1898) a rostoucími národnostními problémy v monarchii.

Rostoucí napětí: Vztahy mezi národnostmi se zhoršovaly, parlamentní život byl často blokován národnostními spory.
Sarajevský atentát (1914): Atentát na jeho synovce a následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este (28. června 1914) byl záminkou k vyhlášení války Srbsku, což vedlo k vypuknutí první světové války.
Smrt: František Josef I. zemřel uprostřed války 21. listopadu 1916 ve Vídni ve věku 86 let na zápal plic. Stal se symbolem staré monarchie, která se hroutila. Jeho nástupcem se stal jeho prasynovec Karel I..

Pro laiky

František Josef I. byl nejdéle vládnoucím císařem Rakouska a českým králem. Vládl úžasných 68 let, od roku 1848 až do roku 1916. Byl dědečkem Rakouska a symbolem jedné celé éry.

Nastoupil na trůn, když mu bylo pouhých 18 let, a to v době, kdy v celé Evropě, včetně Rakouska, probíhala velká revoluce (rok 1848). Musel se s ní vypořádat a potlačit ji.

Jeho vláda byla plná důležitých událostí:

Boj s Pruskem: Prohrál válku s Pruskem (v roce 1866, známá jako bitva u Hradce Králové), což znamenalo, že Rakousko už nebylo hlavním státem v Německu.
Vytvoření Rakousko-Uherska: Aby uklidnil Uhry, které chtěly samostatnost, v roce 1867 vytvořil Rakousko-Uhersko (neboli Dvojmonarchii). To znamenalo, že stát se rozdělil na rakouskou a uherskou část, obě měly své vlády, ale stejného císaře. To sice uklidnilo Maďary, ale rozhněvalo to Čechy, kteří chtěli něco podobného.
Manželství se Sissi: Jeho manželkou byla krásná a oblíbená císařovna Alžběta (Sissi), která ale tragicky zemřela. Měl také mnoho osobních tragédií, například jeho jediný syn Rudolf spáchal sebevraždu.

František Josef byl velmi pracovitý a povinnostmi posedlý. Vždy vstával brzy ráno a pracoval dlouho do noci. Byl symbolem starých pořádků, i když se svět kolem něj rychle měnil. Jeho vláda skončila uprostřed první světové války, když v roce 1914 musel vyhlásit válku Srbsku po atentátu na svého synovce Františka Ferdinanda d'Este. Zemřel v roce 1916 ve Vídni. Mnozí ho považovali za posledního "opravdového" císaře, který držel monarchii pohromadě.

Klíčové události

1830: Narození v Schönbrunnu u Vídně.
1848: Nástup na trůn (2. prosince) v průběhu revoluce 1848.
1849: Potlačení maďarské revoluce s pomocí Ruska.
1851: Zrušení ústavy a nástup neoabsolutismu.
1853: Pokus o atentát v Vídni (od Jánoše Libényiho).
1854: Sňatek s Alžbětou Bavorskou (Sissi).
1855: Podpis konkordátu s Vatikánem.
1859: Prohra ve válce se Sardinií a Francií, ztráta Lombardie. Konec Bachova absolutismu.
1866: Prohra v prusko-rakouské válce (bitva u Hradce Králové), ztráta Slezska a Benátska. Vyloučení Rakouska z Německa.
1867: Rakousko-uherské vyrovnání. Korunovace na apoštolského krále uherského (8. června). Vznik Rakousko-Uherska. Vydání Prosincové ústavy.
1889: Tragická sebevražda syna korunního prince Rudolfa v Mayerlingu.
1898: Atentát na manželku císařovnu Alžbětu v Ženevě.
1914: Sarajevský atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Vyhlášení války Srbsku – počátek první světové války.
1916: Úmrtí v Schönbrunnu.

Rodina

František Josef I. byl ženatý s jednou z nejslavnějších císařoven, Alžbětou Bavorskou, a měli spolu čtyři děti.

Rodiče:
- Otec: František Karel Rakouský, arcivévoda rakouský
- Matka: Žofie Frederika Bavorská, bavorská princezna
Manželka a děti:
- Alžběta Bavorská (Sissi) (sňatek 1854, †1898). Měli děti:
  - Žofie Frederika Habsbursko-Lotrinská (zemřela v dětství)
  - Gisela Habsbursko-Lotrinská (provdaná za prince Leopolda Bavorského)
  - Rudolf Habsbursko-Lotrinský (korunní princ, spáchal sebevraždu)
  - Marie Valerie Habsbursko-Lotrinská (provdaná za arcivévodu Františka Salvátora)

Předchůdci a nástupci

V Českém království:
- Předchůdce: Ferdinand I. Dobrotivý
- Nástupce: Karel I. (Rakousko-Uhersko)
V Uherském království a Chorvatském království:
- Předchůdce: Ferdinand I. Dobrotivý
- Nástupce: Karel I. (Rakousko-Uhersko)
V Rakouském císařství:
- Předchůdce: Ferdinand I. Dobrotivý
- Nástupce: Karel I. (Rakousko-Uhersko)
V Rakouském arcivévodství:
- Předchůdce: Ferdinand I. Dobrotivý
- Nástupce: Karel I. (Rakousko-Uhersko)

Wikilinky a kategorie