1867

1867
Rok	1867
	Soubor:Franz Joseph I and Elisabeth of Bavaria Crowned King and Queen of Hungary in 1867.jpg
	Korunovace Františka Josefa I. a Alžběty Bavorské uherskými králem a královnou v Budíně 8. června 1867.
Události	Rakousko-uherské vyrovnání, Kanadská konfederace, Koupě Aljašky, Světová výstava v Paříži
Narození	Marie Curie-Skłodowská, Laura Ingalls Wilderová, Wilbur Wright, Frank Lloyd Wright
Úmrtí	Michael Faraday, Maxmilián I. Mexický, císař Kómei

Rozbalit box

Obsah boxu

1867 byl běžný rok, který podle gregoriánského kalendáře začal v úterý. Tento rok je významný pro řadu klíčových událostí, které zásadně ovlivnily politickou mapu Evropy a Severní Ameriky, a také pro pokrok ve vědě a technologii.

⏳ Historie

Rok 1867 byl svědkem několika převratných politických událostí. Jednou z nejvýznamnějších bylo Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich, maďarsky Kiegyezés), které transformovalo Rakouské císařství na Rakousko-Uhersko. Tento ústavněprávní akt, podepsaný 15. března 1867, obnovil suverenitu Uherského království a vytvořil dualistickou monarchii, kde František Josef I. vládl jako rakouský císař a uherský král. Slavnostní korunovace Františka Josefa I. a královny Alžběty se uskutečnila 8. června 1867 v Matyášově chrámu v Budín. Maďaři tímto vyrovnáním získali značnou autonomii, zatímco české obyvatelstvo se cítilo ošizeno, což vedlo k dalšímu zintenzivnění národnostní otázky v Předlitavsku.

Další zásadní událostí bylo vytvoření Kanadské konfederace 1. července 1867, kdy Velká Británie prostřednictvím British North America Act uznala Kanadu jako autonomní dominium. Sloučily se tak britské kolonie Nové Skotsko, Nový Brunšvik a Provincie Kanada (rozdělená na Ontario a Québec), čímž vznikl nový federální stát.

Ve Spojených státech došlo k významné události známé jako Koupě Aljašky. Dne 30. března 1867 USA zakoupily Aljašku od Ruského impéria za 7,2 milionu dolarů, což odpovídalo přibližně dvěma centům za akr. Smlouva byla ratifikována Senátem USA 9. dubna a formální převzetí území se uskutečnilo 18. října 1867. Tato koupě byla zpočátku v Kongresu a tisku zesměšňována jako „Sewardova hloupost“ (podle tehdejšího ministra zahraničí Williama H. Sewarda), ale ukázala se jako strategicky důležitá.

V Mexiku byl 19. června 1867 popraven císař Maxmilián I. Mexický, čímž skončilo Druhé mexické císařství podporované Napoleonem III. a druhým francouzským císařstvím. Prezidentem se opět stal Benito Juárez.

V Paříži se od 1. dubna do 3. listopadu konala Exposition Universelle (Světová výstava), která představila pokrok v zemědělství, průmyslu a výtvarném umění.

Mezi další události patří:

1. března Nebraska se stala 37. státem USA.
8. ledna získali Afroameričané právo volit ve District of Columbia, přestože prezident Andrew Johnson vetooval tento zákon.
9. září Lucembursko získalo nezávislost.
Publikace prvního svazku díla Das Kapital od Karla Marxe.

🔬 Věda a technologie

Rok 1867 byl rokem významných vědeckých a technologických inovací:

Alfred Nobel si 7. května ve Velké Británii a 19. října ve Švédsku patentoval dynamit, což byla první bezpečně manipulovatelná trhavina.
Joseph Lister publikoval 16. března v časopise The Lancet článek, ve kterém popsal objev antiseptické chirurgie a zavedení karbolové kyseliny (fenolu) jako antiseptika.
Otevření Covington–Cincinnati Suspension Bridge (dnešní John A. Roebling Suspension Bridge) mezi Cincinnati a Covingtonem, která se stala nejdelším visutým mostem na světě.
17. února proplula první loď Suezským průplavem.
Založení Harvard School of Dental Medicine v Bostonu jako první zubní školy v USA.
Henry Enfield Roscoe izoloval vanad.
Charles-Adolphe Wurtz syntetizoval neurin.
Rudolf Clausius formalizoval druhý termodynamický zákon a koncept entropie, který předpovídá, že entropie vesmíru směřuje k maximu.

🎨 Kultura a umění

Kulturní scéna roku 1867 byla ovlivněna Světovou výstavou v Paříži, která přilákala mnoho návštěvníků a představila inovace v umění a designu.

Byla vyšlechtěna první hybridní čajová růže nazvaná 'La France' od Jean-Baptista Guillota.
Charles Dickens uskutečnil svá první veřejná čtení ve Spojených státech, počínaje v New Yorku.
Byly položeny základy Royal Albert Hall v Londýně.
V umění se objevovaly nové tendence, i když díla některých umělců jako Paul Cézanne, Gustave Courbet, Édouard Manet, Claude Monet a Camille Pissarro byla kontroverzně odmítnuta pro vystavení na pařížské výstavě.

🏆 Sport

V Middlesexu, Anglii, byl založen ragbyový klub Wasps.
3. června byl z Kanady do Spojeného království zaveden sport lakros.
V Sheffieldu byl založen fotbalový klub Sheffield Wednesday F.C..

🌍 Geopolitika a diplomacie

Kromě již zmíněného Rakousko-uherského vyrovnání, Kanadské konfederace a Koupě Aljašky se v roce 1867 udály i další důležité diplomatické a geopolitické události:

Lucemburská krize – Vilém III. Nizozemský přijal nabídku Napoleona III. na prodej Lucemburska, což vedlo k diplomatické krizi, která byla vyřešena Londýnskou smlouvou z 11. května 1867, jež potvrdila nezávislost a neutralitu Lucemburska.
Druhé francouzské císařství pod Napoleonem III. zažívalo vnitřní i vnější tlaky. I přes snahy o modernizaci a rozvoj infrastruktury, jako byla Světová výstava v Paříži, se Francie potýkala s neúspěchy v zahraniční politice, například v Mexiku, kde byl popraven císař Maxmilián.
USA převzaly kontrolu nad Midway Island v Tichém oceánu.
Podepsání Medicine Lodge Treaty v Kansasu mezi USA a indiánskými kmeny, které je zavazovalo k přesunu do rezervací v Oklahomě.

👥 Významné osobnosti

Narození

7. listopadu – Marie Curie-Skłodowská, polsko-francouzská fyzička a chemička, dvojnásobná nositelka Nobelovy ceny.
7. prosince – Laura Ingalls Wilderová, americká spisovatelka, autorka série Domeček v prérii.
19. dubna – Wilbur Wright, americký průkopník letectví, jeden z Bratři Wrightové.
8. června – Frank Lloyd Wright, americký architekt.
11. ledna – Edward B. Titchener, anglický psycholog.
12. ledna – Gyula Andrássy mladší, uherský politik.
27. ledna – Jindřich Wankel, český archeolog a lékař.
25. března – Gutzon Borglum, americký sochař, tvůrce Mount Rushmore.
2. dubna – Emil Nolde, německý expresionistický malíř.
7. května – Władysław Reymont, polský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu.
16. června – Konstantin Balmont, ruský básník.
28. června – Luigi Pirandello, italský dramatik a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu.
8. července – Käthe Kollwitzová, německá sochařka a grafička.
13. srpna – Rudolf Otto, německý teolog a filosof.
17. srpna – Józef Piłsudski, polský státník, maršál a vůdce.
28. srpna – Bhaginí Nivedita, irská misionářka a spisovatelka.
27. září – Maxmilián I. Mexický, rakouský arcivévoda a mexický císař. (Popraven v roce 1867, ale narozen dříve).
2. října – Nilo Peçanha, brazilský prezident.
29. října – Marie z Tecku, britská královna, manželka Jiřího V..
24. prosince – Antonín Sova, český básník.

Úmrtí

15. ledna – Jean-Auguste-Dominique Ingres, francouzský malíř.
17. ledna – Alexandre Colonna-Walewski, francouzský státník, nemanželský syn Napoleona I..
18. ledna – Maxmilián I. Mexický, rakouský arcivévoda a mexický císař. (Popraven).
30. ledna – Císař Kómei, 121. japonský císař.
1. března – Jacques-François Ancelot, francouzský dramatik.
28. března – Jean-Baptiste Auguste Leloir, francouzský malíř.
27. května – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
19. června – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika. (Popraven).
25. června – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
14. srpna – Jules Pasdeloup, francouzský hudebník.
25. srpna – Michael Faraday, anglický fyzik a chemik.
31. srpna – Charles Baudelaire, francouzský básník.
23. října – Franz Bopp, německý jazykovědec.
10. listopadu – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
20. listopadu – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
25. listopadu – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
28. listopadu – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
30. listopadu – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
1. prosince – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
10. prosince – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
14. prosince – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
17. prosince – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
21. prosince – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
23. prosince – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
24. prosince – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
25. prosince – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
26. prosince – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
27. prosince – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
28. prosince – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
29. prosince – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
30. prosince – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.
31. prosince – Maxmilián I. Mexický, císař Mexika.

💡 Pro laiky

Představte si rok 1867 jako rok velkých změn a nových začátků, zejména pro některé země. V Rakousku-Uhersku se František Josef I. dohodl s Maďary, a tak se Rakouské císařství přeměnilo na "dvojstátí" Rakousko-Uhersko, kde měli Maďaři velkou moc. Je to jako kdyby se dva kamarádi, kteří se dlouho hádali, konečně dohodli, jak budou společně spravovat svůj dům, i když si každý nechal svůj vlastní pokoj s vlastními pravidly. Jenže ne všichni byli spokojení, třeba Češi se cítili trochu odstrčení.

Na druhé straně světa, v Severní Americe, se staly dvě obrovské věci. Kanada se stala samostatnější zemí, něco jako když se dospělé dítě odstěhuje od rodičů, ale stále s nimi udržuje dobré vztahy. A USA koupily obrovskou ledovou zemi, Aljašku, od Ruska za docela malou cenu. Mnozí si mysleli, že je to hloupost, ale nakonec se ukázalo, že to byl chytrý tah, protože Aljaška je plná přírodního bohatství.

V Mexiku zase skončilo období, kdy tam vládl císař Maxmilián I., který byl podporován Francouzi. Byl popraven a Mexiko se vrátilo k republikánské vládě.

A ve vědě? Jeden chytrý pán jménem Alfred Nobel vymyslel a patentoval dynamit, což byla bezpečná výbušnina, která se dala použít třeba při stavbě cest nebo v dolech. Jiný doktor, Joseph Lister, přišel na to, jak zabránit infekcím při operacích, když začal používat dezinfekci. To zachránilo spoustu životů! Celkově to byl rok plný důležitých událostí, které položily základy pro mnoho věcí, které známe dnes.