Přeskočit na obsah

Napoleon Bonaparte

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Napoleon Bonaparte
Soubor:Napoleon as Emperor.jpg
Císař Napoleon I. (Jacques-Louis David, 1805)
Datum narození15. srpna 1769
Místo narozeníAjaccio, Korsika (tehdy součást Francie)
Datum úmrtí5. května 1821
Místo úmrtíSvatá Helena
Příčina úmrtíSpekulace (rakovina žaludku, otrava arsenem)
DynastieBonapartové
RodičeCarlo Bonaparte, Letizia Ramolino
ManželJoséphine de Beauharnais (sňatek 1796, rozvod 1809), Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská (sňatek 1810)
DětiNapoleon II. (s Marií Luisou), Charles Léon (nemanželský), Alexandre Walewski (nemanželský)
ProfeseVoják, Státník
ObdobíFrancouzské revoluční války, Napoleonské války
NáboženstvíŘímskokatolík
PředchůdceLudvík XVI. (jako král Francie), Francouzské direktorium (jako hlava státu)
NástupceLudvík XVIII.

Napoleon Bonaparte (francouzsky Napoléon Bonaparte, narozen jako Napoleone di Buonaparte; 15. srpna 1769, Ajaccio, Korsika – 5. května 1821, Svatá Helena) byl francouzský generál a státník, který se stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších osobností evropských dějin. Získal obrovskou moc během Francouzské revoluce a Napoleonských válek, které zásadně přetvořily politickou mapu Evropy. Jeho vojenské strategie a reformy v oblasti správy, zákona (zejména zavedení Code civil) a vzdělání měly trvalý dopad na moderní Francii a mnoho dalších zemí. V roce 1804 se prohlásil císařem Francouzů jako Napoleon I.

---

Mládí a vojenská kariéra (1769–1799)

Napoleon se narodil na Korsice, ostrově, který se jen rok před jeho narozením stal součástí Francie. Pocházel z relativně chudé korsické šlechtické rodiny italského původu.

  • Vzdělání: V devíti letech byl poslán do vojenské školy v Brienne a později na pařížskou vojenskou akademii École Militaire, kde se specializoval na dělostřelectvo. Vynikal v matematice a dějinách, ale měl potíže s francouzštinou a často se cítil jako outsider kvůli svému korsickému původu.
  • Francouzská revoluce: Po vypuknutí Francouzské revoluce v roce 1789 se Napoleon, tehdy poručík dělostřelectva, rychle ukázal jako schopný voják a stratég. Získal si pozornost díky své roli při obležení Toulonu v roce 1793, kde jako velitel dělostřelectva přispěl k porážce roajalistů a britských sil.
  • Italské tažení (1796–1797): Napoleon byl jmenován velitelem francouzské armády v Itálii. V sérii brilantních vítězství porazil rakouské a piemontské armády, čímž si získal pověst geniálního vojevůdce a národního hrdiny. Založil tzv. sesterské republiky a podepsal mír v Campo Formio.
  • Egyptské tažení (1798–1799): Cílem bylo narušit britské obchodní cesty do Indie. I když francouzské námořnictvo utrpělo porážku u Abúkíru a tažení skončilo neúspěchem, Napoleonova schopnost udržet morálku vojska a jeho vědecká expedice (která objevila Rosettskou desku) upevnily jeho popularitu.
  • Státní převrat 18. brumaire (1799): Po návratu z Egypta, kdy byla francouzská vláda (Direktorium) nepopulární a neefektivní, se Napoleon připojil ke státnímu převratu, který svrhl Direktorium a nastolil Konzulát. Napoleon se stal prvním konzulem, čímž získal faktickou kontrolu nad Francií.

---

Vláda a reformy (1799–1804)

Jako první konzul Napoleon upevnil svou moc a zahájil rozsáhlé reformy, které stabilizovaly Francii po revolučním chaosu.

  • Politická stabilizace: Ukončil vnitřní konflikty a potlačil roajalistické povstání. Vytvořil centralizovanou a efektivní administrativu.
  • Code civil (Napoleonův občanský zákoník, 1804): Jedno z jeho nejtrvalejších dědictví. Tento zákoník kodifikoval právo do jasného a jednotného systému, který zaručoval rovnost před zákonem, ochranu soukromého vlastnictví, svobodu vyznání a zrušení dědičných šlechtických privilegií. Jeho principy ovlivnily právní systémy po celém světě.
  • Ekonomické reformy: Založil Francouzskou banku (Banque de France) a stabilizoval měnu, čímž podpořil ekonomický růst.
  • Vzdělávací reforma: Zavedl systém státních lyceí pro vzdělávání elit a reformoval univerzity.
  • Náboženská politika: Uzavřel konkordát s papežem Piem VII. (1801), čímž ukončil konflikt mezi státem a katolickou církví a uznal katolicismus jako náboženství většiny Francouzů, přičemž zaručil náboženskou toleranci.

---

Císař Francouzů a Napoleonské války (1804–1814)

V roce 1804 se Napoleon Bonaparte nechal korunovat císařem Francouzů, čímž formálně ukončil republikánskou fázi revoluce a založil První Francouzské císařství.

Vrchol moci

  • Vojenská dominance: Napoleon vedl Francii v sérii válek proti různým evropským koalicím (tzv. Napoleonské války). Díky svému vojenskému géniu, inovacím v taktice a organizaci armády (např. Grande Armée) dosáhl řady drtivých vítězství, jako byly Slavkov (1805), Jena-Auerstedt (1806) a Wagram (1809).
  • Rozšíření impéria: Ovládl velkou část Evropy, buď přímo, nebo prostřednictvím satelitních států a aliancí. Zrušil Svatá říše římská (1806) a vytvořil Rýnský spolek. Na vrcholu své moci se jeho impérium rozprostíralo od Španělska po Rusko.
  • Kontinentální blokáda: Snažil se oslabit Velkou Británii ekonomicky zavedením Kontinentální blokády (1806), která zakazovala evropským zemím obchodovat s Brity. Tato politika však měla smíšené výsledky a vedla k nespokojenosti v Evropě.

Pád impéria

  • Španělská válka za nezávislost (1808–1814): Pokus ovládnout Španělsko a Portugalsko vedl k vleklé poloostrovní válce, která vyčerpávala francouzské zdroje.
  • Ruské tažení (1812): Napoleonova invaze do Ruska s obrovskou armádou (přes 600 000 mužů) skončila katastrofou kvůli drsné zimě, logistickým problémům a taktice spálené země. Zpět se vrátila jen malá část armády.
  • Bitva národů u Lipska (1813): Po porážce v Rusku se proti Napoleonovi zformovala nová koalice (Rakousko, Prusko, Rusko, Švédsko a Británie). V největší bitvě napoleonských válek u Lipska byl Napoleon drtivě poražen.
  • Abdikace a Elba (1814): Spojenecké armády vstoupily do Paříže. Napoleon abdikoval a byl vyhoštěn na ostrov Elba.

---

Sto dní a konečný exil (1815–1821)

Napoleonův exil na Elbě trval jen krátce.

  • Sto dní: V březnu 1815 uprchl z Elby, vylodil se ve Francii a s podporou armády a lidu se bez boje vrátil k moci. Období jeho druhé vlády je známo jako Sto dní.
  • Bitva u Waterloo (1815): Evropské mocnosti se okamžitě spojily proti němu. V bitvě u Waterloo (18. června 1815) byl Napoleon definitivně poražen spojenými britskými a pruskými silami pod velením vévody z Wellingtonu a Gebharda Leberechta von Blüchera.
  • Exil na Svaté Heleně: Napoleon byl podruhé a tentokrát definitivně abdikoval a byl Brity vyhoštěn na vzdálený ostrov Svatá Helena v Atlantickém oceánu, kde strávil zbytek života pod přísným dohledem.
  • Smrt: Zemřel 5. května 1821 ve věku 51 let. Příčina jeho smrti je dodnes předmětem spekulací, ačkoli oficiálně byla stanovena rakovina žaludku. Někteří historici naznačují možnost otravy arsenem.

---

Dědictví a význam

Napoleon Bonaparte zanechal po sobě obrovské a komplexní dědictví, které dodnes ovlivňuje Evropu i svět.

  • Vojenský génius: Je považován za jednoho z největších vojevůdců v historii. Jeho taktiky a strategie jsou dodnes studovány na vojenských akademiích.
  • Napoleonův zákoník (Code civil): Jeho nejvýznamnější a nejtrvalejší odkaz. Tento zákoník položil základy moderního občanského práva a byl přijat nebo ovlivnil právní systémy v mnoha zemích Evropy, Jižní Ameriky i jinde.
  • Administrativní reformy: Centralizoval státní správu, zavedl efektivní daňový systém a vytvořil moderní veřejnou správu.
  • Vzdělávání: Reformoval systém vzdělávání a položil základy pro sekulární, státní školy.
  • Nacionalismus: Jeho tažení a okupace Evropy paradoxně podnítily rozvoj nacionalismu v okupovaných zemích, což vedlo k pozdějším sjednocením Německa a Itálie.
  • Inspirace a kontroverze: Napoleon je vnímán jako osvícený reformátor, který šířil myšlenky revoluce (rovnost, svoboda) po Evropě, ale zároveň jako ambiciózní diktátor, který způsobil miliony úmrtí a utrpení.

---

Pro laiky

Představte si Napoleona Bonaparteho jako jednu z nejslavnějších a nejvýznamnějších postav historie. Byl to malý muž z ostrova Korsika, který se stal generálem a později dokonce císařem Francie.

Byl to neuvěřitelně chytrý voják a stratég. Vyhrál spoustu bitev po celé Evropě, například slavnou bitvu u Slavkova. Díky němu se Francie stala na nějakou dobu nejmocnější zemí v Evropě a jeho armády dobyly mnoho území.

Ale Napoleon nebyl jen voják. Byl také velmi dobrý ve vymýšlení nových pravidel a zákonů. Vytvořil slavný Code civil (občanský zákoník), což jsou pravidla, podle kterých se dodnes řídí mnoho zemí, včetně Francie. Tato pravidla zaručovala, že si jsou všichni lidé rovni před zákonem.

Nakonec ale Napoleon prohrál svou poslední velkou bitvu u Waterloo a byl poslán na velmi vzdálený ostrov Svatá Helena, kde i zemřel. I když už není mezi námi, jeho myšlenky a to, co udělal, ovlivnily Evropu na dlouhou dobu a dodnes se o něm učíme ve škole. Byl to prostě chlapík, který změnil svět!

---

Galerie

---

Posloupnost

Šablona:Posloupnost Šablona:Posloupnost

---

Externí odkazy

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Napoleon_Bonaparte&oldid=3558“