Rýnský spolek
Obsah boxu
Šablona:Infobox - zaniklý stát
Rýnský spolek (německy Rheinbund, francouzsky Confédération du Rhin) byl konfederace německých států vytvořená v roce 1806 z vůle francouzského císaře Napoleona Bonaparta po jeho vítězství v bitvě u Slavkova a uzavření Prešpurského míru. Spolek existoval v letech 1806 až 1813 a představoval klíčový prvek Napoleonovy hegemonie ve střední Evropě. Jeho vytvoření definitivně ukončilo existenci tisícileté Svaté říše římské. Členské státy byly formálně suverénní, ale ve skutečnosti se jednalo o vazalské útvary Francouzského císařství, které měly povinnost poskytovat vojenské kontingenty pro Napoleonovu Grande Armée.
📜 Historie
🌍 Předcházející události
Na přelomu 18. a 19. století byla Svatá říše římská již jen volným a neefektivním svazkem stovek států, státečků a svobodných měst. Války s revoluční Francií odhalily její naprostou slabost. Klíčovým momentem byl lunévillský mír z roku 1801, kterým říše ztratila veškerá území na levém břehu Rýna ve prospěch Francie.
Následné uspořádání německých zemí, známé jako Německá mediatizace (Reichsdeputationshauptschluss) z roku 1803, radikálně změnilo politickou mapu. Císařští rytíři, církevní knížectví a většina svobodných říšských měst byli tzv. mediatizováni, tedy připojeni k větším světským státům. Z tohoto procesu profitovaly především středně velké státy jako Bavorsko, Württembersko a Bádensko, které se staly Napoleonovými spojenci. Tím byla moc tradičních habsburských císařů a Pruska v rámci říše výrazně oslabena.
🇫🇷 Vznik a založení (1806)
Po drtivém vítězství v bitvě u Slavkova v prosinci 1805 a následném Prešpurském míru měl Napoleon volné ruce k reorganizaci střední Evropy. Dne 12. července 1806 podepsalo v Paříži 16 německých knížat tzv. Rýnská acta (Rheinbundakte), čímž oficiálně založili Rýnský spolek a vystoupili ze Svaté říše římské.
Mezi zakládající členy patřily:
Bavorské království
Württemberské království- Bádenské velkovévodství
- Hesensko-darmstadtské velkovévodství
- Arcibiskupství-kurfiřtství řezenské (později Frankfurtské velkovévodství)
- Knížectví Aschaffenburské
- Beržské velkovévodství
- a několik menších knížectví.
Napoleon přijal titul Protektora spolku. Dne 6. srpna 1806, pod tlakem Napoleonova ultimáta, se poslední císař Svaté říše římské František II. vzdal císařské koruny a prohlásil říši za zaniklou. Nadále vládl již jen jako rakouský císař František I..
⚔️ Expanze a napoleonské války
Spolek se rychle rozrůstal. Po porážce Pruska v bitvě u Jeny a Auerstedtu v říjnu 1806 bylo donuceno ke vstupu dalších 23 německých států, včetně Saska. Na svém vrcholu v roce 1808 spolek zahrnoval čtyři království, pět velkovévodství, třináct vévodství a sedmnáct knížectví. Mimo spolek zůstaly pouze Rakouské císařství, Prusko, dánské Holštýnsko a švédské Pomořansko.
Hlavní povinností členů bylo poskytovat vojáky pro francouzskou armádu. Celkem měl spolek povinnost postavit kontingent o síle přibližně 63 000 mužů. Tyto jednotky bojovaly po boku Francouzů ve válce proti Rakousku (1809), ve Španělsku a především se zúčastnily katastrofálního tažení do Ruska v roce 1812, kde většina z nich zahynula.
📉 Pád a rozpuštění (1813)
Zničení Grande Armée v Rusku znamenalo začátek konce Napoleonovy nadvlády i Rýnského spolku. Prusko se spojilo s Ruskem a vyhlásilo "osvobozeneckou válku". Po drtivé porážce Napoleona v bitvě u Lipska (známé také jako Bitva národů) v říjnu 1813 se spolek začal rozpadat. Jednotlivé státy přecházely na stranu vítězné šesté koalice. Spolek byl formálně rozpuštěn 9. listopadu 1813. Jeho nástupcem se po Vídeňském kongresu v roce 1815 stal Německý spolek.
🏛️ Struktura a politika
👑 Protektor a orgány
Nejvyšší autoritou spolku byl francouzský císař Napoleon Bonaparte s titulem Protektora. Jeho vůle byla zákonem a veškerá zahraniční politika a vojenské záležitosti podléhaly jeho schválení.
Formálně měl spolek dva hlavní orgány se sídlem ve Frankfurtu:
- Spolkový sněm (Bundestag): Měl být společným zákonodárným orgánem, ale nikdy se nesešel v plném složení a jeho vliv byl minimální.
- Předseda-kníže (Fürstprimas): Tuto funkci zastával Karl Theodor von Dalberg, bývalý arcibiskup mohučský. Jeho role byla spíše ceremoniální.
V praxi byla veškerá moc soustředěna v rukou Napoleona a jeho velvyslanců u jednotlivých dvorů.
📜 Reformy a modernizace
Navzdory své podřízenosti Francii přineslo období Rýnského spolku do mnoha německých států významné reformy a modernizaci. Pod francouzským vlivem byly zavedeny:
- Code civil: Napoleonův občanský zákoník, který zaručoval rovnost před zákonem, náboženskou svobodu a ochranu soukromého vlastnictví.
- Centralizace správy: Byly vytvořeny efektivnější a centralizované byrokratické aparáty podle francouzského vzoru.
- Zrušení nevolnictví a cechů: Byly odstraněny přežitky feudalismu, což podpořilo svobodu obchodu a pohybu.
- Soudní a daňové reformy: Byly modernizovány soudní systémy a zavedeny spravedlivější daňové systémy.
Rozsah a úspěšnost těchto reforem se v jednotlivých státech lišily. Nejvýraznější byly v modelových státech, jako bylo Vestfálské království (pod vládou Napoleonova bratra Jérôma Bonaparta) a Beržské velkovévodství.
🗺️ Členské státy
Spolek se skládal z řady států, jejichž status byl často Napoleonem povýšen. Mezi nejvýznamnější patřily:
Království:
Velkovévodství:
- Bádenské velkovévodství
- Beržské velkovévodství
- Frankfurtské velkovévodství
- Hesensko-darmstadtské velkovévodství
- Würzburgské velkovévodství
Dále spolek zahrnoval řadu menších vévodství (např. Anhaltsko, Meklenbursko, Nassavsko) a knížectví (např. Hohenzollern, Lichtenštejnsko, Lippe).
🏆 Dědictví a význam
Rýnský spolek, ač krátkodobý, měl hluboký a trvalý dopad na německé dějiny:
- Konec Svaté říše římské: Definitivně ukončil existenci tisícileté říše, která již dávno ztratila svůj politický význam.
- Modernizace Německa: Zavedené reformy v oblasti práva, správy a společnosti položily základy moderního státu v mnoha částech Německa.
- Zjednodušení politické mapy: Mediatizace a sekularizace výrazně snížily počet německých států, což usnadnilo pozdější proces sjednocení.
- Vzestup nacionalismu: Paradoxně, společná zkušenost s francouzskou nadvládou a účast v osvobozeneckých válkách posílily pocit německé národní identity a touhu po sjednoceném národním státě.
- Předchůdce Německého spolku: Struktura a zkušenosti z Rýnského spolku posloužily jako vzor pro vytvoření Německého spolku na Vídeňském kongresu v roce 1815.
🤔 Pro laiky
Představte si, že velký a mocný soused (Napoleonova Francie) donutí skupinu menších sousedů (německé státy), aby se spojili do jednoho klubu. Tento klub, Rýnský spolek, musel poslouchat svého velkého souseda, posílat mu vojáky do válek a zavádět u sebe jeho moderní pravidla (například nové zákony a způsob řízení státu). Pro tyto malé státy to znamenalo konec starých, zastaralých pořádků a nucenou modernizaci, ale zároveň také ztrátu skutečné nezávislosti. Když byl velký soused nakonec ve válce poražen, celý tento spolek se okamžitě rozpadl.