Bavorské království
Obsah boxu
Šablona:Infobox - zaniklý stát
Bavorské království (německy Königreich Bayern) byl německý stát, který existoval v letech 1806 až 1918. Vznikl povýšením Bavorského kurfiřtství na království za vlády Maxmiliána I. Josefa z rodu Wittelsbachů. Jeho vznik byl úzce spjat s napoleonskými válkami a zánikem Svaté říše římské. Během své existence bylo členem Rýnského spolku, Německého spolku a od roku 1871 i Německého císařství, v jehož rámci si udrželo značnou míru autonomie. Hlavním městem byl Mnichov.
📜 Historie
Napoleonské války a vznik království
Na počátku 19. století bylo Bavorsko kurfiřtstvím v rámci Svaté říše římské. Kurfiřt Maxmilián IV. Josef (pozdější král Maxmilián I. Josef) se v roce 1805 spojil s Napoleonovou Francií proti třetí koalici (Rakousko, Rusko, Velká Británie). Po drtivém vítězství Napoleona v bitvě u Slavkova a následném Prešpurském míru získalo Bavorsko rozsáhlá území, včetně Tyrolska a Vorarlberska od Rakouska. Jako odměnu za spojenectví povýšil Napoleon Bavorsko na království. Dne 1. ledna 1806 byl Maxmilián IV. Josef prohlášen králem Maxmiliánem I. Josefem. Království se stalo zakládajícím členem Rýnského spolku, konfederace německých států pod protektorátem Francie, což vedlo k definitivnímu zániku Svaté říše římské.
Bavorská armáda se následně účastnila Napoleonových tažení, včetně katastrofální invaze do Ruska v roce 1812. Těsně před bitvou u Lipska v roce 1813 však Bavorsko přešlo na stranu protinapoleonské koalice, čímž si zajistilo udržení královského titulu i suverenity po Napoleonově pádu.
Vídeňský kongres a Německý spolek
Na Vídeňském kongresu v roce 1815 muselo Bavorsko vrátit některá území Rakousku (Tyrolsko a Salcbursko), ale jako kompenzaci získalo oblast Rýnské Falce na levém břehu Rýna a další území ve Francích (např. Würzburg a Aschaffenburg). Tím se zformovaly hranice, které si Bavorsko udrželo po většinu své existence. Království se stalo členem nově vytvořeného Německého spolku, volné konfederace německých států pod vedením Rakouska.
V roce 1818 vydal Maxmilián I. Josef ústavu, která byla na svou dobu poměrně liberální. Zavedla dvoukomorový parlament a zaručovala základní občanská práva, čímž se Bavorsko stalo konstituční monarchií.
Vláda Ludvíka I. a Ludvíka II.
Po smrti Maxmiliána I. Josefa v roce 1825 nastoupil na trůn jeho syn Ludvík I. Bavorský. Jeho vláda je spojena s obrovským kulturním a architektonickým rozvojem Mnichova, který se proměnil v jedno z předních uměleckých center Evropy. Nechal postavit stavby jako Glyptotéka, Stará a Nová pinakotéka a mnoho dalších. Jeho vláda však skončila abdikací během revoluce v roce 1848 kvůli jeho nepopulárnímu vztahu s tanečnicí Lolou Montez.
Jeho vnuk, Ludvík II. Bavorský, známý jako "pohádkový král", se stal legendou. Byl velkým mecenášem umění, zejména skladatele Richarda Wagnera. Proslul především stavbou extravagantních zámků, jako jsou Neuschwanstein, Linderhof a Herrenchiemsee. Jeho nákladné projekty a stahování se z politického života vedly k tomu, že byl v roce 1886 prohlášen za duševně chorého a zbaven vlády. O několik dní později za záhadných okolností utonul ve Starnberském jezeře.
Prusko-rakouská válka a sjednocení Německa
V boji o nadvládu v Německu mezi Pruskem a Rakouskem stálo katolické Bavorsko tradičně na straně Rakouska. V prusko-rakouské válce v roce 1866 bojovala bavorská armáda po boku Rakouska, ale byla poražena pruskými vojsky. Po porážce muselo Bavorsko zaplatit válečné reparace a uzavřít s Pruskem obrannou alianci.
Tato aliance zavazovala Bavorsko k vojenské podpoře Pruska v případě napadení. Když Francie vyhlásila Prusku válku v roce 1870 (Prusko-francouzská válka), Bavorsko se muselo připojit. Po drtivém vítězství Pruska a jeho spojenců souhlasil Ludvík II. (pod tlakem Bismarcka a za značnou finanční kompenzaci) s vytvořením Německého císařství pod vedením pruského krále Viléma I..
Součást Německého císařství
18. ledna 1871 bylo ve Versailles vyhlášeno Německé císařství. Bavorsko se stalo jeho druhým největším spolkovým státem. Ponechalo si však značná rezervní práva (Reservatrechte), která mu zaručovala autonomii v některých oblastech. Mělo vlastní armádu v době míru, vlastní poštu a telegraf, vlastní železnice a samostatnou diplomatickou reprezentaci. Bavorský král zůstal nejvyšším velitelem bavorské armády.
První světová válka a zánik
Během první světové války bojovala bavorská armáda jako součást německých císařských sil. Válečné útrapy, nedostatek potravin a rostoucí nespokojenost vedly na konci války k revolučním náladám. 7. listopadu 1918, ještě před abdikací císaře Viléma II., vypukla v Mnichově revoluce vedená socialistou Kurtem Eisnerem. Král Ludvík III. Bavorský uprchl ze země a byl prohlášen za sesazeného. Následující den byla vyhlášena Bavorská republika, čímž 738 let trvající vláda rodu Wittelsbachů a 112 let trvající existence Bavorského království skončila.
👑 Panovníci
Bavorskému království vládli králové z rodu Wittelsbachů:
- Maxmilián I. Josef Bavorský (1806–1825)
- Ludvík I. Bavorský (1825–1848)
- Maxmilián II. Bavorský (1848–1864)
- Ludvík II. Bavorský (1864–1886)
- Ota I. Bavorský (1886–1913) - formálně král, ale kvůli duševní chorobě za něj vládli regenti:
- Luitpold Bavorský (1886–1912, princ regent)
- Ludvík III. Bavorský (1912–1913, princ regent)
- Ludvík III. Bavorský (1913–1918)
🌍 Geografie a správa
Územní vývoj
Území království se v průběhu jeho existence měnilo. Po Vídeňském kongresu zahrnovalo historické oblasti Starého Bavorska (Altbayern), Frank a části Švábska. Důležitou součástí byla také Rýnská Falc (Rheinpfalz), exkláva na západ od Rýna, která byla geograficky oddělena od zbytku království.
Administrativní dělení
Království bylo od roku 1837 rozděleno na osm vládních obvodů (Regierungsbezirke), které se v podstatě shodují s dnešními bavorskými vládními obvody:
- Horní Bavorsko (Oberbayern)
- Dolní Bavorsko (Niederbayern)
- Horní Falc (Oberpfalz)
- Horní Franky (Oberfranken)
- Střední Franky (Mittelfranken)
- Dolní Franky (Unterfranken)
- Švábsko (Schwaben)
- Rýnská Falc (Rheinpfalz)
🏛️ Stát a politika
Ústava
Ústava z roku 1818 zavedla konstituční monarchii. Král zůstal hlavou státu s výkonnou mocí, ale byl vázán ústavou. Zákonodárnou moc vykonával dvoukomorový parlament (Landtag), složený z horní komory (Komora říšských radů, Kammer der Reichsräte) a dolní komory (Komora poslanců, Kammer der Abgeordneten). Volební právo do dolní komory bylo omezeno majetkovým cenzem.
Armáda
Bavorská armáda si udržela svou samostatnost i po vstupu do Německého císařství v roce 1871. V době míru podléhala přímo bavorskému králi, nikoli německému císaři. Teprve v případě války přecházelo velení nad bavorskými jednotkami na císaře. Armáda měla vlastní ministerstvo války, generální štáb a vojenské školy.
⚙️ Hospodářství a kultura
Industrializace
V 19. století prošlo Bavorsko, podobně jako zbytek Německa, procesem industrializace. Rozvíjel se zejména textilní a strojírenský průmysl. Klíčovou roli sehrála výstavba železnic. První německá železniční trať pro osobní dopravu, Ludwigseisenbahn, byla otevřena v roce 1835 mezi Norimberkem a Fürthem. Železniční síť se rychle rozrůstala a propojila hlavní bavorská města.
Kulturní rozkvět
Bavorské království zažilo mimořádný kulturní rozkvět. Vláda Ludvíka I. proměnila Mnichov v "Athény na řece Isar". Město se stalo centrem neoklasicistní architektury, malířství a sochařství. Za vlády Ludvíka II. se Bavorsko stalo centrem hudebního světa díky jeho štědré podpoře skladatele Richarda Wagnera, který v Mnichově uvedl premiéry svých oper Tristan a Isolda a Mistři pěvci norimberští.
💡 Pro laiky
- Co je to konstituční monarchie?
Představte si krále, který nemůže vládnout úplně sám, jak se mu zlíbí. Musí se řídit "pravidly hry", kterým se říká ústava. Ústava určuje, co král smí a nesmí, a dává část moci také parlamentu, který volí (alespoň částečně) lidé. Je to tedy kompromis mezi vládou jednoho panovníka a vládou lidu.
- Proč Bavorsko bojovalo proti Prusku, a pak se k němu přidalo?
Bavorsko a Prusko byli dlouho rivalové. Bavorsko bylo katolické a spíše na straně Rakouska, zatímco Prusko bylo protestantské a chtělo sjednotit Německo pod svým vedením. V roce 1866 spolu bojovali ve válce, kterou Prusko drtivě vyhrálo. Bavorsko si uvědomilo, že Prusko je teď nejsilnější německý stát. Když o pár let později napadla Prusko Francie, muselo mu Bavorsko podle smlouvy pomoci. Po společném vítězství bylo pro Bavorsko výhodnější se připojit k novému, silnému Německému císařství a vyjednat si zvláštní práva (jako vlastní armádu), než zůstat samo a riskovat, že ho Prusko později pohltí úplně.
- Proč se Ludvíku II. říkalo "pohádkový král"?
Ludvík II. se nezajímal o politiku a válčení. Místo toho miloval umění, hudbu (hlavně opery Richarda Wagnera) a pohádkové příběhy. Za všechny státní peníze stavěl nádherné, ale naprosto nepraktické zámky, které vypadají jako z pohádky – nejznámější je Neuschwanstein, který inspiroval i logo Walta Disneyho. Žil ve svém vlastním snovém světě, daleko od reality, a proto si vysloužil tuto přezdívku.