Prusko-francouzská válka
Obsah boxu
Šablona:Infobox - válka Prusko-francouzská válka (německy Deutsch-Französischer Krieg, francouzsky Guerre franco-allemande) byl vojenský konflikt mezi Druhým francouzským císařstvím a Severoněmeckým spolkem vedeným Pruskem, ke kterému se připojily i jihoněmecké státy (Bavorsko, Württembersko, Bádensko a Hesensko). Válka probíhala od 19. července 1870 do 10. května 1871 a skončila drtivou porážkou Francie.
Nejdůležitějším důsledkem války bylo dokončení procesu sjednocení Německa a vyhlášení Německého císařství v Zrcadlovém sále ve Versailles. Pro Francii znamenala porážka konec vlády císaře Napoleona III., pád Druhého císařství, vznik Třetí republiky, ztrátu území Alsaska a Lotrinska a povinnost platit obrovské válečné reparace. Ponížení Francie a anexe Alsaska-Lotrinska zasely sémě revanchismu, který se stal jednou z klíčových příčin první světové války.
📜 Příčiny konfliktu
Napětí mezi Francií a Pruskem rostlo po celá 60. léta 19. století. Kořeny konfliktu ležely v mocenském vakuu ve střední Evropě a ambicích dvou klíčových státníků: pruského kancléře Otta von Bismarcka a francouzského císaře Napoleona III.
🇩🇪 Vzestup Pruska
Po porážce Rakouska v prusko-rakouské válce v roce 1866 se Prusko stalo dominantní mocností v německém prostoru. Bismarck vytvořil Severoněmecký spolek, který sjednotil všechny německé státy severně od řeky Mohan. Jihoněmecké státy (Bavorsko, Württembersko, Bádensko) zůstaly formálně nezávislé, ale byly s Pruskem svázány tajnými vojenskými aliancemi. Bismarck věděl, že k dokončení sjednocení Německa potřebuje společného nepřítele, který by v jihoněmeckých státech zažehl nacionální vášeň a překonal jejich odpor k pruské nadvládě. Tímto nepřítelem se měla stát Francie.
🇫🇷 Francouzské obavy a diplomacie
Francouzský císař Napoleon III. sledoval rychlý vzestup Pruska s velkými obavami. Francie byla po staletí dominantní kontinentální mocností a náhlý vznik silného, sjednoceného Německa na jejích hranicích představoval existenční hrozbu. Po pruském vítězství u Hradce Králové se ve Francii rozšířil slogan "Revanche pour Sadowa!" (Pomsta za Sadovou!). Napoleon III., jehož popularita doma klesala, potřeboval zahraničněpolitický úspěch, aby posílil svůj režim. Pokusil se získat diplomatické kompenzace za pruskou expanzi, například anexí Lucemburska (tzv. Lucemburská krize v roce 1867), ale Bismarck jeho snahy zmařil, což dále zvýšilo francouzské ponížení.
🇪🇸 Španělská kandidatura a Emžská depeše
Bezprostřední rozbuškou války se stala otázka nástupnictví na španělský trůn. V roce 1868 byla svržena španělská královna Isabela II. a španělská vláda nabídla korunu princi Leopoldu von Hohenzollern-Sigmaringen, příbuznému pruského krále Viléma I.. Francie se obávala obklíčení Hohenzollerny z východu i jihu a ostře protestovala.
Princ Leopold pod francouzským tlakem svou kandidaturu stáhl. Francouzské vládě to však nestačilo a požadovala od pruského krále Viléma I. osobní záruku, že žádný Hohenzollern v budoucnu na španělský trůn neusedne. Francouzský velvyslanec tento požadavek přednesl králi, který pobýval v lázních Bad Ems. Král Vilém I. požadavek zdvořile, ale pevně odmítl. O výsledku jednání informoval telegraficky Bismarcka do Berlína.
Tato zpráva, známá jako Emžská depeše, se stala Bismarckovým mistrovským kouskem. Kancléř text depeše zkrátil a upravil tak, aby vyzněl jako urážka francouzského velvyslance pruským králem a zároveň jako arogantní francouzský požadavek. Zveřejnění této upravené depeše vyvolalo v Paříži i v Berlíně vlnu nacionalistického pobouření. Francouzská vláda, tlačená veřejným míněním, vyhlásila 19. července 1870 Prusku válku. Tím padla přesně do Bismarckovy pasti – Francie se stala agresorem, což aktivovalo obranné aliance Pruska s jihoněmeckými státy.
⚔️ Průběh války
Válka se dělí na dvě hlavní fáze: válku císařství a válku republiky.
🚄 Mobilizace a počáteční fáze
Rozdíly v připravenosti obou armád byly propastné. Německá mobilizace, řízená geniálním stratégem a náčelníkem generálního štábu Helmuthem von Moltke starším, proběhla s neuvěřitelnou rychlostí a efektivitou. Díky husté železniční síti a preciznímu plánování se podařilo během tří týdnů soustředit na hranicích téměř půl milionu vojáků.
Naproti tomu francouzská mobilizace byla chaotická a pomalá. Vojáci byli posíláni pro výstroj na jedno místo a pro zbraně na druhé, plány byly neúplné a velení nejednotné. Francie tak ztratila svou jedinou výhodu – možnost rychlého úderu na německé území, než se nepřítel plně zmobilizuje.
Německé armády rychle přešly do ofenzívy a v sérii pohraničních bitev na začátku srpna 1870 (u Wissembourgu, Wörthu a Spicherenu) Francouze porazily a donutily je k ústupu. Francouzská Rýnská armáda pod velením maršála Françoise Achilla Bazaina byla obklíčena a uvězněna v pevnosti Metz.
💥 Bitva u Sedanu a pád císařství
Císař Napoleon III. se spolu s maršálem Patricem de Mac-Mahonem a nově zformovanou "Châlonskou armádou" pokusil osvobodit Bazainovu armádu v Metách. Moltke však tento manévr předvídal a německé síly donutily francouzskou armádu ustoupit k pevnosti Sedan u belgických hranic.
Zde se 1. září 1870 odehrála rozhodující bitva u Sedanu. Německé armády Francouze zcela obklíčily a drtivá převaha německého dělostřelectva způsobila obrovské ztráty. V beznadějné situaci se 2. září 1870 císař Napoleon III. se zbytkem své armády (přes 100 000 mužů) vzdal.
Zpráva o zajetí císaře vyvolala v Paříži šok. 4. září 1870 vypuklo v hlavním městě povstání, které svrhlo císařství. Byla vyhlášena Třetí republika a moci se ujala tzv. Vláda národní obrany.
🏛️ Válka Vlády národní obrany
Němci se domnívali, že válka po zajetí císaře skončí. Nová republikánská vláda se však rozhodla pokračovat v boji. Zatímco německé armády postupovaly na Paříž a 19. září ji oblehly, ministr vnitra Léon Gambetta uprchl z obleženého města v balónu a v Tours začal organizovat nové armády z odvedenců a dobrovolníků.
Tato druhá fáze války byla vedena s velkým odhodláním, ale nové francouzské armády byly špatně vycvičené a vyzbrojené. Přestože dosáhly několika dílčích úspěchů, nedokázaly zvrátit průběh války ani prolomit obklíčení Paříže. K francouzské katastrofě přispěla i kapitulace maršála Bazaina v Metách 27. října, kde se Němcům vzdalo dalších 180 000 zkušených vojáků.
🏰 Obléhání Paříže a kapitulace
Obléhání Paříže trvalo více než čtyři měsíce. Město trpělo hladem a od ledna 1871 i intenzivním německým bombardováním. Obyvatelé byli nuceni jíst kočky, psy a dokonce i zvířata z pařížské Zoo. Po selhání posledního pokusu o průlom podepsala francouzská vláda 28. ledna 1871 příměří.
🇩🇪 Sjednocení Německa
Ještě během obléhání Paříže vedl Bismarck intenzivní jednání s jihoněmeckými monarchy. Vítězné válečné opojení a nacionalistická euforie překonaly poslední zbytky odporu proti pruské hegemonii. 18. ledna 1871 bylo v Zrcadlovém sále ve Versailles, symbolickém srdci bývalé francouzské monarchie, slavnostně vyhlášeno Německé císařství. Pruský král Vilém I. byl prohlášen německým císařem. Tento akt byl pro Francouze záměrným a hlubokým ponížením.
🕊️ Mírová smlouva a důsledky
Definitivní mír byl podepsán 10. května 1871 ve Frankfurtu nad Mohanem.
📜 Frankfurtský mír
Podmínky Frankfurtského míru byly pro Francii velmi tvrdé:
- Francie musela Německu postoupit území Alsaska a část Lotrinska (tzv. Alsasko-Lotrinsko).
- Francie se zavázala zaplatit válečnou náhradu ve výši 5 miliard zlatých franků.
- Německá okupační vojska zůstala na severu Francie až do úplného zaplacení reparací.
🌍 Důsledky pro Evropu
Prusko-francouzská válka dramaticky změnila mocenskou mapu Evropy.
- **Vznik Německého císařství:** V srdci Evropy vznikl nový, silný a militaristický stát, který se rychle stal průmyslovou a vojenskou velmocí.
- **Francouzský revanšismus:** Ztráta Alsaska-Lotrinska a národní ponížení se staly ústředním motivem francouzské zahraniční politiky na dalších 40 let. Touha po odplatě byla jednou z hlavních příčin, proč Francie vstoupila do první světové války.
- **Konec francouzské dominance:** Válka ukončila více než dvousetletou éru francouzské vojenské a politické dominance na evropském kontinentu.
- **Anexe Říma:** Francouzská posádka, která chránila papeže v Římě, byla odvolána na obranu vlasti. Toho využilo Italské království, které Řím obsadilo a dokončilo tak sjednocení Itálie.
🔥 Pařížská komuna
Bezprostředně po válce, v březnu 1871, vypuklo v Paříži povstání známé jako Pařížská komuna. Radikální socialisté a anarchisté odmítli přijmout porážku a vytvořili revoluční vládu. Komuna byla po dvou měsících krvavě potlačena francouzskou vládní armádou během tzv. "Krvavého týdne".
⚙️ Vojenská technika a taktika
Válka byla střetem dvou odlišných vojenských systémů a technologií.
- **Dělostřelectvo:** Prusko mělo drtivou převahu díky ocelovým, zezadu nabíjeným kanónům od firmy Krupp. Ty měly delší dostřel, vyšší přesnost a rychlejší palbu než francouzské bronzové, zepředu nabíjené kanóny.
- **Pěchotní zbraně:** Zde měla výhodu Francie. Její puška Chassepot byla výrazně lepší než pruská jehlovka Dreyse. Měla téměř dvojnásobný dostřel a lepší těsnění závěru.
- **Generální štáb:** Klíčovým faktorem pruského úspěchu byl profesionální a vysoce efektivní generální štáb pod vedením Moltkeho. Ten umožnil precizní plánování, rychlou mobilizaci a koordinaci obrovských armádních sborů, což na francouzské straně zcela chybělo.
- **Železnice:** Prusko dokázalo strategicky využít železniční síť pro rychlý přesun vojsk a zásob, což mu poskytlo rozhodující výhodu na začátku konfliktu.
🧑🏫 Pro laiky
Prusko-francouzskou válku si lze představit jako finálový zápas o to, kdo bude novým pánem Evropy. Na jedné straně stála Francie, dlouholetý šampion, ale trochu zlenivělá a špatně připravená. Na druhé straně bylo Prusko, mladý, ambiciózní a skvěle organizovaný vyzyvatel, který chtěl sjednotit všechny německé "kluby" do jednoho supertýmu.
Pruský "trenér" Otto von Bismarck lstí donutil Francii, aby zaútočila jako první. Tím sjednotil všechny Němce proti společnému nepříteli. Pruská armáda, fungující jako dokonale seřízený stroj, Francouze rychle přejela. Nejdůležitější moment byl, když zajali francouzského císaře – jako by v šachu padl král.
Výsledkem bylo, že Prusko vyhrálo, sjednotilo Německo a stalo se novou evropskou supervelmocí. Francie byla ponížena, musela odevzdat cenná území (Alsasko a Lotrinsko) a zaplatit obrovskou pokutu. Toto ponížení si Francouzi pamatovali a touha po odvetě se stala jednou z hlavních příčin první světové války o 43 let později. Tato válka tedy v podstatě "stvořila" moderní Německo a zasela semínka budoucích velkých konfliktů.