1803

Rozbalit box

Obsah boxu

1803 (MDCCCIII) byl rok, který zásadně přetvořil politickou mapu světa a předznamenal dlouhé období konfliktů v Evropě. Po krátkém období míru, zajištěném Amienským mírem, znovu vzplály Napoleonské války mezi Velkou Británií a Francií. Ve Spojených státech došlo k historické koupi Louisiany, která zdvojnásobila rozlohu mladé republiky. Ve Svaté říši římské proběhla finální fáze reorganizace, která zjednodušila její roztříštěnou strukturu.

📜 Události

25. února – Ve Svaté říši římské byl přijat tzv. Závěrečný usnesení mimořádné říšské deputace (Reichsdeputationshauptschluss). Tento dokument radikálně změnil politickou mapu říše. Došlo k masivní sekularizaci (zrušení duchovních knížectví) a mediatizaci (připojení menších světských panství a svobodných říšských měst k větším státům). Cílem bylo odškodnit německé vládce za ztráty území na levém břehu Rýnu, která připadla Francii. Nejvíce z této reorganizace těžily státy jako Bavorsko, Prusko, Bádensko a Württembersko.
18. května – Spojené království vyhlásilo válku Francii poté, co Napoleon Bonaparte nesplnil podmínky Amienského míru, zejména odmítl stáhnout vojska z Nizozemska a Švýcarska. Tímto aktem skončilo čtrnáctiměsíční příměří a začala nová fáze napoleonských válek, konkrétně válka třetí koalice.
23. července – V Irsku proběhlo neúspěšné povstání vedené Robertem Emmetem proti britské nadvládě. Povstání bylo rychle potlačeno a Emmet byl v září popraven.
29. listopadu – Francouzská armáda pod velením generála de Rochambeau kapitulovala na Haiti před haitskými povstalci.

1. března – Ohio se stalo 17. státem USA.
30. dubna – Zástupci Spojených států a Francie podepsali v Paříži smlouvu o koupi Louisiany. USA získaly od napoleonské Francie obrovské území o rozloze 2 140 000 km² za cenu 15 milionů amerických dolarů (přibližně 3 centy za akr). Tímto obchodem se rozloha USA prakticky zdvojnásobila a otevřela se cesta k expanzi na západ. Napoleon Bonaparte se prodejem zbavil těžko udržitelného území a získal finance pro své války v Evropě.
18. listopadu – V bitvě u Vertières na Haiti porazila haitská povstalecká armáda pod vedením Jeana-Jacquese Dessalina francouzské expediční síly. Tato bitva byla rozhodujícím momentem haitské revoluce a vedla k vyhlášení nezávislosti Haiti 1. ledna 1804.

V Indii začala Druhá anglo-maráthská válka mezi Britskou Východoindickou společností a Maráthskou říší.
Britský mořeplavec Matthew Flinders dokončil první obeplutí Austrálie. Byl také prvním, kdo systematicky používal název "Austrálie" pro celý kontinent.
Na Tasmánii (tehdy známé jako Van Diemenova země) byla založena první britská osada Risdon Cove.

Věda:
- Anglický chemik a fyzik John Dalton představil svou atomovou teorii, která se stala základem moderní chemie.
- William Hyde Wollaston objevil chemické prvky rhodium a palladium.
- Smithson Tennant objevil chemické prvky iridium a osmium.
- Robert Fulton testoval na řece Seině v Paříži svůj první funkční parník.
Umění:
- Ludwig van Beethoven začal pracovat na své Symfonii č. 3 Es dur, známé jako Eroica. Původně ji chtěl věnovat Napoleonovi, ale po jeho korunovaci císařem dedikaci zrušil.

15. ledna – Heinrich Daniel Ruhmkorff, německý mechanik, vynálezce indukční cívky († 1877)
2. dubna – Franz Lachner, německý skladatel a dirigent († 1890)
12. května – Justus von Liebig, německý chemik, zakladatel agrochemie († 1873)
25. května – Ralph Waldo Emerson, americký esejista, básník a filozof († 1882)
24. července – Adolphe Adam, francouzský hudební skladatel († 1856)
3. srpna – Joseph Paxton, anglický zahradník a architekt, autor Křišťálového paláce († 1865)
28. září – Prosper Mérimée, francouzský spisovatel, autor novely Carmen († 1870)
29. listopadu – Christian Doppler, rakouský fyzik a matematik, objevitel Dopplerova jevu († 1853)
5. prosince – Fjodor Ivanovič Ťutčev, ruský romantický básník a diplomat († 1873)
11. prosince – Hector Berlioz, francouzský romantický skladatel († 1869)

18. ledna – Ippolit Bogdanovič, ruský básník (* 1743)
1. února – Anders Chydenius, finsko-švédský kněz, ekonom a politik (* 1729)
9. února – Jean-François de Saint-Lambert, francouzský básník a filozof (* 1716)
14. března – Friedrich Gottlieb Klopstock, německý básník (* 1724)
7. dubna – Toussaint Louverture, vůdce haitské revoluce, zemřel ve francouzském vězení (* 1743)
24. dubna – Adélaïde Labille-Guiard, francouzská malířka-portrétistka (* 1749)
2. srpna – John Hoppner, anglický malíř-portrétista (* 1758)
5. září – Pierre Choderlos de Laclos, francouzský spisovatel, autor románu Nebezpečné známosti (* 1741)
20. září – Robert Emmet, irský nacionalista a vůdce povstání (* 1778)
2. října – Samuel Adams, americký politik a revolucionář, jeden z Otců zakladatelů (* 1722)
8. října – Vittorio Alfieri, italský dramatik a básník (* 1749)
18. prosince – Johann Gottfried Herder, německý filozof, básník a teolog (* 1744)

Koupě Louisiany: Představte si, že jedna země (USA) koupí od druhé (Francie) obrovský kus země, tak velký, že se tím zdvojnásobí její velikost. To se stalo v roce 1803. Bylo to jako obrovský realitní obchod, který navždy změnil mapu Severní Ameriky a umožnil Američanům osidlovat divoký západ.
Obnovení napoleonských válek: Po krátkém období míru se největší mocnosti Evropy, Británie a Francie, znovu pustily do války. Tento konflikt, vedený slavným Napoleonem, ovlivnil celý svět a trval mnoho dalších let. Rok 1803 byl začátkem této nové, dlouhé a krvavé kapitoly.
Změny v Německu (Reichsdeputationshauptschluss): Ve střední Evropě, na území dnešního Německa, došlo k velkému "úklidu". Mnoho malých státečků a církevních panství bylo zrušeno a připojeno k větším a silnějším státům. Bylo to jako skládání puzzle, které zjednodušilo mapu Německa a posílilo moc velkých vládců na úkor těch menších.