Britská Východoindická společnost
Obsah boxu
Šablona:Infobox Zaniklá organizace Britská Východoindická společnost (anglicky The Honourable East India Company, zkráceně EIC) byla anglická a později britská akciová společnost založená 31. prosince 1600 královskou chartou udělenou královnou Alžbětou I.. Původně byla založena za účelem obchodu s Východní Indií (dnešní Jihovýchodní Asie), ale postupně se její hlavní zájmy přesunuly na Indický subkontinent. Během své více než 250leté existence se z obchodní korporace vyvinula v jednu z nejmocnějších organizací světa, která spravovala obrovská území v Indii, udržovala si vlastní armádu a fakticky vládla jako suverénní mocnost, čímž položila základy Britského impéria v Asii.
Společnost se zpočátku soustředila na obchod s kořením, ale brzy se přeorientovala na komodity jako bavlna, hedvábí, indigo, sanytr, čaj a opium. Její moc kulminovala v polovině 18. století po bitvě u Plassey (1757), kdy získala kontrolu nad bohatou oblastí Bengálska. Postupně si podmanila většinu indického subkontinentu, buď přímou vládou, nebo prostřednictvím loutkových místních vládců. Po velkém indickém povstání v roce 1857 byla její administrativní moc převedena přímo na britskou korunu a společnost byla formálně rozpuštěna v roce 1874.
📜 Historie
👑 Založení a raná léta (1600–1700)
Společnost byla založena pod názvem Governor and Company of Merchants of London Trading into the East-Indies. Získala královskou chartu, která jí poskytovala 15letý monopol na veškerý anglický obchod východně od mys Dobré naděje a západně od Magalhãesova průlivu. První výpravy se soustředily na lukrativní obchod s kořením, zejména s pepřem, hřebíčkem a muškátovým oříškem, což ji přivedlo do přímého konfliktu s její hlavní konkurentkou, Nizozemskou Východoindickou společností (VOC).
Po masakru v Ambonu v roce 1623, kde Nizozemci popravili anglické obchodníky, byla Společnost nucena omezit své aktivity na Ostrovy koření a zaměřit se více na Indii. Zde navázala vztahy s Mughalskou říší. V roce 1612 porazily lodě Společnosti Portugalce v námořní bitvě u Suvali, což zapůsobilo na mughalského císaře Džahángíra a vedlo k udělení obchodních práv. Společnost postupně založila obchodní stanice (tzv. faktorie) v klíčových přístavech jako Surat (1613), Madrás (dnešní Čennaí, 1639), Bombaj (získaná od Portugalců jako věno v roce 1668) a Kalkata (1690).
📈 Vzestup k moci v Indii (1700–1757)
V 18. století začala moc Mughalské říše upadat, což vytvořilo v Indii mocenské vakuum. Toho využily evropské společnosti, zejména britská a francouzská, které začaly zasahovat do místní politiky a bojovat o vliv. Britská Východoindická společnost se postupně transformovala z čistě obchodní organizace na politickou a vojenskou sílu.
Klíčovým artiklem se staly indické textilie, zejména kaliko a mušelín, které byly v Evropě velmi žádané. Společnost začala budovat vlastní armádu, složenou převážně z místních indických vojáků (sipáhíové) pod velením britských důstojníků, aby chránila své obchodní zájmy a prosazovala svou vůli. Konflikty s Francouzi, známé jako Karnátacké války, probíhající v polovině 18. století, potvrdily britskou vojenskou převahu v jižní Indii.
⚔️ Éra dobývání a nadvlády (1757–1857)
Zlomovým okamžikem v historii Společnosti byla Bitva u Plassey v roce 1757. Vojska Společnosti pod velením Roberta Clivea porazila mnohem početnější armádu bengálského navába Sirádže ud-Dauly, který byl spojencem Francouzů. Vítězství zajistilo Společnosti kontrolu nad Bengálskem, nejbohatší provincií Indie. Získala právo diwani, tedy právo vybírat daně, což jí poskytlo obrovské finanční zdroje pro další expanzi a pro financování své armády.
V následujících desetiletích Společnost systematicky rozšiřovala své území. Vedla sérii válek proti místním mocnostem, jako byly Anglo-majsúrské války proti Hajdaru Alímu a jeho synovi Tipu Sultanovi, a Anglo-maráthské války proti mocné Maráthské konfederaci. Do začátku 19. století ovládala Společnost přímo či nepřímo většinu indického subkontinentu. Její správa byla často charakterizována korupcí a bezohledným vykořisťováním, což vedlo k několika hladomorům, z nichž nejhorší byl bengálský hladomor v roce 1770, při kterém zemřely miliony lidí.
📉 Úpadek a zánik (1857–1874)
Vláda Společnosti byla stále více kritizována i v samotné Británii. Britský parlament postupně omezoval její autonomii prostřednictvím zákonů, jako byl Regulační zákon z roku 1773 a Pittův indický zákon z roku 1784, které zavedly státní dohled nad jejími aktivitami.
Posledním hřebíčkem do rakve Společnosti bylo velké indické povstání (známé také jako povstání sipáhíů). Rozsáhlá vzpoura, která zachvátila severní Indii, byla brutálně potlačena, ale odhalila neschopnost Společnosti efektivně spravovat tak obrovské a komplexní území. V reakci na to přijal britský parlament Zákon o vládě Indie (1858) (Government of India Act 1858), kterým byla veškerá území, majetek a vojenské síly Společnosti převedeny pod přímou správu britské koruny. Tím byla založena Britská Indie (British Raj) a královna Viktorie byla prohlášena císařovnou Indie. Společnost ztratila všechny své administrativní funkce a existovala již jen jako zbytková obchodní organizace. Formálně byla rozpuštěna zákonem East India Stock Dividend Redemption Act k 1. červnu 1874.
⚙️ Organizace a fungování
🏛️ Struktura řízení
Společnost byla řízena z Londýna Radou ředitelů (Court of Directors), která byla volena akcionáři. V Indii byl nejvyšším představitelem generální guvernér, sídlící v Kalkatě, který byl zodpovědný za správu území. Společnost měla rozsáhlý byrokratický aparát, který se zabýval výběrem daní, soudnictvím a veřejnou správou.
🛡️ Armáda Společnosti
Jedním z nejpozoruhodnějších aspektů Společnosti byla její soukromá armáda. Na svém vrcholu měla téměř 260 000 vojáků, což bylo dvakrát více než stálá britská armáda. Byla rozdělena do tří hlavních armád (Presidency armies): Bengálské, Madráské a Bombajské. Většinu mužstva tvořili indičtí sipáhíové, zatímco důstojnický sbor byl téměř výhradně britský. Tato armáda byla klíčovým nástrojem expanze a udržení moci v Indii.
🌍 Globální obchod a komodity
🌶️ Od koření k textilu
Ačkoliv byla Společnost založena pro obchod s kořením, brzy zjistila, že největší zisky plynou z indických výrobků. Indická bavlna a hedvábí byly v 17. a 18. století celosvětově ceněny pro svou kvalitu. Společnost exportovala obrovské množství textilií do Evropy, což paradoxně vedlo k úpadku britského textilního průmyslu a zavedení ochranářských cel. Dalšími důležitými exportními artikly byly sanytr (klíčová složka střelného prachu) a indigo.
☕ Čaj a opium
V 18. století se stala hlavním zdrojem zisku Společnosti čínský čaj. Problémem však bylo, že Čína za svůj čaj nepožadovala evropské zboží, ale platby ve stříbře. To vedlo k velkému obchodnímu deficitu. Společnost tento problém vyřešila vytvořením neblaze proslulého obchodního trojúhelníku:
Společnost pěstovala v Indii ve velkém opium.
Toto opium bylo ilegálně pašováno do Číny, kde si na něm miliony lidí vytvořily závislost, a prodáváno za stříbro.
Získané stříbro bylo použito k nákupu čaje, který byl s obrovským ziskem prodáván v Británii.
.svg){kind=small}
Tento obchod s opiem vedl k devastujícím sociálním dopadům v Číně a nakonec vyústil ve dvě opiové války (1839–1842 a 1856–1860), ve kterých Británie donutila Čínu k otevření svých přístavů a legalizaci obchodu s opiem.
💥 Dopad a dědictví
🇮🇳 Vliv na Indii
Dědictví Východoindické společnosti v Indii je hluboce rozporuplné.
- Negativní dopady: Společnost systematicky deindustrializovala Indii, zejména její kdysi kvetoucí textilní průmysl, aby vytvořila trh pro britské zboží. Její daňová politika a zaměření na pěstování tržních plodin na úkor potravin přispěly k sérii ničivých hladomorů. Politická nadvláda vedla ke ztrátě suverenity a vykořisťování zdrojů.
- Pozitivní dopady: Společnost (často neúmyslně) položila základy moderního indického státu. Zavedla jednotný právní a administrativní systém, budovala železnice, telegrafní sítě, mosty a zavlažovací kanály. Zavedení angličtiny jako úředního jazyka sjednotilo elity napříč regiony a později se stalo nástrojem indického nacionalistického hnutí.
🇬🇧 Vliv na Británii
Pro Británii představovala Společnost obrovský zdroj bohatství. Zisky z obchodu a daní z Indie financovaly průmyslovou revoluci a posilovaly britskou ekonomiku. Zaměstnanci Společnosti, kteří se vraceli do Británie s obrovským majetkem (tzv. nabobové), získávali značný politický a společenský vliv. Společnost také zásadně ovlivnila britskou kulturu, především zavedením pití čaje, které se stalo národním zvykem.
💡 Pro laiky
Představte si, že by dnes obrovská nadnárodní korporace, jako je například Amazon nebo Google, měla nejen povolení obchodovat v cizí zemi, ale také právo vybírat daně, mít vlastní armádu o velikosti statisíců vojáků, vést války, podepisovat mezinárodní smlouvy a spravovat území s miliony obyvatel. Přesně to byla Britská Východoindická společnost. Byla to soukromá firma s vlastní vládou a armádou, která se postupně zmocnila téměř celé Indie a vládla jí pro zisk svých akcionářů, dokud její moc nenarostla do takových rozměrů, že ji musel převzít samotný britský stát.