Přeskočit na obsah

Indický subkontinent

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - region

Indický subkontinent je rozsáhlá geografická oblast v jižní části Asie, která je z velké části situována na Indické tektonické desce. Od zbytku kontinentu je výrazně oddělena impozantní hradbou Himálaje na severu, Hindúkuše na severozápadě a Arakanského pohoří na východě. Z jihu je omývána vodami Indického oceánu, konkrétně Arabským mořem na západě a Bengálským zálivem na východě.

Geopoliticky termín obvykle zahrnuje státy Indie, Pákistán, Bangladéš, Nepál a Bhútán. Často jsou k němu z geografických a kulturních důvodů přiřazovány i ostrovní státy Srí Lanka a Maledivy. Celá oblast je jednou z nejlidnatějších na světě, žije zde přibližně čtvrtina světové populace. Je kolébkou několika světových náboženství a významných starověkých civilizací.

🌍 Geografie a geologie

Indický subkontinent je charakteristický svou mimořádnou geografickou a klimatickou rozmanitostí, od ledovci pokrytých vrcholů Himálaje po tropické deštné pralesy a vyprahlé pouště.

🏔️ Vymezení a tektonika

Klíčovým prvkem, který definuje subkontinent, je jeho geologický původ. Indická tektonická deska byla původně součástí superkontinentu Gondwana. Asi před 75 miliony lety se začala pohybovat na sever rychlostí přibližně 15 cm za rok a zhruba před 50 miliony lety se srazila s Eurasijskou deskou. Tento masivní tektonický střet vedl k vyvrásnění Himálaje a Tibetské náhorní plošiny, což je proces, který pokračuje dodnes a způsobuje, že Himálaj stále roste o několik milimetrů ročně. Tato kolize je také příčinou časté seismické aktivity v regionu.

🏞️ Hlavní geografické celky

Subkontinent lze rozdělit do tří hlavních fyzicko-geografických oblastí:

  • Horská oblast na severu: Zahrnuje pohoří Himálaj, Karákóram a Hindúkuš. Nachází se zde nejvyšší vrcholy světa, včetně Mount Everestu. Tato pohoří fungují jako klimatická bariéra, která brání pronikání studeného vzduchu ze střední Asie na jih a zároveň zadržuje vlhkost přinášenou monzuny.
  • Indoganžská nížina: Rozsáhlá a úrodná nížina, která se táhne od Pákistánu přes severní Indie až po Bangladéš. Byla vytvořena nánosy sedimentů z velkých řek – Indu, Gangy a Brahmaputry. Jedná se o jednu z nejhustěji osídlených oblastí na planetě a historické centrum zemědělství a civilizací.
  • Dekánská plošina: Trojúhelníková náhorní plošina na jihu, která zabírá většinu indického poloostrova. Je ohraničena pohořími Západní Ghát na západě a Východní Ghát na východě. Plošina je geologicky starší a stabilnější než severní horské oblasti.

K dalším významným celkům patří Thárská poušť na severozápadě a pobřežní nížiny podél Arabského moře a Bengálského zálivu.

💧 Hydrologie

Říční systémy jsou pro život na subkontinentu naprosto klíčové. Tři hlavní řeky pramení v Himálaji:

Tyto řeky jsou životně důležité pro zavlažování, dopravu a jako zdroj pitné vody pro stovky milionů lidí.

☀️ Podnebí

Podnebí je dominantně ovlivněno monzuny. Letní monzun (přibližně od června do září) přináší vydatné deště z Indického oceánu, které jsou zásadní pro zemědělství. Zimní monzun je naopak sušší. Region vykazuje obrovské klimatické rozdíly: od alpínského v Himálaji, přes pouštní v Thárské poušti, až po vlhké tropické na jihozápadním pobřeží a na Srí Lance.

📜 Historie

Historie Indického subkontinentu je jednou z nejstarších a nejbohatších na světě, plná vzestupů a pádů mocných říší, kulturních syntéz a náboženských proměn.

🏺 Starověk

První velká civilizace v regionu, Harappská kultura (také civilizace poříčí Indu), vzkvétala přibližně v letech 2500–1900 př. n. l. v oblasti dnešního Pákistánu a západní Indie. Její města, jako Mohendžodaro a Harappa, se vyznačovala pokročilým městským plánováním a kanalizačním systémem. Po jejím úpadku následovalo Védské období (cca 1500–500 př. n. l.), spojené s příchodem indoárijských kmenů a vznikem základů hinduismu, včetně posvátných textů Véd a kastovního systému.

V 6. století př. n. l. se v této oblasti zrodil buddhismus a džinismus. Politické sjednocení velké části subkontinentu poprvé dosáhla Maurjovská říše (322–185 př. n. l.), jejíž nejznámější panovník Ašóka přijal buddhismus. Zlatým věkem starověké Indie je často nazýváno období Guptovské říše (cca 320–550 n. l.), které přineslo velký rozkvět vědy, matematiky (vynález číslice nula), umění a literatury.

🕌 Středověk a islámská éra

Po pádu Guptovců byl subkontinent politicky roztříštěn. Od 8. století začal do oblasti pronikat islám, nejprve prostřednictvím arabských obchodníků a později vojenských výbojů. V roce 1206 byl založen Dillíský sultanát, první velký islámský stát na indické půdě. Vrcholem islámské nadvlády byla Mughalská říše (1526–1857), založená Báburem. Za vlády panovníků jako Akbar, Šáhdžahán (stavitel Tádž Mahalu) a Aurangzéb dosáhla říše obrovského územního i kulturního rozmachu, který propojil perské, islámské a indické tradice.

🇬🇧 Koloniální éra

Od 16. století začaly na subkontinent pronikat evropské mocnosti, především Portugalsko, Nizozemsko, Francie a Velká Británie. Postupně získala dominantní postavení Britská Východoindická společnost, která po bitvě u Plassey (1757) fakticky ovládla Bengálsko a postupně rozšiřovala svůj vliv. Po Velkém indickém povstání v roce 1857 byla správa území převedena přímo na britskou korunu a vznikla Britská Indie. Britská nadvláda přinesla zavedení západního vzdělávacího a právního systému, výstavbu železnic a telegrafu, ale také ekonomické vykořisťování a potlačování místní kultury.

🕊️ Moderní dějiny

Na počátku 20. století zesílilo hnutí za nezávislost, vedené osobnostmi jako Mahátma Gándhí, Džaváharlál Néhrú a Muhammad Alí Džinnáh. Gándhího filozofie nenásilného odporu (Satjágraha) se stala inspirací pro celý svět. V roce 1947 udělila Británie subkontinentu nezávislost, která však byla doprovázena bolestným rozdělením na převážně hinduistickou Indii a muslimský Pákistán (který se skládal ze Západního a Východního Pákistánu). Rozdělení vyvolalo masivní migraci a násilnosti, které si vyžádaly statisíce obětí. V roce 1971 se Východní Pákistán po krvavé válce za nezávislost odtrhl a vznikl samostatný stát Bangladéš. Mezi Indií a Pákistánem přetrvává napětí, zejména kvůli spornému území Kašmíru.

🧑‍🤝‍🧑 Obyvatelstvo a demografie

Indický subkontinent je domovem téměř 1,9 miliardy lidí, což z něj činí nejlidnatější geografický region na světě. Hustota zalidnění je extrémně vysoká, zejména v Indoganžské nížině a pobřežních oblastech.

🗣️ Jazyky

Etnická a jazyková rozmanitost je ohromující. Mluví se zde stovkami jazyků, které patří do několika jazykových rodin. Dvě hlavní jsou:

Kromě toho se zde vyskytují i austroasijské jazyky a tibeto-barmské jazyky. Angličtina stále hraje důležitou roli jako spojovací jazyk v administrativě, vzdělávání a obchodu.

⛪ Náboženství

Subkontinent je kolébkou čtyř velkých světových náboženství:

Dále zde existují významné komunity křesťanů, džinistů, zoroastristů (Pársové) a dalších. Náboženství hraje v životě lidí a ve společnosti zásadní roli.

💡 Pro laiky: Co je to subkontinent?

Představte si kontinent, jako je Asie, jako obrovský dům s mnoha místnostmi. Subkontinent je jako jedna velmi velká a specifická místnost v tomto domě, která je od ostatních oddělena něčím výrazným, například tlustou zdí. V případě Indického subkontinentu je touto "zdí" nejvyšší pohoří světa – Himálaj.

Díky této obrovské přírodní bariéře se na Indickém subkontinentu vyvíjela po tisíce let vlastní unikátní kultura, historie a přírodní prostředí, které se liší od zbytku Asie. I když je stále součástí Asie, jeho velikost (je větší než celá západní Evropa) a odlišnost mu vysloužily označení "subkontinent". Je to tedy kus pevniny, který je dostatečně velký a odlišný na to, aby byl považován za samostatnou jednotku, ale ne tak velký a izolovaný, aby byl samostatným kontinentem.

🌐 Kultura a společnost

Kultura Indického subkontinentu je neuvěřitelně pestrá a je výsledkem tisíciletého prolínání různých etnik, náboženství a tradic.


Šablona:Aktualizováno