Aurangzéb
Obsah boxu
Aurangzéb (celým jménem Abú'l Muzaffar Muhi-ud-Dín Muhammad Aurangzéb, persky ابوالظفر محیالدین محمد اورنگزیب), známý také pod svým královským jménem Álamgír (persky عالمگیر, Dobyvatel světa), byl šestý mughalský císař, který vládl téměř celému indickému subkontinentu v letech 1658 až 1707. Jeho vláda trvala 49 let a je považována za vrchol územní expanze Mughalské říše, která za jeho panování dosáhla své největší rozlohy. Aurangzéb je jednou z nejkontroverznějších postav indické historie, obdivovaný některými pro svou zbožnost, administrativní schopnosti a vojenské úspěchy, a kritizovaný jinými pro svou náboženskou nesnášenlivost, krutost vůči nepřátelům a politiku, která podle mnohých historiků přispěla k úpadku říše po jeho smrti.
Byl třetím synem císaře Šáha Džahána a jeho milované ženy Mumtáz Mahal. Na rozdíl od svých předchůdců, kteří byli známí svou podporou umění a náboženské tolerance, byl Aurangzéb oddaným a ortodoxním sunnitským muslimem. Po nelítostné válce o následnictví se svými bratry se zmocnil trůnu a svého otce uvěznil v pevnosti v Ágře. Jeho vláda byla poznamenána neustálými vojenskými taženími, zejména na Dekánské plošině proti Maráthům a sultanátům Bídžápur a Golkonda.
📜 Život před nástupem na trůn
Aurangzéb se narodil 3. listopadu 1618 ve městě Dahod v Gudžarátu jako třetí syn tehdejšího prince Khurrama (pozdějšího císaře Šáha Džahána) a Mumtáz Mahal. Jeho dětství bylo poznamenáno politickými intrikami a nestabilitou u dvora jeho děda, císaře Džahángíra.
👑 Princ a místodržící
Jako princ prokázal Aurangzéb brzy značné vojenské a administrativní nadání. V roce 1636 byl jmenován místodržícím (subahdar) Dekánu, kde vedl úspěšná vojenská tažení a zavedl důležité pozemkové reformy. Později sloužil jako místodržící v Gudžarátu, Multánu a Sindhu. Jeho schopnosti a přísná povaha ho odlišovaly od jeho staršího bratra Dáry Šikóha, který byl otcovým favoritem a zastáncem synkretické, tolerantní verze islámu ovlivněné súfismem a hinduismem. Aurangzéb naopak tíhnul k ortodoxnímu islámu a byl znám svou osobní zbožností a asketickým životním stylem. Tyto rozdíly mezi bratry položily základ budoucího konfliktu.
⚔️ Válka o následnictví
Když císař Šáh Džahán v roce 1657 vážně onemocněl, rozpoutala se mezi jeho čtyřmi syny – Dárou Šikóhem, Šáhem Šudžou, Aurangzébem a Murádem Bachšem – nelítostná válka o trůn. Ačkoliv Šáh Džahán určil za svého nástupce Dáru, Aurangzéb se ukázal jako nejprohnanější a vojensky nejschopnější.
Spojil se se svým mladším bratrem Murádem a společně porazili armády Dáry Šikóha v několika klíčových bitvách, včetně rozhodující Bitva u Samugarhu v květnu 1658. Po tomto vítězství Aurangzéb obsadil Ágru, uvěznil svého otce v ágreské pevnosti a nechal popravit své bratry. Murád Bachš, jeho spojenec, byl rovněž zrazen, uvězněn a později popraven. Dára Šikóh byl po svém dopadení obviněn z kacířství a veřejně popraven v Dillí v roce 1659. Tímto brutálním způsobem si Aurangzéb zajistil mughalský trůn.
👑 Vláda (1658–1707)
Aurangzébova téměř padesátiletá vláda byla obdobím paradoxů. Na jedné straně říše dosáhla svého největšího územního rozsahu a stala se největší ekonomikou světa. Na druhé straně byla jeho vláda poznamenána neustálými válkami, náboženským napětím a rostoucí nespokojeností, která oslabila základy říše.
🏛️ Administrativní a ekonomické reformy
Aurangzéb byl pracovitý a svědomitý vládce, který se osobně věnoval správě říše. Snažil se potírat korupci a zjednodušit byrokracii. Zrušil mnoho daní, které považoval za neislámské, ale v roce 1679 znovu zavedl džizju, daň uvalenou na nemuslimské poddané. Tento krok byl velmi nepopulární a prohloubil propast mezi muslimskou vládnoucí elitou a hinduistickou většinou. Jeho asketický životní styl se promítl i do správy dvora; zakázal hudbu, tanec a okázalé slavnosti, což vedlo k úpadku mnoha uměleckých tradic podporovaných jeho předchůdci.
🌍 Expanze a vojenská tažení
Většinu své vlády strávil Aurangzéb na válečných polích. Na severu potlačil povstání Paštunů a na východě anektoval území Ásámu. Jeho hlavní pozornost se však soustředila na Dekánskou plošinu. V roce 1686 dobyl sultanát Bídžápur a v roce 1687 sultanát Golkonda, čímž zničil poslední dvě šíitské mocnosti v regionu.
Jeho největším a nejvytrvalejším protivníkem však byla nově vznikající Maráthská říše, vedená charismatickým vůdcem Šivádžím. Po Šivádžího smrti pokračovali v odporu jeho následovníci. Aurangzéb strávil posledních 26 let svého života v Dekánu ve snaze Maráthy definitivně porazit. Ačkoliv dobyl mnoho jejich pevností a v roce 1689 zajal a popravil Šivádžího syna Sambhádžího, maráthský odpor v podobě partyzánské války nikdy neustal. Tyto nekonečné války pohltily obrovské množství zdrojů, vyčerpaly státní pokladnu a oslabily mughalskou armádu.
🕌 Náboženská politika
Aurangzébova náboženská politika je nejkontroverznějším aspektem jeho vlády. Jako oddaný sunnitský muslim se snažil prosazovat šaríu (islámské právo) v celé říši. Jeho politika zahrnovala:
- **Znovuzavedení džizji**: Daň pro nemuslimy, která byla zrušena císařem Akbarem.
- **Destrukce chrámů**: Historické záznamy potvrzují, že na jeho příkaz bylo zničeno několik významných hinduistických chrámů, často na místech, kde docházelo k povstáním nebo politickému odporu. Mezi nejznámější patří chrám Kešava Deo v Mathuře a chrám Višvanáth v Váránasí.
- **Zákaz stavby nových chrámů**: Vydal nařízení zakazující stavbu nových hinduistických svatyní.
- **Podpora islámu**: Podporoval islámské učence a nařídil sestavení monumentálního díla islámského práva, známého jako Fatawa-e-Alamgiri.
Tato politika vyvolala odpor mezi hinduisty, sikhy (devátý sikhský guru, Guru Tegh Bahadur, byl na jeho příkaz popraven) a dalšími náboženskými skupinami, což vedlo k četným povstáním, například vzpourám Džátů, Satnámíů a Rádžpútů.
🏗️ Architektura a umění
Na rozdíl od svého otce Šáha Džahána, stavitele Tádž Mahalu, Aurangzéb nepovažoval architekturu a umění za prioritu. Jeho vláda je spojena s úpadkem mughalského malířství a architektury. Přesto za jeho vlády vzniklo několik významných staveb, mezi které patří:
- **Bádšáhí Masdžid** v Láhauru: Jedna z největších mešit na světě, postavená v roce 1673, je symbolem mughalské moci.
- **Bibi Ka Maqbara** v Aurangábádu: Mauzoleum postavené pro jeho první ženu Dilras Banu Begum. Je často nazýváno "Tádž Mahalem Dekánu" kvůli své podobnosti se slavnější stavbou.
- **Mešita Moti Masdžid** v Červené pevnosti v Dillí: Malá soukromá mešita z bílého mramoru.
📉 Úpadek a odkaz
Aurangzébova vláda představuje vrchol i počátek konce Mughalské říše. Jeho nekompromisní politika a nekonečné války zanechaly říši územně obrovskou, ale vnitřně oslabenou a finančně vyčerpanou.
⏳ Poslední léta a smrt
Poslední desetiletí svého života strávil Aurangzéb v polních táborech v Dekánu, posedlý snahou zničit Maráthy. Zemřel přirozenou smrtí 3. března 1707 ve věku 88 let v Ahmednagaru. Podle svého přání byl pohřben v prostém, neoznačeném hrobě v areálu svatyně súfijského světce v Khuldabadu. Jeho smrtí skončila éra "velkých Mughalů" a říše se rychle začala rozpadat v důsledku následnických válek a povstání.
💬 Hodnocení a kontroverze
Aurangzéb zůstává jednou z nejvíce polarizujících postav indických dějin.
- **Pro své obdivovatele** je symbolem zbožného muslimského vládce, který se snažil očistit říši od korupce a nemorálnosti a vládnout podle islámských principů. Je chválen za svou pracovitost, osobní skromnost a vojenské schopnosti.
- **Pro své kritiky** je ztělesněním náboženského fanatismu a tyranie. Jeho nesnášenlivost vůči jiným náboženstvím, ničení chrámů a krutost vůči nepřátelům jsou považovány za hlavní příčiny odcizení nemuslimského obyvatelstva a následného úpadku říše.
Moderní historici se snaží o vyváženější pohled a zdůrazňují, že jeho činy byly často motivovány politickou nutností spíše než pouhým náboženským zápalem. Přesto jeho odkaz nadále vyvolává vášnivé debaty v současné Indii a Pákistánu.
👨🏫 Pro laiky
- Mughalská říše: Mocná islámská říše, která v 16. až 19. století ovládala většinu Indie. Byla známá svým bohatstvím, kulturou a architekturou (např. Tádž Mahal).
- Džizja (Jizya): Speciální daň, kterou v některých islámských státech museli platit nemuslimové (např. hinduisté, křesťané) výměnou za ochranu a právo praktikovat své náboženství.
- Šaría (Sharia): Islámský právní a morální kodex, který vychází z Koránu a tradic proroka Mohameda. Upravuje všechny aspekty života muslima.
- Maráthové: Hinduistická válečnická komunita z oblasti dnešní Maháráštry v západní Indii. Pod vedením Šivádžího a jeho nástupců vedli úspěšnou partyzánskou válku proti Mughalské říši a později založili vlastní mocnou říši.