1673

1673
	Soubor:Battle of Texel.jpg
	Bitva u Texelu, jedna z klíčových námořních bitev roku 1673
Století	17. století

Rozbalit box

Obsah boxu

1673 (MDCXXIII) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v neděli. Tento rok byl významný především pokračujícími konflikty v Evropě, zejména francouzsko-nizozemskou a třetí anglo-nizozemskou válkou, ale také klíčovými objevitelskými cestami v Severní Americe a politickými změnami v Anglii a Polsko-litevské unii.

📜 Události

Evropa

Leden–Březen: V Anglii se schází parlament, který schvaluje tzv. Test Act. Tento zákon vyžadoval, aby všichni civilní i vojenští úředníci složili přísahu a přijali svátost podle rituálu anglikánské církve. Cílem bylo vyloučit katolíky a nonkonformisty z veřejných funkcí. V důsledku toho rezignoval na post lorda vrchního admirála Jakub, vévoda z Yorku, bratr krále Karla II., protože odmítl opustit svou katolickou víru.
7. června: V rámci třetí anglo-nizozemské války se odehrála první bitva u Schooneveldu. Nizozemské loďstvo pod velením admirála Michiela de Ruytera strategicky porazilo spojenou anglo-francouzskou flotilu.
14. června: Druhá bitva u Schooneveldu opět skončila nizozemským úspěchem, což zabránilo plánované invazi do Nizozemska.
13. června – 26. června: Francouzská armáda pod osobním velením krále Ludvíka XIV. a s využitím geniálního vojenského inženýra Vaubana úspěšně obléhá a dobývá klíčovou nizozemskou pevnost Maastricht. Během obléhání padl slavný kapitán mušketýrů d'Artagnan.
21. srpna: V bitvě u Texelu se admirálu de Ruyterovi podařilo potřetí porazit silnější anglo-francouzskou flotilu. Toto vítězství definitivně zmařilo plány na námořní invazi do Nizozemska a vedlo k postupnému rozpadu anglo-francouzské aliance.
30. srpna: Svatá říše římská (vedená císařem Leopoldem I.), Španělsko, Nizozemsko a Lotrinsko formují tzv. Haagskou alianci proti Francii.
11. listopadu: V rámci polsko-turecké války drtivě vítězí vojska Polsko-litevské unie pod vedením hejtmana Jana Sobieského nad osmanskou armádou v druhé bitvě u Chotynu. Toto vítězství výrazně posílilo Sobieského prestiž a o rok později mu zajistilo zvolení polským králem.
10. listopadu: Umírá polský král Michał Korybut Wiśniowiecki, den před velkým vítězstvím u Chotynu. Země vstupuje do období interregna.
Nizozemská Východoindická společnost vrací ostrov Svatá Helena Anglické východoindické společnosti.

Severní Amerika

17. května: Francouzští objevitelé – jezuitský misionář Jacques Marquette a obchodník s kožešinami Louis Jolliet – vyrážejí z Michiganského jezera na svou slavnou expedici.
17. června: Marquette a Jolliet jako první Evropané dosahují horního toku řeky Mississippi. Plují po ní na jih až k ústí řeky Arkansas, čímž potvrzují, že Mississippi teče do Mexického zálivu, a ne do Tichého oceánu. Pro Novou Francii nárokují obrovské území v povodí řeky.
Srpen: Nizozemská eskadra pod velením Cornelise Evertsena mladšího dobývá zpět New York od Angličanů. Město je přejmenováno na New Orange a celá kolonie na Nové Nizozemí. Nizozemská nadvláda však trvá jen do následujícího roku.

Asie

V Mughalské říši pokračuje vláda císaře Aurangzéba, který se soustředí na upevňování moci a islamizaci říše.
V Číně za vlády císaře Kchang-si z dynastie Čching začíná povstání tří feudatářů, rozsáhlá vzpoura proti centrální vládě na jihu země, která trvala až do roku 1681.

🎨 Umění a věda

Věda: Christiaan Huygens publikuje v Paříži své stěžejní dílo Horologium Oscillatorium sive de motu pendulorum ad horologia aptato demonstrationes geometricae. V této knize popisuje teorii kyvadla, zavádí pojem momenty setrvačnosti a analyzuje evoluty křivek. Jedná se o jeden z nejdůležitějších spisů v dějinách mechaniky před Newtonovou Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica.
Divadlo: Molière, slavný francouzský dramatik, umírá jen několik hodin po svém posledním vystoupení v hlavní roli své hry Zdravý nemocný (Le Malade imaginaire).
Hudba: V Paříži má premiéru první francouzská opera (tragédie en musique) Cadmus et Hermione od Jeana-Baptisty Lullyho.
Malířství: V Nizozemsku stále tvoří mistři zlatého věku, jako například Johannes Vermeer nebo Jacob van Ruisdael.

👶 Narození

26. ledna – Nikolaus Pálffy z Erdődu, uherský šlechtic a císařský polní maršál († 1732)
31. ledna – Ludvík z Montfortu, francouzský katolický kněz a světec († 1716)
15. dubna – Alexandr Menšikov, ruský státník a vojevůdce, blízký spolupracovník Petra Velikého († 1729)
21. dubna – Vilemína Amálie Brunšvická, manželka císaře Josefa I. a česká královna († 1742)
11. srpna – Richard Mead, anglický lékař († 1754)
30. prosince – Ahmed III., sultán Osmanské říše († 1736)
? – Rosalba Carriera, italská malířka, představitelka rokoka († 1757)
? – Jan Kupecký, český barokní malíř-portrétista (datum narození je nejisté) († 1740)

💀 Úmrtí

17. února – Molière (Jean-Baptiste Poquelin), francouzský dramatik, herec a divadelní režisér (* 1622)
18. března – Salvator Rosa, italský barokní malíř a básník (* 1615)
25. června – Charles de Batz-Castelmore d'Artagnan, francouzský kapitán mušketýrů, předloha pro literární postavu (* cca 1611)
10. listopadu – Michał Korybut Wiśniowiecki, polský král a litevský velkokníže (* 1640)
15. prosince – Margaret Cavendish, anglická aristokratka, spisovatelka, filozofka a vědkyně (* 1623)

👑 Hlavy států

Anglie, Skotsko a Irsko – Karel II. Stuart (1660–1685)
Francouzské království – Ludvík XIV. (1643–1715)
Svatá říše římská – Leopold I. (1658–1705), který byl zároveň českým králem a uherským králem
Španělské království – Karel II. Španělský (1665–1700)
Papežský stát – Klement X. (1670–1676)
Osmanská říše – Mehmed IV. (1648–1687)
Polsko-litevská unie – Michał Korybut Wiśniowiecki (1669–1673), po jeho smrti interregnum
Ruské carství – Alexej I. Michajlovič (1645–1676)
Švédské království – Karel XI. (1660–1697)
Dánsko-Norsko – Kristián V. Dánský (1670–1699)

⏰ Tento článek je aktuální k datu 25.12.2025