Nové Nizozemí

Rozbalit box

Obsah boxu

Nové Nizozemí (nizozemsky Nieuw-Nederland) byla kolonie Spojených nizozemských provincií na východním pobřeží Severní Ameriky v 17. století. Zahrnovala území dnešních amerických států New York, New Jersey, Delaware a Connecticut a menší části států Pennsylvania a Rhode Island. Hlavním městem a správním centrem byl Nový Amsterdam, založený na jižním cípu ostrova Manhattan. Kolonie existovala primárně za účelem lukrativního obchodu s kožešinami a její existence byla ukončena převzetím Anglií v roce 1664, což položilo základy pro vznik kolonií New York a New Jersey.

📜 Historie

Historie Nového Nizozemí je krátká, ale klíčová pro pochopení vývoje města New York a celého regionu středního Atlantiku.

探索 Průzkum a rané osídlení (1609–1624)

Počátky nizozemského nároku na toto území sahají do roku 1609, kdy anglický mořeplavec Henry Hudson, plavící se ve službách Nizozemské východoindické společnosti (VOC), prozkoumal řeku, která dnes nese jeho jméno – řeka Hudson. Jeho cílem bylo najít severozápadní cestu do Asie, ale místo toho objevil oblast bohatou na bobry, jejichž kožešiny byly v Evropě vysoce ceněny.

Na základě Hudsonova objevu začali nizozemští obchodníci vysílat soukromé expedice za účelem obchodu s kožešinami s indiánskými kmeny, především s Irokézy a Mohykány. V roce 1614 byla založena Společnost Nového Nizozemí (Nieuw-Nederland Compagnie), která získala od nizozemské vlády tříletý monopol na obchod v této oblasti. Na Hradním ostrově (Castle Island) poblíž dnešního Albany byla postavena první opevněná obchodní stanice, Fort Nassau. Po jejím zničení povodní byla nahrazena pevností Fort Orange.

🌐 Vláda Západoindické společnosti (1624–1664)

V roce 1621 byla založena Nizozemská západoindická společnost (WIC), která převzala správu nad územím a zahájila systematickou kolonizaci. První skupina asi 30 rodin, převážně Valonů z jižního Nizozemí, dorazila v roce 1624. Osadníci byli rozmístěni na několika místech: u Fort Orange, na řece Delaware (Fort Nassau) a na řece Connecticut.

Klíčovým momentem byl rok 1626, kdy generální ředitel kolonie, Peter Minuit, údajně odkoupil ostrov Manhattan od indiánského kmene Lenape za zboží v hodnotě 60 nizozemských guldenů. Na jižním cípu ostrova bylo založeno sídliště Nový Amsterdam (Nieuw Amsterdam), které se díky svému strategickému přístavu stalo hlavním městem kolonie.

Pro podporu osídlení zavedla WIC v roce 1629 tzv. systém patronátů (patroon). Každý, kdo na vlastní náklady přivedl do kolonie 50 osadníků, získal rozsáhlé pozemky s feudálními právy. Tento systém však nebyl příliš úspěšný a vedl ke konfliktům mezi patrony a společností.

Vláda generálních ředitelů byla často problematická. Willem Kieft vedl v letech 1643–1645 brutální a neuváženou válku proti místním indiánským kmenům (Kieftova válka), která kolonii téměř zničila. Jeho nástupce, Peter Stuyvesant, byl energický, ale autoritářský vůdce. Během jeho vlády (1647–1664) se Nový Amsterdam rozrostl, byla zavedena určitá míra samosprávy a v roce 1655 Nizozemci anektovali sousední švédskou kolonii Nové Švédsko na řece Delaware.

⚔️ Anglické převzetí a krátká obnova

Nizozemská kolonie byla vklíněna mezi expandující anglické kolonie v Nové Anglii na severu a Virginii na jihu. Vztahy mezi Anglií a Nizozemskem byly napjaté a vedly k několika anglo-nizozemským válkám.

V srpnu 1664, v době míru, vyslal anglický král Karel II. flotilu pod velením Richarda Nicollse, aby kolonii zabrala. Území již dříve daroval svému bratrovi, vévodovi z Yorku (pozdějšímu králi Jakubovi II.). Když anglické lodě zakotvily v přístavu Nového Amsterdamu, Peter Stuyvesant chtěl bojovat, ale obyvatelé města, nespokojení s jeho vládou a neochotní riskovat zničení města, ho donutili kapitulovat. Kolonie byla předána Angličanům bez jediného výstřelu. Nový Amsterdam byl přejmenován na New York na počest vévody a Fort Orange na Albany.

Během třetí anglo-nizozemské války v červenci 1673 nizozemská flotila kolonii dočasně dobyla zpět a přejmenovala ji na Nové Oranžsko (Nieuw-Oranje). Nizozemská nadvláda však trvala jen do listopadu 1674, kdy byla kolonie Westminsterskou smlouvou definitivně postoupena Anglii.

🌍 Geografie a rozsah

Nové Nizozemí nemělo nikdy pevně stanovené hranice. Nizozemský nárok se opíral o povodí řek Hudson, Delaware a Connecticut. Území se tak rozkládalo od poloostrova Delmarva na jihu až po Cape Cod na severovýchodě. Centrem byla řeka Hudson, která poskytovala klíčovou obchodní cestu do vnitrozemí k Irokézské konfederaci.

Hlavní osady a pevnosti:

• Nový Amsterdam: Hlavní město na ostrově Manhattan.
• Beverwijck: Osada u pevnosti Fort Orange, centrum obchodu s kožešinami (dnešní Albany).
• Wiltwijck: Osada na řece Hudson (dnešní Kingston).
• Osady na Long Islandu: Breuckelen (Brooklyn), Amersfoort (Flatlands), Midwout (Flatbush).
• Osady v dnešním New Jersey: Bergen (dnešní Jersey City), Pavonia.
• Osady na řece Delaware: Fort Nassau, Fort Casimir.

⚙️ Společnost a správa

🧑‍🤝‍🧑 Obyvatelstvo

Jedním z nejvýraznějších rysů Nového Nizozemí byla jeho etnická a náboženská rozmanitost. Ačkoliv byla kolonie nizozemská, žili zde Valoni, francouzští Hugenoti, Němci, Skandinávci, Angličané a Irové. V roce 1654 připlula do Nového Amsterdamu první skupina sefardských Židů z Brazílie, kteří zde založili první židovskou komunitu v Severní Americe. V ulicích města se údajně mluvilo až 18 různými jazyky.

Tato tolerance však měla své meze. Generální ředitel Peter Stuyvesant, oddaný kalvinista, se neúspěšně pokusil potlačit jiné víry, například kvakerství. Jeho snahy narazily na odpor obyvatel, což dokládá tzv. Flushing Remonstrance z roku 1657, jeden z prvních dokumentů hájících náboženskou svobodu v Americe.

V kolonii žili také zotročení Afričané, kteří byli využíváni především na stavbách a v zemědělství. Jejich právní status byl zpočátku flexibilnější než v pozdějších anglických koloniích a někteří mohli získat svobodu nebo vlastnit půdu.

💰 Ekonomika

Hlavním motorem ekonomiky byl obchod s kožešinami, zejména s bobřími. Nizozemská západoindická společnost si udržovala monopol a obchodovala s Irokézy prostřednictvím pevnosti Fort Orange. Indiáni dodávali kožešiny výměnou za evropské zboží, jako byly látky, kovové nástroje, zbraně a alkohol.

Zemědělství se rozvíjelo pomaleji. Půda byla úrodná, pěstovala se pšenice, kukuřice a tabák. Velké farmy (bouwerijen) zásobovaly rostoucí populaci. Důležitý byl také export dřeva a potravin do dalších nizozemských kolonií, například do Karibiku.

🏛️ Dědictví

Ačkoliv nizozemská nadvláda trvala jen asi půl století, její odkaz je v regionu patrný dodnes.

• Místní názvy: Mnoho jmen v New Yorku a okolí má nizozemský původ:
  • Brooklyn z Breukelen
  • Harlem z Haarlem
  • Bronx podle osadníka Jonase Broncka
  • Coney Island z Konijnen Eiland (Králičí ostrov)
  • Wall Street z de Waal Straat, ulice podél obranné zdi
  • Bowery z bouwerij (farma)
• Kulturní vliv: Nové Nizozemí zavedlo do regionu ducha obchodu, podnikavosti a relativní tolerance, který se stal charakteristickým pro New York.
• Jazykový vliv: Některá nizozemská slova přešla do americké angličtiny, například boss (z baas), cookie (z koekje), stoop (z stoep, schody před domem) nebo Santa Claus (z Sinterklaas).
• Právní a politický vliv: Některé prvky nizozemského práva a samosprávy přetrvaly i po anglickém převzetí.

💡 Pro laiky

Představte si, že New York, jedno z nejslavnějších měst světa, nebyl vždycky anglický nebo americký. Úplně na začátku, v 17. století, to byla nizozemská kolonie jménem Nové Nizozemí. Město New York se jmenovalo Nový Amsterdam. Nizozemci sem nepřišli primárně zakládat novou zemi, ale hlavně obchodovat – především s kožešinami, které vykupovali od indiánů. Byla to velmi pestrá společnost, kde žili lidé z mnoha koutů Evropy a mluvilo se zde mnoha jazyky. Nakonec kolonii bez boje převzali Angličané a přejmenovali ji. Mnoho názvů míst v New Yorku, jako Brooklyn nebo Harlem, ale dodnes připomíná tuto nizozemskou minulost.

Šablona:Aktualizováno