Mexický záliv
Obsah boxu
Mexický záliv (anglicky Gulf of Mexico, španělsky Golfo de México) je rozlehlé okrajové moře Atlantského oceánu a devátá největší vodní plocha na světě. Je téměř zcela obklopen Severní Amerikou. Na severu, severozápadě a severovýchodě je ohraničen pobřežím Spojených států amerických (konkrétně státy Florida, Alabama, Mississippi, Louisiana a Texas), na jihozápadě a jihu pak pobřežím Mexika (státy Tamaulipas, Veracruz, Tabasco, Campeche, Yucatán a Quintana Roo). Na jihovýchodě je ohraničen ostrovem Kuba. S Atlantským oceánem je spojen Floridským průlivem mezi Floridou a Kubou, s Karibským mořem pak Yucatánským průlivem mezi Yucatánským poloostrovem a Kubou.
Záliv je mimořádně významný z hlediska ekonomiky, zejména díky obrovským zásobám ropy a zemního plynu. Je také klíčovou oblastí pro rybolov, turismus a námořní dopravu. Z oceánografického hlediska je místem vzniku teplého Golfského proudu, který zásadně ovlivňuje klima na východním pobřeží Severní Ameriky a v západní Evropě.
🌍 Geografie a geologie
Mexický záliv pokrývá plochu přibližně 1,6 milionu kilometrů čtverečních. Jeho největší šířka od východu k západu je zhruba 1 800 km. Dno zálivu tvoří sedimentární pánev, která se začala formovat v období pozdní triasu před více než 200 miliony lety rozpadem superkontinentu Pangea. Dno je relativně ploché, s výjimkou Sigsbeeho hlubiny (Sigsbee Deep), která je s hloubkou 4 384 metrů nejhlubším bodem zálivu.
Pobřeží zálivu je převážně nížinné, tvořené písečnými plážemi, bariérovými ostrovy (např. Padre Island, nejdelší bariérový ostrov na světě) a rozsáhlými mokřady a deltami řek. Nejvýznamnější řekou vlévající se do zálivu je Mississippi, která zde vytváří obrovskou deltu a přináší velké množství sedimentů a živin. Dalšími významnými řekami jsou Rio Grande, která tvoří hranici mezi USA a Mexikem, a mexické řeky Usumacinta a Grijalva.
🏛️ Chicxulubský kráter
Na pobřeží Yucatánského poloostrova se nachází Chicxulubský kráter, pozůstatek po dopadu obrovského asteroidu před přibližně 66 miliony lety. Tato událost je považována za hlavní příčinu vymírání na konci křídy, které vedlo k zániku dinosaurů. Kráter má průměr přes 180 km a je z větší části pohřben pod mladšími sedimenty, jeho struktura je však stále patrná z geofyzikálních měření.
📜 Historie
Pobřeží Mexického zálivu bylo osídleno tisíce let před příchodem Evropanů. V Mexiku vzkvétaly civilizace jako Olmékové, Mayové a později Aztékové. Tyto kultury využívaly záliv pro rybolov a obchod.
Pro Evropany byl záliv objeven na počátku 16. století. Prvním Evropanem, který se do zálivu prokazatelně dostal, byl Amerigo Vespucci v roce 1497. Podrobnější průzkum provedli španělští conquistadoři, jako byli Juan Ponce de León, Hernán Cortés a Pánfilo de Narváez. Španělé rychle ovládli pobřeží a záliv se stal klíčovou dopravní tepnou pro přepravu zlata, stříbra a dalšího bohatství z Nového Španělska do Evropy. Města jako Veracruz a Havana se stala strategickými přístavy. V 17. a 18. století byl záliv také dějištěm aktivit pirátů a korzárů.
Po získání nezávislosti Spojených států a Mexika se záliv stal strategickou oblastí pro obě země. V roce 1803 koupily Spojené státy od Francie území Louisiany, čímž získaly kontrolu nad ústím řeky Mississippi. Během mexicko-americké války (1846–1848) a americké občanské války (1861–1865) zde probíhaly důležité námořní operace.
⚙️ Ekonomický význam
Mexický záliv je jednou z nejdůležitějších oblastí pro těžbu ropy a zemního plynu na světě. Těžba probíhá především na kontinentálním šelfu u pobřeží Texasu, Louisiany a v mexické zátoce Campeche. Působí zde největší světové ropné společnosti.
🛢️ Těžba ropy a zemního plynu
Těžba v zálivu začala ve 30. letech 20. století a od té doby se neustále rozšiřuje do větších hloubek. Nachází se zde tisíce ropných plošin, od malých pobřežních zařízení až po obří hlubokomořské plovoucí plošiny. Tato průmyslová aktivita je sice ekonomicky nesmírně přínosná, ale představuje také značné ekologické riziko, jak ukázala katastrofa plošiny Deepwater Horizon v roce 2010.
🎣 Rybolov
Záliv je také mimořádně produktivní rybolovnou oblastí. Komerčně se zde loví především krevety, ústřice, krabi, červený chňapal (red snapper) a tuňák. Rybářský průmysl je klíčový pro ekonomiku mnoha pobřežních komunit, zejména v Louisianě a na Floridě.
🚢 Doprava a turismus
Pobřeží je poseto velkými přístavy, které patří k nejrušnějším na světě. Přístav v Houstonu a přístav Jižní Louisiana jsou klíčové pro dovoz a vývoz zboží pro celé Spojené státy americké. Záliv je také populární turistickou destinací. Pláže na Floridě, v Texasu a na mexickém Yucatánu (zejména v oblasti Cancún a Riviera Maya) přitahují miliony návštěvníků ročně.
🌊 Oceánografie a klima
Mexický záliv má zásadní vliv na počasí a klima v celé oblasti. Voda do zálivu proudí z Karibského moře Yucatánským průlivem, kde vytváří tzv. Smyčkový proud (Loop Current). Tento proud teplé vody teče na sever, následně se stáčí na východ a opouští záliv Floridským průlivem, kde se stává základem mocného Golfského proudu.
Vysoká teplota povrchové vody (v létě často přesahuje 30 °C) činí z Mexického zálivu ideální místo pro vznik a zesilování tropických cyklón, včetně ničivých hurikánů. Každoroční hurikánová sezóna, trvající od června do listopadu, představuje vážnou hrozbu pro pobřežní oblasti. Mezi nejničivější hurikány, které zasáhly region, patří Hurikán Katrina (2005), Hurikán Rita (2005) a Hurikán Harvey (2017).
🐠 Ekologie a životní prostředí
Mexický záliv je domovem bohatého a rozmanitého ekosystému. Nacházejí se zde korálové útesy (např. Florida Keys a Veracruz Coral Reef System), rozsáhlé porosty mořských trav a mangrovy, které slouží jako školky pro mnoho druhů ryb a bezobratlých. Žije zde řada mořských savců, jako jsou delfín skákavý a kapustňák širokonosý, a také pět druhů mořských želv, které jsou všechny ohrožené.
☢️ Environmentální hrozby
Ekosystém zálivu je pod silným tlakem lidské činnosti.
- Ropné znečištění: Největší hrozbou je těžba ropy. Havárie plošiny Deepwater Horizon v roce 2010 způsobila největší únik ropy v historii USA, který měl katastrofální dopady na mořský život a pobřežní komunity.
- Hypoxická zóna: Každé léto se v zálivu u ústí řeky Mississippi vytváří obrovská "mrtvá zóna" (hypoxická zóna), kde je ve vodě kritický nedostatek kyslíku. Je způsobena nadměrným přísunem živin (zejména dusíku a fosforu) ze zemědělských hnojiv splachovaných z povodí Mississippi. Tyto živiny způsobují masivní růst řas, které po odumření spotřebují při rozkladu veškerý kyslík, což vede k úhynu ryb a dalších organismů.
- Ničení pobřežních habitatů: Výstavba, znečištění a vzestup hladiny moře ničí klíčové pobřežní mokřady a mangrovy, které chrání vnitrozemí před bouřemi a jsou životně důležité pro mnoho druhů.
💡 Pro laiky
Co je to Golfský proud?
Představte si Mexický záliv jako obrovský "kotel", který ohřívá vodu. Teplá voda z Karibiku do něj vteče, zatočí se v něm a pak vytéká úzkým průlivem mezi Floridou a Kubou. Tento výtok teplé vody je začátek Golfského proudu. Je to vlastně taková obrovská "řeka" v oceánu, která nese teplou vodu na sever podél pobřeží USA a pak přes Atlantik až k Evropě. Díky němu je v západní Evropě (např. ve Velké Británii) mnohem tepleji, než by odpovídalo její zeměpisné šířce.
Co je to "mrtvá zóna"?
Zemědělci na polích ve střední části USA používají hnojiva, aby jim lépe rostla kukuřice a sója. Když prší, déšť tato hnojiva (plná dusíku a fosforu) spláchne do potoků a řek, které se všechny vlévají do řeky Mississippi. Ta pak všechny tyto "živiny" donese do Mexického zálivu. Pro drobné vodní řasy je to jako obrovská hostina – začnou se nekontrolovatelně množit. Když tyto řasy odumřou, klesnou ke dnu, kde je začnou rozkládat bakterie. A tyto bakterie při tom spotřebují veškerý kyslík z vody. V oblasti bez kyslíku nemohou žít ryby, krabi ani jiní živočichové, a proto se jí říká "mrtvá zóna".
Jak funguje ropná plošina?
Ropná plošina je v podstatě umělý ostrov postavený uprostřed moře, ze kterého se vrtá do mořského dna, aby se získala ropa a zemní plyn. Může stát na obřích nohách zapuštěných do dna (v mělčích vodách) nebo může plavat na hladině a být ukotvena lany a řetězy (v hlubokých vodách). Na plošině je vrtná věž, ubytování pro dělníky a veškeré zařízení potřebné k tomu, aby se ropa dostala z ložiska pod dnem na povrch a pak potrubím nebo tankerem na pevninu.