Mangrovy
Obsah boxu
Mangrovy (někdy též mangrov) jsou unikátní a vysoce produktivní ekosystémy tvořené stromy a keři, které jsou přizpůsobeny životu ve slané nebo brakické vodě. Nacházejí se v přílivových zónách na pobřežích, v deltách řek a estuárech v tropických a subtropických oblastech po celém světě. Samotný termín "mangrov" může označovat jak celý ekosystém, tak i jednotlivé druhy rostlin, které jej tvoří. Tyto lesy hrají klíčovou roli v ochraně pobřeží, udržování biodiverzity a pohlcování oxidu uhličitého z atmosféry.
🌍 Geografické rozšíření
Mangrovy se vyskytují podél pobřeží přibližně 118 zemí v tropickém a subtropickém pásmu, obecně mezi 30. stupněm severní a jižní šířky. Jejich existence je podmíněna teplou vodou (obvykle nad 20 °C) a chráněným pobřežím s mírným vlnobitím, které umožňuje usazování jemných sedimentů.
Největší a druhově nejbohatší mangrovové porosty se nacházejí v Jihovýchodní Asii, zejména v Indonésii, Malajsii, Thajsku a na Filipínách. Rozsáhlé mangrovové lesy pokrývají také pobřeží Brazílie, Nigérie, Austrálie a Mexika. Největším souvislým mangrovovým lesem na světě je Sundarbans, který se rozkládá na hranicích Indie a Bangladéše v deltě řek Ganga, Brahmaputra a Meghna. Tento les je také domovem ohroženého tygra bengálského.
🌱 Biologie a adaptace
Rostliny mangrovů musely vyvinout řadu specializovaných adaptací, aby přežily v extrémních podmínkách, které kombinují vysokou salinitu, nedostatek kyslíku v půdě (anoxie) a nestabilní bahnitý podklad.
Kořenový systém
Kořeny mangrovových stromů jsou jednou z jejich nejvýraznějších adaptací. V anoxickém bahně je kyslík pro dýchání kořenů nedostupný, proto se vyvinuly specializované nadzemní kořeny.
- Chůdovité kořeny: Vyrůstají z kmene a větví a obloukovitě se zanořují do bahna. Poskytují stromu stabilitu v měkkém substrátu. Jsou typické například pro rod Kořenovník (Rhizophora).
- Dýchací kořeny (pneumatofory): Jsou to vertikální výběžky kořenového systému, které rostou směrem nahoru z bahna a vyčnívají nad povrch. Jsou pokryty malými póry (lenticelami), kterými přijímají atmosférický kyslík a vedou ho do podzemních částí kořenů. Jsou charakteristické pro rody jako Avicennia (kolíkovník) a Sonneratia.
- Kolénkovité kořeny: Vytvářejí smyčky nad povrchem půdy, což také zvyšuje plochu pro výměnu plynů.
Filtrace soli
Mangrovy se vyrovnávají s vysokou koncentrací soli v prostředí několika způsoby:
- Vylučování soli (exkluze): Některé druhy, jako je Rhizophora, mají na kořenech ultrafiltrační membrány, které zabraňují vstupu většiny soli do rostliny.
- Vylučování soli (exkrece): Jiné druhy, například Avicennia, sůl přijímají, ale následně ji aktivně vylučují pomocí speciálních solných žláz na povrchu listů. Krystalky soli jsou pak často viditelné na listech.
- Ukládání soli: Některé stromy ukládají přebytečnou sůl do starých listů, kterých se následně zbaví jejich opadáním.
Rozmnožování
Mnoho druhů mangrovů je živorodých (viviparie). To znamená, že jejich semena klíčí ještě na mateřské rostlině. Z nich se vyvíjí tzv. propagule, což je v podstatě mladá rostlinka (semenáček) s kořenem. Když propagule dozraje, oddělí se od stromu, spadne do vody a plave, dokud se nezachytí na vhodném místě v bahně, kde může rychle zakořenit. Tento způsob rozmnožování zvyšuje šanci na úspěšné uchycení v nestabilním přílivovém prostředí.
🦀 Biodiverzita a ekologie
Mangrovové lesy jsou jedním z nejproduktivnějších ekosystémů na světě a poskytují útočiště a potravu obrovskému množství druhů.
- Fauna: Husté kořenové systémy vytvářejí bezpečné prostředí pro mladé ryby, krevety a kraby, a proto jsou mangrovy často označovány jako "mořské školky". Žije zde mnoho druhů mlžů a plžů. V bahně se vyskytují různí červi a další bezobratlí. Mangrovy jsou také domovem pro mnoho druhů ptáků, kteří zde hnízdí a hledají potravu, jako jsou volavky, ledňáčci a ibisové. V některých oblastech obývají mangrovy i větší zvířata, například opice (např. kahau nosatý), vydry, krokodýli a v Sundarbans dokonce i tygři.
- Flóra: Celosvětově existuje asi 80 druhů rostlin klasifikovaných jako mangrovy. Patří do různých čeledí, ale vyvinuly si podobné adaptace v procesu konvergentní evoluce. Mezi nejznámější rody patří Kořenovník (Rhizophora), Avicennia, Bruguiera a Sonneratia.
⚙️ Ekosystémové služby a význam pro člověka
Mangrovy poskytují lidským společnostem řadu klíčových služeb, které jsou často nedoceněné.
- Ochrana pobřeží: Hustá síť kořenů a kmenů efektivně tlumí energii vln, čímž chrání pobřeží před erozí, bouřemi a dokonce i vlnami tsunami. Během tsunami v Indickém oceánu 2004 bylo prokázáno, že oblasti s neporušenými mangrovovými porosty utrpěly výrazně menší škody.
- Úložiště uhlíku: Mangrovy jsou extrémně efektivní v pohlcování a ukládání uhlíku z atmosféry. Ukládají ho nejen ve své biomase (dřevo, listy), ale především v půdě pod sebou. Tento tzv. modrý uhlík (blue carbon) je v mangrovových sedimentech uložen po tisíce let. Zničení mangrovů vede k uvolnění obrovského množství tohoto uhlíku zpět do atmosféry.
- Zdroj obživy: Pro miliony lidí žijících na pobřeží jsou mangrovy zdrojem potravy (ryby, korýši, měkkýši), stavebního materiálu, palivového dřeva a taninů používaných při zpracování kůží. V některých oblastech se sbírá i med z mangrovových květů.
- Filtrace vody: Kořenový systém mangrovů zachycuje sedimenty a znečišťující látky z pevniny, čímž zlepšuje kvalitu vody proudící do moře. To je prospěšné pro sousední ekosystémy, jako jsou korálové útesy a porosty mořských trav, které vyžadují čistou vodu.
📉 Ohrožení a ochrana
Navzdory svému obrovskému významu patří mangrovy mezi nejohroženější ekosystémy na světě. Odhaduje se, že za posledních 50 let zmizelo 30–50 % celosvětové plochy mangrovů. Hlavní hrozby zahrnují:
- Akvakultura: Přeměna mangrovových lesů na farmy pro chov krevet je celosvětově hlavní příčinou jejich úbytku.
- Rozvoj pobřeží: Výstavba měst, přístavů, silnic a turistických resortů vede k přímé likvidaci porostů.
- Znečištění: Úniky ropy, pesticidy a průmyslové odpady poškozují citlivé mangrovové rostliny i živočichy.
- Nadměrná těžba: Těžba dřeva pro stavební a palivové účely překračující přirozenou míru obnovy.
- Změna klimatu: Vzestup hladiny moře může mangrovy "utopit", pokud se nebudou schopny posouvat dále do vnitrozemí, čemuž často brání lidská zástavba.
V posledních letech sílí snahy o ochranu a obnovu mangrovových lesů. Mnoho zemí zřizuje chráněná území a rozbíhají se rozsáhlé projekty na jejich opětovnou výsadbu. Obnova je však složitá a nákladná a ne vždy úspěšná. Klíčová je spolupráce s místními komunitami, které jsou na zdraví těchto ekosystémů přímo závislé.
🤔 Pro laiky: Jak fungují mangrovy?
Představte si les, který roste přímo ve slané mořské vodě na bahnitém pobřeží. To jsou mangrovy. Aby v takovém nehostinném prostředí přežily, musely si vyvinout několik "superchopností":
- Stromy na chůdách: Mnoho mangrovů má kořeny, které vypadají jako chůdy. Pomáhají jim pevně stát v měkkém bahně a nezapadnout.
- Přírodní šnorchly: Protože v bahně není téměř žádný kyslík, některé druhy si vytvořily speciální dýchací kořeny, které trčí z bahna ven jako malé šnorchly a přivádějí vzduch ke zbytku kořenového systému pod zemí.
- Odsolovací zařízení: Mangrovy umí pít slanou vodu. Některé druhy sůl odfiltrují už v kořenech, takže se do rostliny vůbec nedostane. Jiné ji sice nasají, ale pak ji vyloučí na povrchu listů, kde vytvoří drobné krystalky.
- Pobřežní štít: Husté porosty mangrovů fungují jako živá zeď, která rozbíjí vlny a chrání pevninu před bouřemi a erozí.
- Mořská školka: Mezi jejich spletitými kořeny nachází bezpečný úkryt a dostatek potravy spousta malých rybek a krevet, než vyrostou a vydají se na otevřené moře.