Tsunami

Rozbalit box

Obsah boxu

Tsunami (z japonského 津波, "přístavní vlna") je série obrovských mořských vln, které jsou nejčastěji způsobeny podmořským zemětřesením, ale mohou vzniknout i v důsledku sopečných erupcí, sesuvů půdy (včetně podmořských sesuvů), dopadů meteoritů nebo jiných velkých narušení mořského dna či vodního sloupce. Tyto vlny se šíří oceánem obrovskou rychlostí a mohou způsobit katastrofální škody na pobřežních oblastech.

\== 📝 Popis == Tsunami se zásadně liší od běžných mořských vln, které jsou generovány větrem. Zatímco větrné vlny ovlivňují pouze povrch oceánu, tsunami se projevuje jako pohyb celého vodního sloupce od dna až k hladině.

\=== Mechanismus vzniku === Nejčastější příčinou tsunami je podmořské zemětřesení, které vzniká na rozhraní tektonických desek (tzv. subdukční zóny), kde se jedna deska podsouvá pod druhou. Náhlý vertikální pohyb mořského dna při takovém zemětřesení vytlačí obrovské množství vody, čímž se vytvoří počáteční vlna.

Další příčiny zahrnují:

 * Sopečné erupce: Zejména ty, které způsobí zhroucení sopečné struktury do moře (např. Krakatoa 1883).
 * Podmořské a pobřežní sesuvy půdy: Velké masy země nebo skal, které se sesunou do oceánu nebo velkého jezera, mohou způsobit lokální, ale velmi ničivé tsunami (např. Lituya Bay 1958).
 * Dopady meteoritů: Ačkoliv velmi vzácné, dopad velkého meteoritu do oceánu by mohl generovat megatsunami s globálními dopady.

\=== Chování tsunami === Na otevřeném oceánu má tsunami velmi dlouhou vlnovou délku (stovky kilometrů) a malou výšku (často jen desítky centimetrů). Její rychlost je však extrémní, může dosahovat 500 až 1000 km/h, což je srovnatelné s proudovým letadlem. Díky malé výšce a velké délce si jí lodě na volném moři často ani nevšimnou.

Když se tsunami blíží k pobřeží a vstupuje do mělčích vod, dochází k jevu zvanému run-up. Vlnová délka se zkracuje, ale energie vlny se koncentruje, což způsobuje dramatické zvýšení její výšky. Vlna se zpomaluje, ale zároveň se zvedá a může dosáhnout výšky desítek metrů. Často před příchodem hlavní vlny dojde k výraznému ústupu moře (retrakce), což je varovný signál pro lidi na pobřeží. Tsunami se projevuje spíše jako rychle se pohybující stěna vody než jako lámající se vlna.

\== ✨ Význam a dopady == Tsunami představují jednu z nejničivějších přírodních katastrof, schopných během několika minut způsobit rozsáhlé škody na majetku a masivní ztráty na životech. Jejich dopady jsou devastující pro pobřežní společenství, infrastrukturu a ekosystémy.

\=== Destruktivní síla === Energie tsunami je obrovská. Vlna unáší obrovské množství vody a trosek, které působí jako buldozer. Ničí budovy, stromy, mosty a další infrastrukturu. Může změnit krajinu pobřeží, zasolit půdu a zničit úrodné zemědělské oblasti.

\=== Lidské oběti === Nejtragičtějším dopadem jsou ztráty na životech. Lidé jsou smeteni nebo uvězněni pod troskami. Mnoho obětí zemře utonutím. Po ustoupení vody často následují epidemie nemocí.

\=== Ekonomické a sociální dopady === Tsunami mají dlouhodobé ekonomické a sociální dopady. Zničení přístavů, rybářského průmyslu a turistické infrastruktury vede k ekonomickému úpadku. Ztráta domovů a obživy vede k masivnímu vnitřnímu vysídlení a psychologickým traumatům pro přeživší.

\== 📈 Statistiky, grafy, data, rekordy... == Tsunami patří mezi nejvíce smrtící přírodní jevy.

 * Nejvyšší zaznamenaná vlna tsunami: Pravděpodobně v Lituya Bay, Aljaška, v roce 1958, kde sesuv půdy do zálivu vytvořil megatsunami o výšce vlny až 524 metrů. Tato vlna však zasáhla pouze omezené území.
 * Nejsmrtelnější tsunami v zaznamenané historii:
   \*\* Zemětřesení v Indickém oceánu 2004: Dne 26. prosince 2004 zemětřesení o síle 9,1 stupně u pobřeží Indonésie vyvolalo tsunami, které zasáhlo 14 zemí podél Indického oceánu. Zahynulo při něm odhadem 230 000 až 280 000 lidí, což z něj činí jednu z nejhorších přírodních katastrof v moderních dějinách.
   \*\* Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011: Dne 11. března 2011 zemětřesení o síle 9,0 stupně u pobřeží Japonska vyvolalo tsunami, které dosáhlo výšky až 40,5 metru v oblasti Iwate. Zahynulo nebo se pohřešovalo přes 18 000 lidí. Tsunami také způsobilo havárii jaderné elektrárny Fukušima I.
 * Nejrychlejší tsunami: Na otevřeném oceánu dosahují tsunami rychlosti až 1000 km/h. Energie vlny je přímo úměrná rychlosti šíření.
 * Frekvence: Přibližně 80 % všech tsunami se vyskytuje v Tichém oceánu, který je domovem tzv. Ohnivého kruhu, seismicky aktivní zóny.

V posledních letech se investuje do systémů včasného varování před tsunami (Tsunami Early Warning Systems), zejména v Tichém a Indickém oceánu. Díky těmto systémům, které využívají bóje a seismometry, je možné včas upozornit ohrožené oblasti a provést evakuaci, čímž se výrazně snižuje počet obětí.

---

\== ⏳ Historie == Historie tsunami je stejně stará jako geologie Země a je zaznamenána v mnoha kulturách a geologických záznamech. Dávné civilizace, které žily v seismicky aktivních oblastech, jako jsou Japonsko nebo Středomoří, měly zkušenosti s ničivými vlnami a předávaly si o nich ústní tradice.

Mezi nejvýznamnější historické události patří:

 * Minojská erupce Thery (cca 1600 př. n. l.): Předpokládá se, že mohutná sopečná erupce na ostrově Santorini (starověká Thera) ve Středomoří vyvolala obrovskou tsunami, která mohla přispět ke zničení minojské civilizace na Krétě a dalších ostrovech.
 * Zemětřesení a tsunami v Lisabonu 1755: Silné zemětřesení u pobřeží Portugalska zničilo Lisabon a vyvolalo rozsáhlou tsunami, která zasáhla pobřeží Portugalska, Španělska a severní Afriky, a dokonce se projevila i v Karibiku. Odhaduje se, že zahynulo až 100 000 lidí. Tato událost měla obrovský dopad na filosofii a teologii té doby.
 * Erupce Krakatoa 1883: Monumentální sopečná erupce sopky Krakatoa v Indonésii vyvolala tsunami, která usmrtila přes 36 000 lidí. Zvuk erupce byl slyšet na tisíce kilometrů daleko.
 * Velké chilské zemětřesení a tsunami 1960: Zemětřesení o síle 9,5 stupně, nejsilnější zaznamenané zemětřesení v historii, vyvolalo tsunami, které zasáhlo nejen pobřeží Chile, ale i Japonsko, Havaj a Filipíny, způsobující rozsáhlé škody a ztráty na životech.

Tyto historické události přispěly k lepšímu pochopení fenoménu tsunami a vedly k vývoji moderních systémů varování a ochrany.

\== 🛠️ Ochrana a prevence == Ochrana před tsunami je komplexní a zahrnuje řadu opatření:

 * Systémy včasného varování (Tsunami Early Warning Systems): Klíčovou roli hrají sítě seismografů, podmořských senzorů (DART buoys) a satelitů, které monitorují seismickou aktivitu a změny hladiny moře. Při detekci potenciální tsunami jsou vydány varovné zprávy, které umožňují evakuaci pobřežních oblastí.
 * Evakuační plány a vzdělávání veřejnosti: Je nezbytné mít připravené evakuační cesty a shromaždiště. Veřejnost musí být vzdělávána o rizicích tsunami a o tom, jak reagovat na varování (např. ústup moře je varovný signál).
 * Pobřežní obranné struktury: V některých oblastech se budují ochranné hráze, vlnolamy nebo terasování ke snížení energie přicházejících vln.
 * Přírodní bariéry: Zachování a obnova mangrovových lesů, korálových útesů a písečných dun může přirozeně tlumit sílu tsunami.
 * Regulace výstavby: Omezení výstavby v nejvíce ohrožených pobřežních zónách a navrhování budov, které jsou odolnější vůči silám tsunami.

\== Externí odkazy ==

 * [[1](https://www.google.com/search?q=https://www.noaa.gov/about-noaa/our-mission/our-areas-of-work/weather-coasts/tsunamis) NOAA Tsunami Program – Informace o tsunami a systémech varování]
 * [[2](https://www.google.com/search?q=https://www.unesco.org/en/tsunamis) UNESCO Intergovernmental Oceanographic Commission – Tsunami Programme]
 * [[3](https://www.britannica.com/science/tsunami) Britannica – Tsunami]