Sesuv půdy
Obsah boxu
Šablona:Infobox Geologický jev
Sesuv půdy je geologický proces, při kterém dochází k pohybu horninových nebo zeminových mas po svahu dolů v důsledku gravitace. Jedná se o jeden z nejčastějších svahových pohybů, které mohou mít katastrofální následky pro životní prostředí i lidstvo. Sesuvy půdy jsou způsobeny porušením stability svahu, což může nastat v důsledku přírodních procesů nebo lidské činnosti.
🌍 Charakteristika a příčiny sesuvů půdy
Sesuvy půdy nastávají, když síly držící pohromadě vrchní vrstvu zemského povrchu a zajišťující její vazby s podložím začnou být slabší než gravitace. Sklon svahu náchylného k sesuvu bývá zpravidla větší než 22 stupňů.
Hlavní příčiny sesuvů zahrnují:
- Přírodní procesy:
- Srážky a voda: Zvýšený obsah vody v půdě, suti nebo horninách výrazně přispívá k nestabilitě svahů. Voda vyplňuje spáry, snižuje soudržnost materiálu a může působit jako mazadlo na rozhraní vrstev. To platí zejména pro dešťové srážky a tající sníh a led.
- Zemětřesení: Zemětřesení mohou destabilizovat jak půdu, tak sníh a vyvolat sesuvy a laviny.
- Vulkanická činnost: Sopečné výbuchy jsou často spojovány se sesuvy půdy a bahnotoky.
- Zvětrávání: Zvětrávání hornin snižuje jejich soudržnost.
- Lidská činnost:
📊 Typy a rychlost sesuvů
Sesuvy se dělí podle mechanismu a rychlosti pohybu.
- Pomalé sesuvy: Rychlost pohybu je několik desítek cm za rok. Tyto sesuvy nezpůsobují náhlé škody, ale mohou se v čase zrychlit.
- Středně rychlé sesuvy: Pohybují se rychlostí v metrech za hodinu nebo za den a představují většinu typických sesuvů.
- Rychlé sesuvy: Dosahují rychlosti v desítkách km/h a jsou katastrofické, často s oběťmi na životech, protože není dostatek času na evakuaci. Mezi ně patří přívalové proudy (bahnité, kamenité) a laviny (sněhové nebo sněho-kamenité).
Podle profilu smykové plochy se rozlišují dva hlavní druhy sesuvů:
- Rotační sesuv: Vymezen zakřivenou smykovou plochou, což vede k řadě trhlin a akumulačních tvarů. Sesunutý blok je často rozdělen na více částí.
- Translační sesuv: Má planární smykovou plochu. Častou příčinou je uložení vrstev rovnoběžně se svahem, oslabené srážkami nebo otřesy.
🚨 Následky a prevence
Následky sesuvů půdy jsou často devastující. Zahrnují přímé zdravotní dopady, jako jsou zranění, úmrtí a psychologická traumata. Sesuvy narušují infrastrukturu, zdravotnická zařízení a dopravní sítě, což brání záchranným akcím a snižuje dostupnost zdravotní péče. Socioekonomické důsledky, jako je vysídlení a ztráta majetku a živobytí, mohou vést k dlouhodobým dopadům na duševní zdraví.
Prevence je nejúčinnější formou ochrany před sesuvy půdy. Zahrnuje:
- Monitorování svažitého terénu s vyšším rizikem sesuvu.
- Zachycení a odvod povrchové vody.
- Umělá úprava terénu: Kotvení svahů, stavba pilotů, opěrných stěn, výsadba vhodné zeleně, odstřely skalních bloků nebo vrstev sněhu.
- Dle možností vyčerpání vody ze studní na ohroženém území.
Je důležité sledovat varovné signály, jako jsou praskliny ve zdech budov, špatně zavírající se dveře, trhliny na zemi, náhlý výron vody nebo pohyb keřů a stromů.
🇨🇿 Sesuvy půdy v České republice
Půdní sesuvy patří k nejčastějším svahovým pohybům na území České republiky. Ačkoliv zde zatím nedošlo ke katastrofálním sesuvům velkého rozsahu s mnoha oběťmi, bylo zaznamenáno tisíce místních sesuvů. Oblastmi nejvíce ohroženými sesuvy jsou Krušné hory, České středohoří, Doupovské hory a severočeské hnědouhelné pásmo. Na Moravě jsou nebezpečné oblasti v Jeseníkách a Beskydech.
Historicky významné sesuvy v Československu a České republice:
- Handlová (1960/1961): Největší sesuv v historii bývalého Československa, který zničil 150 domů na středním Slovensku.
- Maršov u Uherského Brodu (1967): Masivní sesuv jílovců a pískovců, který zničil asi třetinu domů a zásadně ovlivnil životy místních obyvatel.
- Dálnice D8 u Prackovic (2013): Rozsáhlý sesuv, který zavalil rozestavěnou dálnici a poškodil železniční koleje.
- Poláky (2014/2015): Rozsáhlý sesuv, který zničil desítky rekreačních chat kvůli podmáčenému jílovitému podloží a zatížení svahu stavbami.
Česká geologická služba a Akademie věd České republiky dlouhodobě monitorují a mapují rizikové oblasti, přičemž mapy potenciálně sesuvných území jsou k dispozici již od 60. let 20. století a jsou průběžně aktualizovány. Přesto se poznatky vědců při stavebních pracích často nedostatečně využívají.
🌐 Významné sesuvy ve světě
Sesuvy půdy jsou celosvětovým problémem, zejména v oblastech s extrémními srážkami a zemětřeseními, jako jsou monzunové oblasti Asie (např. Himálaj, Indonésie, Filipíny, Japonsko) a Andy v Peru.
Některé z největších a nejtragičtějších sesuvů v historii:
- Pamír, Rusko (1911): Gigantický sesuv vyvolaný silným zemětřesením, který přesáhl objem 2,5 km³ materiálu a vytvořil přirozenou hráz na řece Murgab.
- Provincie Kan-su, Čína (1920): Jedna z nejtragičtějších událostí 20. století, kdy po velkém zemětřesení nastal ničivý sesuv spraše, který zasypal sídla v údolích a vyžádal si stovky tisíc obětí.
- Přehrada Vajont, Itálie (1963): Sesuv do přehrady, který vyvolal obrovskou přílivovou vlnu, jež přetekla přes hráz a zničila několik obcí, ačkoliv hráz samotná zůstala neporušena.
- Huascarán, Peru (1970): Sesuv vyvolaný zemětřesením, který pohřbil města Yungay a Ranrahirca, s odhadovanými desítkami tisíc obětí.
- Mount St. Helens, USA (1980): Erupce sopky vyvolala největší zaznamenaný sesuv půdy v historii USA, který zabil 57 lidí.
Aktuální události 2025: V prosinci 2025 zasáhly jihovýchodní Asie ničivé záplavy a sesuvy půdy, které si vyžádaly tisíce obětí. Na indonéském ostrově Sumatra zemřelo více než 900 lidí a dalších 410 osob je pohřešováno. Na Srí Lance si záplavy a sesuvy vyžádaly přes 600 životů a stovky lidí jsou nezvěstné. Situaci zhoršuje hladomor v nepřístupných oblastech. V Řecku bouře "Adel" v listopadu 2025 způsobila sesuvy půdy v regionu Epirus, kde několik obytných domů doslova viselo nad propastí. V Peru si sesuv půdy v přístavu Iparia v prosinci 2025 vyžádal 13 obětí, včetně čtyř dětí, a 57 lidí se pohřešuje.
🔬 Pro laiky
Představte si, že máte na stole hromádku písku nebo hlíny. Pokud je hromádka suchá a má mírný sklon, drží pohromadě. Ale co se stane, když na ni začnete lít vodu? Voda písek nebo hlínu nasákne, ta ztěžkne a ztratí svou pevnost. A když navíc stůl trochu nakloníte nebo do něj strčíte, celá hromádka se sesune dolů. Přesně tak funguje sesuv půdy v přírodě!
Místo hromádky písku si představte kopec nebo horu. Místo vody si představte silný déšť nebo tání sněhu. A místo strčení do stolu si představte zemětřesení nebo to, že člověk na svahu něco kope nebo staví. Když se tyto věci spojí, půda už se neudrží a začne se pomalu nebo rychle sunout dolů. S sebou bere stromy, důmy, silnice – zkrátka všechno, co jí stojí v cestě. Je to, jako by se země sama rozhodla jít na procházku!