Přeskočit na obsah

Československo

Z Infopedia
Československá republika
Soubor:Soubor:Flag of Czechoslovakia (1920–1992).svg
Soubor:Soubor:Map of Czechoslovakia (1918-1938).svg
Československo v letech 1918–1938
Název českyČeskoslovensko
MottoPravda vítězí (lat. Veritas vincit)
HymnaKde domov můj; Nad Tatrou sa blýska
Rozloha140 446 km² (1921)
Počet obyvatel13 607 385 (1921)
Úřední jazykčeština, slovenština (de facto)
Forma vládyParlamentní republika (1918–1938, 1945–1948), Totalitní stát (1948–1989)
Předseda vládyPředseda vlády
Hlavní městoPraha
MěnaČeskoslovenská koruna
Vznik28. října 1918 (vyhlášení nezávislosti)
Zánik31. prosince 1992 (rozpad na Českou republiku a Slovenskou republiku)
PředchůdceRakousko-Uhersko
NástupceČeská republika, Slovenská republika

Úvod

Československo (oficiálně Československá republika, zkráceně ČSR, od roku 1960 Československá socialistická republika, zkráceně ČSSR, a od roku 1990 Česká a Slovenská Federativní Republika, zkráceně ČSFR) byl stát existující ve střední Evropě v letech 1918 až 1992. Vznikl po rozpadu Rakousko-Uherska po první světové válce a zanikl 31. prosince 1992 rozdělením na Českou republiku a Slovenskou republiku. Byl to jeden z nástupnických států zaniklé monarchie.

Historie

Vznik Československa (1918)

Idea samostatného československého státu, spojujícího Čechy a Slováky, vznikla během první světové války. Klíčovou roli sehrála Československá národní rada (později přejmenovaná na Prozatímní vládu) v čele s T. G. Masarykem, M. R. Štefánikem a Edvardem Benešem.

První republika (1918–1938)

Období první republiky je považováno za vrchol demokratické a ekonomické prosperity Československa.

  • Demokratický systém: Funkční parlamentní demokracie s ústavou z roku 1920.
  • Národnostní složení: I přes výraznou českou a slovenskou většinu žily v Československu významné menšiny – Němci, Maďaři, Rusíni, Poláci, Židé. To vedlo k napětí, zejména ze strany německé menšiny v Sudetech.
  • Ekonomický rozvoj: Československo patřilo mezi ekonomicky nejrozvinutější státy Evropy.
  • Kulturní život: Bohatý kulturní a vědecký život.
  • Prezidenti: Tomáš Garrigue Masaryk (1918–1935), Edvard Beneš (1935–1938).

Druhá republika (1938–1939)

Po Mnichovské dohodě (září 1938), která Československo donutila odstoupit pohraniční území s německou většinou nacistickému Německu, a ztrátě dalších území ve prospěch Polska a Maďarska, nastalo období tzv. druhé republiky.

  • Omezení demokracie: Stát byl oslaben, zavedena přísnější cenzura, omezena demokracie.
  • Prezident: Emil Hácha (1938–1939).

Protektorát Čechy a Morava a Slovenský stát (1939–1945)

Poválečné Československo (1945–1948)

Po osvobození Československa v roce 1945 byla obnovena republika.

Komunistický režim (1948–1989)

Sametová revoluce a rozpad Československa (1989–1992)

Geografie

Československo se rozkládalo ve vnitrozemí střední Evropy. Jeho území zahrnovalo historické země Čechy, Morava a české Slezsko, a dále Slovensko a v letech 1918–1945 také Podkarpatská Rus. Sousedilo s Německem (od 1938 i s Rakouskem – Anšlus), Polskem, Maďarskem, Rakouskem a Rumunskem (do 1938), a později se Sovětským svazem.

Ekonomika

Ekonomika Československa prošla během existence státu několika zásadními transformacemi, od liberálně-kapitalistické v období první republiky po centrálně řízenou socialistickou ekonomiku a poté k počátkům tržního hospodářství po roce 1989.

Období První republiky (1918–1938)

Československo zdědilo po Rakousko-Uhersku značnou část jeho průmyslového potenciálu (cca 70 % průmyslu monarchie). To mu zajistilo pozici jednoho z deseti nejprůmyslovějších států světa.

  • Stabilní měna: Československá koruna byla jednou z nejstabilnějších měn v Evropě.
  • Exportní orientace: Ekonomika byla silně orientována na export, zejména strojírenských výrobků, textilu, skla a obuvi (např. Baťa).
  • Zemědělství: Československo bylo soběstačné v zemědělství a dokonce vyváželo některé produkty.
  • Dopady Velké hospodářské krize: Na počátku 30. let 20. století zasáhla Československo silně Velká hospodářská krize, což vedlo k nezaměstnanosti a sociálním otřesům, zejména v průmyslových oblastech.

Poválečná obnova a plánované hospodářství (1945–1989)

Po druhé světové válce došlo k zásadním změnám v ekonomické struktuře.

  • Znárodnění: V letech 1945–1948 proběhlo masivní znárodnění klíčových průmyslových odvětví, bank a pojišťoven. Po roce 1948 se znárodnění rozšířilo prakticky na celý hospodářský sektor.
  • Centrální plánování: Od roku 1948 byla ekonomika řízena centrálně prostřednictvím pětiletých plánů. Prioritou byl rozvoj těžkého průmyslu a zbrojní výroby.
  • Kolektivizace zemědělství: V 50. letech proběhla násilná kolektivizace zemědělství, která vedla k vytvoření jednotných zemědělských družstev (JZD) a státních statků.
  • Nedostatek zboží a služeb: Socialistické plánování vedlo k nedostatku spotřebního zboží, nízké kvalitě a omezenému výběru. Prodej byl často limitován a probíhal v rámci státních obchodních sítí.
  • Zadlužování: V 70. a 80. letech se ekonomika potýkala s rostoucí stagnací a zadlužováním vůči západním zemím.

Přechod k tržní ekonomice (1989–1992)

Po Sametové revoluci se Československo začalo transformovat k tržní ekonomice.

  • Liberalizace cen: Byly uvolněny ceny a zahájena liberalizace obchodu.
  • Kupónová privatizace: Jedním z nejvýznamnějších kroků byla kupónová privatizace, která měla za cíl rychle převést státní majetek do soukromých rukou.
  • Změny ve struktuře prodeje: Rozvinul se soukromý sektor, což vedlo k diverzifikaci nabídky a novým formám prodeje.

Průmysl

Průmysl byl páteří československé ekonomiky a hrál klíčovou roli v mezinárodním postavení státu.

Meziválečné období

Československo zdědilo rozvinutý a diverzifikovaný průmysl.

  • Těžký průmysl: Strojírenství (např. Škoda Plzeň), hutnictví, zbrojní průmysl. Československo bylo významným exportérem zbraní.
  • Lehký průmysl: Textilní průmysl, sklářství (např. Jablonecká bižuterie, Český křišťál), obuvnictví (např. Baťa ve Zlín).
  • Potravinářský průmysl: Pivovarnictví, cukrovarnictví.
  • Inovace: Československý průmysl byl schopen inovací a výroby kvalitních produktů, které se úspěšně prodávaly na světových trzích.

Období socialismu

Po roce 1948 prošel průmysl radikální reorganizací a byl zaměřen na těžký průmysl a zbrojní výrobu v rámci RVHP.

  • Priorita těžkého průmyslu: Podpora ocelářství, strojírenství a chemického průmyslu na úkor spotřebního zboží.
  • Rozvoj energetiky: Budování velkých elektráren (tepelných i jaderných).
  • Zbrojní průmysl: Export zbraní do zemí třetího světa a států východního bloku.
  • Zaostávání: I přes vysokou zaměstnanost a objem výroby začal československý průmysl zaostávat za západními technologiemi a kvalitou výrobků, což se projevovalo i na schopnosti konkurenceschopného prodeje na západních trzích.

Zahraniční vztahy

Zahraniční politika Československa prošla dramatickými změnami, od budování regionálních spojenectví po závislost na velmocích a nakonec neutralitu.

První republika (1918–1938)

Zahraniční politika první republiky byla zaměřena na zajištění bezpečnosti státu v poválečné Evropě a na udržení demokratických principů.

  • Malá dohoda: Klíčovým spojenectvím byla Malá dohoda (1921), vojensko-politická aliance s Jugoslávií a Rumunskem, zaměřená proti revizionistickým snahám Maďarska.
  • Francie: Silné spojenectví s Francií, která byla považována za garanta bezpečnosti Československa.
  • Liga národů: Československo bylo aktivním členem Ligy národů a prosazovalo principy kolektivní bezpečnosti.
  • Vztahy se Sovětským svazem: Vztahy byly zpočátku napjaté, uznání SSSR až v roce 1934.
  • Krize před Mnichovskou dohodou: Rostoucí agresivita nacistického Německa a neschopnost západních spojenců (Británie a Francie) dostát svým závazkům vedly k Mnichovské dohodě a ztrátě suverenity.

Poválečné a socialistické období (1945–1989)

Po druhé světové válce se Československo dostalo do sféry vlivu Sovětského svazu, což zásadně ovlivnilo jeho zahraniční politiku.

  • Orientace na SSSR: Zahraniční politika byla plně podřízena zájmům Sovětského svazu a Komunistické strany Československa.
  • Varšavská smlouva a RVHP: Československo bylo zakládajícím členem Varšavské smlouvy (vojenský pakt) a RVHP (ekonomický blok východních zemí).
  • Studená válka: Československo bylo pevnou součástí východního bloku v rámci studené války a účastnilo se propagandistických kampaní proti Západu.
  • Invaze 1968: Invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 ukázala omezenou suverenitu Československa.
  • Obchod: Zahraniční obchod byl primárně orientován na země východního bloku (tzv. "socialistická integrace"), což omezovalo možnosti prodeje na západních trzích.

Po Sametové revoluci (1989–1992)

Po roce 1989 se Československo začalo orientovat na Západ a usilovalo o návrat do Evropy.

  • Odchod sovětských vojsk: Hlavní prioritou byl odchod sovětských vojsk z území Československa.
  • Rozpuštění Varšavské smlouvy a RVHP: Československo aktivně prosazovalo zrušení obou organizací.
  • Integrace do Evropy: Zahájena jednání o integraci do Evropské unie a NATO.

Sport

Sport hrál v Československu významnou roli jak v národním uvědomění, tak v reprezentaci státu na mezinárodní scéně.

Meziválečné období

  • Sokol: Hromadné cvičení a tělovýchovné spolky jako Sokol byly významnými nositeli národního uvědomění a zdravého životního stylu.
  • Fotbal: Fotbal byl (a je) nejsledovanějším sportem. Československo se účastnilo mistrovství světa a dosahovalo dobrých výsledků (např. 2. místo na MS 1934). Kluby jako Slavia Praha a Sparta Praha patřily k evropské špičce.
  • Hokej: Lední hokej získával na popularitě.
  • Olympijské hry: Českoslovenští sportovci se účastnili olympijských her a získávali medaile.

Socialistické období (1948–1989)

Sport byl v socialistickém Československu masivně podporován státem a využíván k propagandistickým účelům. Byl považován za vizitku režimu.

  • Masová podpora: Rozsáhlá síť sportovních oddílů a tréninkových center.
  • Mezinárodní úspěchy: Československo dosahovalo vynikajících výsledků v mnoha sportech.
  • Organizovaný sport: Všechny sportovní organizace byly řízeny státem (např. ČSTV).
  • Prodej práv a vybavení: Státní podniky prodávaly sportovní vybavení a mezinárodní sportovní události generovaly příjmy z prodeje vysílacích práv, ačkoliv tyto příjmy byly centrálně řízeny.

Významné události

Historie Československa byla plná převratných událostí, které formovaly jeho osud a zanechaly hlubokou stopu v paměti národa.

Kultura

Československá kultura byla bohatá a rozmanitá, kombinující české, slovenské a menšinové vlivy.

Odkazy

Wikilinky a kategorie

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Československo&oldid=1880“