Znárodnění

Rozbalit box

Obsah boxu

Znárodnění

Znárodnění (latinsky nationalisatio, anglicky nationalization) je proces převodu soukromého majetku, podniků nebo celých průmyslových odvětví do vlastnictví státu nebo veřejného sektoru. Jde o jeden z nejmocnějších, ale také nejrizikovějších nástrojů hospodářské politiky, který v sobě snoubí ekonomické, politické i ideologické motivace.

Ačkoliv je tento termín v postkomunistických zemích často vnímán negativně jako synonymum pro krádež (konfiskaci), v globálním kontextu má znárodnění mnoho tváří. Může jít o pragmatický krok k záchraně krachující banky v tržní ekonomice (např. v USA nebo Velké Británii), o nástroj rozvoje v zemích třetího světa, které se chtějí vymanit z koloniálního vlivu (tzv. zdrojový nacionalismus), nebo o ideologický nástroj k likvidaci soukromého sektoru v totalitních režimech. V roce 2025 je znárodnění vnímáno novou optikou "strategické autonomie", kdy státy přebírají kontrolu nad klíčovými aktivy (čipy, energie, voda), aby zajistily bezpečnost svých občanů v nestabilním světě.

🏛️ Filozofie a motivace: Proč státy znárodňují?

Rozhodnutí státu převzít soukromý majetek není nikdy triviální a bývá vedeno různými, často protichůdnými pohnutkami. Historie ukazuje, že znárodnění není výsadou pouze levicových vlád; v dobách krizí k němu sahají i konzervativní kabinety.

1. Ideologická motivace (Socialismus a komunismus)

Nejznámější forma, při níž je cílem změna společenského řádu. Vychází z marxistické teze, že výrobní prostředky mají patřit "lidu" (státu), aby se zabránilo vykořisťování.

• **Charakteristika:** Často probíhá formou konfiskace (bez náhrady) a týká se plošně celé ekonomiky.
• **Příklady:** Sovětský svaz (po 1917), Československo (1948), Kuba (1960).

2. Strategická a bezpečnostní motivace

Stát dospěje k názoru, že určitá odvětví jsou pro chod země tak kritická, že nemohou být ponechána v rukou soukromníků (kteří mohou zbankrotovat nebo jednat proti zájmům státu) nebo zahraničních mocností.

• **Charakteristika:** Týká se "přirozených monopolů" – železnice, energetická přenosová soustava, vodovody, zbrojní průmysl. Zpravidla probíhá s náhradou.
• **Příklady:** Znárodnění železnic a energetiky v poválečné Francii a Velké Británii, převzetí energetického gigantu Uniper německou vládou během krize v roce 2022.

3. Zdrojový nacionalismus (Resource Nationalism)

Fenomén typický pro rozvojové země a státy bohaté na nerostné suroviny. Vlády argumentují, že nerostné bohatství patří národu a zisky z něj nemají odtékat do zahraničí prostřednictvím nadnárodních korporací.

• **Charakteristika:** Cílem je maximalizace zisku do státního rozpočtu.
• **Příklady:** Znárodnění ropného průmyslu v Mexiku (PEMEX, 1938), v Íránu (1951), v arabských zemích (vznik Saudi Aramco) nebo znárodnění dolů v Chile.

4. Záchranné znárodnění (Bailout)

Krok poslední záchrany v kapitalistických ekonomikách. Stát vstupuje do soukromé firmy, která je "too big to fail" (příliš velká na to, aby padla), protože její krach by strhl celou ekonomiku.

• **Charakteristika:** Stát dočasně převezme akcie výměnou za kapitálovou injekci s cílem je později opět prodat (reprivatizace).
• **Příklady:** Zestátnění banky Royal Bank of Scotland (2008), záchrana automobilky General Motors vládou USA (2009).

🌍 Historický vývoj ve světě

Procesy znárodňování přicházely v globálních vlnách, které reagovaly na geopolitické otřesy.

Poválečná Evropa (1945–1950)

Konec druhé světové války přinesl vlnu znárodňování nejen na Východě, ale i na Západě. Zničená Evropa potřebovala centrální řízení obnovy.

• **Velká Británie:** Vláda Clementa Attleeho (Labouristé) znárodnila "velící výšiny ekonomiky": Bank of England, uhelný průmysl, ocelářství, plynárny, železnice a založila státní zdravotnictví (NHS). Bylo to vnímáno jako budování sociálního státu, nikoliv komunismu.
• **Francie:** Pod vedením de Gaulla byly znárodněny banky a energetika (vznik EDF). Automobilka Renault byla znárodněna jako trest za kolaboraci jejího zakladatele s nacisty.

Dekolonizace a Studená válka (50.–70. léta)

S rozpadem koloniálních říší se nové státy snažily získat ekonomickou nezávislost. Znárodnění se stalo symbolem suverenity.

• **Suezská krize (1956):** Egyptský prezident Gamál Násir znárodnil Společnost Suezského průplavu (majetek Britů a Francouzů), aby z výnosů financoval stavbu Asuánské přehrady. To vedlo k vojenské invazi Západu, která však skončila politickým debaklem a potvrdila právo Egypta na průplav.
• **Chile (1971):** Socialistický prezident Salvador Allende znárodnil měděné doly vlastněné americkými firmami. Tento krok (a odmítnutí plné kompenzace) přispěl k americké podpoře převratu generála Pinocheta.

Neoliberální obrat a privatizace (1980–2000)

S nástupem Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana se trend obrátil. Znárodněné podniky byly označeny za neefektivní molochy. Začala éra masivní privatizace (prodej státního majetku), která se po roce 1989 přelila i do postkomunistických zemí. Slovo "znárodnění" se stalo v ekonomii téměř sprostým slovem.

Návrat státu (2008–2025)

Finanční krize 2008 ukázala limity deregulace. Státy musely zachraňovat banky. Skutečná renesance znárodňování však přišla až s krizemi 20. let 21. století.

• **Německo (2022):** Vláda znárodnila dovozce plynu Uniper a bývalou dceru Gazpromu, aby zabránila kolapsu energetiky po vypuknutí války na Ukrajině.
• **Francie (2023):** Dokončila 100% ovládnutí EDF pro zajištění jaderné renesance.
• **Latinská Amerika (2023–2025):** Vlády Mexika a Chile vyhlásily plány na znárodnění (nebo státní kontrolu) těžby lithia, klíčového kovu pro elektromobilitu.

⚖️ Právní aspekty: Krádež, nebo obchod?

Z právního hlediska je klíčovým rozdílem mezi "legitimním vyvlastněním" a "krádeží" otázka **náhrady (kompenzace)**.

Hullův standard (Hull Formula)

V mezinárodním právu se ustálilo pravidlo definované americkým ministrem Cordellem Hullem v roce 1938 (v reakci na mexické znárodnění). Aby bylo vyvlastnění legální, musí být kompenzace:

1. **Rychlá (Prompt):** Bez zbytečného odkladu.
2. **Adekvátní (Adequate):** Odpovídající tržní hodnotě majetku.
3. **Efektivní (Effective):** Vyplacená v měně, kterou lze reálně využít (konvertibilní měna, nikoliv bezcenné státní dluhopisy).

Calvova doktrína

Proti tomu stály země Latinské Ameriky s tzv. Calvovou doktrínou, která tvrdila, že zahraniční investor podléhá pouze zákonům hostitelské země a nemá právo na diplomatickou ochranu svého domovského státu. Tento spor se táhne mezinárodním právem dodnes.

Investiční arbitráže (ISDS)

V moderní době jsou investice chráněny bilaterálními dohodami (BIT). Pokud stát znárodní majetek zahraničního investora bez náhrady nebo diskriminačně, investor může stát žalovat u mezinárodní arbitráže (např. kauza Jukos proti Rusku, nebo spory o znárodnění ve Venezuele). Tyto arbitráže často končí miliardovými náhradami, které stát musí zaplatit.

📈 Ekonomická efektivita: Stát vs. Soukromník

Ekonomická teorie i praxe vedou nekonečnou debatu o efektivitě znárodněných podniků.

• **Argumenty PRO znárodnění:**
  • **Zamezení monopolu:** Soukromý monopol může zneužívat ceny (voda, elektřina). Státní monopol může sledovat veřejný zájem (nízké ceny).
  • **Externality:** Státní podnik může investovat do regionů nebo technologií, které by se soukromníkovi nevyplatily (např. pošta na vesnici, železnice v odlehlých oblastech).
  • **Krizová stabilita:** Státní podniky nekrachují a nepropouštějí tak rychle v době recese (fungují jako sociální tlumič).

• **Argumenty PROTI znárodnění:**
  • **Neefektivita:** Státní manažeři neriskují vlastní peníze, chybí tlak konkurence. Podniky se stávají byrokratickými molochy (příklad British Leyland v 70. letech nebo československé národní podniky).
  • **Politizace:** O investicích nerozhoduje ekonomická logika, ale politické zájmy (kamarádíčkování, umělá zaměstnanost před volbami).
  • **Měkká rozpočtová omezení:** Státní podnik ví, že když prodělá, stát ztrátu zaplatí z daní. To vede k plýtvání.

🔬 Moderní formy: "Měkké znárodnění"

V roce 2025 se již málokdy setkáváme s brutálním zabavováním továren vojáky. Státy používají sofistikovanější metody.

• **Windfall tax (Daň z neočekávaných zisků):** Forma faktického odčerpání zisku, který by jinak patřil akcionářům (použito v Evropě během energetické krize).
• **Regulatorní vyvlastnění:** Stát nastaví tak přísné regulace (např. environmentální), že firma nemůže fungovat a "dobrovolně" se prodá státu nebo ukončí činnost.
• **Golden Share (Zlatá akcie):** Stát si ponechává v privatizované firmě zvláštní práva veta v strategických otázkách.

🤓 Sekce "Pro laiky"

Jaký je rozdíl mezi znárodněním a privatizací?

Je to jako kyvadlo. 1. **Znárodnění (Cesta tam):** Stát si řekne: "Tato pekárna/elektrárna/banka je tak důležitá, že ji nemůže vlastnit pan Novák, protože by mohl zdražit rohlíky nebo vypnout proud. Vezmeme si ji my a budeme ji řídit pro lidi."

   *   *Když je stát hodný:* Panu Novákovi zaplatí férovou cenu (jako ve Francii).
   *   *Když je stát zlý:* Panu Novákovi to sebere a jeho zavře (jako v komunismu).

2. **Privatizace (Cesta zpátky):** Po letech stát zjistí, že jeho úředníci neumí péct rohlíky, kradou mouku a chleba je hnusný. Takže pekárnu prodá zpátky soukromníkovi, aby fungovala lépe.

Dnes, v roce 2025, jsme ve fázi, kdy státy zase chtějí vlastnit elektrárny a doly, protože se bojí válek a nedostatku surovin, ale pekárny nechávají soukromníkům.

📊 Statistika a zajímavosti

• **Největší znárodnění historie:** Pravděpodobně znárodnění ropného gigantu **Saudi Aramco** saúdskou vládou (probíhalo postupně v 70. letech odkoupením podílů od amerických firem). Dnes je to jedna z nejhodnotnějších firem světa.
• **Nejdražší vyvlastnění:** Spor akcionářů firmy **Jukos** proti Rusku. Mezinárodní arbitráž přiznala akcionářům náhradu 50 miliard dolarů (spor stále právně doznívá).
• **Voda:** V 21. století probíhá trend "remunicipalizace" (zestátnění či zobecnění) vodovodů. Města jako Paříž nebo Berlín vykoupila vodovody zpět od soukromých firem (Veolia atd.), protože soukromá správa vedla ke zdražování a zanedbání investic.

📑 Zdroje

• Yergin, Daniel. The Prize: The Epic Quest for Oil, Money & Power. (Klasická kniha popisující znárodňování ropného průmyslu).
• Sornarajah, M. The International Law on Foreign Investment. (Právní aspekty vyvlastnění).
• Kornai, János. The Socialist System. (Ekonomická analýza neefektivity státního vlastnictví).
• Zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) o státních investicích do energetiky (2023–2025).
• Millward, Robert. Private and Public Enterprise in Europe: Energy, Telecommunications and Transport, 1830–1990.