Bank of England

Rozbalit box

Obsah boxu

Bank of England (česky Anglická banka) je centrální banka Spojeného království. Je druhou nejstarší centrální bankou na světě (po švédské Riksbank) a osmou nejstarší bankou celkově. Byla založena v roce 1694 jako soukromá banka pro anglickou vládu a postupně se vyvinula v moderní centrální banku, která je zodpovědná za udržování měnové a finanční stability Spojeného království. Její sídlo v londýnské City na ulici Threadneedle Street jí vyneslo slavnou přezdívku The Old Lady of Threadneedle Street (Stará dáma z ulice Threadneedle).

🎯 Poslání a statutární cíle

Hlavní poslání Bank of England je "podporovat dobro lidu Spojeného království udržováním měnové a finanční stability". Toto poslání je rozděleno do dvou klíčových statutárních cílů:

1. Měnová stabilita (Monetary Stability): Udržování stabilních cen a důvěry v měnu. V praxi to znamená udržet inflaci na 2% cíli, který stanovuje vláda. Toho banka dosahuje především nastavováním základní úrokové sazby. 2. Finanční stabilita (Financial Stability): Dohlížení na finanční systém jako celek s cílem odhalovat a snižovat rizika, která by mohla ohrozit jeho fungování. Banka se snaží předcházet finančním krizím a v případě jejich vzniku minimalizovat jejich dopad.

⏳ Historie

Založení pro financování války (1694)

Bank of England byla založena v roce 1694 skotským obchodníkem Williamem Patersonem. Její vznik byl přímým důsledkem finanční krize anglické vlády, která nutně potřebovala peníze na financování války s Francií krále Ludvíka XIV.. Vláda si nebyla schopna efektivně půjčovat na finančních trzích, a proto byl navržen model, kdy skupina soukromých investorů půjčí vládě 1,2 milionu liber. Na oplátku získali tito investoři královskou listinu, která jim umožnila založit akciovou společnost The Governor and Company of the Bank of England a získat exkluzivní bankovní privilegia, včetně práva vydávat vlastní bankovky.

Banka tak od počátku fungovala jako soukromá instituce s veřejným účelem – byla bankéřem vlády.

Růst vlivu v 18. a 19. století

Během 18. století se role banky upevnila. Spravovala státní dluh, financovala další války (včetně napoleonských válek) a její bankovky se postupně staly dominantní papírovou měnou.

Klíčovým momentem byl Bank Charter Act z roku 1844. Tento zákon dal Bank of England exkluzivní právo na emisi nových bankovek v Anglii a Walesu a stanovil, že všechny nově vydané bankovky musí být plně kryty zlatými rezervami. Tím byla banka definitivně ustanovena jako centrální banka, která má kontrolu nad peněžní zásobou a je základem měnové stability země. Zároveň se v 19. století vyvinula její role jako věřitele poslední instance (lender of last resort), kdy poskytovala likviditu komerčním bankám v době finančních panik, aby zabránila kolapsu celého systému.

🏛️ Moderní historie

Znárodnění a poválečná éra

Navzdory své centrální roli ve státních financích zůstala Bank of England soukromou akciovou společností po více než 250 let. To se změnilo po druhé světové válce. V roce 1946 byla banka labouristickou vládou Clementa Attleeho znárodněna a přešla do veřejného vlastnictví. Cílem bylo dát vládě přímou kontrolu nad měnovou politikou a využít ji jako nástroj pro řízení poválečné ekonomiky. Po znárodnění však banka fungovala pod přímým vlivem ministerstva financí (HM Treasury) a neměla nezávislost při rozhodování o úrokových sazbách.

Získání nezávislosti (1997)

Zásadní zlom nastal 6. května 1997, jen několik dní po vítězství Labouristické strany ve volbách. Nový ministr financí (Kancléř pokladu) Gordon Brown oznámil, že vláda uděluje Bank of England operační nezávislost při stanovování úrokových sazeb.

Tento krok znamenal, že o měnové politice již nerozhodovali politici, ale nezávislý Výbor pro měnovou politiku (Monetary Policy Committee, MPC) složený z expertů. Cílem bylo odpolitizovat měnovou politiku, zvýšit její důvěryhodnost a efektivněji bojovat s inflací. Vláda nadále stanovuje inflační cíl (2 %), ale banka má volné ruce v tom, jakými nástroji tohoto cíle dosáhne. Tato nezávislost je považována za jeden z nejdůležitějších kroků v moderní historii banky.

Reakce na finanční krizi (2008)

Globální finanční krize v roce 2008 dramaticky rozšířila a posílila roli Bank of England. V reakci na krizi banka:

• Snížila úrokové sazby na historická minima.
• Zahájila program kvantitativního uvolňování (Quantitative Easing, QE), tedy vytváření nových peněz, za které nakupovala vládní a firemní dluhopisy s cílem podpořit ekonomiku.
• Získala nové a silnější pravomoci v oblasti dohledu nad finančním systémem. Byl vytvořen Výbor pro finanční politiku (Financial Policy Committee, FPC) a Prudential Regulation Authority (PRA), které jsou zodpovědné za makroprudenční a mikroprudenční dohled nad bankami a pojišťovnami.

🔑 Klíčové funkce

Moderní Bank of England vykonává čtyři hlavní funkce:

1. Měnová politika

Hlavním nástrojem je stanovování základní úrokové sazby (Bank Rate). Touto sazbou se úročí rezervy komerčních bank uložené u Bank of England. Změna této sazby se následně promítá do úroků, které komerční banky nabízejí svým klientům na hypotékách, půjčkách a spořicích účtech, čímž banka ovlivňuje celkovou ekonomickou aktivitu a inflaci. O sazbách rozhoduje devítičlenný Výbor pro měnovou politiku (MPC).

2. Emise bankovek

Banka má monopol na emisi bankovek v Anglii a Walesu. Skotské a severoirské banky mohou vydávat vlastní bankovky, ale musí je mít plně kryté vklady u Bank of England. Banka je zodpovědná za design, bezpečnostní prvky a distribuci librových bankovek. V posledních letech přešla na moderní polymerové bankovky.

3. Dohled nad finančním systémem

Prostřednictvím Výboru pro finanční politiku (FPC) a Prudential Regulation Authority (PRA) banka:

• Monitoruje zdraví celého finančního systému.
• Reguluje a dohlíží na jednotlivé banky, pojišťovny a velké investiční firmy, aby se ujistila, že jsou dostatečně kapitálově vybavené a odolné vůči šokům.
• Působí jako věřitel poslední instance pro finanční instituce v potížích.

4. Banka pro banky a vládu

Bank of England funguje jako centrální banka pro ostatní banky a pro vládu.

• Provozuje klíčové platební a zúčtovací systémy, jako je RTGS (Real-Time Gross Settlement), kterým denně protečou stovky miliard liber.
• Spravuje účty vlády Spojeného království.
• Spravuje devizové a zlaté rezervy země.

🏛️ Budova a "Stará dáma"

Bank of England sídlí již od roku 1734 na ulici Threadneedle Street v srdci londýnské City. Současná podoba budovy pochází převážně z rozsáhlé přestavby v první polovině 20. století, kterou navrhl architekt Sir Herbert Baker. Ponechal původní vnější obrannou zeď od architekta Sira Johna Soanea z 18. století, ale za ní postavil zcela novou, mnohem větší sedmipatrovou budovu.

Přezdívka "The Old Lady of Threadneedle Street" (Stará dáma z ulice Threadneedle) se vžila na konci 18. století. Vznikla na základě karikatury od Jamese Gillraye, která zobrazovala banku jako starou ženu (symbolizující jistotu a spolehlivost) sedící na truhle se zlatem, kterou se snaží svést tehdejší premiér William Pitt mladší (symbolizující vládu toužící po penězích). Přezdívka se stala trvalým a láskyplným označením pro tuto instituci.

💰 Zlaté rezervy

Bank of England je jedním z největších správců zlata na světě. V jejích trezorech, které se nacházejí hluboko pod ulicemi Londýna, je uloženo přibližně 400 000 zlatých cihel (slitků).

Drtivá většina tohoto zlata však nepatří Spojenému království. Banka funguje jako globální depozitář – zlato patří desítkám jiných centrálních bank z celého světa a komerčním bankám, které si ho zde ukládají z důvodu bezpečnosti a stability. Obchodování se zlatem v Londýně je jedním z největších na světě a trezory Bank of England jsou jeho fyzickým srdcem.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že ekonomika země je jako obrovské lidské tělo. Bank of England je v tomto těle zároveň srdce i mozek.

1. Jako mozek (měnová politika): Hlavním úkolem banky je udržovat ekonomiku zdravou a stabilní. Dělá to tak, že se snaží udržet "tělesnou teplotu" (tedy inflaci) na ideální úrovni kolem 2 %. Když se ekonomika začne "přehřívat" a ceny rostou příliš rychle, banka "zchladí" situaci tím, že zvýší úrokové sazby. Půjčky jsou pak dražší, lidé a firmy méně utrácejí a ekonomika zpomalí. Když je naopak ekonomika "podchlazená" a hrozí krize, banka ji "zahřeje" tím, že sníží úrokové sazby, aby podpořila utrácení a investice.

2. Jako srdce (finanční stabilita): Banka funguje jako srdce finančního systému. Pumpuje do něj peníze (likviditu) a zajišťuje, aby všechny "cévy" (platební systémy) správně fungovaly. Zároveň je i hlavním "lékařem" pro ostatní banky. Dohlíží na ně, aby byly zdravé a příliš neriskovaly. A když se některá z nich dostane do velkých potíží, Bank of England může zasáhnout jako záchranář a poskytnout jí nouzovou půjčku, aby nezkolaboval celý systém.

Kromě toho má banka i další úkoly:

• Tiskne peníze: Je to jediná instituce, která může vydávat bankovky libry šterlinků v Anglii.
• Spravuje státní kasu: Funguje jako banka pro vládu.
• Hlídá zlato: V jejích trezorech leží obrovské zlaté rezervy – nejen britské, ale i mnoha dalších zemí světa.

Díky své dlouhé historii a spolehlivosti si vysloužila přezdívku "Stará dáma", která přesně vystihuje její roli strážkyně britské ekonomiky.