Československá koruna

Šablona:Infobox Měna Československá koruna (zkratka Kčs, mezinárodní kód ISO 4217: CSK) byla zákonným platidlem a měnovou jednotkou Československa v letech 1919 až 1939 a znovu v letech 1945 až 1993. Během své téměř sedmdesátileté existence (s válečnou přestávkou) prošla tato měna dramatickým vývojem, který věrně kopíroval pohnuté dějiny střední Evropy ve 20. století.

Příběh československé koruny je příběhem budování národní suverenity po rozpadu Rakouska-Uherska, příběhem ekonomické stability a deflační politiky První republiky pod vedením Aloise Rašína, ale také příběhem měnových reforem, které ožebračily miliony lidí (zejména ta v roce 1953), a dlouhého období nekonvertibility v éře reálného socialismu. Koruna přežila nacistickou okupaci (byť dočasně rozdělena), komunistický převrat i federalizaci státu, aby nakonec zanikla pokojným rozdělením (měnovou odlukou) v roce 1993 na dvě samostatné měny – českou a slovenskou korunu.

Z numismatického i estetického hlediska patří československá platidla k vysoce ceněným. Na výtvarném návrhu bankovek se podíleli přední umělci jako Alfons Mucha, Max Švabinský nebo Albín Brunovský. Mince 1 Kčs z roku 1957, zobrazující ženu sázející lípu, je považována za jednu z nejkrásnějších oběžných mincí světa.

🏛️ Vznik měny (1919): Rašínova reforma

Po vyhlášení samostatného Československa 28. října 1918 na území nového státu stále obíhala rakousko-uherská koruna. Tato měna však podléhala obrovské inflaci, protože Rakouská národní banka ve Vídni tiskla nekryté peníze na financování válečných dluhů. Bylo nezbytné, aby se Československo od této inflační měny "odstřihlo".

Kolkování bankovek

Hlavním architektem měnové odluky byl první ministr financí Alois Rašín. V březnu 1919 provedl operaci, která nemá v moderních dějinách mnoho obdob.

• Uzavření hranic: Ve dnech 26. února až 9. března 1919 byly uzavřeny státní hranice a zastaven mezinárodní platební styk.
• Okolkování: Občané museli předložit své rakousko-uherské bankovky. Ty byly opatřeny kolkem (známkou), který je validoval jako platidlo pouze na území ČSR. Tím se fyzicky oddělil peněžní oběh od Rakouska a Maďarska.
• Zadržení peněz: Rašín nechal zadržet 50 % předložené hotovosti jako nucenou státní půjčku (s úrokem 1 %), čímž drasticky snížil množství peněz v oběhu a potlačil inflaci. Tento krok byl nepopulární, ale ekonomicky geniální – Československo se díky němu vyhnulo hyperinflaci, která zničila ekonomiky Německa, Rakouska i Maďarska.

Hledání názvu

Název "koruna" nebyl zpočátku jistý. Politici (včetně T. G. Masaryka) chtěli, aby se nová měna jmenovala jinak, aby se odlišila od monarchie. Zvažovaly se názvy jako:

• Sokol (dělení na 100 brk)
• Lev
• Frank (po vzoru Francie)
• Káně
• Řepa (hanlivý návrh)

Nakonec zvítězil pragmatismus a název "koruna" (s přívlastkem československá) zůstal, protože lidé na něj byli zvyklí.

🏭 První republika (1919–1938): Ostrov stability

V meziválečném období se československá koruna stala jednou z nejstabilnějších měn v Evropě. Zatímco v Německu stál chleba miliardy marek, koruna si držela svou hodnotu a byla volně směnitelná (zlatý standard byl zaveden v roce 1929).

Rašínova deflace

Ministr Rašín prosazoval politiku zpevňování kurzu (deflace). Chtěl, aby koruna byla tak silná, jak jen to půjde ("Měna je vizitkou národa"). To sice zvýšilo prestiž státu a zlevnilo dovoz, ale drtilo československé exportéry, jejichž zboží bylo v zahraničí příliš drahé. Tato politika přispěla k hloubce hospodářské krize v ČSR ve 30. letech. Po Rašínově smrti (atentát v roce 1923) byla politika zmírněna jeho nástupcem Karlem Englišem.

Bankovky Alfonse Muchy

První emise československých státovek (1919) navrhl světoznámý secesní malíř Alfons Mucha.

• 10 Kčs, 20 Kčs, 100 Kčs, 500 Kčs: Mucha na nich zobrazil slovanské motivy a portréty své dcery Jaroslavy (např. na 10 Kčs) a manželky. Tyto bankovky jsou dnes numismatickými klenoty.
• Později se na návrzích podílel Max Švabinský (např. 1000 Kčs z roku 1934), jehož bankovky vynikaly dokonalou rytinou a uměleckým zpracováním.

⚔️ Válečné rozdělení (1939–1945)

Po Mnichovské dohodě a okupaci zbytku Čech a Moravy v březnu 1939 československá koruna de facto zanikla. 1. Protektorát Čechy a Morava:** Zavedena **Protektorátní koruna (K). Byla navázána na říšskou marku v nevýhodném kurzu 1 RM = 10 K (reálný kurz by byl cca 1:6). 2. Slovenský stát:** Zavedena **Slovenská koruna (Ks). 3. Sudety: V odtrženém pohraničí platila říšská marka.

Měna byla během války znehodnocena inflací a nuceným financováním německého válečného úsilí.

🔄 Obnovení a poválečný chaos (1945–1953)

Po osvobození v roce 1945 byla obnovena československá koruna (Kčs).

• Měnová reforma 1945: Došlo ke sjednocení měn (protektorátní, slovenské, maďarské pengö na jihu Slovenska, říšské marky). Byla to technicky náročná operace.
• Vázané vklady: Velká část úspor obyvatelstva byla zablokována na tzv. vázaných vkladech, aby se snížilo množství peněz v oběhu. Lidé doufali, že jim peníze budou jednou vyplaceny, ale komunistický režim je v roce 1953 anuloval.

💸 Měnová reforma 1953: Velká loupež

Nejtraumatičtějším momentem v historii československé měny byla měnová reforma provedená komunisty k 1. červnu 1953.

• Důvod: Ekonomika byla po přechodu na sovětský model v rozvratu. Existoval přídělový lístkový systém, černý trh bujel a inflace byla skrytá. Vláda se rozhodla vyřešit nerovnováhu tím, že lidem sebere peníze.
• Průběh: Reforma byla připravována v přísném utajení (bankovky se tiskly v SSSR). Prezident Antonín Zápotocký ještě den předem v rádiu lhal národu: "Naše měna je pevná a měnová reforma nebude."
• Kurzy výměny:

   * Hotovost do 300 Kčs (staré měny) se měnila v poměru 5:1.
   * Vše nad 300 Kčs se měnilo v drastickém poměru 50:1.
   * Bankovní vklady byly znehodnoceny podobně progresivně. Vázané vklady z roku 1945 byly zrušeny bez náhrady.

• Důsledky: Reforma ožebračila celý národ. Zlikvidovala úspory střední třídy i dělníků. Vyvolala masové nepokoje (např. v Plzni, kde dělníci obsadili radnici), které byly brutálně potlačeny armádou. Československo bylo vyškrtnuto z Mezinárodního měnového fondu.

☭ Éra socialismu (1953–1989): Měna za železnou oponou

Po reformě 1953 až do roku 1989 fungovala koruna v režimu centrálně plánované ekonomiky.

• Nekonvertibilita: Koruna nebyla volně směnitelná. Kurz určoval stát a byl zcela odtržen od reality. Existoval systém složitých koeficientů pro obchodní styk.
• Tuzex a Bony: Protože koruna v zahraničí neplatila a občané neměli přístup k valutám, vznikl paralelní trh s tzv. bony (tuzexovými poukázkami), za které se dalo koupit západní zboží.
• Kupní síla: Ceny byly státem dotované (potraviny, doprava, bydlení) nebo naopak uměle navýšené (elektronika, auta). Měna byla vnitřně stabilní, ale za cenu chronického nedostatku zboží.

Ikonická platidla socialistické éry

V tomto období vznikla řada bankovek a mincí, které se vryly do paměti generací.

• Mince 1 Kčs (1957):** Autorka **Marie Uchytilová. Na aversu byla žena sázející lípu. Tato mince je považována za mistrovské dílo socialistického realismu s lidskou tváří a obíhala neuvěřitelných 35 let. Žena na minci byla Bedřiška Synková, která byla později vězněna komunisty (což byl paradox, který režimu unikl).
• Bankovka 100 Kčs (Hradčany): Zelená bankovka s dělníkem a družstevnicí a panoramatem Hradčan na rubu (autor František Heřman). Byla terčem vtipů (Dělník ukazuje na Hrad: "Tam se máme", družstevnice: "Houby").
• Série Albína Brunovského (80. léta): Poslední emise bankovek před revolucí.

   * 10 Kčs (Hviezdoslav): Hnědá bankovka.
   * 20 Kčs (Komenský): Modrá.
   * 50 Kčs (Štúr): Červená.
   * 100 Kčs (Gottwald): Zelená. Tato bankovka, zavedená v roce 1989, s portrétem "prvního dělnického prezidenta", byla národem nenáviděná. Po revoluci se jí lidé zbavovali nebo ji poškozovali.
   * 1000 Kčs (Smetana): Fialová, velmi ceněná pro svou krásu.

🗝️ Sametová revoluce a zánik (1989–1993)

Po pádu komunismu v listopadu 1989 se ekonomika začala transformovat.

• 1990: Změna názvu státu (ČSFR) se promítla i na mince. Zmizela socialistická hvězda nad lvem.
• 1991:** Zavedení **vnitřní konvertibility. Občané si mohli legálně měnit koruny za valuty (marky, dolary) v bankách, byť zpočátku s limity. Černý trh (veksláci) ztratil smysl.
• Rozdělení státu: V roce 1992 bylo rozhodnuto o rozdělení Československa. Původně se uvažovalo o zachování měnové unie i po rozdělení státu, ale rozdílné ekonomické potřeby Česka a Slovenska to znemožnily.

Měnová odluka (Únor 1993)

Zánik československé koruny proběhl v únoru 1993, jen pár týdnů po vzniku samostatných republik. Akce byla provedena rychle a utajeně ("Kulový blesk"), aby se zabránilo spekulacím. 1. Kolkování: Podobně jako v roce 1919 se musely bankovky okolkovat. Lidé nosili peníze do bank, kde jim na bankovky (100, 500, 1000 Kčs) nalepili kolky. Nepokolkované peníze přestaly platit. 2. Nové měny:** Postupně byly kolkované bankovky nahrazovány novými emisemi – **českou korunou** (CZK) a **slovenskou korunou (SKK). 3. Mince: Drobné mince československé měny (haléře, koruny) obíhaly v obou státech ještě několik měsíců, než byly staženy.

💎 Numismatika a sběratelství

Československé mince a bankovky jsou dnes velmi populárním sběratelským oborem.

• Nejvzácnější mince:

   * 5 haléř 1924: Vyraženo jen minimum kusů. Cena v aukcích přesahuje stovky tisíc korun.
   * 5 Kčs 1937: Extrémně vzácná.
   * 10 Kčs 1933: Malý náklad.

• Vzácné bankovky:

   * 5000 Kčs (1919): Jedna z nejvzácnějších a nejdražších československých bankovek (cena v milionech korun).
   * Bankovky tzv. II. emise (1920–1923): Ceněné pro svou uměleckou hodnotu.

• Tuzexové poukázky (Bony): Tvoří samostatnou sběratelskou kategorii.

📊 Přehled vývoje kupní síly

Srovnání cen v průběhu historie ukazuje inflaci a změnu životní úrovně (velmi orientační):

• 1929 (První republika):

   * Chléb: 3 Kčs
   * Pivo: 1,50 Kčs
   * Dělnický plat: cca 600 Kčs/měsíc

• 1955 (Po měnové reformě):

   * Chléb: 2,60 Kčs
   * Máslo: 40 Kčs
   * Průměrný plat: 1 200 Kčs

• 1989 (Konec socialismu):

   * Chléb: 2,80 Kčs (silně dotované)
   * Mléko: 2 Kčs
   * Škoda Favorit: 84 600 Kčs
   * Průměrný plat: 3 170 Kčs

Zajímavosti

• Zlatý poklad: Československo mělo při svém vzniku nulové zlaté rezervy. Byla vyhlášena celonárodní sbírka "Na zlatý poklad republiky", kdy lidé darovali zlato, stříbro a šperky. To pomohlo vytvořit rezervy Národní banky. Velká část tohoto zlata byla později ukradena nacisty nebo použita komunisty na platby v zahraničí.
• Papírové padesátihaléře: V obdobích nedostatku kovu (po válce) nebo inflace existovaly i papírové peníze velmi nízkých hodnot.
• Výroba: Většina bankovek se tiskla ve Státní tiskárně cenin v Praze, mince se razily v Mincovně Kremnica na Slovensku. Po rozdělení státu přišlo Česko o mincovnu a muselo založit novou v Jablonci nad Nisou (Česká mincovna).

Závěr

Československá koruna byla víc než jen platidlem. Byla symbolem státnosti. Její stabilita za První republiky dávala občanům hrdost, její krádež v roce 1953 vzala lidem iluze o komunistickém režimu a její zánik v roce 1993 byl posledním hřebíčkem do rakve společného státu Čechů a Slováků. Pro dnešní generaci zůstává vzpomínkou na "staré časy", ať už v podobě cinkajících hliníkových padesátníků, nebo krásných Muchových stovek.

Zdroje

• Vencel, M. (2018). *Dějiny československé měny*. Praha: C.H. Beck.
• Bajer, J. (2015). *Papírová platidla Československa 1918–1993*.
• Novotný, V. (2012). *Mince Československa 1918–1992*.
• Archivní materiály České národní banky (ČNB).
• Zákon č. 84/1919 Sb., o zavedení československé měny.
• Zákon č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě.