Alois Rašín

Alois Rašín
	JUDr. Alois Rašín, první československý ministr financí
Datum narození	18. října 1867
Místo narození	Nechanice, Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	18. února 1923 (55 let)
Místo úmrtí	Praha, Československo
Příčina úmrtí	Následky atentátu (střelné poranění páteře)
Státní příslušnost	(do 1918); (od 1918)
Manželka	Karla Rašínová (rozená Janská)
Děti	Ladislav Rašín, Miroslav Rašín, Ludmila Rašínová
Vzdělání	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Politická strana	Mladočeši, Československá národní demokracie
Funkce</

Alois Rašín (* 18. října 1867 Nechanice – † 18. února 1923 Praha) byl český a československý politik, právník, ekonom, jeden z "Mužů 28. října" a první ministr financí samostatného Československa.

Rašín patří k nejvýraznějším, ale také nejkontroverznějším postavám moderních českých dějin. Byl to muž železné vůle, asketický vlastenec a geniální národohospodář, který svou nekompromisní měnovou politikou (budování silné koruny) zachránil mladou republiku před hyperinflací, jež zdevastovala okolní státy. Zároveň však jeho deflační politika a heslo "Pracovat a šetřit" vedly k sociálnímu napětí, nezaměstnanosti a nenávisti levicové části spektra, což nakonec vyústilo v atentát, jemuž v roce 1923 podlehl.

Je autorem prvního zákona Československé republiky a tvůrcem její měny – československé koruny. Jeho odkaz je v roce 2026 vnímán jako symbol státotvornosti, odpovědnosti a osobní oběti pro celek.

👶 Mládí a formování rebela (1867–1914)

Alois Rašín se narodil v podkrkonošských Nechanicích jako deváté dítě pekaře a rolníka. Prostředí, ze kterého vzešel, v něm zformovalo celoživotní úctu k tvrdé práci, spořivosti a odpor k dluhům.

Studentská léta a proces s Omladinou

Během studií práv na Univerzitě Karlově v Praze se Rašín profiloval jako radikál. Byl nespokojen s opatrnou politikou staročechů a zapojil se do studentského hnutí.

Brožura: V roce 1893 vydal brožuru České státní právo, ve které ostře kritizoval postavení českých zemí v monarchii. To neuniklo rakouské policii.
Proces s Omladinou: V roce 1894 byl jedním z hlavních obžalovaných v politickém monstrprocesu s tzv. Omladinou (tajný spolek, který ve skutečnosti v té formě, jakou popisovala policie, neexistoval). Rašín byl odsouzen na dva roky žaláře.
Věznění na Borech: Trest si odpykával v plzeňské věznici na Borech. Zde sdílel celu s dalšími budoucími politiky (např. Stanislav Kostka Neumann, který byl tehdy ještě anarchistou). Vězení Rašína nezlomilo, naopak ho zocelilo. Ztratil sice titul doktora práv, ale po amnestii v roce 1895 (kterou z hrdosti odmítal, ale musel ji přijmout) studia dokončil a titul získal zpět.

Od radikalismu k realismu

Po propuštění a dokončení studií se Rašín usadil jako advokát. Jeho politické názory se začaly posouvat. Z bouřliváka se stával pragmatik. Vstoupil do strany mladočechů (později Národní demokracie), kde se sblížil s Karlem Kramářem. Před válkou se věnoval národohospodářským otázkám. Už tehdy kritizoval rakouské zadlužování a nepořádek ve financích. Jeho heslem se stala "finanční kázeň".

⚔️ První světová válka a trest smrti (1914–1918)

Po vypuknutí první světové války se Rašín zapojil do domácího odboje – Maffie. Byl klíčovou spojkou mezi domácím odbojem a exilem (T. G. Masarykem).

Zatčení a velezrada

V červenci 1915 byl Rašín spolu s Karlem Kramářem zatčen rakouskou policií.

Proces: Byli obviněni z velezrady a vyzvědačství. Důkazy byly sice chabé, ale politická objednávka Vídně byla jasná: zastrašit české obyvatelstvo.
Rozsudek:** V červnu 1916 byl Alois Rašín (spolu s Kramářem) odsouzen k **trestu smrti provazem.
Cela smrti: Rašín strávil několik měsíců v cele smrti ve Vídni. Tato zkušenost definovala jeho pozdější absolutní neústupnost. Když se ho spoluvězni ptali, jak to zvládá, odpověděl: *"Byli jsme odsouzeni, tak si to odsedíme."* Odmítal žádat o milost.

Císařova smrt a amnestie

Rašína a Kramáře zachránila smrt císaře Františka Josefa I. v listopadu 1916. Jeho nástupce, Karel I., se snažil o smír s národy monarchie a rozsudky smrti nepodepsal. V červenci 1917, po velké amnestii, byl Rašín propuštěn. Do Prahy se vrátil jako národní hrdina a okamžitě se zapojil do příprav převratu.

🇨🇿 Muž 28. října a architekt státu

Alois Rašín byl mozkem státního převratu 28. října 1918. Zatímco jiní řečnili, Rašín psal zákony.

První zákon

V noci na 28. října sepsal text prvního zákona nového státu (zákon č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého). Tento text je mistrovským dílem právní stručnosti. Rašín věděl, že musí zabránit chaosu, proto do zákona vložil tzv. recepční normu – veškeré rakouské zákony zůstaly v platnosti, změnila se jen státní moc. Jeho slavná věta z preambule zní: *„Lide československý! Vše, co podnikáš, podnikáš od tohoto okamžiku jako nový, svobodný člen veliké rodiny samostatných národů.“*

💰 Ministr financí: Měnová odluka (1919)

Největším Rašínovým činem, který mu zajistil místo v učebnicích ekonomie, byla měnová odluka.

Situace

Po válce obíhala na území ČSR rakousko-uherská koruna. Rakouská banka ve Vídni tiskla nekryté peníze, aby splácela válečné dluhy, což vedlo k hyperinflaci. Hrozilo, že inflace z Rakouska a Německa (kde stál chleba miliardy marek) se přelije do Československa. Rašín musel jednat.

Operace Kolkování

Rašín se stal ministrem financí a získal od parlamentu diktátorské pravomoci pro provedení reformy. 1. Uzavření hranic: Ve dnech 26. února až 9. března 1919 nechal hermeticky uzavřít státní hranice. Zastavila se pošta i vlaky. 2. Okolkování: Občané museli přinést své bankovky do sběrných míst. Polovina hotovosti jim byla vrácena s nalepeným kolkem (čímž vznikla československá koruna). 3. Zadržení peněz:** Druhou polovinu hotovosti stát zadržel jako **nucenou státní půjčku (s úrokem 1 %). Tím Rašín stáhl z oběhu 50 % peněz, čímž okamžitě zastavil inflaci.

Výsledek

Díky Rašínovi se Československo jako jediná země střední Evropy vyhnulo hyperinflaci. Vznikla československá koruna (Kčs), která se stala jednou z nejstabilnějších měn v Evropě. Rašínův cíl byl ambiciózní: *"Zlatá měna."* Chtěl, aby koruna byla kryta zlatem. Vyhlásil sbírku na Zlatý poklad republiky, do které lidé darovali snubní prsteny a šperky.

📉 Politika deflace a sociální dopady

Rašínova politika "silné koruny" (deflační politika) měla i svou stinnou stránku, která mu vytvořila mnoho nepřátel.

Princip: Rašín chtěl, aby koruna zpevňovala vůči dolaru a libře. Věřil, že to zlevní dovoz a donutí české firmy k efektivitě.
Dopad na export: Silná koruna však zdražovala československé zboží v zahraničí. Exportéři (zejména skláři, textilky) ztráceli trhy.
Sociální krize: Firmy krachovaly nebo propouštěly. Rostla nezaměstnanost. Rašín na stížnosti průmyslníků a odborů odpovídal tvrdě: *"Pracovat a šetřit!"* Odmítal tisknout peníze na podpory v nezaměstnanosti, protože to považoval za inflační.

Jeho hlavním oponentem byl ekonom Karel Engliš, který prosazoval mírnější měnovou politiku. Rašín byl vnímán chudšími vrstvami jako "ministr hladu", zatímco pro střední třídu a střadatele byl garantem toho, že jejich úspory neztrácejí hodnotu.

🔫 Atentát a smrt (1923)

Nenávist vůči Rašínovi, živená komunistickou propagandou i reálnými sociálními dopady jeho politiky, vyvrcholila v roce 1923.

Osudné ráno

Dne 5. ledna 1923** ráno vyšel Alois Rašín ze svého bytu v Žitné ulici v Praze. Měl namířeno na ministerstvo. Před domem na něj číhal devatenáctiletý anarchokomunista **Josef Šoupal.

Střelba: Šoupal přistoupil k Rašínovi zezadu a z bezprostřední blízkosti na něj vystřelil z pistole. Zasáhl ho do zad. Kulka uvízla v páteři a poškodila míchu.
Reakce: Rašín, ležící na zemi, údajně řekl jen: *"To se stává."* Šoupal se pokusil utéct, ale byl dopaden. Později u soudu prohlásil, že chtěl zabít "nepřítele proletariátu".

Šest týdnů utrpení

Rašín byl převezen do Podolského sanatoria. Jeho zranění bylo fatální – úplné ochrnutí dolní poloviny těla a těžká infekce (meningitida).

Boj o život: Rašín umíral šest týdnů v krutých bolestech. Přesto odmítal tišící léky (morfium), protože si chtěl zachovat jasnou mysl. I na smrtelné posteli se zajímal o kurz koruny a státní rozpočet. K jeho lůžku docházel T. G. Masaryk.
Smrt:** Alois Rašín zemřel **18. února 1923. Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací. Byl pohřben v rodinném hrobě na hřbitově v Praze-Bohnicích (nikoliv na Vyšehradě, jak by se dalo čekat, což odpovídalo jeho skromnosti).

🧬 Osobnost a charakter

Rašín byl složitou osobností, kterou nelze jednoduše zaškatulkovat.

Askeze: Byl známý svou osobní skromností. Jako ministr financí chodil pěšky, nosil obnošený kabát a v kanceláři netopil, aby šetřil uhlím.
Workoholismus: Pracoval 16 hodin denně. Totéž vyžadoval od svých podřízených. Byl známý svou prchlivostí a arogancí vůči těm, které považoval za neschopné nebo líné.
Vlastenectví: Jeho láska k vlasti nebyla sentimentální, ale praktická. Stát pro něj byl nejvyšší hodnotou, které se musí podřídit vše, včetně sociálních výhod.
Vztah k synovi:** Jeho syn **Ladislav Rašín pokračoval v otcových šlépějích. Stal se vůdcem pravicového odboje proti nacistům a zemřel v německém vězení v roce 1945, věrný rodinnému mottu: *"Za vlast se musí obětovat vše."*

🏦 Odkaz a hodnocení v roce 2026

V únoru 2026, více než sto let po jeho smrti, je Alois Rašín vnímán jako jedna z největších postav českých dějin.

Ekonomický odkaz

Moderní ekonomové (v roce 2026) se shodují, že ačkoliv byla jeho deflační politika sociálně drastická a možná příliš dlouhá, položila základy, díky kterým Československo jako jediný stát ve střední Evropě zůstalo ve 20. a 30. letech demokracií. Ekonomická stabilita zabránila nástupu extremismu v takové míře jako v Německu.

Rašínova metoda: Jeho postupy (měnová odluka) byly studovány a aplikovány i při rozdělení československé měny v roce 1993 (Václav Klaus a Ivan Kočárník se k Rašínovi otevřeně hlásili).

Numismatika a památníky

Bankovky: Rašínův portrét zdobil první československou bankovku 20 Kčs po roce 1989 (dnes již neplatnou). V roce 2019, ke 100. výročí měny, vydala ČNB speciální stokorunu s přítiskem a pamětní minci 2000 Kč s Rašínem.
Sochy a názvy:** V Praze nese jeho jméno **Rašínovo nábřeží (kde stojí Tančící dům). Jeho socha stojí na Karlově náměstí.
Symbol: Pro pravicové a konzervativní politiky je Rašín stále ideálem "rozpočtové odpovědnosti".

📊 Citáty

> *„Pracovat a šetřit.“* (Jeho celoživotní a politické heslo) > *„Za službu vlasti se neplatí.“* (Když odmítal odměny za svou odbojovou činnost) > *„Měna je vizitkou národa.“* > *„Byli jsme odsouzeni, tak si to odsedíme.“* (Reakce na rozsudek smrti)

Zdroje

Peroutka, F. (1991). *Budování státu*. Praha: Lidové noviny.
Kárník, Z. (2000). *České země v éře První republiky*. Praha: Libri.
Šetřilová, J. (1997). *Alois Rašín: Dramatický život českého politika*.
Archivní materiály České národní banky (Muzeum ČNB).
Dobový tisk (Národní listy, 1918–1923).
Záznamy z procesu s Omladinou a z procesu s Josefem Šoupalem.