17. listopad
Obsah boxu
Šablona:Infobox - státní svátek
17. listopad je v Česku a na Slovensku významným dnem, který je spojen se dvěma klíčovými historickými událostmi z let 1939 a 1989. V obou případech hráli hlavní roli studenti, kteří se postavili totalitní moci. V České republice je tento den státním svátkem s oficiálním názvem Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Na Slovensku se slaví jako Den boje za svobodu a demokracii (slovensky Deň boja za slobodu a demokraciu).
Tento den symbolizuje odpor proti nacistické i komunistické totalitě a je připomínkou odvahy studentů a občanů, kteří usilovali o svobodu a demokratické hodnoty.
📜 Události roku 1939 (Mezinárodní den studentstva)
První významná událost spojená se 17. listopadem se odehrála v roce 1939 v Protektorátu Čechy a Morava během druhé světové války.
🏛️ Kontext a pohřeb Jana Opletala
Dne 28. října 1939, v den výročí vzniku Československa, proběhly v Praze masové protinacistické demonstrace. Během jejich potlačování byl nacistickými bezpečnostními složkami postřelen student medicíny Univerzity Karlovy Jan Opletal. Svým zraněním podlehl 11. listopadu.
Jeho pohřeb, který se konal 15. listopadu, se stal další velkou manifestací odporu proti okupaci. Tisíce studentů se zúčastnily smutečního průvodu Prahou, který přerostl v další protinacistické protesty.
💥 Nacistické represe
Reakce nacistického režimu byla brutální a rychlá. V noci z 16. na 17. listopadu provedly jednotky SS a německé policie razii na vysokoškolských kolejích v Praze, Brně a Příbrami.
Následky byly tragické:
- Uzavření českých vysokých škol: Na příkaz Adolfa Hitlera a Konstantina von Neuratha byly všechny české vysoké školy na území protektorátu uzavřeny, původně na dobu tří let, ale ve skutečnosti až do konce války.
- Popravy studentů: Devět představitelů studentských organizací bylo bez soudu popraveno v ranních hodinách 17. listopadu v ruzynských kasárnách. Mezi popravenými byli například Josef Matoušek, Jaroslav Klíma nebo Václav Šaffránek.
- Deportace do koncentračních táborů: Více než 1200 studentů bylo zatčeno a deportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen u Berlína. Mnoho z nich se z tábora nikdy nevrátilo.
Cílem této akce, známé jako Sonderaktion Prag, bylo zlomit český odpor, zastrašit inteligenci a zlikvidovat budoucí elitu národa.
🌐 Vznik Mezinárodního dne studentstva
Události z Prahy vyvolaly silný ohlas v zahraničí. Na zasedání Mezinárodní studentské rady (International Union of Students) v Londýně v roce 1941 byl 17. listopad, na památku těchto tragických událostí, vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. Tento den se tak stal celosvětovým symbolem boje studentů za svobodu a demokracii.
🕊️ Události roku 1989 (Sametová revoluce)
Přesně o padesát let později, 17. listopadu 1989, se tento den stal rozbuškou pro pád komunistického režimu v Československu.
🕯️ Povolená studentská demonstrace
Na 17. listopad 1989 byla pražskými studenty svolána oficiálně povolená pietní akce k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty. Shromáždění začalo na Albertově, kde vystoupili řečníci z řad studentů i disidentů. Původně se mělo jednat o klidný pochod na Vyšehrad k hrobu Karla Hynka Máchy.
Po skončení oficiální části se však dav, čítající několik desítek tisíc lidí, vydal spontánně do centra města s cílem dojít na Václavské náměstí. Účastníci skandovali hesla jako "Svobodné volby!", "Máme holé ruce" nebo "Jakeše do koše!".
🚔 Zásah na Národní třídě
Demonstranti byli policejními kordony odkloněni na Národní třídu, kde byli z obou stran zablokováni speciálními jednotkami Veřejné bezpečnosti, tzv. "červenými barety" (Pohotovostní pluk VB). Kolem 20:15 byl vydán rozkaz k "likvidaci demonstrace".
Následoval brutální a neadekvátní policejní zásah proti pokojným a neozbrojeným demonstrantům, převážně studentům. Policisté bili účastníky obušky, docházelo k četným zraněním. Celkem bylo zraněno několik stovek lidí.
🔥 Začátek Sametové revoluce
Zpráva o brutálním potlačení demonstrace se rychle rozšířila po celé zemi. Klíčovou roli sehrála fáma o smrti studenta Martina Šmída, která, ač se později ukázala jako nepravdivá, mobilizovala veřejnost a vyvolala obrovskou vlnu solidarity a odporu.
Události 17. listopadu odstartovaly sérii protestů, stávek a demonstrací, které vešly ve známost jako Sametová revoluce. Již o víkendu se ke stávkujícím studentům přidali herci pražských divadel. V pondělí 20. listopadu bylo založeno Občanské fórum v čele s Václavem Havlem (na Slovensku vznikla Verejnosť proti násiliu). Během několika týdnů vedly masové demonstrace k pádu komunistického režimu, jmenování nové vlády a zvolení Václava Havla prezidentem.
🇨🇿 Státní svátek a oslavy
Po pádu komunistického režimu se 17. listopad stal významným památným dnem. Zákonem z roku 2000 byl v České republice ustanoven státním svátkem.
Každoročně se konají pietní akce, zejména u pamětní desky na Národní třídě v Praze a na Albertově. Lidé zapalují svíčky, pokládají květiny a vzpomínají na oběti obou totalitních režimů. Konají se také různé koncerty, debaty a kulturní akce, jako například Koncert pro budoucnost na Václavském náměstí. Tento den je vnímán jako oslava svobody, demokracie a odvahy postavit se útlaku.
🤔 Pro laiky (Co si zapamatovat)
Pokud si máte z 17. listopadu zapamatovat jen to nejdůležitější, pamatujte si dvě věci:
- Rok 1939: Nacisté se brutálně pomstili českým studentům za jejich protesty. Zavřeli všechny vysoké školy, popravili studentské vůdce a tisíce jich poslali do koncentračního tábora. Svět si tuto událost připomíná jako Mezinárodní den studentstva.
- Rok 1989: Přesně o 50 let později komunistická policie surově zbila studenty, kteří si připomínali události z roku 1939. Tento brutální čin vyvolal obrovské protesty po celé zemi (Sametovou revoluci), které během několika týdnů vedly k pádu komunismu v Československu.
V obou případech šlo o boj studentů za svobodu proti diktatuře. Proto je dnes 17. listopad v Česku a na Slovensku státním svátkem, kdy slavíme svobodu a demokracii.