Jan Opletal

Jan Opletal
	Soubor:Jan Opletal.jpg
	Jan Opletal
Datum narození	1. ledna 1915
Místo narození	Lhota nad Moravou, Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	11. listopadu 1939 (24 let)
Místo úmrtí	Praha, Protektorát Čechy a Morava
Národnost	česká
Profese	student lékařské fakulty Univerzity Karlovy
Vyznamenání	Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy in memoriam (1996)

Rozbalit box

Obsah boxu

Jan Opletal (* 1. ledna 1915, Lhota nad Moravou – 11. listopadu 1939, Praha) byl student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který se stal symbolem českého vlastenectví a odporu proti nacistické okupaci. [3, 4] Jeho smrt, způsobená střelbou během protinacistické demonstrace, a následné události vedly k brutálním represím ze strany okupační moci, včetně uzavření všech českých vysokých škol a poprav studentských funkcionářů. [8, 12] Na památku těchto událostí byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. [10, 11]

👤 Život

Jan Opletal se narodil v obci Lhota nad Moravou (dnes součást obce Náklo) v rodině Anny a Štěpána Opletalových jako osmé z devíti dětí. [3, 4] Navzdory skromným poměrům se projevil jako nadaný a pilný žák. Po absolvování obecné školy v Nákle studoval na Reálném gymnáziu v Litoveli, které dokončil s maturitou v roce 1934. [3, 4] Během studií byl aktivním členem Sokola a ochotnického divadla. [4]

Původně se chtěl stát pilotem, ale kvůli špatnému zraku nebyl přijat. [4] Po absolvování vojenské prezenční služby u jezdectva v Ružomberku se v zimním semestru 1936/37 zapsal na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. [3, 4]

📜 Historický kontext

Po Mnichovské dohodě v září 1938 a následném obsazení zbytku českých zemí 15. března 1939 a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava vládla v zemi napjatá atmosféra. Okupační moc stupňovala tlak, omezovala občanské svobody a prosazovala germanizaci. [8]

Den 28. října, výročí vzniku samostatného Československa, byl pro český národ klíčovým symbolem. Přestože byl okupačními úřady zakázán, stal se příležitostí k projevení tichého, ale odhodlaného nesouhlasu s okupací. [8]

💥 Osudná demonstrace 28. října 1939

V úterý 28. října 1939 se v Praze shromáždily tisíce lidí, především studentů, aby si připomněli vznik republiky. Nosili trikolory a zpívali národní písně. [8, 12] Tato původně klidná manifestace přerostla v největší otevřený protest proti nacistické nadvládě od začátku okupace. [8]

Demonstrace probíhaly na několika místech v centru Prahy, zejména na Václavském náměstí, Národní třídě a Příkopech. [8] Nacistické bezpečnostní složky, včetně jednotek SS a Gestapa, spolu s protektorátní policií, zasáhly s mimořádnou brutalitou. [8] Do davu se střílelo bez varování. Během zásahu byl na křižovatce Žitné a Ve Smečkách zastřelen mladý pekařský dělník Václav Sedláček a několik dalších lidí bylo zraněno. [8, 12]

Mezi zraněnými byl i Jan Opletal, kterého na křižovatce Žitné a Mezibranské ulice zasáhla střela z civilního davu do břicha. [3, 12]

🏥 Smrt a její bezprostřední následky

Těžce zraněný Opletal byl převezen na chirurgickou kliniku profesora Arnolda Jiráska v nemocnici na Karlově náměstí. [3] Navzdory okamžité operaci a veškeré péči se jeho stav zhoršoval. Podlehl následkům zranění (zánět pobřišnice) v ranních hodinách 11. listopadu 1939. [3, 12]

Zpráva o jeho smrti se rychle rozšířila a vyvolala mezi studenty i širokou veřejností obrovskou vlnu smutku a hněvu. Jan Opletal se okamžitě stal mučedníkem a symbolem oběti v boji za svobodu. [12] Jeho smrt se stala roznětkou pro další dramatické události.

🕯️ Pohřeb jako manifestace

Poslední rozloučení s Janem Opletalem se konalo ve středu 15. listopadu 1939. Smuteční obřad proběhl v prosektuře na Albertově (Hlávkův ústav) a následný průvod, který měl doprovodit jeho ostatky na nádraží k převozu do rodné Lhoty nad Moravou, se proměnil v mohutnou, tichou a vzdornou manifestaci. [5, 8, 12]

Tisíce studentů se shromáždily, aby uctily jeho památku. Navzdory přísným zákazům a hrozbám ze strany okupačních úřadů se průvod stal dalším masovým projevem odporu. Studenti zpívali československou hymnu a vlastenecké písně. [5, 8] Tato demonstrace se stala pro nacistické vedení v čele s Adolfem Hitlerem a státním tajemníkem K. H. Frankem poslední kapkou a záminkou k drtivému úderu proti české inteligenci a studentstvu. [12]

🔥 Nacistická odveta: Akce „Sonderaktion Prag“ 17. listopadu

Odezva nacistů byla blesková a brutální. V noci z 16. na 17. listopadu 1939 byla spuštěna operace s názvem „Sonderaktion Prag am 17. November 1939“ (Zvláštní akce Praha 17. listopadu 1939). [8, 10]

Cílem operace bylo zlomit jakýkoliv odpor a zastrašit celý národ. Její důsledky byly tragické: 1. Uzavření vysokých škol: Všechny české vysoké školy v Protektorátu byly na příkaz Adolfa Hitlera s okamžitou platností uzavřeny na dobu tří let. Tento zákaz byl však neustále prodlužován a školy zůstaly zavřené až do konce druhé světové války v roce 1945. [8, 10, 12] 2. Popravy bez soudu: V časných ranních hodinách 17. listopadu bylo v ruzyňských kasárnách bez soudu popraveno devět představitelů studentských organizací. Byli to: Josef Matoušek, Jaroslav Klíma, Jan Weinert, Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Bedřich Koula, Václav Šafránek a František Skorkovský. [8, 12] 3. Deportace do koncentračních táborů: Více než 1200 studentů bylo během razií v univerzitních kolejích (především v Praze a Brně) zatčeno a následně deportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg. [8, 10, 12] Mnozí z nich se z tábora nikdy nevrátili.

🌍 Odkaz a Mezinárodní den studentstva

Zprávy o brutálních represích rychle pronikly do světa a vyvolaly šok a vlnu solidarity. Dva roky po těchto událostech, 17. listopadu 1941, se v Londýně sešli zástupci studentů z 26 zemí a na zasedání Mezinárodní studentské rady prohlásili 17. listopad za Mezinárodní den studentstva, aby uctili památku Jana Opletala a dalších obětí nacistických represí. [10, 11]

Historickou ironií je, že přesně o 50 let později, 17. listopadu 1989, se studentská demonstrace konaná k uctění památky Jana Opletala stala rozbuškou Sametové revoluce, která vedla k pádu komunistického režimu v Československu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se tak v českých dějinách symbolicky propojily jako dva klíčové momenty boje za svobodu. [10]

Vyznamenání in memoriam

Po roce 1989 se Janu Opletalovi dostalo plného uznání a poct.

Jeho pohřeb se konal 23. listopadu 1945 v jeho rodné obci. [4]
V roce 1996 mu prezident Václav Havel posmrtně udělil nejvyšší státní vyznamenání, Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy, za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. [2, 4]
Po Janu Opletalovi jsou pojmenovány ulice v mnoha českých městech, včetně ulice v centru Prahy, a také studentské koleje.

Pro laiky

Jan Opletal byl statečný vysokoškolský student v době, kdy naši zemi okupovali nacisté. Když se blížilo výročí vzniku Československa (28. října), chtěli Češi ukázat, že se s okupací nesmířili. Vyšli do ulic Prahy na pokojnou demonstraci. Nacisté proti nim ale brutálně zasáhli a začali do davu střílet. Jedna z kulek zasáhla i Jana Opletala, který o několik dní později na následky zranění zemřel.

Jeho smrt všechny ohromně zasáhla a jeho pohřeb se změnil v další obrovský protest proti okupaci. To nacisty rozzuřilo k nepříčetnosti. Jako pomstu v noci na 17. listopadu přepadli studentské koleje, popravili devět studentských vůdců, přes 1200 studentů odvlekli do koncentračního tábora a zavřeli všechny české vysoké školy.

Svět byl touto krutostí šokován. Na památku Jana Opletala a těchto tragických událostí byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. A shodou osudu přesně o 50 let později, 17. listopadu 1989, to byli opět studenti, kdo odstartoval Sametovou revoluci a vrátil naší zemi svobodu.

Zdroje