Václavské náměstí

Rozbalit box

Obsah boxu

Václavské náměstí (hovorově Václavák, dříve Koňský trh) je jedno z hlavních a historicky nejvýznamnějších náměstí v Praze. Nachází se v centru Nového Města v městském obvodu Praha 1. Nejedná se o náměstí v tradičním smyslu, ale spíše o široký, 750 metrů dlouhý a 60 metrů široký bulvár, který se svažuje od budovy Národního muzea k Můstku, jenž tvoří hranici se Starým Městem.

Václavské náměstí je nejen obchodním a administrativním centrem města, ale především symbolickým srdcem českého národa. V průběhu moderních dějin bylo dějištěm klíčových událostí, oslav, demonstrací a tragédií, které formovaly český stát a společnost. Pro svůj mimořádný historický význam bylo v roce 1995 prohlášeno za národní kulturní památku.

📝 Popis a urbanismus

Václavské náměstí má podobu velmi dlouhého obdélníku se svažitým profilem. Horní, jihovýchodní části dominuje monumentální novorenesanční budova Národního muzea a jezdecká socha svatého Václava od Josefa Václava Myslbeka, která je jedním z hlavních symbolů české státnosti a tradičním místem setkávání.

Dolní, severozápadní část náměstí ústí do pěší zóny na hranici Starého a Nového Města, známé jako Můstek, což je odkaz na středověký můstek přes hradební příkop. Po obou stranách bulváru se nacházejí významné historické budovy, paláce, hotely, obchody a restaurace.

Náměstí je také klíčovým dopravním uzlem pražské městské hromadné dopravy. Kříží se zde všechny tři linky metra (A, B, C) ve stanicích Muzeum (A, C) a Můstek (A, B). V roce 2023 se na náměstí po více než 40 letech vrátily tramvaje v jeho horní části.

⏳ Historie

🐴 Založení jako Koňský trh

Náměstí bylo založeno v roce 1348 císařem Karlem IV. při budování Nového Města pražského. Jeho původní název byl Koňský trh (Rossmarkt), což odpovídalo jeho hlavnímu účelu – konaly se zde trhy s koňmi a také zemědělskými produkty. V dolní části stávala Staroměstská brána a v horní části Koňská brána, která byla součástí novoměstského opevnění. Po staletí sloužilo jako důležité tržiště, ale jeho symbolický význam byl druhořadý.

🇨🇿 Národní obrození a přejmenování

Zásadní proměna významu náměstí nastala v 19. století v období národního obrození. V revolučním roce 1848 se zde u tehdejší sochy sv. Václava konala první velká pražská mše pod širým nebem, která se stala manifestací českých národních požadavků. Krátce poté navrhl novinář a buditel Karel Havlíček Borovský přejmenování Koňského trhu na Svatováclavské náměstí (později upraveno na Václavské náměstí). Tímto aktem se z obyčejného tržiště stalo symbolické centrum moderního českého národa, odkazující na jeho patrona a historické kořeny.

🏛️ Přelom 19. a 20. století: Monumentální proměna

Na konci 19. století prošlo náměstí obrovskou přestavbou, která mu dala dnešní velkoměstský charakter. Byla zbourána Koňská brána a na jejím místě byla v letech 1885–1891 postavena velkolepá budova Národního muzea podle návrhu architekta Josefa Schulze.

Před muzeem byl v roce 1912 odhalen monumentální jezdecký pomník svatého Václava od sochaře J. V. Myslbeka, na kterém pracoval více než 30 let. Sochu patrona doplňují čtyři další čeští světci: sv. Ludmila, sv. Anežka Česká, sv. Prokop a sv. Vojtěch. Pomník se okamžitě stal ústředním bodem náměstí a přirozeným místem národních setkání.

🕊️ Vyhlášení Československa a první republika

Dne 28. října 1918 se Václavské náměstí stalo dějištěm vyhlášení samostatného Československa. Z balkonu paláce U Stýblů přečetl kněz Isidor Zahradník text o uznání nezávislosti a u sochy svatého Václava spontánně promluvili politici a spisovatel Alois Jirásek přečetl přísahu národu. Tento den definitivně potvrdil status náměstí jako nejdůležitějšího veřejného prostranství v zemi, kde se "píší dějiny". Během první republiky pokračoval stavební boom a náměstí se stalo pulzujícím centrem obchodu, kultury a společenského života.

⚔️ Historie po roce 1945

Václavské náměstí si uchovalo svou roli dějiště klíčových historických událostí i v druhé polovině 20. století, která byla pro český národ obzvláště dramatická.

🕊️ Pražské jaro a okupace (1968)

Během uvolnění politických poměrů v roce 1968, známého jako Pražské jaro, se náměstí stalo centrem nadějí a společenského oživení. Vše ukončila noc z 20. na 21. srpna 1968, kdy vojska Varšavské smlouvy obsadila Československo. Právě prostor před Národním muzeem se stal jedním z ohnisek největšího odporu Pražanů. Sovětské tanky ostřelovaly fasádu Národního muzea v domnění, že se jedná o budovu Československého rozhlasu. Stopy po střelách byly na fasádě záměrně ponechány až do rekonstrukce v 21. století jako memento této události.

🔥 Sebeupálení Jana Palacha a Jana Zajíce (1969)

Nejtragičtější událostí spojenou s náměstím se stalo sebeupálení studenta Jana Palacha. Dne 16. ledna 1969 se na vrcholu náměstí polil benzínem a zapálil, aby vyburcoval veřejnost z letargie nastupující normalizace. Na následky popálenin o tři dny později zemřel. Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací proti okupaci. O měsíc později, 25. února 1969, ho následoval student Jan Zajíc, který se upálil v průchodu domu č. 39. Na jejich památku je u pomníku sv. Václava umístěn bronzový kříž zapuštěný do dlažby, známý jako Památník obětem komunismu.

Velvet Revolution Sametová revoluce (1989)

Václavské náměstí se stalo hlavním dějištěm Sametové revoluce v listopadu 1989. Po brutálním zásahu proti studentské demonstraci 17. listopadu na Národní třídě se sem přesunulo centrum protestů. Od 19. listopadu se zde konaly statisícové demonstrace, které vyvrcholily 25. a 26. listopadu na Letenské pláni. Z balkonu Paláce Melantrich (č. 36) promlouvali k davům hlavní aktéři revoluce, jako Václav Havel, Alexander Dubček a další. Společné vystoupení Havla s Dubčekem a zazpívání československé hymny se staly ikonickými momenty, které symbolizovaly pád komunistického režimu.

🏙️ Současnost a budoucnost

Po roce 1989 prošlo náměstí proměnou, která přinesla i řadu kontroverzí. Stalo se hlavním komerčním centrem Prahy s mnoha obchody mezinárodních značek, rychlým občerstvením, ale také s kasiny a nočními kluby, což vedlo ke kritice za ztrátu důstojnosti a "banalizaci" historického místa.

V posledních letech probíhá snaha o revitalizaci a kultivaci náměstí. Byla dokončena oprava fasády Národního muzea a prostor kolem něj byl upraven. Nejvýznamnějším projektem je kompletní rekonstrukce spodní a střední části náměstí, jejímž cílem je rozšířit pěší zóny, vysadit nové stromy, přidat vodní prvky a celkově zvýšit pobytovou kvalitu prostoru. Součástí je i plánované navrácení tramvajové trati po celé délce náměstí, což by mělo zlepšit dopravní obslužnost centra.

🏛️ Významné budovy a místa

Kromě Národního muzea a pomníku sv. Václava se na náměstí nachází řada architektonicky cenných budov:

• Palác Koruna (č. 1): Monumentální palác ve stylu pozdní secese a moderny s charakteristickou prosklenou kupolí.
• Budova Generali (č. 19): Dříve Palác Ligna, funkcionalistická stavba s pasáží a kinem Světozor.
• Hotel Evropa (č. 25): Nádherná secesní budova, v současnosti prochází rekonstrukcí.
• Palác Fénix (č. 56): Významná funkcionalistická stavba, ve které sídlí divadlo Studio DVA.
• Dům módy (č. 58): Příklad architektury socialistického realismu z 50. let.
• Palác Melantrich (č. 36): Historicky významná budova spojená se Sametovou revolucí.
• Wiehlův dům (č. 34): Novorenesanční dům s bohatou sgrafitovou výzdobou.
• Hotel Jalta (č. 45): Příklad luxusní architektury socialistického realismu, pod kterým se nacházel protiatomový kryt.

🔗 Externí odkazy

• Václavské náměstí na oficiálním turistickém portálu Prahy
• Informace na webu Městské části Praha 1