Společenství

Rozbalit box

Obsah boxu

Společenství je široký pojem označující skupinu lidí, organismů nebo entit, které jsou spojeny společnými znaky, hodnotami, cíli, zájmy, vztahy nebo prostředím. Představuje základní formu sociální organizace a je klíčové pro rozvoj a přežití jedinců i celých druhů. V různých kontextech nabývá pojem společenství specifických významů, od sociologických a biologických až po právní a ekonomické definice.

⏳ Historie a vývoj konceptu

Koncept společenství je starý jako lidstvo samo, neboť člověk je odpradávna společenskou bytostí, která pro své přežití a rozvoj potřebuje interakci s ostatními. Už v pradávných kmenových společenstvích se lidé sdružovali do malých skupin (řádově 80–120 jedinců), kde se vzájemně znali a předávali si zvyky a rituály.

V antickém Řecku byla polis (městský stát) považována za soběstačné společenství, které bylo identické se společností a zajišťovalo jednotu a kontinuitu. Ve středověku se společnost neodlišovala od politického společenství, přičemž rodina měla specifické postavení přirozené skupiny.

Moderní pojetí společenství se začalo formovat s nástupem osvícenství a průmyslové revoluce, kdy se objevily nové formy sociální organizace a sociální problémy. Sociologie jako věda vznikla v 19. století právě jako reakce na tyto společenské změny a potřebu nově definovat kontrolní mechanismy ve společnosti. Autoři jako Ferdinand Tönnies rozlišovali mezi „pospolitostí“ (Gemeinschaft), založenou na osobních, emocionálních vazbách, a „společností“ (Gesellschaft), charakterizovanou racionálními a účelovými vztahy.

Koncept „imaginárního společenství“ (Imagined Community), který představil Benedict Anderson, popisuje národ jako společenství, jehož členové se nikdy nepotkají, ale přesto vnímají silnou sounáležitost díky sdíleným symbolům, historii a kultuře.

👥 Typy společenství

Pojem společenství je velmi flexibilní a zahrnuje mnoho různých typů, které se liší svými charakteristikami, strukturou a funkcemi.

Sociologické společenství

V sociologii je společenství definováno jako místní jednotka sociální organizace, která se vyznačuje pocitem pospolitostní sebeidentifikace a sounáležitosti. Může jít o:

• Rodina – základní sociální skupina založená na příbuzenských vztazích, intimních vazbách a vzájemné podpoře.
• Místní komunita – skupina lidí žijících na stejném území, sdílejících společné problémy a zájmy.
• Zájmové společenství – lidé sdílející společný koníček, profese nebo ideologie, kteří se sdružují za účelem vzájemné podpory a výměny informací.
• Národ – velké sociální společenství spojené společným jazykem, kulturou, historií a územím, často vnímané jako „imaginární společenství“.
• Spolky a sdružení – formální i neformální organizace, kde se občané sdružují za účelem prosazování společných cílů a hodnot.

Biologické společenství (biocenóza)

V biologii a ekologii se pojem biocenóza (neboli společenstvo) používá pro soubor populací všech druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů, které žijí v určitém biotopu. Biocenóza je propojena s fyzikálním prostředím a tvoří ekosystém.

• Zoocenóza – živočišná část společenstva.
• Fytocenóza – rostlinná část společenstva.
• Mikrobiocenóza – mikrobní část společenstva.

Právní společenství

V českém právu existují specifické formy společenství s právní subjektivitou:

• Společenství vlastníků jednotek (SVJ) – právnická osoba založená za účelem správy domu a pozemku, v němž jsou jednotky ve vlastnictví různých osob. SVJ spravuje společné části nemovitosti, zajišťuje provoz a údržba a rozúčtovává náklady na služby. Orgány SVJ jsou shromáždění vlastníků a statutární orgán (výbor nebo předseda). Od 1. ledna 2014 se společenství vlastníků jednotek řídí občanským zákoníkem číslo 89/2012 Sb.
• Energetické společenství – novější forma společenství zaměřená na sdílení a výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Existují dva hlavní typy energetických společenství: občanská energetická společenství (OES) a společenství pro obnovitelné zdroje energie (SOZE).

Digitální společenství

S rozvojem internetu a digitálních technologií se masivně rozvinula online společenství. K prosinci 2025 je budování a správa online komunit stále klíčovým trendem, přičemž se klade důraz na hodnotu, zábavný a informativní obsah a smysluplné propojení členů.

• Online fóra a diskuzní skupiny.
• Sociální sítě a jejich tematické skupiny.
• Herní komunity a virtuální světy.
• Profesní sítě a platformy pro sdílení znalosti a zkušenosti.

⚙️ Charakteristiky a funkce

Společenství, ať už jakéhokoli typu, má obvykle několik klíčových charakteristik a plní důležité funkce:

• Sdílené hodnoty a normy – členové společenství často sdílejí podobné přesvědčení, morální principy a pravidla chování.
• Interakce a komunikace – pravidelná interakce a komunikace mezi členy jsou nezbytné pro udržení společenství.
• Sounáležitost a identita – pocit příslušnosti ke skupině a sdílená identita posilují sociální soudržnost.
• Vzájemná podpora a spolupráce – společenství poskytuje podporu svým členům a usnadňuje spolupráce při dosahování společných cílů.
• Sociální kontrola – společenství často uplatňuje sociální kontrolu nad chováním svých členů, čímž udržuje řád a stabilitu.
• Reprodukce a socializace – v případě lidských společenství zajišťuje reprodukce jedinců a jejich socializace do kulturních vzorců.

🌍 Společenství v moderním světě

V moderním světě, charakterizovaném globalizací, digitalizací a rychlými společenské změny, se role a podoba společenství neustále vyvíjí.

• Online komunity hrají stále významnější roli, nabízejí prostor pro komunikaci, sdílení a sounáležitost bez geografických omezení. K prosinci 2025 je patrný trend k budování cílených online komunit, které nabízejí hlubší interakce a hodnotu než tradiční sociální sítě.
• Výzvy pro tradiční společenství zahrnují rozvolnění rodinných vazeb, anonymita ve velkých městech a ztráta pocitu sounáležitosti.
• Sociální koheze (soudržnost) je klíčovým pojmem pro pochopení blahobytu a stability společnosti. Zaměřuje se na kapacita společnosti k zajištění blahobytu všech svých členů, minimalizaci nerovností a posílení pocitu sounáležitosti a spoluodpovědnosti. Je považována za důležitou pro hospodářský i sociální rozvoj.

💡 Pro laiky: Co je to společenství?

Představte si, že jste na fotbalovém zápase. Všichni na stadionu fandí stejnému týmu, mají na sobě stejné barvy, křičí stejná hesla. Necítíte se osaměle, i když neznáte nikoho osobně. Cítíte, že patříte k té skupině, která sdílí stejnou radost nebo zklamání. To je společenství – skupina lidí, kteří jsou nějakým způsobem propojení a sdílejí něco společného.

Může to být vaše rodina, kde vás spojuje láska a příbuzenské vztahy. Může to být vaše třída ve škole, kde se učíte a trávíte čas se spolužáky. Může to být i velký národ, kde všichni mluví stejným jazykem a mají společnou historii, i když se nikdy nepotkají. Dokonce i zvířata žijí ve společenstvích – třeba mravenci ve mraveništi nebo ryby v hejnu.

Společenství nám dává pocit, že nejsme sami, že máme někam patřit. Pomáhá nám, když potřebujeme pomoc, a umožňuje nám sdílet radost i starosti. Je to prostě základní způsob, jak lidé (a nejen oni) žijí a fungují dohromady.

📚 Související pojmy

• Společnost – širší a obecnější pojem než společenství, často označující lidstvo jako celek nebo velký sociální systém s vlastními institucemi a kulturou.
• Sociální koheze – sociologický pojem označující soudržnost společnosti a kapacita společnosti k zajištění blahobytu všech jejích členů.
• Komunita – často používáno jako synonymum pro společenství, zejména v kontextu místních nebo zájmových skupin.
• Biocenóza – biologické společenství organismů v určitém biotopu.
• Kolektiv – skupina lidí pracujících nebo žijících společně.

Zdroje

• Šafr, Jiří, Bayer, Ivo, Sedláčková, Markéta. Sociální koheze. Teorie, koncepty a analytická východiska. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 2008, roč. 44, č. 2, s. 247–269.
• Anderson, Benedict. Imaginární společenství. Úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Mladá fronta, 2008.