Jezero

Rozbalit box

Obsah boxu

Jezero je přirozená vodní nádrž na zemském povrchu, která není součástí světového oceánu a je napájena povrchovou nebo podzemní vodou. Jedná se o vodní těleso nacházející se ve sníženině (pánvi), které se vyznačuje pomalou nebo žádnou výměnou vody. Jezera hrají klíčovou roli v hydrologickém cyklu, jsou významnými ekosystémy a mají zásadní význam pro život na Zemi, včetně člověka. Věda, která se zabývá studiem jezer, se nazývá limnologie.

📖 Definice a charakteristika

Ačkoliv se definice může mírně lišit, za jezero je obecně považována stojatá vodní plocha, která splňuje několik podmínek:

• Je vnitrozemská: Není přímou součástí moře nebo oceánu.
• Má dostatečnou hloubku: Musí být natolik hluboká, aby se u dna nevytvářela souvislá vegetace od břehu ke břehu (na rozdíl od tůní nebo mokřadů).
• Má pomalou výměnu vody: Proudění vody je zanedbatelné ve srovnání s řekou.

Jezera pokrývají přibližně 1,8 % zemské souše, ale obsahují naprostou většinu (kolem 87 %) veškeré kapalné sladké povrchové vody na planetě. Jejich velikost se pohybuje od malých vodních ploch o rozloze několika hektarů až po obrovská jezera, která jsou často označována jako vnitrozemská moře.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si krajinu jako velkou podlahu, která není úplně rovná. Má různé důlky a prohlubně. Jezero je v podstatě velký důlek na této podlaze, který se naplnil vodou a nemá rychlý odtok. Je to jako obrovská přírodní vana.

Odkud se v té vaně bere voda? Může do ní natékat z kohoutků (to jsou řeky a potoky), může do ní pršet přímo z nebe (srážky), nebo může prosakovat ze země (podzemní voda).

A kam voda z vany mizí? Některé vany mají přepad (řeku, která z jezera vytéká). Z jiných, které přepad nemají (tzv. bezodtoká jezera), voda mizí hlavně tak, že se vypařuje do vzduchu – jako když necháte stát vodu v misce a ona postupně ubývá.

Voda v jezeře stojí nebo se pohybuje jen velmi pomalu, na rozdíl od řeky, která neustále proudí. A protože je "vana" dostatečně hluboká, slunce neprosvítí až na dno uprostřed, takže tam nerostou vodní rostliny jako u mělkého rybníka.

🗺️ Dělení jezer

Jezera se klasifikují podle mnoha různých kritérií. Nejzákladnější a nejdůležitější je dělení podle způsobu jejich vzniku.

⛰️ Podle způsobu vzniku (genetické dělení)

Jezerní pánve, ve kterých se voda hromadí, vznikly různými geologickými a geomorfologickými procesy.

• Tektonická jezera: Vznikla v důsledku pohybů zemské kůry. Jsou to často největší, nejhlubší a nejstarší jezera na světě. Vznikají v propadlinách (grábenech) nebo pokleslých krách zemské kůry.
  • Příklady:** Bajkal (Sibiř), Tanganika (Afrika), Mrtvé moře (Blízký východ).

• Sopečná (vulkanická) jezera: Vznikají v kráterech vyhaslých sopek (kráterová jezera), v kalderách (propadlých sopečných kráterech) nebo zahrazením údolí lávovým proudem. Bývají typicky malá, velmi hluboká a mají okrouhlý tvar.
  • Příklady:** Crater Lake (USA), jezero Toba (Indonésie), jezero Kivu (Afrika).

• Ledovcová jezera: Jsou nejrozšířenějším typem jezer na světě a vznikla činností ledovců během dob ledových. Ledovec vyhloubil nebo přehradil údolí.
  • Karová jezera:** Vznikla v ledovcových karech (vyhloubených amfiteátrech) ve vysokých horách. Jsou typická pro Alpy, Tatry nebo Šumavu. (Příklad: Černé jezero, Zelené pleso kežmarské).
  • Morénová jezera:** Vznikla zahrazením údolí čelní nebo boční morénou (valem horniny, který ledovec tlačil před sebou). (Příklad: Bodamské jezero, Gardské jezero).
  • Fjärdová a fjordová jezera:** Vznikla v údolích přemodelovaných ledovcem, která byla později zaplavena mořem (fjordy) nebo zůstala na souši (fjärdy). (Příklad: Loch Ness ve Skotsku).

• Říční (fluviální) jezera: Vznikají činností vodních toků. Nejčastěji se jedná o mrtvá ramena řek, která se oddělila od hlavního toku po změně jeho trasy. Jsou typická pro nížinné oblasti s meandrujícími řekami.
  • Příklady:** Četná jezera v nivách velkých řek jako Amazonka nebo Mississippi.

• Krasová jezera: Vznikají v krasových oblastech (s vápencovým podložím) rozpouštěním horniny vodou. Mohou vzniknout propadnutím stropu jeskyně (závrtová jezera) nebo zaplavením polje.
  • Příklady:** Plitvická jezera (Chorvatsko), jezera v jeskyních Moravského krasu (Macocha).

• Pobřežní jezera (laguny, limany): Vznikají oddělením mořského zálivu od otevřeného moře písečnou kosou nebo nánosy. Jejich voda bývá často brakická (směs sladké a slané vody).
  • Příklady:** Kurský záliv (Baltské moře), Benátská laguna.

• Hrazená jezera: Vznikají přirozeným zahrazením vodního toku. Příčinou může být sesuv půdy, skalní řícení, nánosy bahnotoku nebo činnost bobrů. Často mají jen dočasný charakter.
  • Příklad:** Sarezské jezero (Tádžikistán), vzniklé po masivním sesuvu v roce 1911.

• Eolická (větrná) jezera: Vznikají v suchých (aridních) oblastech činností větru, který vyvěje mělké pánve (deflační deprese), které se mohou dočasně zaplnit vodou.
  • Příklady:** Jezera v oázách na Sahaře.

• Meteoritická jezera: Vznikla v impaktních kráterech po dopadu meteoritu. Mají charakteristický kruhový tvar.
  • Příklady:** Jezero Manicouagan (Kanada), jezero Clearwater (Kanada).

🧂 Podle salinity (obsahu solí)

• Sladkovodní jezera: Obsahují nízkou koncentraci rozpuštěných solí (obvykle méně než 0,5 g/l). Jedná se o naprostou většinu jezer na světě. Téměř všechna sladkovodní jezera jsou průtočná (mají odtok), což umožňuje odplavování solí.
• Slaná jezera: Mají koncentraci solí vyšší než mořská voda (nad 25–35 g/l). Vznikají v suchých oblastech s vysokým výparem a bez odtoku. Voda z jezera mizí pouze odpařováním, zatímco soli se v něm hromadí.
  • Příklady:** Mrtvé moře, Velké Solné jezero (USA), Urmijské jezero (Írán).
• Brakická jezera: Obsahují vodu s koncentrací solí mezi sladkou a slanou vodou. Typicky jde o pobřežní laguny nebo jezera s omezeným přítokem a výparem. Největším příkladem je Kaspické moře.

🥗 Podle obsahu živin (trofie)

Obsah živin, zejména fosforu a dusíku, zásadně ovlivňuje biologickou produktivitu jezera.

• Oligotrofní jezera: Jsou chudá na živiny. Voda je velmi čistá, průzračná a chladná. Biologická produkce (množství řas a sinic) je nízká. Jsou typická pro horské a severské oblasti. (Příklad: Hořejší jezero, horská plesa).
• Eutrofní jezera: Jsou bohatá na živiny. Voda je méně průhledná, teplejší a biologicky velmi produktivní. Často dochází k masovému rozvoji řas a sinic (tzv. vodní květ). Tento stav může být přirozený, ale často je způsoben znečištěním z okolí (eutrofizace).
• Dystrofní jezera: Obsahují velké množství huminových látek z okolních rašelinišť. Voda je hnědá, kyselá a chudá na živiny i život.

💧 Vodní režim a vlastnosti

Vodní bilance jezera (poměr mezi příjmem a výdejem vody) určuje jeho charakter.

• Příjem vody: Z přítoků (řeky, potoky), atmosférických srážek a přítokem podzemní vody.
• Výdej vody: Odtokem, výparem (evaporací) a odtokem do podzemních vod.

Podle toho se rozlišují:

• Průtočná jezera: Mají přítok i odtok. Jsou nejběžnějším typem a obsahují sladkou vodu.
• Bezodtoká jezera: Mají přítok, ale nemají žádný povrchový odtok. Voda z nich uniká pouze výparem. Jsou typická pro suché oblasti a jejich voda je téměř vždy slaná. (Příklad: Kaspické moře, Aralské jezero, Mrtvé moře).

🌡️ Teplotní stratifikace

Voda v hlubších jezerech v mírném pásu není homogenní, ale v průběhu roku se teplotně vrství. Tento jev se nazývá teplotní stratifikace.

• V létě: Na povrchu se vytváří prohřátá, lehčí vrstva vody (epilimnion). U dna zůstává studená, hustší vrstva (hypolimnion). Mezi nimi je tenká přechodová vrstva s prudkou změnou teploty (metalimnion nebo termoklina).
• Na podzim: Povrchová voda se ochlazuje, stává se hustší a klesá ke dnu. Tím dochází k promíchání celého vodního sloupce (podzimní cirkulace), což je klíčové pro okysličení hlubších vrstev.
• V zimě: Voda u hladiny se ochladí na teplotu pod 4 °C (kdy má voda největší hustotu) a zamrzá. U dna zůstává voda o teplotě kolem 4 °C.
• Na jaře: Led taje, povrchová voda se ohřívá na 4 °C, klesá ke dnu a dochází k jarní cirkulaci.

Tento cyklus je zásadní pro distribuci kyslíku a živin v jezeře a pro život vodních organismů.

🏞️ Život v jezeře

Jezera jsou domovem složitých ekosystémů, které lze rozdělit do několika zón.

• Litorál: Pobřežní, mělká zóna, kam proniká světlo až na dno. Je to nejbohatší zóna na život, rostou zde zakořeněné rostliny (rákos, lekníny) a žije zde mnoho druhů ryb a bezobratlých.
• Pelagiál: Zóna volné vody, vzdálená od břehů. Je osídlena planktonem (mikroskopické řasy, sinice a živočichové vznášející se ve vodě) a nektonem (aktivně plovoucí živočichové, hlavně ryby).
• Profundál: Hlubinná zóna pod pelagiálem, kam již neproniká světlo. Žijí zde organismy přizpůsobené tmě, chladu a nízkému obsahu kyslíku, které se živí organickým materiálem klesajícím shora.
• Bentos: Společenstvo organismů žijících na dně jezera.

🌍 Největší a nejvýznamnější jezera světa

Jezera jsou často klasifikována podle své rozlohy, hloubky nebo objemu vody.

📈 Rekordy a zajímavosti

• Největší jezero podle rozlohy: Kaspické moře (371 000 km²) – je tak velké, že je považováno za vnitrozemské moře. Je slané.
• Největší sladkovodní jezero podle rozlohy: Hořejší jezero (82 100 km²) v Severní Americe, součást systému Velká jezera.
• Nejhlubší jezero: Bajkal (1 642 m) na Sibiři.
• Největší jezero podle objemu vody: Bajkal – obsahuje přibližně 20 % veškeré kapalné sladké povrchové vody na Zemi, což je více než všechna severoamerická Velká jezera dohromady.
• Nejvýše položené splavné jezero: Titicaca (3 812 m n. m.) v Andách.
• Nejníže položené jezero: Mrtvé moře (-430 m n. m.) – jeho hladina leží 430 metrů pod úrovní světového oceánu.
• Nejstarší jezero: Bajkal, jehož stáří se odhaduje na 25–30 milionů let.

🌊 Významná jezera podle kontinentů

• Asie: Kaspické moře, Bajkal, Aralské jezero (vysychající), Balkaš, Mrtvé moře.
• Afrika: Viktoriino jezero (Ukerewe), Tanganika, Malawi (Ňasa) – tato tři tvoří skupinu Velká africká jezera. Dále jezero Čad (vysychající).
• Severní Amerika: Systém pěti Velkých jezer (Hořejší, Huronské, Michiganské, Erijské a Ontario), Velké Otročí jezero, Velké Medvědí jezero.
• Jižní Amerika: Maracaibo, Titicaca.
• Evropa: Ladožské jezero, Oněžské jezero (obě v Rusku), Vänern (Švédsko), Balaton (Maďarsko), Ženevské jezero (Švýcarsko/Francie).
• Austrálie: Eyreovo jezero (obvykle vyschlé solné jezero).
• Antarktida: Jezero Vostok – největší známé subglaciální (podledovcové) jezero na světě, ukryté pod 4 km tlustým ledovým příkrovem.

📉 Zánik jezer

Jezera jsou z geologického hlediska dočasné útvary s omezenou životností. Zanikají několika způsoby:

• Zanášení (sedimentace): Přítoky a vítr přinášejí do jezera sedimenty (písek, jíl, bahno), které se usazují na dně. Jezero se postupně stává mělčím, až se nakonec zcela zaplní a změní v mokřad, bažinu nebo pevnou zem.
• Zarůstání (sukcese): V mělkých jezerech se rozvíjí vegetace, která po odumření vytváří organické usazeniny (rašelinu). Jezero postupně zaroste a změní se v rašeliniště.
• Klimatické změny: Zvýšení teploty a snížení srážek může vést k tomu, že výpar převýší přítok, což způsobí pokles hladiny a postupné vysychání jezera. Tragickým příkladem je téměř úplný zánik Aralského jezera v důsledku masivního odběru vody pro zavlažování.
• Proříznutí odtoku: Řeka vytékající z jezera může erozí prohloubit své koryto a "proříznout" hráz, která jezero zadržuje, což vede k jeho vyprázdnění.

🧑‍🤝‍🧑 Vztah k člověku

Jezera mají pro lidskou civilizaci zásadní význam.

• Zdroj pitné a užitkové vody: Jsou klíčovým zdrojem pitné vody pro miliony lidí a využívají se pro zavlažování v zemědělství a v průmyslu.
• Doprava: Velká jezera, jako jsou severoamerická Velká jezera nebo Ladožské jezero, slouží jako důležité vnitrozemské vodní cesty.
• Rybolov a akvakultura: Poskytují obživu a jsou zdrojem potravy.
• Rekreace a cestovní ruch: Voda a okolní krajina přitahují turisty a nabízejí široké možnosti pro rekreaci (plavání, jachting, rybaření, turistika).
• Zdroj energie: Voda z jezer je využívána v hydroelektrárnách.
• Stabilizace klimatu a odtoku: Velké vodní plochy zmírňují teplotní extrémy v okolní krajině a fungují jako přirozené retenční nádrže, které regulují odtok vody a zmírňují povodně.