Kaspické moře
Obsah boxu
Šablona:Infobox Jezero Kaspické moře (rusky Каспийское море, persky دریای خزر, kazašsky Каспий теңізі, turkmensky Hazar deňzi, ázerbájdžánsky Xəzər dənizi) je největší jezero na světě, které je díky své velikosti a historii často označováno jako moře. Jedná se o bezodtokou vodní plochu, která se nachází na rozhraní Evropy a Asie. Jeho voda je brakická, tedy mírně slaná. Pro pobřežní státy má obrovský strategický, ekonomický a ekologický význam, především díky bohatým nalezištím ropy a zemního plynu.
Jeho hladina leží přibližně 28 metrů pod úrovní světového oceánu. Břehy Kaspického moře sdílí pět států: Rusko na severozápadě, Kazachstán na severovýchodě, Turkmenistán na jihovýchodě, Írán na jihu a Ázerbájdžán na jihozápadě.
📜 Historie a název
Název moře je odvozen od starověkého kmene Kaspijců, který žil na jeho jihozápadním pobřeží. V průběhu historie bylo jezero známo pod různými jmény. Staří Řekové a Římané ho nazývali Hyrcanské moře podle oblasti Hyrkánie na jižním pobřeží. V perských a arabských pramenech se objevuje také název Chazarské moře podle Chazarské říše, která v raném středověku kontrolovala severní pobřeží.
Kaspické moře je pozůstatkem pravěkého oceánu Tethys, respektive jeho části zvané Paratethys, která se před miliony let rozkládala na obrovském území od dnešních Alp až po střední Asii. Postupným geologickým vývojem a poklesem hladiny došlo k jeho oddělení od světového oceánu a vzniku několika izolovaných vodních ploch, včetně Kaspického, Černého a Aralského jezera. Hladina Kaspického moře v průběhu historie výrazně kolísala v závislosti na klimatických změnách a přítoku z řek.
🌍 Geografie a hydrologie
Kaspické moře se dělí na tři hlavní části s odlišnými charakteristikami:
- Severní Kaspik: Je nejmělčí částí, průměrná hloubka se pohybuje pouze kolem 5–6 metrů. Zde se do moře vlévají největší řeky, Volha a Ural, což způsobuje, že voda je zde téměř sladká. V zimě tato oblast zamrzá.
- Střední Kaspik: Hloubka zde prudce klesá, průměrně se pohybuje kolem 190 metrů. Je oddělen od jižní části podmořským Apšeronským prahem.
- Jižní Kaspik: Je nejhlubší částí, kde se nachází maximální hloubka 1 025 metrů. Zde se také nachází většina ropných a plynových ložisek.
💧 Salinita a hladina
Salinita Kaspického moře je v průměru 1,2 % (12 PSU), což je přibližně třetina salinity světových oceánů. Její hodnota se však výrazně liší. V severní části u ústí Volhy je voda téměř sladká (méně než 0,1 %), zatímco v izolovaných zátokách na jihu, jako je Kara-Bogaz-Gol, může salinita dosahovat extrémních hodnot (až 30 %).
Hladina Kaspického moře je nestabilní a v průběhu 20. století zaznamenala dramatické změny. Od 30. do 70. let klesla o téměř tři metry, což způsobilo vážné ekonomické a ekologické problémy. Od konce 70. let začala hladina opět stoupat, aby na konci 20. století opět mírně poklesla. Tyto fluktuace jsou způsobeny kombinací klimatických faktorů (srážky a výpar v povodí Volhy) a lidské činnosti (regulace řek a odběr vody).
🌊 Přítoky a odtok
Kaspické moře je největší endorheickou (bezodtokou) pánví na světě. To znamená, že z něj žádná řeka neodtéká do oceánu. Voda se ztrácí pouze vypařováním. Nejvýznamnějším přítokem je řeka Volha, která dodává přibližně 80 % veškeré přitékající vody. Dalšími významnými řekami jsou Ural, Kura a Terek. Celková rozloha povodí Kaspického moře je přibližně 3,5 milionu km².
⚙️ Ekonomický význam
🛢️ Ropa a zemní plyn
Region Kaspického moře je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších center těžby ropy a zemního plynu na světě. První komerční ropný vrt byl vyhlouben na Apšeronském poloostrově v Ázerbájdžánu již v roce 1846. Po rozpadu Sovětského svazu se region stal ohniskem geopolitického soupeření o přístup k jeho obrovským energetickým zásobám.
Největší ložiska se nacházejí v ázerbájdžánském a kazašském sektoru. Klíčovými projekty jsou ropná pole Azeri-Chirag-Guneshli a plynové pole Šach Deniz v Ázerbájdžánu a ropné pole Kašagan v Kazachstánu. Pro export energetických surovin byla vybudována síť ropovodů a plynovodů, jako je například Ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan, který obchází Rusko a Írán.
🐟 Rybolov a kaviár
Kaspické moře je historicky proslulé lovem jeseterovitých ryb a produkcí vysoce ceněného kaviáru. Žije zde přibližně 90 % světové populace jeseterů. Intenzivní a často nelegální rybolov, znečištění a výstavba přehrad na přítocích (které brání migraci ryb) však vedly k drastickému poklesu jejich stavů. Většina druhů jeseterů je dnes kriticky ohrožena a jejich lov je přísně regulován mezinárodními úmluvami, jako je CITES.
🚢 Doprava
Vodní doprava hraje důležitou roli v obchodu mezi pobřežními státy. Hlavními přístavy jsou Baku (Ázerbájdžán), Aktau (Kazachstán), Türkmenbaši (Turkmenistán), Astrachaň (Rusko) a Anzali (Írán). Klíčové je propojení s globálními námořními trasami prostřednictvím Volžsko-donského průplavu, který spojuje Kaspické moře s Azovským a Černým mořem, a tím i se Středozemním mořem a světovými oceány.
🌿 Fauna a flóra
Ekosystém Kaspického moře je unikátní díky své dlouhé izolaci. Žije zde mnoho endemických druhů, které se nevyskytují nikde jinde na světě.
Nejznámějším endemitem je tuleň kaspický (Pusa caspica), jeden z nejmenších druhů tuleňů na světě a jediný savec žijící v Kaspickém moři. Jeho populace v posledních desetiletích dramaticky poklesla kvůli znečištění, ztrátě přirozeného prostředí a lovu. Je zařazen na seznam ohrožených druhů.
Kromě jeseterů zde žije mnoho dalších druhů ryb, například kaspická plotice nebo losos kaspický. Oblast delty Volhy je jednou z nejvýznamnějších ptačích rezervací v Eurasii, sloužící jako hnízdiště a zastávka pro miliony stěhovavých ptáků.
⚖️ Právní status
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vznikl mezi nově vzniklými pobřežními státy (Ázerbájdžán, Kazachstán, Rusko, Turkmenistán) a Íránem spor o právní status Kaspického moře. Hlavní otázkou bylo, zda má být považováno za moře nebo za jezero.
- Pokud by bylo mořem, jeho status by se řídil mezinárodním mořským právem (UNCLOS), což by umožnilo rozdělení dna a vod na národní sektory a potenciálně i přístup lodí ze zemí, které s ním nesousedí.
- Pokud by bylo jezerem, jeho zdroje a vody by byly považovány za kondominium, tedy společné vlastnictví všech pěti států, které by se musely na všem dohodnout.
Tento spor po desetiletí blokoval rozvoj mnoha projektů, zejména výstavbu transkaspických potrubí. Průlom nastal v roce 2018, kdy byla v kazašském Aktau podepsána Konvence o právním statusu Kaspického moře. Tato dohoda stanovila kompromisní řešení:
- Vodní hladina je z větší části považována za společné moře s volnou plavbou pro pobřežní státy.
- Mořské dno a jeho nerostné bohatství jsou rozděleny na národní sektory na základě dohody sousedících států.
- Každý stát má své teritoriální vody o šířce 15 námořních mil a přilehlou rybolovnou zónu o šířce 10 mil.
♻️ Ekologické problémy
Kaspické moře čelí řadě vážných ekologických hrozeb:
- Znečištění: Hlavním zdrojem je těžba a přeprava ropy, průmyslové a zemědělské znečištění přinášené řekami (zejména Volhou) a odpadní vody z pobřežních měst.
- Kolísání hladiny: Rychlé změny hladiny ohrožují pobřežní infrastrukturu, města a unikátní ekosystémy, jako jsou hnízdiště tuleňů a ptáků.
- Invazivní druhy: V 90. letech se do moře přes lodní balastní vodu dostal žebernatka Mnemiopsis leidyi. Tento druh se přemnožil a způsobil kolaps populací zooplanktonu, což vedlo k drastickému úbytku ryb, které se jím živí.
- Ohrožení biodiverzity: Kombinace znečištění, pytláctví a ničení přirozeného prostředí ohrožuje přežití klíčových druhů, jako jsou jeseteři a tuleň kaspický.
🤔 Kaspické moře pro laiky
- Je to jezero, nebo moře? Je to vlastně obrovské slané jezero, největší na světě. Říká se mu "moře" kvůli jeho ohromné velikosti. Představte si vodní plochu velkou skoro jako Německo, která ale nemá žádné spojení s oceánem.
- Proč je slané? Řeky do něj přinášejí malé množství solí a minerálů. Protože z jezera žádná voda neodtéká, ale jen se odpařuje, sůl v něm zůstává a postupně se hromadí. Není ale tak slané jako skutečný oceán, spíše jako hodně zředěná polévka.
- Proč jeho hladina stoupá a klesá? Hladina závisí na tom, kolik vody do něj přiteče (hlavně z řeky Volhy) a kolik se jí odpaří. Když je v Rusku hodně deště a sněhu, hladina stoupá. V suchých letech zase klesá. Tyto změny mohou být i několik metrů, což je jako by se vám na zahradě bazén sám napouštěl a vypouštěl.
- Co je na něm nejdůležitější? Pod jeho dnem se skrývají obrovské zásoby ropy a zemního plynu, což z něj dělá strategicky velmi důležité místo. Je také domovem proslulých jeseterů, z jejichž jiker se vyrábí ten nejdražší kaviár.