Přeskočit na obsah

Mokřad

Z Infopedia

Šablona:Infobox ekosystém ``` ``` Mokřad je přechodový ekosystém mezi suchozemským a vodním prostředím. Jedná se o území, kde je půda trvale nebo po většinu roku nasycena vodou, ať už povrchovou nebo podzemní. Tato specifická hydrologie vytváří podmínky pro vznik charakteristických hydromorfních půd a pro život specializovaných rostlin (hydrofyty) a živočichů, kteří jsou adaptováni na život ve vodě nebo v její bezprostřední blízkosti. Mokřady patří mezi nejproduktivnější a biologicky nejrozmanitější ekosystémy na světě.

Mezinárodní význam mokřadů podtrhuje Ramsarská úmluva (Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako stanoviště vodního ptactva), která definuje mokřady velmi široce a zahrnuje například močály, bažiny, rašeliniště, říční nivy, jezera, mangrovy, korálové útesy a dokonce i uměle vytvořené vodní plochy jako jsou rybníky nebo přehradní nádrže. ``` ```

💧 Definice a charakteristika

Definice mokřadu stojí na třech základních pilířích, které musí být přítomny, aby byl ekosystém za mokřad považován:

  • Hydrologie: Klíčovým faktorem je přítomnost vody na povrchu nebo v kořenové zóně rostlin po dostatečně dlouhou dobu během vegetačního období. Vodní režim může být různý – od trvalého zaplavení po periodické vysychání. Voda může pocházet ze srážek, povrchového odtoku, podzemních vod nebo záplav.
  • Půda: Vlivem trvalého nasycení vodou dochází v půdě k anaerobním procesům (bez přístupu kyslíku). Vznikají tak tzv. hydromorfní půdy, které mají specifické vlastnosti, jako je šedé zbarvení (glejový horizont) nebo vysoký obsah organické hmoty (organozemě, např. rašelina).
  • Biota: Rostlinstvo a živočichové žijící v mokřadech jsou přizpůsobeni přebytku vody. Rostliny (tzv. hydrofyty nebo helofyty) mají často speciální pletiva (aerenchym) pro přívod vzduchu ke kořenům. Živočichové jsou rovněž vázáni na vodní prostředí, ať už potravně nebo jako na místo pro rozmnožování.

Podle Ramsarské úmluvy jsou mokřady definovány jako "území s močály, slatinami, rašeliništi a vodami přirozenými nebo umělými, trvalými nebo dočasnými, stojatými i tekoucími, sladkými, brakickými nebo slanými, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů". ``` ```

🗺️ Typy mokřadů

Mokřady lze dělit podle několika kritérií, nejčastěji podle hydrologie, vegetace a polohy.

Podle hydrologie a vegetace

  • Rašeliniště (Bogs): Jedná se o kyselé, na živiny chudé mokřady, které jsou vyživovány především srážkovou vodou. Dominantní vegetací jsou rašeliníky, které po odumření tvoří mocné vrstvy rašeliny. Dělí se dále na vrchoviště (vyklenutá nad okolní terén) a přechodová rašeliniště.
  • Slatiniště (Fens): Na rozdíl od rašelinišť jsou slatiniště napájena podzemní vodou bohatší na minerály, a proto jsou méně kyselá až zásaditá a bohatší na živiny. Roste zde pestrá vegetace, například různé druhy ostřic a orchidejí.
  • Močál (Marshes): Jsou to mokřady s dominancí bylinné vegetace, jako je rákos, orobinec nebo ostřice. Voda je zde obvykle stojatá nebo pomalu proudící a půdy jsou minerální nebo jen s malou vrstvou organického materiálu.
  • Bažina (Swamps): Jsou charakteristické přítomností stromů a keřů, které jsou adaptovány na trvalé zamokření. Příkladem jsou olšiny, lužní lesy nebo v tropech mangrovy.

Podle polohy

  • Vnitrozemské mokřady:
    • Říční (ripariánní): Vázané na vodní toky, například lužní lesy a říční nivy.
    • Jezerní (lakustrinní): Vázané na jezera a jiné stojaté vody, například litorální pásma jezer a rybníků.
    • Palustrinní: Zahrnují většinu močálů, bažin a rašelinišť, které nejsou přímo spojeny s řekami či jezery.
  • Přímořské mokřady:
    • Estuárové: Nacházejí se v ústí řek do moře, kde se mísí sladká a slaná voda. Patří sem slaniska a wattové pobřeží.
    • Mořské (marinní): Zahrnují pobřežní laguny, skalnatá pobřeží a korálový útesy.
    • Mangrovy: Specifický typ bažin v tropických a subtropických pobřežních oblastech, tvořený stromy a keři odolnými vůči slané vodě.

``` ```

🌍 Význam a funkce

Mokřady poskytují obrovské množství tzv. ekosystémových služeb, které jsou pro přírodu i člověka nepostradatelné. Dříve byly často vnímány jako neproduktivní a nehostinná místa, dnes je jejich význam plně uznáván.

Ekologické funkce

  • Centra biodiverzity: Mokřady jsou domovem pro obrovské množství druhů rostlin a živočichů. Pro mnoho druhů ptáků, zejména vodních a brodivých, představují klíčová hnízdiště, místa odpočinku na migračních trasách a zimoviště.
  • Filtrace a čištění vody: Fungují jako přírodní čističky. Hustá vegetace zpomaluje tok vody, což umožňuje usazování sedimentů. Rostliny a mikroorganismy v půdě zároveň odbourávají a absorbují znečištění, jako jsou dusík, fosfor nebo těžké kovy.
  • Regulace vodního režimu: Mokřady se chovají jako obrovská přírodní houba. Během vydatných dešťů a tání sněhu zadržují velké množství vody, čímž zmírňují průběh povodní. V období sucha naopak vodu postupně uvolňují do okolní krajiny a doplňují zásoby podzemní vody.
  • Ochrana proti erozi: Pobřežní mokřady, jako jsou mangrovy a slané marše, chrání pobřeží před erozí způsobenou vlnami a bouřemi.
  • Vázání uhlíku: Zejména rašeliniště jsou obrovskými zásobárnami uhlíku. V anaerobních podmínkách se organická hmota nerozkládá, ale hromadí ve formě rašeliny. Mokřady tak hrají klíčovou roli v regulaci globálního klimatu. Odhaduje se, že rašeliniště, ačkoliv pokrývají jen 3 % zemského povrchu, zadržují dvakrát více uhlíku než všechny lesy světa dohromady.

Ekonomický a společenský význam

  • Zdroj surovin: Poskytují rákos (stavebnictví), rašelinu (zahradnictví, energetika), dřevo, ryby a další zdroje potravy.
  • Zemědělství: V některých oblastech se využívají k pěstování specifických plodin, například rýže.
  • Rekreace a turistika: Jsou atraktivními místy pro pozorování ptáků (birdwatching), pěší turistiku, vodní sporty a environmentální vzdělávání.
  • Vědecký výzkum: Poskytují jedinečné příležitosti pro studium ekologických procesů, hydrologie a paleoekologie (analýza pylu a zbytků v sedimentech umožňuje rekonstruovat historii krajiny a klimatu).

``` ```

📉 Ohrožení a ochrana

Navzdory svému obrovskému významu patří mokřady mezi nejohroženější ekosystémy na světě. Odhaduje se, že od roku 1900 zmizelo více než 64 % světových mokřadů.

Hlavní příčiny ohrožení

  • Vysoušení a přeměna krajiny: Historicky největší hrozbou je odvodňování za účelem získání půdy pro zemědělství, lesnictví nebo městskou a průmyslovou zástavbu.
  • Znečištění: Znečištění z průmyslu, zemědělství (hnojiva, pesticidy) a komunálních odpadních vod degraduje kvalitu vody a poškozuje citlivé mokřadní organismy.
  • Regulace vodních toků: Stavba přehrad, jezů a napřimování řek mění přirozený vodní režim, což vede k vysychání nivních mokřadů a zamezení přirozených záplav.
  • Těžba surovin: Těžba rašeliny, písku, štěrku a dalších materiálů přímo ničí mokřadní stanoviště.
  • Invazní druhy: Zavlečené nepůvodní druhy rostlin (např. netýkavka žláznatá, křídlatka) a živočichů (např. norek americký) mohou vytlačovat původní druhy a narušovat rovnováhu ekosystému.
  • Změna klimatu: Zvyšování teplot, změny ve srážkovém režimu a vzestup hladiny moří představují vážnou hrozbu pro všechny typy mokřadů.

Ochrana mokřadů

Ochrana mokřadů probíhá na mezinárodní, národní i lokální úrovni.

  • Ramsarská úmluva: Je klíčovým mezinárodním nástrojem pro ochranu a udržitelné využívání mokřadů. Smluvní strany se zavazují vyhlásit na svém území tzv. mokřady mezinárodního významu (Ramsarské lokality) a zajistit jejich ochranu.
  • Národní legislativa: Většina států má zákony na ochranu přírody a krajiny, které zahrnují i ochranu mokřadů. Mokřady jsou často chráněny v rámci velkoplošných i maloplošných chráněných území (národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace).
  • Revitalizace a obnova: Stále častěji se přistupuje k projektům obnovy degradovaných nebo zaniklých mokřadů. To zahrnuje například zasypávání odvodňovacích kanálů, obnovu meandrů řek nebo vytváření nových tůní.
  • Kořenové čistírny: Uměle vytvořené mokřady se využívají jako tzv. kořenové čistírny pro čištění odpadních vod z obcí nebo průmyslových provozů.

``` ```

🇨🇿 Mokřady v Česku

Česko je vnitrozemský stát, a proto se zde nacházejí pouze vnitrozemské typy mokřadů. Díky své poloze na hlavním evropském rozvodí a pestré geologické stavbě je však jejich diverzita poměrně vysoká. K 1. lednu 2025 bylo v Česku vyhlášeno 14 mokřadů mezinárodního významu chráněných Ramsarskou úmluvou.

Významné mokřadní lokality v Česku

Stejně jako jinde ve světě, i v Česku byla v minulosti zničena velká část mokřadů, především kvůli intenzifikaci zemědělství. V posledních desetiletích však probíhá řada úspěšných projektů na jejich obnovu. ``` ```

🧑‍🏫 Pro laiky: Mokřad jako houba a čistička

Představit si složité funkce mokřadu může být náročné. Pomohou nám dvě jednoduchá přirovnání:

Mokřad jako obří houba

Představte si krajinu jako stůl a déšť jako vodu, kterou na něj vylijete. Pokud je stůl holý, voda rychle steče na zem. Pokud ale na stůl položíte velkou kuchyňskou houbu, většina vody se do ní vsákne. Houba vodu nasaje a udrží ji v sobě. Když ji pak zmáčknete, vodu pomalu uvolní.

Mokřad funguje úplně stejně. Když přijde velký déšť nebo povodeň, mokřad nasaje obrovské množství vody do své půdy a vegetace. Tím zabrání, aby všechna voda naráz odtekla řekami pryč a způsobila záplavy níže po proudu. Naopak v období sucha, kdy je vody málo, mokřad tuto zadrženou vodu pomalu pouští do okolí a udržuje tak krajinu vlhčí. Je to tedy přírodní regulátor proti extrémům – povodním i suchu.

Mokřad jako přírodní čistička

Představte si, že máte kalnou vodu plnou nečistot a chcete ji vyčistit. Můžete ji prolít přes husté síto a kávový filtr. Síto zachytí větší kousky (listí, větvičky) a filtr ty menší (kal, písek).

Mokřad funguje podobně, ale mnohem dokonaleji. Když jím protéká znečištěná voda ze polí nebo měst:

  • Husté rostliny (rákos, ostřice) zpomalí proud a fungují jako síto, kde se usadí hrubší nečistoty a sedimenty.
  • Kořeny rostlin a půda plná mikroorganismů fungují jako biologický filtr. Rostliny si z vody berou živiny (např. dusičnany a fosforečnany z hnojiv, které by jinak způsobily růst sinic) a mikroorganismy rozkládají škodlivé látky.

Výsledkem je, že voda, která z mokřadu vytéká, je mnohem čistší než ta, která do něj přitekla. Mokřady tak zadarmo čistí naše řeky a jezera. ``` ```

Šablona:Aktualizováno ```

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Mokřad&oldid=14040“