Povodeň

```

Rozbalit box

Obsah boxu

Povodeň (též záplava) je přírodní jev, při kterém vodní tok nebo jiná vodní plocha (např. jezero, moře) dočasně překročí své obvyklé břehy a zaplaví suchou půdu, která je normálně nezaplavená. Je to jedna z nejčastějších a nejničivějších přírodních katastrof na světě, způsobující značné ztráty na životech, zranění a obrovské materiální škody.

📝 Popis

Povodně se mohou lišit rozsahem, rychlostí nástupu a trváním, v závislosti na jejich příčinách.

Příčiny povodní

Intenzivní a dlouhotrvající deště: Nejčastější příčina, kdy půda a říční koryta nestačí absorbovat nebo odvádět velké množství vody.
Tání sněhu a ledu: Rychlé tání velkého množství sněhu, zejména v kombinaci s deštěm, může způsobit jarní povodně.
Protržení hrází nebo přehrad: Technická závada nebo extrémní tlak vody mohou vést k náhlému a katastrofickému protržení vodních staveb.
Přílivové vlny (tsunami): Způsobené zemětřesením pod mořem, sopečnými erupcemi nebo sesuvy půdy do moře.
Zpětné vzdutí: Voda z většího toku se vzedme a vrací se do menších přítoků, což způsobí jejich vylití.
Ucpání vodních toků: Např. ledovými zátarasy, naplaveninami nebo technickými překážkami.
Nekontrolovaný odtok z přehrad: Chybná manipulace s vodou v přehradních nádržích.
Přívalové povodně: Krátkodobé, velmi rychlé a lokální záplavy způsobené intenzivními bouřkami na malém území, často v kopcovitém terénu.

Druhy povodní

Povodně z plošného odtoku: Voda se nerozlévá z koryt řek, ale z polí a svahů.
Říční povodně: Voda se vylévá z koryt řek, potoků.
Přívalové povodně (bleskové povodně): Velmi rychlé a destruktivní, vznikají po silných lokálních srážkách.
Zimní povodně: Způsobené táním sněhu a deštěm v kombinaci s ledovými jevy na tocích.

Dopady povodní

Lidské ztráty: Úmrtí a zranění, šíření nemocí.
Materiální škody: Zničení domů, infrastruktury (silnice, mosty, inženýrské sítě), zemědělské půdy.
Ekonomické dopady: Přerušení výroby, ztráty v zemědělství, vysoké náklady na obnovu.
Environmentální dopady: Kontaminace vody a půdy, poškození ekosystémů, narušení biodiverzity.
Sociální dopady: Evakuace obyvatelstva, psychologická traumata, narušení komunit.

✨ Prevence a ochrana

Před povodněmi je důležité se chránit a připravovat.

Povodňové plány: Každá obec musí mít zpracovaný povodňový plán.
Protipovodňová opatření: Budování a údržba hrází, poldrů (suchých nádrží), revitalizace říčních koryt pro zvýšení jejich kapacity, protipovodňové zdi a mobilní bariéry.
Předpovědní a varovné systémy: Monitorování počasí a hydrologické situace, vydávání výstrah a varování obyvatelstvu (např. systémem krizového řízení, sirénami, rozhlasem a televizí, mobilními aplikacemi).
Územní plánování: Omezení výstavby v záplavových oblastech.
Vzdělávání a osvěta: Informování obyvatelstva o rizicích povodní a o tom, jak se chovat v případě ohrožení.

Zásah při povodni

Při povodních hraje klíčovou roli Integrovaný záchranný systém (IZS):

Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR): Provádí záchranné práce, evakuaci, odčerpávání vody, technické pomoci.
Policie ČR: Zajišťuje bezpečnost, řídí dopravu, dohlíží na evakuaci.
Armáda ČR: Poskytuje techniku a personál pro rozsáhlé evakuační a záchranné práce.
Zdravotnická záchranná služba: Zajišťuje lékařskou péči a transport zraněných.
Dobrovolní hasiči: Významně doplňují profesionální složky, zejména v menších obcích.
Obce a kraje: Koordinují lokální opatření, evakuaci a zajišťují dočasné ubytování.

📈 Statistiky, grafy, data, rekordy...

Nejčastější přírodní katastrofa: Povodně patří celosvětově k nejčastějším a nejničivějším přírodním katastrofám.
Četnost v ČR: Česká republika je díky své husté říční síti a proměnlivému počasí poměrně často postihována povodněmi. Od roku 1997 zažila ČR několik velkých povodní.
Největší povodně v ČR (moderní historie):
- Povodně na Moravě a v Čechách 1997: Jedny z nejničivějších povodní v historii ČR. Postihly především Moravu a Slezsko, způsobily značné ztráty na životech (přes 50 obětí) a obrovské škody.
- Povodně v Česku 2002: Zasáhly především Čechy, zejména povodí Vltavy a Labe. Způsobily rozsáhlé škody, včetně zatopení části Prahy, a vyžádaly si 17 životů.
- Povodně ve střední Evropě 2013: Další rozsáhlé povodně v Čechách, které opět zasáhly Prahu a další oblasti. Škody byly značné, ale díky vylepšeným protipovodňovým opatřením a koordinaci IZS byly ztráty na životech nižší.
Škody: Odhadované škody z povodní v ČR se v průběhu let pohybují v desítkách miliard Kč za každou větší událost. Například povodně v roce 2002 způsobily škody odhadované na 70 miliard Kč.
Povodňová připravenost: Po velkých povodních v letech 1997 a 2002 se v ČR výrazně investovalo do protipovodňových opatření a modernizace předpovědních a varovných systémů. To se projevilo např. při povodních v roce 2013, kdy navzdory vysoké vodě byly dopady mírnější.
Kuriozity:
- Nejstarší dochované záznamy o povodních v Praze pocházejí z 12. století.
- Největší historická povodeň v Praze byla v roce 1845, kdy hladina Vltavy dosáhla 785 cm (pro srovnání, v roce 2002 to bylo 530 cm, ale průtok byl výrazně vyšší).
- Mobilní protipovodňové zábrany v Praze, vybudované po roce 2002, jsou jedním z nejmodernějších systémů v Evropě.

---

⏳ Historie

Povodně provázely lidstvo po celou jeho historii a formovaly osídlení a rozvoj civilizací.

Starověk: Velké civilizace se často vyvíjely v úrodných říčních údolích (např. Egypt u Nilu, Mezopotámie u Eufratu a Tigridu), kde povodně byly sice ničivé, ale zároveň přinášely úrodné nánosy. Mýty a legendy o potopách (např. Potopa světa) svědčí o jejich formativním vlivu.
Středověk a raný novověk: Záznamy o velkých povodních v Evropě jsou známy již ze středověku. V 17. a 18. století se začaly stavět první organizované hráze a valy na ochranu sídel.
19. a 20. století: S rozvojem industrializace a intenzivního zemědělství se měnila krajina a přirozené retenční schopnosti údolí klesaly. To vedlo k častějším a ničivějším povodním. Vznikaly první hydrometeorologické služby a systémy včasného varování. Po ničivých povodních se začaly budovat velké přehrady a regulační stavby.
Současnost a klimatická změna: V posledních desetiletích se v souvislosti se změnou klimatu zvyšuje četnost a intenzita extrémních srážek, což vede k nárůstu rizika povodní. Zároveň se klade větší důraz na komplexní protipovodňovou ochranu, která zahrnuje nejen technická opatření, ale i přírodě blízká řešení, územní plánování a mezinárodní spolupráci.

Externí odkazy

```