Vlna

Rozbalit box

Obsah boxu

Vlna je přírodní textilní vlákno živočišného původu získávané ze srsti různých zvířat, nejčastěji ovcí. Mezi další producenty vlny patří například koza kašmírská (kašmír), koza angorská (mohér), králik angorský (angora), lama alpaka (alpaka), velbloudi nebo jakové. Jedná se o jeden z nejstarších materiálů využívaných člověkem k výrobě oděvů, jehož historie sahá tisíce let do minulosti. Díky svým unikátním vlastnostem, jako je vynikající tepelná izolace, prodyšnost, elasticita a schopnost pohlcovat vlhkost, zůstává vlna i v 21. století klíčovým materiálem v textilním průmyslu.

⏳ Historie

Historie využívání vlny je úzce spjata s domestikací ovcí, která započala přibližně před 11 000 lety na Blízkém východě. První ovce však byly chovány primárně pro maso a kůži, jejich srst byla krátká a hrubá. Cíleným šlechtěním se přibližně 6 000 let př. n. l. v Mezopotámii objevila plemena s delší a jemnější srstí vhodnou pro textilní zpracování. Technologie zpracování vlny se odtud rozšířila do Evropy, Asie a Afriky.

Velký rozmach vlnařství v Evropě nastal v době bronzové. Starověcí Římané založili první větší textilní manufaktury a významně přispěli k rozšíření chovu ovcí a znalostí o zpracování vlny. Ve středověku se centry obchodu s vlnou a suknem staly Flandry a italská města. V českých zemích podpořil rozvoj soukenictví ve 13. století král Přemysl Otakar II., když pozval flanderské řemeslníky, a české sukno se stalo žádaným vývozním artiklem.

Průmyslová revoluce v 18. a 19. století přinesla mechanizaci předení a tkaní, což vedlo k masové produkci vlněných textilií. I přes nástup syntetických vláken ve 20. století si vlna udržela své postavení díky svým nenahraditelným vlastnostem, zejména v segmentu kvalitních a funkčních oděvů.

🏭 Od rouna k přízi

Proces přeměny surové vlny z ostříhaného zvířete na finální přízi připravenou k tkaní či pletení zahrnuje několik klíčových kroků:

Stříž: Získávání vlny probíhá nejčastěji jednou až dvakrát ročně stříháním zvířat. Zručný střihač dokáže ostříhat ovci během několika minut, přičemž se snaží zachovat rouno vcelku. Z jedné ovce se získá 3 až 18 kg surové vlny v závislosti na plemeni.
Třídění a čištění: Surová, tzv. potní vlna obsahuje značné množství nečistot, jako je tuk (lanolin), pot, prach, a rostlinné zbytky. Rouno se nejprve ručně třídí podle kvality a jemnosti jednotlivých partií. Následně se pere v horké vodě se speciálními detergenty, aby se odstranil lanolin a špína. Získaný lanolin se často dále využívá v kosmetickém průmyslu.
Karbonizace: K odstranění rostlinných nečistot (např. kousků slámy, bodláků), které nelze vyprat, se používá proces zvaný karbonizace. Vlna se namáčí ve slabém roztoku kyseliny sírové, která rostlinné zbytky rozloží (zuhelnatí), aniž by poškodila vlněné vlákno.
Mykání (česání): Vypraná a usušená vlna se poté mechanicky češe na strojích zvaných mykací stroje (kremple). Tento proces rozvolní zacuchaná vlákna, narovná je do jednoho směru a vytvoří z nich jemný, souvislý pramen nazývaný česanec nebo mykaný pramen.
Předení: V poslední fázi se prameny vlny na dopřádacích strojích ztenčují a zakrucují, čímž vzniká pevná a souvislá příze. Výsledná příze se navíjí na cívky a je připravena k dalšímu zpracování, jako je barvení, tkaní nebo pletení.

🐑 Druhy vlny

Vlna se dělí podle druhu zvířete, ze kterého pochází. Každý typ má specifické vlastnosti, jemnost a využití.

Ovčí vlna: Nejrozšířenější typ vlny. Dělí se dále podle plemen ovcí:
- Merino vlna:** Považována za nejjemnější a nejkvalitnější ovčí vlnu. Pochází z ovcí plemene merino, chovaných převážně v Austrálii a na Novém Zélandu. Její vlákna jsou extrémně jemná (15-24 mikrometrů), měkká, prodyšná a nekousavá, proto je ideální na funkční prádlo, sportovní oblečení a oděvy pro citlivou pokožku.
- Jehněčí vlna (Lambswool):** Získává se z prvního stříhání mladých ovcí (jehňat). Je velmi jemná, měkká a elastická.

Kozí vlna:
- Kašmír:** Jedna z nejluxusnějších a nejjemnějších vln na světě. Získává se vyčesáváním podsady (spodní vrstvy srsti) kašmírských koz. Je extrémně lehká, hřejivá a hebká na dotek. Produkce je velmi omezená, což se odráží ve vysoké ceně.
- Mohér:** Pochází ze srsti angorských koz. Vlákna jsou dlouhá, lesklá, velmi pevná a nemačkavá. Mohér neplstnatí a skvěle se barví.

Další druhy:
- Alpaka:** Vlna z lamy alpaka, chované v jihoamerických Andách. Je velmi jemná, lehká, hřejivá a přirozeně hypoalergenní, protože neobsahuje lanolin.
- Angora:** Získává se ze srsti angorských králíků. Je extrémně jemná a nadýchaná, ale vlákna jsou křehká a mají tendenci pouštět chlupy.
- Vikuňa:** Vlna z divoké lamy vikuňa je považována za nejjemnější a nejvzácnější vlnu na světě. Zvířata se stříhají jen jednou za tři roky, což činí tuto vlnu extrémně drahou.

🔬 Vlastnosti

Vlna má komplexní strukturu vlákna, která jí propůjčuje řadu výjimečných vlastností, jež je obtížné uměle napodobit.

Termoregulace: Vlněné vlákno má přirozeně zvlněnou strukturu, která vytváří miliony vzduchových kapes. Tyto kapsy fungují jako izolant, který v zimě zadržuje teplo u těla a v létě naopak brání pronikání horka z okolí. Proto se říká, že vlna "v zimě hřeje a v létě chladí".
Prodyšnost a odvod vlhkosti: Vlna je vysoce hygroskopická, což znamená, že dokáže absorbovat velké množství vlhkosti (až 30-50 % své hmotnosti), aniž by na dotek působila mokře. Pohlcenou vlhkost (např. pot) následně odvádí od těla a odpařuje ji do okolí, čímž pomáhá udržovat pokožku v suchu.
Elasticita a nemačkavost: Díky své přirozené pružnosti se vlněná vlákna po stlačení nebo natažení vracejí do původního tvaru. To dává vlněným textiliím vysokou odolnost proti mačkání.
Antibakteriální a protizápachové vlastnosti: Vlna obsahuje kreatin a lanolin, které mají přirozené antibakteriální účinky a brání množení mikroorganismů způsobujících zápach. Vlněné oblečení proto ani po opakovaném nošení nezapáchá a stačí ho často jen vyvětrat.
Odolnost vůči ohni: Vlna je přirozeně nehořlavá. Má vysoký zápalný bod, a pokud přece jen začne hořet, nehoří plamenem, ale spíše se škvaří a sama uhasíná.
Biologická odbouratelnost: Jako čistě přírodní materiál je vlna 100% biologicky odbouratelná a v půdě se přirozeně rozkládá, čímž se vrací do ekosystému.

🌍 Světová produkce a ekonomika

Celosvětová produkce vlny v posledních desetiletích klesá, a to i přes rostoucí celkovou spotřebu textilních vláken. Podíl vlny na globálním trhu s textilními surovinami se pohybuje okolo 1 %. I přesto zůstává vlnařský průmysl významným ekonomickým odvětvím.

Největšími producenty surové vlny na světě jsou (údaje se mohou mírně lišit dle zdroje a roku):

Čína – přibližně 333 624 tun
Austrálie – přibližně 283 794 tun
Nový Zéland – přibližně 151 192 tun
Turecko – přibližně 79 754 tun
Spojené království – přibližně 70 967 tun

Austrálie je dominantním producentem, zejména v segmentu vysoce kvalitní merino vlny, kde její podíl na světové produkci dosahuje až 80 %.

🌱 Environmentální a etické aspekty

Produkce vlny je často prezentována jako udržitelná, protože se jedná o přírodní, obnovitelný a biologicky odbouratelný materiál. Chov ovcí a zpracování vlny však přináší i environmentální a etické výzvy.

Dopady na životní prostředí: Komerční chov ovcí přispívá k produkci skleníkových plynů (metan) a může vést k nadměrnému spásání pastvin, což způsobuje degradaci půdy a erozi. Zpracování vlny, zejména praní a barvení, může být náročné na spotřebu vody a energií a mohou při něm být použity chemikálie.
Etické zacházení se zvířaty: Klíčovým etickým tématem je welfare zvířat. Problematickou praktikou je zejména tzv. mulesing, který se provádí u merino ovcí v Austrálii. Jedná se o bolestivé odstraňování kůže v okolí ocasu, které má zabránit napadení masařkami (flystrike). Tato procedura je kritizována organizacemi na ochranu zvířat.

V reakci na tyto problémy vznikly certifikační systémy, které se snaží garantovat udržitelnější a etičtější produkci vlny. Nejznámější je Responsible Wool Standard (RWS), mezinárodní dobrovolný standard, který zajišťuje dodržování přísných pravidel pro welfare zvířat (včetně zákazu mulesingu), udržitelné obhospodařování půdy a spravedlivé pracovní podmínky. Certifikace RWS sleduje celý dodavatelský řetězec od farmy až po finální produkt.

💡 Vysvětlení pro laiky

Představte si vlněné vlákno jako malou, chytrou pružinku. Když je zima, tyto pružinky jsou blízko u sebe a mezi sebou drží spoustu teplého vzduchu, podobně jako peřina. Tento vzduch vás izoluje od chladu venku. Když se začnete potit, vlna funguje jako houba – nasaje vlhkost z vaší kůže, ale na povrchu zůstane suchá. Potom tuto vlhkost pomalu vypustí ven do vzduchu, takže vám není zima z toho, že jste mokří. V létě naopak vzduchové kapsy mezi vlákny brání horku zvenčí, aby se dostalo k vaší kůži. Vlna je tedy jako osobní klimatizace, která se přizpůsobuje tomu, co vaše tělo zrovna potřebuje.

❓ Zajímavosti

Největší zaznamenaná mořská vlna (megatsunami) v historii dosáhla výšky 524 metrů. Vznikla v roce 1958 v zátoce Lituya na Aljašce po masivním sesuvu půdy vyvolaném zemětřesením.
Vlněný oděv ani po opakovaném nošení nezapáchá. Stačí ho pouze pověsit na čerstvý vzduch, kde se sám "vyčistí".
Termín "Super Bale" označuje balík nejjemnější vlny na světě, který se každoročně draží. Z jednoho takového balíku lze vyrobit pouze 40–50 obleků.
Vědci nedávno zaznamenali pomocí satelitů na volném moři extrémní vlny vysoké přes 20 metrů, což odpovídá výšce sedmipatrového domu. Tyto jevy jsou stále častější a představují riziko pro námořní dopravu.

Zdroje

BLAŽEK Magazín Rigad.cz Artknit Studios GCL International Ltd GSCS International Ltd PETA UK Byznys v Česku Tuftingshop Prošikulky.cz stroms.cz Textile Exchange by OliTé Salud Style Lenuo Geek trička Znalost - Lenuo Geek trička SARTOR BOHEMIA Podnikatel.cz Wikipedie: Ovčí vlna SARTOR BOHEMIA pletu.cz Wikipedie: Vlnařský průmysl e-LTex Stoplusjednicka.cz Beskydské ovce NILA.cz