Přeskočit na obsah

Opice

Z Infopedia

Šablona:Infobox taxon ``` ``` Opice (vědecky Simiiformes) jsou infrařád primátů z podřádu Haplorhini. V běžném jazyce se však termín "opice" používá pro parafyletickou skupinu, která zahrnuje všechny členy infrařádu Simiiformes s výjimkou nadčeledi lidoopů (Hominoidea), kam patří i člověk. Z vědeckého hlediska jsou tedy lidoopi a lidé specializovanou vývojovou větví opic.

Opice jsou jednou z nejrozmanitějších a nejúspěšnějších skupin savců, obývající tropické a subtropické oblasti Asie, Afriky a Ameriky. Jsou známé pro svou vysokou inteligenci, komplexní sociální struktury a vynikající přizpůsobivost k životu v korunách stromů. Vyznačují se dobře vyvinutým zrakem, chápavýma končetinama s protistojnými palci a relativně velkým mozkem v poměru k tělu. Jejich velikost se pohybuje od drobných kosmanů zakrslých, vážících jen okolo 100 gramů, až po mohutné mandrily, jejichž samci mohou dosáhnout hmotnosti přes 50 kg. ``` ```

🧬 Vědecká klasifikace

Infrařád opic (Simiiformes) se dělí na dvě hlavní skupiny (parvřády), které se od sebe oddělily přibližně před 40 miliony let, pravděpodobně po rozdělení kontinentů. Jejich hlavními rozlišovacími znaky jsou stavba nosu a zubní vzorec.

Ploskonosí (Platyrrhini)

Tato skupina je také známá jako opice Nového světa. Jak název napovídá, obývají Střední a Jižní Ameriku.

Úzkonosí (Catarrhini)

Tato skupina zahrnuje opice Starého světa a také lidoopy (včetně člověka). Obývají Afriku a Asii.

  • Charakteristika: Mají úzkou nosní přepážku a nozdry směřující dolů, podobně jako lidé. Jejich zubní vzorec je 2.1.2.3. Nikdy nemají chápavý ocas; pokud je ocas přítomen, slouží pouze k udržování rovnováhy. Některé druhy mají ocas zakrnělý nebo jim zcela chybí. Často mají sedací mozoly.
  • Dělení: Dělí se na dvě nadčeledi:
    • Kočkodani (Cercopithecoidea): Typické opice Starého světa. Patří sem například makak, pavián, gueréza, kočkodan nebo mandril.
    • Lidoopi a lidé (Hominoidea): Tato skupina se vyznačuje absencí ocasu, větším tělem, delšími pažemi než nohama (s výjimkou člověka) a větším mozkem. Patří sem gibonovití (giboni) a hominidé (orangutani, gorily, šimpanzi a lidé).

``` ```

anatomie a fyziologie

Opice vykazují širokou škálu anatomických adaptací, které odrážejí jejich rozmanitý způsob života.

  • Kostra a pohyb: Většina opic je primárně přizpůsobena k životu na stromech (arborikolní život). Jejich kostra je flexibilní, s dlouhými končetinami a chápavýma rukama i nohama. Protistojný palec (a často i palec na noze) jim umožňuje pevně se chytat větví. Způsoby pohybu zahrnují šplhání, skákání a brachiací (pohyb ručkováním v závěsu pod větví), která je typická zejména pro chápany a gibony. Pozemní druhy, jako jsou paviáni, se pohybují po všech čtyřech (kvadrupedie).
  • Smysly: Nejdůležitějším smyslem opic je zrak. Mají oči směřující dopředu, což jim umožňuje binokulární vidění a přesný odhad vzdáleností, klíčový pro pohyb ve větvích. Většina druhů má také barevné vidění. Sluch je rovněž dobře vyvinutý, zatímco čich je v porovnání s jinými savci méně důležitý.
  • Trávicí soustava: Strava opic je velmi pestrá. Většina je všežravá, ale některé druhy se specializují. Frugivorové se živí převážně plody, folivorové listy (např. guerézy, které mají složitý žaludek pro trávení celulózy) a insektivorové hmyzem. Zuby jsou přizpsobeny danému typu potravy.
  • Kůže a srst: Srst opic má různé zbarvení, které slouží jako maskování, k termoregulaci nebo k sociální signalizaci. Některé druhy, jako mandril, mají pestře zbarvenou kůži na obličeji a sedacích partiích, což hraje roli při komunikaci a výběru partnera.

``` ```

🧠 Chování a inteligence

Opice patří mezi nejinteligentnější živočichy. Jejich chování je komplexní a silně ovlivněno sociálními vazbami.

Sociální život

Téměř všechny druhy opic žijí ve složitých sociálních skupinách. Struktura těchto skupin se liší:

  • Mnohosamcové-mnohosamicové skupiny: Nejběžnější typ, kde spolu žije více samců i samic (např. u makaků a paviánů). V těchto skupinách se často vytvářejí složité hierarchie dominance.
  • Harémy: Jeden dominantní samec žije se skupinou samic (např. u některých gueréz nebo paviána pláštíkového).
  • Páry: Některé menší druhy, jako kosmani nebo mirikiny, žijí v monogamních párech.

Sociální péče, zejména vzájemné probírání srsti (grooming), hraje klíčovou roli v utužování sociálních vazeb a řešení konfliktů.

Komunikace

Opice komunikují pomocí široké škály signálů:

  • Vokalizace: Od tichého cvrlikání po hlasitý řev (např. vřešťani, jejichž hlas je slyšet na kilometry daleko). Hlasové projevy slouží k varování před predátory, obraně teritoria nebo udržování kontaktu se skupinou.
  • Vizuální signály: Zahrnují mimiku, postoje těla, gesta a prezentaci pestře zbarvených částí těla.
  • Chemické signály: Pachové značky z moči nebo výměšků žláz se používají k vymezení teritoria.

Používání nástrojů

Schopnost používat nástroje byla pozorována u několika druhů opic a je považována za známku vysoké kognitivní schopnosti. Například malpy kapucínské v Brazílii používají kameny k rozbíjení ořechů, což je dovednost, kterou se učí po mnoho let. Makakové v Thajsku používají kameny k otevírání ústřic. ``` ```

🧑‍🤝‍🧑 Vztah s člověkem

Vztah mezi lidmi a opicemi je dlouhý a komplexní, od uctívání po pronásledování.

  • V kultuře a náboženství: V mnoha kulturách jsou opice uctívány nebo jim je přisuzován symbolický význam. V hinduismu je opičí bůh Hanumán symbolem síly a oddanosti. V čínském zvěrokruhu je opice jedním z dvanácti znamení. V západní kultuře jsou opice často symbolem hravosti, lstivosti, ale také napodobování a pošetilosti.
  • Vědecký výzkum: Díky své fyziologické a genetické podobnosti s člověkem se opice, zejména makak rhesus, staly klíčovými modelovými organismy v lékařském a biologickém výzkumu. Byly využity při vývoji vakcín (např. proti dětské obrně), ve výzkumu AIDS, neurovědách a psychologii. V počátcích kosmického programu byly opice (např. šimpanz Ham, ačkoliv je lidoop, nebo makak Albert II.) vysílány do vesmíru k testování vlivu kosmického letu na živé organismy.
  • Ohrožení a ochrana: Mnoho druhů opic je v současnosti ohroženo vyhynutím. Hlavními hrozbami jsou:
    • Ztráta přirozeného prostředí: Kácení deštných pralesů a přeměna krajiny na zemědělskou půdu je největší hrozbou.
    • Lov: Opice jsou loveny pro maso (tzv. bushmeat) nebo pro nelegální obchod se zvířaty, kde jsou prodávány jako domácí mazlíčci.
    • Nemoci: Blízká příbuznost s člověkem znamená, že jsou náchylné k lidským chorobám, které na ně mohou být přeneseny.

Řada mezinárodních organizací, jako je IUCN, se věnuje ochraně opic a jejich přirozeného prostředí prostřednictvím zřizování chráněných území, boje proti pytláctví a chovných programů v zoologických zahradách. ``` ```

💡 Pro laiky

Představit si svět opic může být jednoduché, pokud si ho rozdělíme podle několika základních pravidel.

Opice nejsou totéž co lidoopi

Nejčastější omyl je zaměňování opic a lidoopů. Je to jednoduché:

  • Opice mají téměř vždy ocas (i když může být krátký).
  • Lidoopi (gorila, šimpanz, orangutan, gibon) ocas v dospělosti nemají. Jsou také obecně větší a mají složitější mozek. Člověk patří do skupiny lidoopů.

Zjednodušeně řečeno, všichni lidoopi jsou sice z vědeckého pohledu typem opice, ale v běžné řeči je odlišujeme. Je to jako říct, že "pes" je typ "šelmy" – je to pravda, ale obvykle používáme konkrétnější termín.

Dva hlavní týmy: Americký a Africko-asijský

Všechny opice světa můžeme rozdělit na dva velké "týmy" podle toho, kde žijí a jak vypadají.

1. Tým Amerika (Ploskonosí):

   *   Žijí ve Střední a Jižní Americe.
   *   Představte si je jako akrobaty v džungli. Mnozí z nich mají chápavý ocas, který používají jako pátou ruku k zavěšení na větev. To je jejich superschopnost!
   *   Nos mají plochý a nozdry jim míří do stran.
   *   Příklady: malpa, vřešťan, kosman.

2. Tým Afrika a Asie (Úzkonosí):

   *   Žijí v Africe a Asii.
   *   Jejich ocas nikdy není chápavý. Slouží jen k udržování rovnováhy, jako kormidlo.
   *   Nos mají úzký a nozdry jim míří dolů, podobně jako nám lidem. Není divu, jsme jejich blízcí příbuzní.
   *   Mnozí z nich mají na zadku holá, ztvrdlá místa – sedací mozoly, aby se jim pohodlně sedělo na větvích nebo na zemi.
   *   Příklady: pavián, makak, kočkodan.

Takže když příště uvidíte opici, podívejte se na její nos a ocas. Hned budete vědět, z jakého je "týmu" a odkud pochází! ``` ```

🖼️ Galerie

``` ```

Šablona:Aktualizováno ```