Přeskočit na obsah

Kyslík

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Kyslík (latinsky Oxygenium, chemická značka O) je chemický prvek s atomovým číslem 8. Je to bezbarvý, bez zápachu a bez chuti, který tvoří přibližně 21 % zemské atmosféry a je druhým nejhojnějším prvkem v zemské kůře. V přírodě se nejčastěji vyskytuje jako dvouatomová molekula (O2), která je nezbytná pro dýchání většiny živočichů a mnoha dalších organismů. Kyslík je extrémně reaktivní nekov a tvoří sloučeniny s téměř všemi ostatními prvky.

Šablona:Infobox Chemický prvek

---

📜 Historie a objev

Kyslík byl nezávisle objeven a popsán několika vědci v 18. století:

---

🔬 Vlastnosti kyslíku

Kyslík se vyznačuje řadou fyzikálních a chemických vlastností:

  • Fyzikální vlastnosti:
   * Za normálních podmínek je to bezbarvý, bez zápachu a bez chuti.
   * Při teplotách pod −183 °C kondenzuje na světle modrou kapalinu.
   * Je paramagnetický (slabě přitahován magnetickým polem).
   * Je mírně rozpustný ve vodě, což je klíčové pro život ve vodních ekosystémech.
  • Chemické vlastnosti:
   * Je to velmi reaktivní nekov, druhý nejvíce elektronegativní prvek po fluor.
   * Tvoří oxidy s většinou prvků.
   * Podporuje spalování.
   * Standardní oxidační stav je -2, ale může mít i jiné (např. -1 v peroxidy, 0 v elementárním kyslíku).

---

⚛️ Izotopy kyslíku

Kyslík má tři přirozeně se vyskytující izotopy:

  • ¹⁶O: Nejhojnější izotop, tvoří přibližně 99.76 % přírodního kyslíku.
  • ¹⁷O: Velmi vzácný izotop (0.038 %).
  • ¹⁸O: Vzácný stabilní izotop (0.205 %), používá se v izotopových studiích (např. pro zjišťování teploty v minulosti).

---

🌍 Výskyt a cyklus

Kyslík je nejhojnějším prvkem v zemské kůře (asi 46 % hmotnosti), kde je vázán v minerálech a horninách. V atmosféře se vyskytuje převážně jako molekula O2.

---

🏭 Výroba kyslíku

Kyslík se průmyslově vyrábí několika způsoby:

  • Kryogenní destilace vzduchu: Nejběžnější metoda. Vzduch je zkapalněn a následně se frakční destilací odděluje dusík (s nižším bodem varu) od kyslíku.
  • Adsorpce s kolísáním tlaku (PSA): Vzduch je proháněn přes speciální adsorbenty, které selektivně pohlcují dusík, čímž se získává obohacený kyslík.
  • Elektrolýza vody: Rozklad vody na vodík a kyslík pomocí elektrického proudu. Tato metoda je energeticky náročnější a používá se spíše pro specifické účely.

---

🧪 Využití kyslíku

Kyslík má široké uplatnění v různých oblastech:

   * Ocelářství: Kyslík se používá v vysokých pecích a kyslíkových konvertorech k odstraňování nečistot (uhlík) z železné rudy a k výrobě oceli.
   * Svařování a řezání kovů: Kyslíko-acetylenový (nebo kyslíko-vodíkový plamen) je extrémně horký a používá se pro svařování a řezání kovů.
   * Výroba chemikálií (např. kyselina sírová, kyselina dusičná, plasty).
   * Zpracování odpadních vod.
  • Kosmický průmysl: Jako okysličovadlo v raketových palivech.
  • Potápění: Ve směsích pro potápění (nitrox, trimix).
  • Letectví: Pro dýchání ve vysokých nadmořských výškách.

---

🧬 Biologický význam

Kyslík je naprosto nezbytný pro život většiny organismů na Zemi:

---

🌳 Ekologické aspekty

Ačkoli je kyslík životně důležitý, jeho dynamika v ekosystémech má ekologické důsledky:

---

👶 Pro laiky

Představte si vzduch, který dýcháme. Je v něm hodně různých plynů, ale jeden je pro nás úplně nejdůležitější – to je kyslík. Je to takový neviditelný plyn, který necítíme ani nevidíme.

Proč je tak důležitý?

Většinu kyslíku na Zemi vytvářejí rostliny a stromy pomocí fotosyntézy, takže nám ho stále "vyrábějí".

---

🔗 Související články

---

🌐 Externí odkazy