Přeskočit na obsah

Joseph Priestley

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - vědec

Joseph Priestley (* 13. března 1733, Birstall, Anglie6. února 1804, Northumberland, Pensylvánie, USA) byl anglický chemik, filozof, teolog, duchovní a pedagog, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších vědců 18. století. Jeho nejznámějším vědeckým úspěchem je izolace a popis kyslíku, který nazval „deflogistonovaný vzduch“. Během svého života jako první izoloval a popsal řadu dalších plynů, včetně oxidu dusného, amoniaku, chlorovodíku a oxidu siřičitého.

Jako teolog byl Priestley klíčovou postavou v rozvoji unitářství v Anglii a jeho spisy ovlivnily politické a náboženské myšlení své doby. Byl zastáncem náboženské svobody, liberalismu a podporoval americkou i francouzskou revoluci. Jeho radikální politické názory vedly k tomu, že byl nucen emigrovat do Spojených států, kde strávil zbytek svého života. Přestože byl Priestley geniálním experimentátorem, až do své smrti se urputně držel zastaralé flogistonové teorie a odmítal přijmout novou chemickou revoluci, kterou pomohl svými vlastními objevy odstartovat.

📜 Život a kariéra

🏛️ Mládí a vzdělání

Joseph Priestley se narodil v obci Birstall poblíž Leedsu v hrabství West Yorkshire. Jeho otec byl soukeník. Vyrůstal v rodině kalvinistických nonkonformistů (tzv. dissenters), kteří odmítali autoritu anglikánské církve. Po smrti matky byl vychováván tetou a strýcem, kteří mu zajistili vynikající vzdělání. Naučil se latinu, řečtinu, hebrejštinu a moderní jazyky jako francouzština, němčina a italština.

V roce 1752 nastoupil na Daventry Academy, jednu z nejlepších nonkonformistických akademií v Anglii. Zde se dostal pod vliv racionálního myšlení a začal zpochybňovat kalvinistické dogma, jako je predestinace. Postupně se přiklonil k arianismu a později k unitářství, které popírá božství Ježíše Krista a Svatou Trojici.

👨‍🏫 Kněžská a učitelská dráha

Po ukončení studií v roce 1755 se stal duchovním v Needham Market v Suffolku. Jeho neortodoxní názory však vedly ke konfliktům s farníky a po třech letech odešel do Nantwiche v Cheshire, kde založil malou školu.

V roce 1761 byl jmenován profesorem jazyků a literatury na Warrington Academy, která byla přezdívána „Athény severu“. Zde se projevil jako inovativní pedagog. Zdůrazňoval studium moderních jazyků a historie na úkor klasických jazyků. Napsal vlivnou učebnici anglické gramatiky The Rudiments of English Grammar (1761) a vytvořil slavné časové osy Chart of Biography (1765) a Chart of History (1769), které vizualizovaly historický čas a staly se velmi populárními. Během svého působení ve Warringtonu se také oženil s Mary Wilkinsonovou, sestrou úspěšného průmyslníka Johna Wilkinsona.

🧪 Vědecké začátky v Leedsu

V roce 1767 se Priestley přestěhoval do Leedsu, kde přijal místo duchovního v kapli Mill Hill. Jeho dům stál vedle pivovaru, což se ukázalo jako klíčové pro jeho vědeckou kariéru. Zaujal ho „pevný vzduch“ (oxid uhličitý), který unikal z kvasných kádí. Začal s tímto plynem experimentovat a zjistil, že je těžší než vzduch a že hasí plamen.

V roce 1772 publikoval práci Directions for Impregnating Water with Fixed Air, ve které popsal metodu výroby sodové vody sycením vody oxidem uhličitým. Tento vynález mu přinesl mezinárodní uznání a Královská společnost mu za něj udělila prestižní Copleyho medaili. Během tohoto období také začal intenzivně studovat elektřinu a napsal monumentální dílo The History and Present State of Electricity (1767), ve kterém jako první navrhl, že elektrická síla se řídí zákonem převrácených čtverců, podobně jako gravitace.

🔬 Služba u lorda Shelburna a objev kyslíku

V roce 1773 přijal Priestley nabídku lorda Shelburna (pozdějšího britského premiéra) a stal se jeho knihovníkem, literárním společníkem a vychovatelem jeho synů. Toto období, které strávil převážně na panství Bowood House ve Wiltshire, bylo jeho vědecky nejplodnějším. Měl k dispozici dobře vybavenou laboratoř a dostatek času na experimenty.

Zde se soustředil na studium různých „druhů vzduchu“ (plynů). Pomocí pneumatické vany s rtutí (místo vody) dokázal izolovat i plyny rozpustné ve vodě. Postupně objevil a popsal oxid dusný (N₂O, „rajský plyn“), amoniak (NH₃), chlorovodík (HCl) a oxid siřičitý (SO₂).

Jeho největší objev přišel 1. srpna 1774. Pomocí velké čočky soustředil sluneční paprsky na oxid rtuťnatý (HgO) v uzavřené nádobě a zjistil, že se uvolňuje plyn s pozoruhodnými vlastnostmi. Svíčka v něm hořela mnohem jasněji a myš v něm přežila déle než v běžném vzduchu. Priestley tento plyn nazval „deflogistonovaný vzduch“, protože se domníval, že je to vzduch zbavený flogistonu, a proto může flogiston z hořících látek přijímat mnohem ochotněji. Dnes tento plyn známe jako kyslík.

🔥 Birmingham, nepokoje a emigrace

V roce 1780 se Priestley přestěhoval do Birminghamu, kde se stal členem slavné Lunar Society, neformálního sdružení předních průmyslníků, vědců a intelektuálů, mezi které patřili James Watt, Matthew Boulton a Erasmus Darwin.

Jeho otevřená podpora francouzské revoluce a kritika státní moci a církve z něj však učinily nepopulární postavu. V červenci 1791, během oslav výročí pádu Bastily, vypukly v Birminghamu nepokoje (známé jako Priestley Riots). Dav loajalistů zničil a vypálil jeho dům, laboratoř, knihovnu i kapli. Priestley s rodinou jen stěží unikl.

Po těchto událostech se přestěhoval do Londýna, ale i zde čelil ostrakizaci. V roce 1794 se rozhodl emigrovat do Spojených států, kde doufal v nalezení větší svobody. Usadil se v Northumberlandu v Pensylvánii, kde si postavil dům s laboratoří a pokračoval ve své práci. Spřátelil se s Thomasem Jeffersonem a dalšími americkými intelektuály. Zemřel 6. února 1804.

🔬 Vědecký přínos

💨 Výzkum plynů (Pneumatická chemie)

Priestley je považován za jednoho ze zakladatelů pneumatické chemie. Před ním byly známy pouze tři plyny: vzduch, „pevný vzduch“ (oxid uhličitý) a „hořlavý vzduch“ (vodík). Priestley během svého života izoloval a popsal nejméně osm nových plynů, což byl na tehdejší dobu mimořádný úspěch. Jeho hlavní experimentální metodou byla pneumatická vana, kterou zdokonalil použitím rtuťi místo vody, což mu umožnilo zachytávat i plyny ve vodě rozpustné.

Mezi jím objevené nebo poprvé izolované plyny patří:

🌬️ Objev kyslíku a flogistonová teorie

Ačkoli kyslík pravděpodobně již dříve izoloval Carl Wilhelm Scheele, Priestley svůj objev publikoval jako první. Jeho experiment z roku 1774 se stal jedním z nejslavnějších v historii chemie. Priestley si všiml, že tento nový plyn podporuje hoření a dýchání mnohem lépe než obyčejný vzduch.

Paradoxně však Priestley nikdy plně nepochopil význam svého objevu. Až do konce života zůstal věrným zastáncem flogistonové teorie, kterou formuloval Georg Stahl. Podle této teorie obsahují všechny hořlavé látky substanci zvanou „flogiston“, která při hoření uniká. Priestley věřil, že objevil „deflogistonovaný vzduch“, tedy vzduch, který je zcela bez flogistonu a může ho proto snadno přijímat.

Byl to Antoine Lavoisier, kdo Priestleyho experimenty správně interpretoval. Lavoisier pochopil, že hoření není uvolňování flogistonu, ale naopak slučování látky s aktivní složkou vzduchu, kterou nazval oxygène. Lavoisier tak položil základy moderní chemie a vyvrátil flogistonovou teorii. Priestley však Lavoisierovu teorii nikdy nepřijal a vedl s ním a jeho stoupenci dlouhé vědecké spory.

✝️ Teologie a filozofie

Priestleyho vědecká práce byla neoddělitelně spjata s jeho teologickými a filozofickými názory. Věřil, že vědecké bádání odhaluje dílo Boží a vede k hlubšímu pochopení přirozeného světa i náboženství.

  • Unitářství: Byl jedním z hlavních zakladatelů unitářství v Anglii. Odmítal Trojici, prvotní hřích a další tradiční křesťanská dogmata. Věřil v jediného Boha a považoval Ježíše za člověka, nikoli za Boha. Jeho nejvýznamnějším teologickým dílem je An History of the Corruptions of Christianity (1782).
  • Racionalismus a materialismus: Byl přesvědčen, že náboženská víra musí být v souladu s rozumem. V díle Disquisitions relating to Matter and Spirit (1777) argumentoval, že neexistuje žádná nehmotná duše oddělená od těla. Tvrdil, že duševní procesy jsou výsledkem organizace hmoty v mozku, což byl na svou dobu radikální materialistický postoj.
  • Politický liberalismus: Jako nonkonformista byl celoživotním obhájcem občanských a náboženských svobod. Podporoval zrušení zákonů, které diskriminovaly náboženské menšiny, a byl hlasitým zastáncem americké a francouzské revoluce. Jeho politické spisy ho dostaly do konfliktu s britskou vládou a konzervativní veřejností.

🏛️ Odkaz a význam

Joseph Priestley zanechal komplexní a poněkud rozporuplný odkaz. Na jedné straně byl jedním z největších experimentálních chemiků své doby, jehož objevy připravily půdu pro chemickou revoluci. Na druhé straně jeho dogmatické lpění na flogistonové teorii způsobilo, že stál v opozici vůči moderní chemii, kterou sám pomohl vytvořit.

Jeho přínos však přesahuje chemii. Byl významným pedagogem, jehož učebnice a časové osy ovlivnily vzdělávání na generace. Jako teolog a filozof byl klíčovou postavou osvícenského myšlení a formování liberálního náboženství. Jeho životní příběh, poznamenaný útěkem před politickou a náboženskou perzekucí, z něj činí symbol boje za svobodu myšlení a projevu.

Na jeho počest uděluje American Chemical Society své nejvyšší vyznamenání, Priestley Medal. Je po něm pojmenována řada škol, budov a kráter na Měsíci.


Šablona:Aktualizováno