1780
Obsah boxu
Rok 1780 (MDCCLXXX) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou. Tento rok je významný především pokračující americkou válkou za nezávislost, smrtí císařovny Marie Terezie a nástupem jejího syna Josefa II. na trůn jako samostatného vládce habsburské monarchie, což odstartovalo éru jozefínských reforem. V Londýně propukly masivní protikatolické nepokoje známé jako Gordon Riots.
🌍 Události
Evropa
- 28. února – Ruská carevna Kateřina II. Veliká vydala deklaraci, která se stala základem pro vznik Ligy ozbrojené neutrality. Cílem bylo chránit neutrální námořní obchod před útoky britského námořnictva během americké války za nezávislost.
- 2. června – V Londýně vypukly tzv. Gordon Riots, masivní protikatolické nepokoje vedené lordem Georgem Gordonem. Dav zaútočil na parlament a pálil katolické kostely a domy. Nepokoje trvaly týden a byly potlačeny armádou; vyžádaly si stovky obětí.
- 9. srpna – Dánsko-Norsko a Švédsko se připojily k Rusku a vytvořily Ligu ozbrojené neutrality. Později se přidaly i další evropské státy jako Prusko, Rakousko a Portugalsko.
- 29. listopadu – Ve Vídni zemřela císařovna a česká královna Marie Terezie. Jejím nástupcem a samostatným vládcem habsburských zemí se stal její syn Josef II., který již od roku 1765 působil jako její spoluvládce a císař Svaté říše římské. Tímto datem začíná období radikálních jozefínských reforem.
- 20. prosince – Velká Británie vyhlásila válku Nizozemsku poté, co se Nizozemci rozhodli připojit k Lize ozbrojené neutrality. Tím začala Čtvrtá anglo-nizozemská válka.
Amerika
- 12. května – Americká válka za nezávislost: Po dlouhém obléhání se britským vojskům pod velením generála Henryho Clintona vzdalo město Charleston v Jižní Karolíně. Do zajetí padlo přes 5 000 amerických vojáků, což představovalo jednu z nejtěžších porážek Kontinentální armády v celé válce.
- 16. srpna – Americká válka za nezávislost: V bitvě u Camdenu utrpěla americká armáda pod velením generála Horatia Gatese drtivou porážku od britských sil vedených lordem Cornwallisem.
- 21. září – Americká válka za nezávislost: Americký generál Benedict Arnold se tajně setkal s britským majorem Johnem Andrém a předal mu plány pevnosti West Point. Arnoldova zrada byla odhalena o dva dny později, když byl André zajat. Arnoldovi se podařilo uprchnout na britskou stranu.
- 7. října – Americká válka za nezávislost: V bitvě u Kings Mountain v Jižní Karolíně porazily americké milice loajalistické síly vedené britským majorem Patrickem Fergusonem. Toto vítězství je považováno za zlomový bod války na jihu.
- 10.–16. října – Karibik zasáhl Velký hurikán z roku 1780, považovaný za nejsmrtonosnější atlantický hurikán v historii. Odhaduje se, že si vyžádal přes 22 000 obětí, zejména na ostrovech Barbados, Martinik a Svatý Eustach. Hurikán také zničil části britské i francouzské flotily operující v oblasti.
Asie
- 10. září – V Indii proběhla bitva u Polliluru v rámci druhé anglo-mysorské války. Vojska Maisúrského království pod vedením Haidara Alího a jeho syna Típú Sultána drtivě porazila jednotky Britské Východoindické společnosti.
Věda a umění
- Byly objeveny Lichtenbergovy obrazce, když německý fyzik Georg Christoph Lichtenberg pozoroval vzory, které vznikají po elektrickém výboji na povrchu izolantu.
- Italský anatom a lékař Luigi Galvani prováděl své slavné experimenty se žabími stehýnky, které vedly k objevu "živočišné elektřiny" a položily základy elektrofyziologie.
- V Paříži byl poprvé uveden balet Les petits riens s hudbou Wolfganga Amadea Mozarta.
👶 Narození
- 11. května – Karl von Grolman, pruský generál během napoleonských válek († 1843)
- 1. června – Carl von Clausewitz, pruský generál, vojenský teoretik a autor slavného díla O válce († 1831)
- 29. srpna – Jean Auguste Dominique Ingres, francouzský neoklasicistní malíř († 1867)
- 26. prosince – Mary Somerville, skotská vědkyně a astronomka, jedna z prvních žen přijatých do Královské astronomické společnosti († 1872)
- neznámé datum – Jørgen Jørgensen, dánský dobrodruh, který se v roce 1809 na krátko prohlásil vládcem Islandu († 1841)
- neznámé datum – Sacagawea, indiánská průvodkyně expedice Lewise a Clarka († 1812)
⚰️ Úmrtí
- 18. února – Kristijonas Donelaitis, litevský luteránský pastor a básník, autor první klasické litevské básně Roční doby (* 1714)
- 3. srpna – Étienne Bonnot de Condillac, francouzský osvícenský filozof a epistemolog (* 1714)
- 23. září – John André, britský major, popraven Američany za špionáž v souvislosti se zradou Benedicta Arnolda (* 1750)
- 29. listopadu – Marie Terezie, arcivévodkyně rakouská, královna uherská a česká, vládkyně habsburské monarchie (* 1717)
👑 Hlava státu
- **Habsburská monarchie** – Marie Terezie (do 29. listopadu), poté Josef II.
- **Francie** – Ludvík XVI.
- **Velká Británie** – Jiří III.
- **Prusko** – Fridrich II. Veliký
- **Rusko** – Kateřina II. Veliká
- **Španělsko** – Karel III.
- **Osmanská říše** – Abdulhamid I.
- **Papežský stát** – Pius VI.
- **Švédsko** – Gustav III.
- **Čína** – Císař Čchien-lung (dynastie Čching)
💡 Pro laiky
Liga ozbrojené neutrality
Představte si, že na moři probíhá velká válka mezi Británií a Amerikou (spolu s jejími spojenci). Ostatní země, jako Rusko, Švédsko nebo Dánsko, chtějí jen v klidu obchodovat a posílat své lodě s nákladem po moři. Britské válečné lodě ale často tyto "neutrální" lodě zastavovaly a prohledávaly, jestli nevezou zboží nepříteli. To se neutrálním státům nelíbilo. Proto se pod vedením Ruska domluvily a vytvořily "Ligu ozbrojené neutrality". Bylo to v podstatě spojenectví, které říkalo: "Když zaútočíte na loď jednoho z nás, budeme to brát jako útok na všechny a budeme se bránit společně." Tím donutily Brity, aby jejich lodě nechali více na pokoji.
Gordon Riots
V 18. století panovalo v Anglii velké napětí mezi protestanty (většina obyvatel) a katolíky (menšina). Vláda se rozhodla zmírnit některé staré a přísné zákony proti katolíkům, což jim mělo dát trochu více svobody (například mohli vlastnit půdu nebo sloužit v armádě). To se ale nelíbilo mnoha protestantům, kteří se báli, že papež získá v zemi příliš velký vliv. Lord George Gordon zorganizoval protest, který se ale zvrhl v obrovské a násilné nepokoje v Londýně. Dav ničil a pálil katolické kostely, domy a dokonce i věznice. Byly to jedny z nejhorších nepokojů v historii města a ukázaly, jak hluboké byly tehdejší náboženské předsudky.