Přeskočit na obsah

Nejsvětější Trojice

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Křesťanský koncept Nejsvětější Trojice (také Svatá Trojice, latinsky Sancta Trinitas) je ústřední a základní dogma většiny křesťanských církví, které popisuje Boha jako jedinou bytost (podstatu) existující ve třech rovnocenných, věčných a neoddělitelných osobách: Otec, Syn a Duch Svatý. Nejedná se o tři bohy (triteismus), ani o tři projevy jednoho boha (modalismus), ale o jednoho Boha v trojici osob. Tato nauka je považována za jedno z největších tajemství víry, které přesahuje plné lidské chápání.

Nauka o Trojici je společná pro římskokatolickou církev, východní pravoslavné církve, anglikánskou církev a většinu protestantských denominací. Existují však i křesťanské skupiny, které tuto nauku odmítají a jsou označovány jako netrinitární.

📜 Teologický vývoj a historie

Ačkoliv je nauka o Trojici základem křesťanství, samotný termín "Trojice" (řecky Τριάς, Trias) se v Bibli nevyskytuje. Jeho první doložené použití pochází od Theofila z Antiochie kolem roku 180. Formulace dogmatu byla výsledkem dlouhého teologického vývoje v prvních staletích církevních dějin, kdy se raná církev snažila precizně definovat vztah mezi Ježíšem Kristem a Bohem Otcem.

🏛️ První koncily a formulace dogmatu

Klíčovým momentem ve formování trinitárního dogmatu byly první dva ekumenické koncily.

  • První nikajský koncil (325 n. l.): Tento koncil byl svolán císařem Konstantinem Velikým především kvůli sporu s arianismem, učením kněze Aria, který tvrdil, že Syn (Ježíš) je stvořená bytost, podřízená Otci a nikoli věčná. Koncil arianismus odsoudil a do Nicejského vyznání víry vložil klíčový termín homoúsios (řecky ὁμοούσιος), který znamená "stejné podstaty" nebo "soupodstatný". Tím bylo definováno, že Syn je plně Bůh, stejně jako Otec. Hlavním obhájcem této pozice byl svatý Athanasius.

✝️ Spor o Filioque

Další významný vývoj se týkal vztahu Ducha Svatého k Otci a Synu. Původní Nicejsko-konstantinopolské vyznání uvádělo, že Duch Svatý "z Otce vychází". V západní teologii, zejména ve Španělsku v 6. století, se začala přidávat vsuvka Filioque (latinsky "i Syna"), čímž se vyznávalo, že Duch Svatý vychází "z Otce i Syna".

Tato změna byla na Západě postupně přijata a oficiálně potvrzena Římem v 11. století. Východní církev ji však nikdy nepřijala a považovala ji za neoprávněnou změnu vyznání víry a teologickou chybu. Spor o Filioque se stal jedním z hlavních teologických důvodů Velkého schizmatu v roce 1054, které rozdělilo křesťanstvo na západní (katolické) a východní (pravoslavné).

🧬 Podstata nauky

Křesťanská teologie popisuje Trojici jako jednoho Boha ve třech osobách. Tyto osoby jsou si rovny, věčné a sdílejí tutéž božskou podstatu, ale jsou odlišné ve svých vzájemných vztazích.

  • Jedna podstata (Ousia): Existuje pouze jeden Bůh. Božská přirozenost je nedělitelná. Otec, Syn i Duch Svatý jsou plně a zcela Bohem.
  • Tři osoby (Hypostaseis): Osoby jsou odlišeny svými vztahy původu:
   *   Otec je nestvořený a nepochází z nikoho (je Zdrojem či Původcem v rámci Trojice).
   *   Syn je věčně "plozený" či "rozený" z Otce. Nejedná se o plození v čase, ale o věčný vztah.
   *   Duch Svatý věčně "vychází" z Otce (podle východní tradice) nebo z Otce i Syna (podle západní tradice).
  • Perichoréza: Tento řecký termín (latinsky circumincessio) popisuje vzájemné pronikání a přebývání osob v sobě navzájem. Otec je v Synu a v Duchu Svatém, Syn je v Otci a v Duchu Svatém a Duch Svatý je v Otci a v Synu. Jsou neoddělitelně spojeny v dokonalé jednotě a lásce.

📖 Bible a Trojice

Ačkoliv Bible neobsahuje systematickou nauku o Trojici, křesťané věří, že tato nauka je zjevena na jejích stránkách.

🇮🇱 Starý zákon

Ve Starém zákoně lze nalézt náznaky či předobrazy Trojice, které byly plně pochopeny až ve světle novozákonního zjevení:

  • Použití množného čísla pro Boha: "Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby." (Genesis 1,26).
  • Tři muži navštěvující Abraháma u Mamre (Genesis 18), které křesťanská tradice často interpretuje jako zjevení Trojice.
  • Personifikace Boží Moudrosti (kniha Přísloví) a Božího Slova, které jsou odlišeny od Boha, a přesto jsou božské.

🇬🇷 Nový zákon

Nový zákon poskytuje mnohem jasnější podklady pro trinitární teologii:

  • Křest Ježíše: Při Ježíšově křtu v řece Jordán jsou přítomny všechny tři osoby. Syn je křtěn, Duch Svatý sestupuje v podobě holubice a z nebe se ozývá hlas Otce (Mt 3,16-17).
  • Velké poslání: Ježíš přikazuje svým učedníkům: "Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého." (Mt 28,19). Použití jednotného čísla "jméno" pro tři osoby je považováno za klíčové.
  • Apoštolské pozdravy: Apoštol Pavel často používá trinitární formule, například: "Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství svatého Ducha s vámi se všemi." (2 Kor 13,13).
  • Evangelium podle Jana: Toto evangelium silně zdůrazňuje božství Syna ("Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh." - Jan 1,1) a jeho jednotu s Otcem ("Já a Otec jsme jedno." - Jan 10,30).

🎨 Symbolika a zobrazení

Protože Trojice je abstraktní koncept, křesťanské umění vyvinulo řadu symbolů a ikonografických typů pro její znázornění.

  • Triquetra: Tři propojené oblouky, symbolizující jednotu a věčnost tří osob.
  • Rovnostranný trojúhelník: Symbolizuje rovnost tří božských osob.
  • Boromejské kruhy: Tři propletené kruhy, které jsou neoddělitelné, ale žádné dva nejsou spojeny samostatně.
  • Scutum Fidei (Štít víry): Středověký diagram, který graficky znázorňuje vztahy mezi osobami Trojice.

V ikonografii se ustálily dva hlavní typy zobrazení:

  • Východní tradice: Nejznámějším zobrazením je ikona od Andreje Rubljova, která zobrazuje tři anděly u stolu Abraháma. Tento typ se vyhýbá přímému zobrazení Boha Otce, které je považováno za nemožné.
  • Západní tradice: Často zobrazuje Otce jako staršího muže s vousy, Syna jako Ježíše (často na kříži) a Ducha Svatého jako holubici. Tento typ se nazývá "Trůn milosti" (německy Gnadenstuhl).

🌍 Postoje v různých církvích a náboženstvích

Trinitární křesťanství

Většina křesťanů na světě jsou trinitáři. Patří sem Římskokatolická církev, všechny pravoslavné a starobylé východní církve, Anglikánská církev, luteránství, kalvinismus, metodismus a většina baptistických a letničních církví.

Netrinitární křesťanství

Některé skupiny vzešlé z křesťanské tradice nauku o Trojici odmítají:

  • Svědkové Jehovovi: Věří, že pouze Jehova (Otec) je všemohoucí Bůh. Ježíš Kristus je jeho první stvoření a je mu podřízen. Duch Svatý je Boží činná síla, nikoli osoba.
  • Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (Mormoni): Učí, že Otec, Syn a Duch Svatý jsou tři oddělené a odlišné božské bytosti, které jsou sjednoceny v záměru a vůli.
  • Unitářství: Historické hnutí, které zdůrazňuje absolutní jednotu Boha a odmítá božství Ježíše Krista.

Pohled jiných náboženství

  • Judaismus: Striktně monoteistické náboženství, které považuje nauku o Trojici za neslučitelnou s jednotou Boha (jak je vyjádřena v modlitbě Šema Jisra'el).
  • Islám: Islám je založen na principu absolutní jednoty Boha (Tawhíd). Korán explicitně odmítá myšlenku Trojice a považuje ji za formu polyteismu (širk).

🙏 Pro laiky

Pochopit Trojici je velmi obtížné, protože lidská logika naráží na své meze při popisu Boží podstaty. Teologové proto v historii používali různé analogie, aby koncept přiblížili. Je však důležité si uvědomit, že každá analogie je nedokonalá a může být zavádějící, pokud je brána doslovně.

  • Analogie vody: Voda může existovat ve třech skupenstvích: jako kapalina (voda), pevná látka (led) a plyn (pára). Vše je stále chemicky H₂O.
   *   *Problém:* Tato analogie se blíží herezi zvané modalismus, která tvrdí, že Bůh se jen projevuje ve třech různých "módech", ale není skutečně třemi osobami zároveň.
  • Analogie slunce: Slunce je hvězda, která vydává světlo a teplo. Hvězda, světlo a teplo jsou odlišné, ale pocházejí z jednoho zdroje a jsou neoddělitelné.
   *   *Problém:* Světlo a teplo jsou projevy nebo energie slunce, nikoli slunce samotné. V Trojici jsou Syn i Duch Svatý plně Bohem, nikoli jen "projevy" Otce.
  • Psychologická analogie sv. Augustina: Lidská mysl existuje, poznává sama sebe a miluje sama sebe. Máme tedy tři aspekty v jedné mysli: mysl (paměť), poznání (rozum) a lásku (vůli).
   *   *Problém:* Jde o tři aspekty jedné osoby/mysli, zatímco Trojice jsou tři odlišné osoby.

Základní myšlenkou pro laiky je, že Bůh není osamělá bytost, ale ve své nejvnitřnější podstatě je společenstvím lásky. Otec, Syn a Duch Svatý existují ve věčném vztahu dávání a přijímání lásky. Křesťané jsou křtem zváni k účasti na tomto vnitřním životě Boha.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Nejsvětější_Trojice&oldid=16494“