1054
Obsah boxu
1054 (MLIV) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře začal v sobotu. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších let středověku, který je definován dvěma klíčovými událostmi: Velkým schizmatem, které formálně rozdělilo křesťanskou církev na západní (katolickou) a východní (pravoslavnou) větev, a pozorováním supernovy, jejíž pozůstatek je dnes znám jako Krabí mlhovina.
📜 Události
✝️ Velké schizma
Nejzásadnější událostí roku byla eskalace dlouhodobých sporů mezi Římem a Konstantinopolí, která vyvrcholila formálním rozkolem v křesťanské církvi.
- Pozadí: Napětí mezi západní (latinskou) a východní (řeckou) částí církve narůstalo po staletí. Důvody byly teologické, politické i kulturní. Mezi hlavní sporné body patřily:
- Otázka papežského primátu: Papež v Římě si nárokoval nejvyšší autoritu nad celou církví, zatímco Východ uznával spíše systém pentarchie (kolektivní vedení pěti patriarchů).
- Klauzule Filioque': Západní církev přidala do Nicejsko-konstantinopolského vyznání víry slovo Filioque ("i Syna"), čímž tvrdila, že Duch svatý vychází z Otce i Syna. Východní církev to považovala za neoprávněnou a teologicky chybnou změnu.
- Liturgické rozdíly: Používání kvašeného (Východ) a nekvašeného (Západ) chleba při eucharistii, kněžský celibát a další odlišné praktiky.
- Průběh: Papež Lev IX. vyslal do Konstantinopole legaci vedenou kardinálem Humbertem de Silva Candida. Cílem bylo vyřešit spory s konstantinopolským patriarchou Michaelem I. Kerullariem, který nechal uzavřít latinské kostely v Konstantinopoli. Jednání však ztroskotala na vzájemné neústupnosti a aroganci.
- 16. červenec: Kardinál Humbert položil na oltář chrámu Hagia Sofia papežskou bulu, která exkomunikovala patriarchu Michaela a jeho stoupence.
- 24. červenec: Patriarcha Michael svolal synodu, která v reakci exkomunikovala papežské legáty.
Tato vzájemná exkomunikace je tradičně považována za definitivní moment rozdělení církve na Římskokatolickou církev a Východní pravoslavnou církev. Ačkoliv vztahy byly napjaté již dříve a k určité spolupráci docházelo i později, tato událost vytvořila hlubokou a trvalou propast.
🔭 Supernova SN 1054
- 4. červenec: Čínští a japonští astronomové zaznamenali na obloze objevení "hostující hvězdy" v souhvězdí Býka. Záznamy pocházejí především z období dynastie Sung.
- Zářivost: Nový objekt byl tak jasný, že byl viditelný na denní obloze po dobu 23 dní a v noci po dobu 653 dní.
- Význam: Jednalo se o výbuch supernovy. Pozůstatkem této exploze je Krabí mlhovina (M1), jeden z nejstudovanějších objektů v moderní astronomii, který obsahuje v centru pulsar. Záznamy o pozorování se našly i v arabském světě. V Evropě se žádné jednoznačné záznamy nedochovaly, pravděpodobně kvůli menšímu zájmu o systematické pozorování oblohy a možnému teologickému vnímání neměnnosti nebes.
🌍 Politické události
- 20. únor: Zemřel Jaroslav I. Moudrý, velkokníže Kyjevské Rusi. Jeho smrt vedla k rozdělení říše mezi jeho syny (Izjaslav I. Jaroslavič, Svjatoslav II. Jaroslavič a Vsevolod I. Jaroslavič), což zahájilo proces jejího postupného rozpadu a úpadku.
- únor: Bitva u Mortemeru: Vojska normandského vévody Viléma Dobyvatele drtivě porazila invazní armádu francouzského krále Jindřicha I.. Toto vítězství upevnilo Vilémovu moc v Normandii a bylo důležitým krokem na jeho cestě k dobytí Anglie v roce 1066.
- 27. červenec: Siward, hrabě z Northumbrie, napadl Skotsko na podporu Malcolma Canmora proti skotskému králi Macbethovi. Ačkoliv Macbeth nebyl v této bitvě zabit (jak je zobrazeno v Shakespearově hře), utrpěl porážku a ztratil část svého území.
- Papež Lev IX. shromáždil armádu, aby čelil normanské expanzi v jižní Itálii, ale byl poražen a zajat v bitvě u Civitate v roce 1053. V roce 1054 byl propuštěn, ale krátce nato zemřel.
- V Byzantské říši pokračuje vláda císaře Konstantina IX. Monomacha.
👶 Narození
- Robert II. Normandský, vévoda normandský a nejstarší syn Viléma Dobyvatele († 1134)
- Berenguer Ramon II. Barcelonský, hrabě barcelonský († 1097 nebo 1099)
- Judita Přemyslovna, česká princezna a polská kněžna, dcera Vratislava II. a manželka Vladislava I. Hermana († 1086)
🕊️ Úmrtí
- 19. duben: Lev IX., papež (* 1002)
- 20. únor: Jaroslav I. Moudrý, velkokníže kyjevský (* cca 978)
- Atíša, bengálský buddhistický mistr, klíčová postava šíření buddhismu v Tibetu (* 982)
- Lambert II. z Lovaně, hrabě z Lovaně a Bruselu
🧑🏫 Pro laiky
Představte si, že křesťanství bylo jako jedna obrovská rodina, která žila ve velkém domě. V západní části domu (s centrem v Římě) mluvili latinsky a za hlavu rodiny považovali papeže. Ve východní části (s centrem v Konstantinopoli) mluvili řecky a věřili, že rodinu by mělo vést několik starších společně (patriarchové).
Tato dvě křídla rodiny se po staletí hádala o různých věcech:
- Kdo je šéf? Západ říkal: "Papež má poslední slovo!" Východ odpovídal: "Ne, musíme se dohodnout všichni."
- Drobná, ale důležitá změna v rodinném mottu. Západ si mírně upravil text vyznání víry (přidal slůvko Filioque), což Východ považoval za velkou zradu a teologickou chybu.
- Různé zvyky. Jedni používali při obřadech kvašený chléb, druzí nekvašený. Jedni vyžadovali, aby kněží byli svobodní, druzí to měli volnější.
V roce 1054 se pohádali tak moc, že si navzájem zabouchli dveře před nosem a prohlásili: "Už s vámi nechceme mít nic společného!" Tím se rodina definitivně rozdělila na dvě samostatné domácnosti: katolíky (Západ) a pravoslavné (Východ). A i když se občas snažili usmířit, toto rozdělení trvá v podstatě dodnes.