Přeskočit na obsah

Anestezie

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox lékařský výkon Anestezie (z řeckého an-aisthesis, "bez vnímání") je lékařský postup, který využívá léčiv zvaných anestetika k potlačení vnímání, především bolesti, aby bylo možné provádět chirurgické a jiné bolestivé nebo nepříjemné lékařské zákroky. Cílem je zajistit bezbolestnost, amnézii (ztrátu paměti na výkon), svalovou relaxaci a stabilitu životních funkcí pacienta během výkonu. Anestezii provádí lékař specialista – anesteziolog.

⏳ Historie

Pokusy o tlumení bolesti při lékařských výkonech jsou staré jako medicína sama. Ve starověku se používaly odvary z máku (opium), mandragory nebo konopí. V 13. století se užívaly "omamné houbičky" napuštěné těmito látkami. Za napoleonských válek se pro amputace využívala kryoanestezie (znecitlivění chladem).

Zásadní zlom nastal v 19. století s objevem a využitím inhalačních plynů.

V českých zemích byla první éterová narkóza podána 4. února 1847 v Brně a krátce nato, 8. února, v Praze Celestýnem Opitzem. Obor anesteziologie a resuscitace se v Československu stal samostatnou disciplínou v roce 1955.

🔬 Typy anestezie

Anestezie se dělí do dvou hlavních kategorií: celkové a regionální.

Celková anestezie

Celková anestezie neboli narkóza je stavem řízeného bezvědomí, při kterém dochází k vyřazení vnímání bolesti v celém těle. Pacient je uveden do stavu podobného hlubokému spánku, nevnímá operační výkon a nemá na něj žádné vzpomínky.

Průběh celkové anestezie

  1. Úvod do anestezie: Anestetika jsou podána nitrožilně, což způsobí rychlou ztrátu vědomí během několika sekund.
  2. Vedení anestezie: Během operace je anestezie udržována buď dalším podáváním nitrožilních léků (totální intravenózní anestezie - TIVA), nebo vdechováním anesteziologických plynů a par (inhalační anestezie), případně jejich kombinací. Anesteziolog po celou dobu sleduje životní funkce pacienta (srdeční činnost, krevní tlak, dýchání, saturace krve kyslíkem) na monitoru. Často je nutné zajistit dýchací cesty tracheální intubací a pacienta napojit na dýchací přístroj.
  3. Probouzení: Po skončení operace se přívod anestetik ukončí a pacient se postupně probouzí.

Používaná léčiva

Regionální anestezie

Regionální (místní) anestezie znecitlivuje pouze určitou část těla, zatímco pacient zůstává při vědomí. Může být kombinována se sedací, kdy je pacient utlumen a pospává.

Druhy regionální anestezie

  • Lokální (místní) anestezie: Znecitlivění malé, ohraničené oblasti těla, například při vytržení zubu nebo odstranění kožního znaménka. Anestetikum se aplikuje injekčně přímo do tkáně.
  • Svodná anestezie (nervové blokády): Anestetikum se aplikuje cíleně k nervu nebo nervové pleteni, čímž se zablokuje vedení bolesti z celé oblasti, kterou daný nerv zásobuje (např. celá paže nebo noha). Pro přesné zacílení se často využívá ultrazvuk.
  • Neuroaxiální (centrální) blokády:
    • Spinální (subarachnoidální) anestezie: Lokální anestetikum se jednorázově aplikuje tenkou jehlou do mozkomíšního moku v bederní oblasti páteře. Dochází k rychlému znecitlivění dolní poloviny těla. Používá se pro operace v pánvi a na dolních končetinách.
    • Epidurální anestezie: Anestetikum se podává do epidurálního prostoru (prostoru vně obalů míchy) v páteřním kanálu, často pomocí zavedeného katetru, který umožňuje přidávat lék i po operaci k tlumení bolesti. Běžně se využívá v porodnictví (bezbolestný porod), gynekologii a urologii.

📋 Příprava a vyšetření

Před každou plánovanou anestezií musí pacient podstoupit předanestetické vyšetření.

  1. Předoperační vyšetření: Provádí ho praktický lékař nebo internista. Zahrnuje zhodnocení celkového zdravotního stavu, anamnézu, fyzikální vyšetření a laboratorní testy (krevní obraz, biochemie), EKG a případně rentgen srdce a plic. Platnost tohoto vyšetření je obvykle jeden měsíc.
  2. Anesteziologická ambulance: Pacient s výsledky předoperačního vyšetření navštíví anesteziologa. Ten zhodnotí rizika spojená s anestezií (pomocí klasifikace ASA), probere s pacientem jeho zdravotní stav, alergie a předchozí zkušenosti s anestezií. Na základě toho navrhne nejvhodnější typ anestezie a vysvětlí postup i možná rizika. Pacient zde podepisuje informovaný souhlas.
  3. Premedikace: Večer a ráno před operací se pacientovi podávají léky na zklidnění a snížení úzkosti.
  4. Lačnění: Před anestezií je nutné dodržet lačnění (zpravidla od půlnoci nejíst a nepít), aby se předešlo riziku vdechnutí žaludečního obsahu během úvodu do anestezie.

❗ Rizika a komplikace

Díky moderním lékům, technologiím a pečlivému monitorování je dnes anestezie velmi bezpečná. Úmrtí v souvislosti s anestezií je extrémně vzácné (cca 4 případy na 1 milion anestezií). Riziko je ovlivněno celkovým zdravotním stavem pacienta, přidruženými chorobami a typem operačního výkonu.

Mezi možné komplikace patří:

  • Časté a méně závažné: Nevolnost a zvracení po operaci, bolest v krku (po intubaci), chvění, dočasná zmatenost (zejména u starších pacientů).
  • Vzácnější: Poškození zubů při intubaci, alergická reakce na podaná léčiva, dýchací potíže (např. laryngospasmus).
  • Velmi vzácné a závažné: Vdechnutí žaludečního obsahu (aspirace), srdeční a oběhové komplikace (srdeční zástava, plicní embolie), závažné poškození mozku nebo smrt.

💡 Anestezie pro laiky

Představte si, že vaše tělo je jako velkoměsto a nervy jsou jako telefonní linky, které posílají zprávy o všem, co se děje (dotyk, teplo, bolest), do centrály – mozku.

  • Celková anestezie (narkóza) je jako když v celé centrále (mozku) dočasně vypnete proud. Všechny linky sice fungují, ale centrála je "mimo provoz", takže žádné zprávy nepřijímá ani si nic nepamatuje. Město (tělo) je tak v klidu a neví, že se v něm "opravuje" (operuje). Anesteziolog je technik, který proud bezpečně vypne a po práci zase zapne.
  • Regionální anestezie je jako když technik přeruší jen jednu konkrétní telefonní linku nebo odpojí celou čtvrť (např. nohu). Zprávy z této oblasti se do centrály nedostanou, takže mozek necítí bolest z daného místa. Zbytek města (těla) ale funguje normálně a centrála je plně při vědomí.

🏛️ Související obory

  • Anesteziologie a intenzivní medicína: Lékařský obor, který se zabývá anestezií, léčbou bolesti, resuscitací a péčí o pacienty v kritickém stavu na jednotkách intenzivní péče (JIP, ARO).
  • Algeziologie: Obor zaměřený na diagnostiku a léčbu chronické bolesti.
  • Intenzivní medicína: Péče o pacienty se selháváním životních funkcí.

Zdroje

WikiSkripta FN Plzeň Nemocnice AGEL Přerov Plasticare Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny WikiSkripta - Celková anestetika Medicina.cz

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Anestezie&oldid=12844“