Krab

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox živočich Krabi (Brachyura) jsou infrařád desetinožcových korýšů, kteří se vyznačují krátkým, zploštělým tělem, pěti páry kráčivých nohou a charakteristickým bočním pohybem. První pár končetin je přeměněn v silná klepeta. Krabi jsou jednou z nejúspěšnějších a nejrozmanitějších skupin živočichů, obývají prakticky všechna mořská prostředí od přílivových zón po hlubokomořské příkopy, ale i sladké vody a souš. Celosvětově je známo více než 7 000 druhů.

Jejich tělo je chráněno pevným exoskeletem (vnější kostrou), který musí pravidelně svlékat, aby mohli růst. Jsou to převážně všežravci a mrchožrouti, hrající klíčovou roli v mnoha ekosystémech. Pro člověka představují významný zdroj potravy a jsou předmětem rozsáhlého komerčního rybolovu.

🧬 Anatomie a morfologie

Tělo krabů je vysoce specializované a přizpůsobené jejich způsobu života. Základní stavba těla je sice podobná ostatním desetinožcům, jako jsou humři nebo krevety, ale prošla výraznými evolučními změnami.

exoskeleton

Vnější kostra, neboli exoskelet, je tvrdý krunýř tvořený převážně chitinem a zpevněný uhličitanem vápenatým. Poskytuje krabům ochranu před predátory a mechanickým poškozením a zároveň slouží jako opora pro svaly. Protože exoskelet neroste, musí ho krab v pravidelných intervalech svlékat v procesu zvaném ekdyze (svlékání). Během tohoto zranitelného období se krab ukrývá, dokud mu nový, větší krunýř neztvrdne. Svlékání také umožňuje regeneraci ztracených nebo poškozených končetin.

Tělní stavba

Tělo kraba se skládá ze dvou hlavních částí:

Hlavohruď (Cephalothorax): Je to srostlá hlavová a hrudní část, která tvoří většinu těla. Je kryta širokým a plochým krunýřem (karapaxem), jehož tvar se u jednotlivých druhů liší. Na hlavohrudi se nacházejí ústní ústrojí, složené oči na stopkách, tykadla a pět párů končetin.
Zadeček (Abdomen): Na rozdíl od jiných desetinožců je zadeček krabů malý, plochý a stočený pod hlavohruď. U samců je úzký a trojúhelníkovitý, zatímco u samic je široký a zaoblený, aby mohl chránit oplozená vajíčka.

Klepeta (Chely)

První pár kráčivých nohou je přeměněn v silná a obvykle nestejně velká klepeta (chely). Tento jev se nazývá heterochelie. Větší, drtící klepeto slouží k lámání ulit a krunýřů kořisti, zatímco menší, stříhací klepeto je uzpůsobeno k porcování potravy. Klepeta hrají klíčovou roli také v obraně proti predátorům a v sociálních interakcích, jako jsou souboje o teritorium nebo samice a imponující gesta při námluvách.

Končetiny a pohyb

Krabi mají celkem deset končetin (odtud název řádu Desetinožci). Kromě klepet mají čtyři páry kráčivých nohou. Kloubní spojení končetin umožňuje efektivní pohyb do stran, což je pro kraby typické. Tento boční pohyb je rychlejší a stabilnější než pohyb vpřed. Některé druhy, jako například plovací krabi (čeleď Portunidae), mají poslední pár nohou zploštělý do tvaru pádel, což jim umožňuje plavat.

Smyslové orgány a vnitřní soustava

Krabi mají dobře vyvinuté smysly. Jejich složené oči jsou umístěny na pohyblivých stopkách, což jim poskytuje široké zorné pole. Dva páry tykadel (antenuly a antény) slouží jako chemoreceptory a hmatové orgány, kterými detekují potravu a nebezpečí. Dýchají pomocí žaber, které jsou umístěny v žaberních dutinách pod krunýřem a musí být neustále vlhké. Jejich oběhová soustava je otevřená, s hemolymfou volně proudící tělní dutinou.

🌍 Rozšíření a habitat

Krabi jsou kosmopolitní skupinou, která osídlila téměř všechny typy vodních i některých suchozemských prostředí po celém světě.

Mořské prostředí: Většina druhů krabů žije ve slané vodě. Najdeme je v oceánech od mělkých přílivových zón, korálových útesů a mangrovových porostů až po extrémní hloubky abysálu a okolí hydrotermálních průduchů.
Sladkovodní prostředí: Několik čeledí se plně adaptovalo na život ve sladkých vodách – řekach, jezerech a potocích, zejména v tropických a subtropických oblastech.
Suchozemské prostředí: Některé druhy se staly plně suchozemskými a do vody se vracejí pouze kvůli rozmnožování. Příkladem je krab palmový (Birgus latro), největší suchozemský členovec na světě, nebo různé druhy z čeledi Gecarcinidae. I tito krabi si však musí udržovat vlhké žábry.

поведение a životní cyklus

Chování krabů je komplexní a zahrnuje složité sociální interakce, strategie lovu i rozmnožovací rituály.

Potrava

Většina krabů je všežravá. Jejich jídelníček zahrnuje řasy, měkkýše, kroužkovce, jiné korýše, houbovce, bakterie a organické zbytky (detrit). Některé druhy jsou specializovaní predátoři, jiné zase filtrátoři. Jako mrchožrouti hrají důležitou roli v čištění mořského dna.

Rozmnožování a vývoj

Rozmnožování je pohlavní. Samci často soupeří o samice a provádějí složité námluvy, které mohou zahrnovat vizuální signály, jako je mávání klepety (např. u krabů houslistů). Po páření samice nosí oplozená vajíčka přichycená na zadečkových končetinách pod svým širokým zadečkem. Z vajíček se líhnou planktonní larvy zvané zoea. Tyto larvy procházejí několika stádii a svlékáními, než se přemění v další larvální stádium, megalopa, které již připomíná miniaturního kraba. Nakonec se megalopa usadí na dně a metamorfuje v dospělého jedince.

Komunikace

Krabi komunikují různými způsoby. Nejčastější je vizuální komunikace, například mávání klepety u krabů houslistů (rod Uca), které slouží k lákání samic i k vymezení teritoria. Dále využívají chemické signály (feromony) a u některých druhů byly zaznamenány i zvukové projevy, jako je bubnování klepety o podklad.

📜 Evoluce a taxonomie

První fosilní nálezy pravých krabů (Brachyura) pocházejí z období jury. Předpokládá se, že se vyvinuli z předků podobných humrům. Jejich evoluční úspěch je spojen s vývojem kompaktního těla a efektivního způsobu pohybu.

Zajímavým evolučním jevem je karcinizace, což je proces konvergentní evoluce, při kterém se různé skupiny desetinožců vyvíjejí do podoby připomínající kraba. Příkladem jsou krabi poustevníčci nebo krabovec kamčatský, kteří taxonomicky nepatří mezi pravé kraby (Brachyura), ale mají podobnou tělní stavbu.

Infrařád Brachyura se dělí na několik sekcí a nadčeledí, které zahrnují desítky čeledí. Mezi nejznámější patří:

Portunidae: Plovací krabi, často s posledním párem nohou ve tvaru pádla.
Grapsidae: Pobřežní krabi, často se čtvercovým krunýřem.
Majidae: Krabi pavoučí, s dlouhýma nohama a hruškovitým tělem, často se maskují.
Cancridae: Velcí jedlí krabi, jako je krab německý (Cancer pagurus).
Ocypodidae: Zahrnují kraby houslisty a kraby duchy, známé svým rychlým pohybem po plážích.

🧑 Vztah s člověkem

Krabi mají pro lidstvo velký význam, a to jak pozitivní, tak v některých případech i negativní.

Krabi v gastronomii

Maso krabů je celosvětově považováno za delikatesu. Je bohaté na proteiny a omega-3 mastné kyseliny. Mezi komerčně nejvýznamnější druhy patří:

Krab modrý (Callinectes sapidus)
Krab německý (Cancer pagurus)
Krabovec kamčatský (Paralithodes camtschaticus) – ačkoliv není pravý krab, je takto označován
Krab sněžný (Chionoecetes opilio)
Krab říční (Eriocheir sinensis)

Komerční rybolov a akvakultura

Celosvětový lov krabů představuje obrovský průmysl s ročním objemem přes 1,5 milionu tun. Intenzivní rybolov však vede k nadměrnému využívání některých populací a poškozování mořských ekosystémů. Stále více se proto rozvíjí akvakultura krabů, zejména v Asii.

Krabi v kultuře

Krabi se objevují v mytologii, folklóru a umění po celém světě. V astrologii představují znamení zvěrokruhu Rak (latinsky Cancer). V některých kulturách symbolizují ochranu, regeneraci (díky schopnosti obnovovat končetiny) nebo náladovost.

💡 Zajímavosti a rekordy

Největším krabem a zároveň největším členovcem na světě je velekrab japonský (Macrocheira kaempferi), jehož rozpětí nohou může dosáhnout až 3,8 metru.
Největším suchozemským členovcem je krab palmový (Birgus latro), který dokáže klepety rozlousknout kokosový ořech.
Nejmenším krabem je krab hráškový (Pinnotheres pisum), který žije jako komenzál uvnitř mlžů, jako jsou slávky.
Některé druhy krabů, jako například Lybia edmondsoni, nosí ve svých klepetech malé sasanky, které používají k obraně. Jde o příklad symbiózy.
Krabi rodu Hepatus si na záda připevňují mořské houby jako kamufláž a ochranu.

🧑‍🏫 Pro laiky

Exoskelet (krunýř): Je to vnější tvrdá schránka, která chrání tělo kraba podobně jako brnění. Protože neroste, musí ji krab čas od času svléknout a nechat si narůst novou, větší.
Svlékání (ekdyze): Proces, při kterém se krab zbavuje starého, těsného krunýře. Během této doby je velmi měkký a zranitelný, proto se schovává.
Hlavohruď: Velká hlavní část těla, která vznikla srůstem hlavy a hrudníku. Nese oči, nohy i klepeta.
Klepeta: Přední pár nohou přeměněný v silné "štípačky". Slouží k obraně, lovu a komunikaci.
Žábry: Dýchací orgány kraba, podobné plicím u lidí, ale uzpůsobené k získávání kyslíku z vody. I suchozemští krabi je musí udržovat vlhké, aby se neudusili.
Boční chůze: Typický způsob pohybu krabů. Je to pro ně rychlejší a efektivnější než chůze dopředu.

Šablona:Aktualizováno