Sladká voda

Šablona:Infobox Přírodní zdroj ```

``` Sladká voda je přirozeně se vyskytující voda na povrchu Země v ledovcích, ledových čepičkách, rybnících, jezerech, řekách a potocích a pod zemským povrchem jako podzemní voda v akviferech a podzemních tocích. Je charakterizována nízkou koncentrací rozpuštěných solí a jiných celkových rozpuštěných pevných látek (TDS). Termín specificky vylučuje mořskou a brakickou vodu, i když zahrnuje vodu bohatou na minerály, jako jsou minerální prameny.

Přestože voda pokrývá přibližně 71 % zemského povrchu, sladká voda tvoří pouze asi 2,5 % z celkového objemu vody na planetě. Z tohoto malého podílu je navíc drtivá většina (přes 68 %) vázána ve formě ledu v ledovcích a polárních oblastech. Dalších zhruba 30 % je uloženo jako podzemní voda. Snadno dostupná povrchová sladká voda v jezerech, řekách a mokřadech tak představuje méně než 1 % veškeré sladké vody, což z ní činí mimořádně vzácný a strategický zdroj.

Sladká voda je nezbytná pro přežití naprosté většiny suchozemských organismů, včetně člověka, a je základem všech suchozemských ekosystémů. Je klíčová pro zemědělství, průmysl a výrobu energie. Její dostupnost, kvalita a udržitelné hospodaření s ní patří mezi největší globální výzvy 21. století. ```

```

🧪 Definice a vlastnosti

Základním kritériem pro definici sladké vody je její salinita, tedy obsah rozpuštěných solí. Obecně se za sladkou vodu považuje voda s koncentrací solí nižší než 0,5 promile (‰), což odpovídá 500 dílům na milion (ppm) celkových rozpuštěných pevných látek (TDS). Pro srovnání, mořská voda má průměrnou salinitu kolem 35 ‰ (35 000 ppm).

Fyzikální a chemické vlastnosti:

Chemický vzorec: H₂O, molekula se skládá ze dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku.
Hustota: Nejvyšší hustoty dosahuje sladká voda při teplotě přibližně 4 °C (přesněji 3,98 °C). Tato anomálie vody má zásadní význam pro přežití vodních organismů v zimním období, protože led s nižší hustotou plave na hladině a izoluje vodu pod ním od mrazu.
Bod tuhnutí a varu: Při standardním atmosférickém tlaku mrzne při 0 °C a vře při 100 °C. Přítomnost rozpuštěných látek tyto hodnoty mírně mění.
Rozpouštědlo: Voda je považována za univerzální rozpouštědlo díky své polaritě, což jí umožňuje rozpouštět mnoho látek, včetně minerálů a živin nezbytných pro život.
pH: Čistá sladká voda má neutrální pH kolem 7. V přírodě se však její pH může lišit v závislosti na geologickém podloží a přítomnosti organických látek. Například kyselý déšť může pH povrchových vod výrazně snížit.

```

🌍 Zdroje a distribuce

Sladká voda je na Zemi distribuována velmi nerovnoměrně. Zatímco některé oblasti trpí jejím nedostatkem, jiné mají relativní nadbytek.

Hlavní zdroje sladké vody:

Ledovce a ledové čepice: Představují největší rezervoár sladké vody na planetě, obsahují přibližně 68,7 % veškeré sladké vody. Jsou soustředěny především v Antarktidě, Grónsku a ve vysokohorských oblastech. Voda z nich je však z velké části pro přímé využití nedostupná.
Podzemní voda: S přibližně 30,1 % je druhým největším zdrojem. Nachází se v podzemních zvodních neboli akviferech. Je klíčovým zdrojem pitné vody pro více než polovinu světové populace a zásadní pro zemědělství v suchých oblastech. Její obnova je však často velmi pomalá.
Povrchová voda: Tvoří jen malý zlomek, asi 1,2 % sladké vody. Z toho se největší část nachází v:
- Jezerech: Sladkovodní jezera (např. Bajkal nebo Velká jezera) obsahují většinu tekuté povrchové sladké vody.
- Půdní vlhkosti: Voda vázaná v půdě.
- Atmosférické vlhkosti: Voda ve formě páry v atmosféře.
- Mokřadech, bažinách a močálech.
- Řekách: Přestože jsou řeky pro člověka nejdůležitějším a nejdostupnějším zdrojem, obsahují jen nepatrný zlomek celkového objemu sladké vody (asi 0,006 %).

Brazílie, Rusko, Kanada, Čína a Spojené státy americké patří mezi země s největšími obnovitelnými zdroji sladké vody. Naopak regiony jako Blízký východ a Severní Afrika čelí jejímu kritickému nedostatku. ```

```

💧 Hydrologický cyklus

Sladká voda je obnovitelným zdrojem díky hydrologickému cyklu, což je neustálý proces poháněný sluneční energií. Tento cyklus zajišťuje přirozenou recyklaci a distribuci vody po planetě.

Hlavní fáze cyklu:

Výpar (Evaporace): Sluneční záření ohřívá vodu v oceánech, mořích, jezerech a řekách, která se mění ve vodní páru a stoupá do atmosféry. K výparu dochází i z půdy a rostlin (transpirace).
Kondenzace: Vodní pára v atmosféře chladne, sráží se a tvoří drobné kapičky vody nebo ledové krystalky, z nichž vznikají mraky.
Srážky (Precipitace): Když kapičky nebo krystalky v mracích ztěžknou, padají zpět na zemský povrch ve formě deště, sněhu, krup nebo mlhy.
Povrchový odtok a vsakování: Voda ze srážek buď stéká po povrchu do potoků, řek a jezer (povrchový odtok), nebo se vsakuje do půdy (infiltrace), kde doplňuje zásoby podzemní vody.

Tento cyklus je klíčový pro udržení života na souši, ale lidská činnost a změna klimatu jej mohou narušovat, což vede k extrémům, jako jsou povodně a sucho. ```

```

🌱 Význam pro život a ekosystémy

Sladká voda je základním stavebním kamenem života a sladkovodní ekosystémy patří mezi nejproduktivnější a biologicky nejrozmanitější na světě.

Základ života: Voda tvoří podstatnou část těl všech živých organismů. Slouží jako rozpouštědlo pro chemické reakce, transportní médium pro živiny a odpadní látky a regulátor tělesné teploty.
Fotosyntéza: Je nezbytnou složkou fotosyntézy, procesu, při kterém rostliny a řasy přeměňují sluneční světlo na energii a produkují kyslík.
Sladkovodní ekosystémy: Řeky, jezera, mokřady a podzemní vody poskytují domov obrovskému množství druhů, včetně ryb, obojživelníků, hmyzu, ptáků a savců. Ačkoliv pokrývají méně než 1 % zemského povrchu, hostí více než 10 % všech známých živočišných druhů.
Ekosystémové služby: Sladkovodní ekosystémy poskytují lidstvu klíčové služby, jako je čištění vody, ochrana před povodněmi (zejména mokřady), zásobování potravinami (rybolov) a možnosti pro rekreaci.

```

👨‍👩‍👧‍👦 Využití člověkem

Lidská civilizace je na sladké vodě existenčně závislá. Spotřeba vody celosvětově roste v důsledku nárůstu populace, ekonomického rozvoje a změn ve spotřebních vzorcích.

Hlavní sektory spotřeby:

Zemědělství: Je zdaleka největším spotřebitelem sladké vody, představuje přibližně 70 % celosvětových odběrů. Voda se využívá především na zavlažování plodin, které je klíčové pro zajištění globální potravinové bezpečnosti.
Průmysl: Spotřebovává zhruba 20 % sladké vody. Využívá se jako chladicí médium v elektrárnách (včetně jaderných), jako surovina v chemické výrobě, při zpracování potravin a v těžebním průmyslu.
Domácnosti (komunální spotřeba): Tvoří asi 10 % celkové spotřeby. Zahrnuje pití, vaření, hygienu, úklid a zalévání zahrad. Dostupnost bezpečné pitné vody a sanitace je základním lidským právem.

Další významná využití:

Výroba energie: Vodní elektrárny využívají energii proudící vody k výrobě elektřiny.
Doprava: Řeky a kanály slouží jako důležité dopravní tepny pro přepravu zboží.
Rekreace a turismus: Jezera a řeky jsou centry pro plavání, rybaření, vodní sporty a další volnočasové aktivity.

```

⚔️ Hrozby a problémy

Navzdory svému významu čelí světové zásoby sladké vody řadě vážných hrozeb, které ohrožují jak ekosystémy, tak lidskou společnost.

Znečištění vody: Vypouštění průmyslových a komunálních odpadních vod, splachy hnojiv a pesticidů ze zemědělské půdy, úniky ropných látek a znečištění plasty degradují kvalitu vody, činí ji nepoužitelnou a ohrožují vodní život.
Nadměrné čerpání: Odběr vody (zejména podzemní) rychlejším tempem, než se stačí přirozeně doplňovat, vede k poklesu hladin podzemních vod, vysychání řek a jezer a v pobřežních oblastech k zasolování akviferů mořskou vodou.
Změna klimatu: Globální oteplování narušuje hydrologický cyklus. Způsobuje tání ledovců (což paradoxně krátkodobě zvyšuje průtoky, ale dlouhodobě vede ke ztrátě zdroje), mění rozložení srážek a zvyšuje četnost a intenzitu extrémních jevů, jako jsou povodně a sucha.
Ztráta mokřadů: Odvodňování a přeměna mokřadů na zemědělskou nebo stavební půdu ničí přirozené "čističky" a zásobárny vody, které hrají klíčovou roli v zadržování vody v krajině a zmírňování povodní.
Konflikty o vodu: Vzhledem k rostoucímu nedostatku se voda stává strategickou surovinou a zdrojem napětí a konfliktů mezi regiony i státy, které sdílejí vodní zdroje (např. povodí řeky Nil, Eufrat nebo Indus).

```

⚖️ Správa a ochrana

Zajištění udržitelného přístupu ke sladké vodě pro současné i budoucí generace vyžaduje komplexní přístup kombinující technologická, politická a společenská řešení.

Udržitelné hospodaření s vodou: Zahrnuje integrovanou správu povodí, která bere v úvahu potřeby všech uživatelů (zemědělství, průmysl, domácnosti i ekosystémy).
Čištění odpadních vod: Důsledné čištění komunálních a průmyslových odpadních vod před jejich navrácením do přírody je klíčové pro ochranu kvality vodních zdrojů. Stále populárnější je i recyklace a opětovné využití vyčištěné vody.
Zvyšování efektivity: V zemědělství se prosazují úspornější metody zavlažování (např. kapková závlaha). V průmyslu i domácnostech se zavádějí technologie snižující spotřebu vody.
Ochrana vodních zdrojů: Zřizování ochranných pásem kolem zdrojů pitné vody, revitalizace řek a obnova mokřadů pomáhají chránit a posilovat přirozené funkce vodních ekosystémů.
Technologická řešení: V oblastech s extrémním nedostatkem vody se stále více využívá odsolování mořské vody, ačkoliv jde o energeticky náročný proces.
Mezinárodní spolupráce: Dohody mezi státy o sdílení a správě přeshraničních vodních toků a povodí jsou nezbytné pro prevenci konfliktů. Cíl udržitelného rozvoje č. 6 OSN (SDG 6) se zaměřuje na zajištění dostupnosti vody a sanitace pro všechny do roku 2030.

```

💡 Pro laiky: Proč je sladká voda tak vzácná?

Představte si, že veškerá voda na naší planetě je jeden velký sud o objemu 100 litrů.

Z těchto 100 litrů by 97,5 litru tvořila slaná mořská voda, která se nedá pít ani s ní zalévat.
Zbývají nám tedy jen 2,5 litru sladké vody.

Ale ani tyto 2,5 litru nejsou snadno dostupné:

Z nich by téměř 1,7 litru bylo zmrazeno v ledovcích a polárních čepičkách. Jsou to sice obrovské zásoby, ale jsou daleko a těžko využitelné.
Dalších zhruba 0,75 litru by bylo ukryto hluboko pod zemí jako podzemní voda. Část z ní můžeme čerpat studnami, ale velká část je příliš hluboko.

Co nám tedy zbývá? Pro všechny lidi, zvířata a rostliny na souši zbývá jen nepatrný zbytek – asi 0,03 litru (což jsou asi dvě polévkové lžíce) snadno dostupné sladké vody v řekách, jezerech a mokřadech.

Právě o tyto "dvě lžíce" vody z celého 100litrového sudu se dělí celé lidstvo pro pití, pěstování potravin a průmysl. Proto je sladká voda tak neuvěřitelně vzácná a je životně důležité s ní šetřit a chránit ji před znečištěním. ```

```

Šablona:Aktualizováno ```