Mlha

Rozbalit box

Obsah boxu

Mlha je meteorologický hydrometeor, který je tvořen velmi malými vodními kapičkami nebo drobnými ledovými krystalky rozptýlenými ve vzduchu. V podstatě se jedná o mrak, který leží na zemském povrchu nebo těsně nad ním. Podle mezinárodní definice se o mlze hovoří tehdy, když je vodorovná viditelnost snížena pod 1 kilometr. Pokud je viditelnost větší než 1 km, ale menší než 10 km, a je způsobena vodními kapičkami, jev se označuje jako kouřmo (někdy též mlžný opar). Mlha výrazně ovlivňuje leteckou, námořní i silniční dopravu a má významný dopad na ekosystémy v některých oblastech světa.

🌫️ Vznik a fyzikální podstata

Mlha vzniká, když se vzduch v přízemní vrstvě atmosféry ochladí pod teplotu rosného bodu, nebo když se do vzduchu dostane tolik vodní páry, že dojde k jeho nasycení. V obou případech vodní pára zkondenzuje na mikroskopických částečkách ve vzduchu, známých jako kondenzační jádra (např. prach, pyl, krystalky mořské soli nebo znečišťující látky).

Klíčové podmínky pro vznik mlhy jsou:

Vysoká relativní vlhkost vzduchu: Vzduch musí být blízko stavu nasycení vodní párou (blízko 100% vlhkosti).
Ochlazení vzduchu: Teplota vzduchu musí klesnout na úroveň rosného bodu.
Přítomnost kondenzačních jader: Bez těchto částic by vodní pára neměla na čem kondenzovat a mlha by se nevytvořila, nebo by byla zapotřebí mnohem vyšší vlhkost (přesycení).
Slabé proudění vzduchu: Mírný vítr (do 2-3 m/s) pomáhá promíchávat přízemní vrstvu vzduchu a vytvářet tak souvislejší a mocnější vrstvu mlhy. Silný vítr naopak mlhu rozptyluje.

📜 Typy mlh

Mlhy se klasifikují podle mechanismu, který vedl k ochlazení vzduchu a kondenzaci vodní páry.

Radiační mlha

Radiační mlha (někdy též mlha z vyzařování) je nejběžnějším typem mlhy ve vnitrozemí, zejména v Česku. Vzniká během jasných a klidných nocí, kdy zemský povrch rychle ztrácí teplo vyzařováním do vesmíru. Tím se ochlazuje i tenká vrstva vzduchu těsně nad ním. Jakmile teplota vzduchu klesne pod rosný bod, začne se tvořit mlha. Typicky se vytváří v údolích a nížinách, kam stéká chladnější a těžší vzduch. Po východu Slunce se zemský povrch začne ohřívat, což vede k postupnému rozpouštění mlhy odspodu.

Advekční mlha

Advekční mlha (mlha z přítoku) vzniká, když teplý a vlhký vzduch proudí nad chladnější povrch (pevninu nebo vodní hladinu). Vzduch se odspodu ochlazuje, jeho teplota klesá k rosnému bodu a dochází ke kondenzaci. Tento typ mlhy je velmi častý v pobřežních oblastech.

Příklad: Teplý a vlhký vzduch z Golfského proudu proudící nad studené vody Labradorského proudu u pobřeží Newfoundlandu vytváří jedny z nejhustších a nejtrvalejších mlh na světě. Dalším známým příkladem je mlha v San Franciscu, kde vlhký mořský vzduch proudí nad studený Kalifornský proud.

Svahová mlha

Svahová mlha se tvoří, když je vlhký vzduch nucen stoupat podél terénní překážky, jako je pohoří nebo kopec (orografický zdvih). Při výstupu se vzduch adiabaticky ochlazuje (rozpíná se v nižším tlaku), což vede k dosažení rosného bodu a vzniku mlhy. Z pohledu pozorovatele na hoře se jedná o mlhu, zatímco pro pozorovatele v údolí se tatáž hmota jeví jako nízko položený mrak typu stratus.

Vypařovací mlha

Tento typ mlhy vzniká, když se do vzduchu odpaří více vodní páry, než je schopen pojmout, což vede k jeho nasycení.

Parní mlha (kouřmo nad vodou): Vzniká v zimě, když velmi studený a suchý vzduch proudí nad relativně teplejší vodní hladinu (řeku, jezero, moře). Z vody se odpařuje pára, která v chladném vzduchu okamžitě kondenzuje a vytváří dojem "kouře" či "páry" stoupající z vody.
Frontální mlha: Vyskytuje se v blízkosti atmosférických front, nejčastěji před teplou frontou. Vypadávající déšť z teplejšího vzduchu prochází studenější vrstvou vzduchu u země. Kapičky deště se vypařují, zvyšují vlhkost studeného vzduchu, a pokud dojde k nasycení, vzniká mlha.

Ledová mlha

Ledová mlha je tvořena drobnými ledovými krystalky a vzniká při velmi nízkých teplotách, typicky pod -30 °C. Při takovém mrazu je kapacita vzduchu pro vodní páru extrémně nízká. Zdrojem vlhkosti jsou často lidské aktivity (např. spalovací motory, vytápění budov). Vodní pára desublimuje přímo na ledové krystalky. Tento jev je běžný v arktických a subarktických oblastech, například na Sibiři nebo na Aljašce.

🌍 Geografický výskyt

Mlha se může vyskytovat prakticky kdekoli na světě, ale některé oblasti jsou pro její tvorbu příhodnější.

Pobřežní oblasti: Místa, kde se setkávají teplé a studené mořské proudy, jako jsou Grand Banks u Newfoundlandu, jsou nejmlhavějšími místy na Zemi.
Údolí a nížiny: V noci se zde hromadí studený vzduch, což podporuje vznik radiačních mlh, typických pro podzimní a zimní měsíce v mírném pásu.
Hory: Návětrné svahy hor jsou často zahaleny ve svahové mlze (oblacích).
Průmyslové oblasti: Znečištění ovzduší poskytuje velké množství kondenzačních jader, což může vést k častějšímu výskytu a větší hustotě mlh, často ve formě smogu. Historicky byl tímto jevem proslulý Londýn.

⚙️ Dopady na člověka a životní prostředí

Doprava

Snížená viditelnost je hlavním nebezpečím spojeným s mlhou.

Letecká doprava: Mlha může způsobit zpoždění nebo úplné zrušení letů. Moderní letiště jsou vybavena systémy pro přistávání za snížené viditelnosti (ILS), ale i ty mají své limity.
Silniční doprava: Mlha je příčinou mnoha vážných dopravních nehod, zejména hromadných srážek na dálnicích. Řidiči často nepřizpůsobí rychlost snížené viditelnosti.
Námořní doprava: Navzdory moderním technologiím jako radar a GPS zůstává mlha rizikem pro lodní dopravu, zvyšuje nebezpečí kolizí.

Zdraví

V znečištěných oblastech může mlha vázat škodlivé látky (oxidy síry, dusíku, prachové částice) a vytvářet tak smog, který má negativní dopad na dýchací ústrojí a může zhoršovat astma a další respirační onemocnění.

Zemědělství a ekologie

Mlha může mít pozitivní i negativní vliv.

Zavlažování: V některých suchých pobřežních oblastech, jako je poušť Atacama v Chile nebo pobřeží Namibie, je mlha klíčovým zdrojem vody pro místní flóru a faunu. Lidé zde dokonce staví tzv. lapače mlhy k získávání pitné vody.
Ochrana před mrazem: Vrstva mlhy může v noci fungovat jako "poklička", která brání úniku tepla ze zemského povrchu a chrání tak rostliny před přízemními mrazíky.
Podpora chorob: Na druhou stranu, dlouhotrvající vlhké prostředí v mlze podporuje šíření plísňových a houbových chorob rostlin.
Význam pro ekosystémy: Pobřežní lesy sekvojí v Kalifornii získávají až třetinu své roční potřeby vody právě z kondenzace advekční mlhy na jehličí.

🔬 Měření a klasifikace

Základním parametrem pro klasifikaci mlhy je viditelnost (dohlednost). Měří se pomocí přístrojů zvaných transmisometr nebo viditelnostní čidlo, které měří, kolik světla je rozptýleno částicemi ve vzduchu na dané vzdálenosti.

Mlha (FG - Fog): Viditelnost pod 1 km.
Kouřmo (BR - Mist): Viditelnost 1 až 10 km (některé definice uvádějí do 5 km).
Přízemní mlha (MIFG - Shallow Fog): Mlha nedosahuje výšky očí pozorovatele (cca 2 metry).

🎨 Mlha v kultuře

Mlha je v umění, literatuře a filmu často využívána pro navození specifické atmosféry. Může symbolizovat tajemství, nejistotu, nebezpečí, smutek nebo ztrátu. Je neodmyslitelně spjata s detektivními příběhy z viktoriánského Londýna (např. Sherlock Holmes) nebo s hororovými a noir filmy, kde skrývá hrozby a zkresluje realitu.

🤔 Pro laiky

Představte si mrak, který se rozhodl nesedět vysoko na obloze, ale lehnout si přímo na zem. To je přesně to, co je mlha. Vzniká, když je ve vzduchu tolik neviditelné vodní páry (jako když vaříte vodu v konvici), že už se tam nevejde. Aby se to stalo, musí se vzduch ochladit – podobně jako když se vám na studených brýlích srazí dech. Když se vzduch ochladí na určitou teplotu (rosný bod), pára se promění v miliardy miniaturních kapiček vody. A když je těchto kapiček ve vzduchu opravdu hodně, vytvoří hustou clonu, přes kterou není vidět dál než na jeden kilometr.

Šablona:Aktualizováno