Indus
Obsah boxu
Indus (tibetsky སེང་གེ་ཁ་འབབ།, Sênggê Zangbo – „Lví řeka“; čínsky 印度河, Jintu-che; hindsky सिन्धु नदी, Sindhu nadī; paňdžábsky ਸਿੰਧ ਦਰਿਆ, Sindh darjá; sindhsky سنڌو دريا, Sindhu darjá; urdsky دریائے سندھ, Darjá-e Sindh) je nejdelší a nejvýznamnější řeka Pákistánu a jedna z nejdelších řek v Asii. Pramení na Tibetské náhorní plošině v Číně, protéká indickou oblastí Ladak a následně napříč celým Pákistánem, kde vytváří rozsáhlou a úrodnou nížinu, než se vlévá do Arabského moře. Řeka dala jméno nejen Indii, ale i celé Harappské kultuře (také kultuře poříčí Indu), jedné z nejstarších civilizací světa. Pro Pákistán má řeka absolutně klíčový existenční význam, neboť její vody jsou základem tamního zemědělství.
🌍 Geografie a tok řeky
Tok Indu lze rozdělit do tří hlavních částí: horní tok v Himálaji, střední tok v horských oblastech severního Pákistánu a dolní tok v rovinách Paňdžábu a Sindhu.
🏔️ Pramen a horní tok
Indus pramení v nadmořské výšce přibližně 5 500 metrů na Tibetské náhorní plošině v pohoří Kajláš, nedaleko posvátné hory Kajláš a jezera Mánasaróvar. Odtud teče pod jménem Sênggê Zangbo severozápadním směrem. Po překročení čínsko-indické hranice vstupuje do indického regionu Ladak, kde protéká hlubokým údolím mezi pohořími Ladak a Zanskar. U města Léh přijímá svůj první významný přítok, řeku Zanskar. V této části je řeka divoká, s velkým spádem a kamenitým dnem.
🇵🇰 Střední tok v Pákistánu
Po opuštění Indie vtéká Indus do pákistánské oblasti Gilgit-Baltistán. Zde se jeho směr stáčí prudce na jih a řeka si proráží cestu skrze nejvyšší pohoří světa – Himálaj, Karakoram a Hindúkuš. Vytváří zde jedny z nejhlubších soutěsek na světě; například u osmé nejvyšší hory světa Nanga Parbat dosahuje hloubka údolí až 5 000 metrů. V této oblasti přijímá důležité horské přítoky, jako jsou Šajók, Šigar a Gilgit. Po soutoku s řekou Kábul poblíž města Attock opouští horské oblasti a vstupuje do rovin.
🏞️ Dolní tok a delta
Po opuštění hor se Indus rozlévá do širokého koryta a protéká úrodnými rovinami provincií Paňdžáb a Sindh. Jeho tok se zde výrazně zpomaluje a řeka začíná meandrovat a ukládat obrovské množství sedimentů. Klíčovým místem je soutok s řekou Paňdžnad u města Mithankot. Paňdžnad je společný tok pěti velkých paňdžábských řek: Satladž, Beas, Ráví, Čanáb a Džihlam. Od tohoto bodu je Indus skutečným veletokem.
Nakonec se řeka vlévá do Arabského moře jihovýchodně od Karáčí, kde vytváří rozsáhlou a ekologicky významnou deltu. Delta Indu je komplexní systém bažin, kanálů a mangrovových porostů.
📜 Historie a význam
Indus je kolébkou jedné z nejstarších civilizací a po tisíciletí hrál ústřední roli v dějinách indického subkontinentu.
🏺 Harappská kultura
V povodí Indu se přibližně mezi lety 3300 a 1300 př. n. l. rozvíjela Harappská kultura (také Kultura poříčí Indu). Byla to jedna z prvních městských civilizací na světě, srovnatelná s Egyptem a Mezopotámií. Její hlavní centra, jako Mohendžodaro a Harappa, se nacházela přímo na březích Indu nebo jeho přítoků. Tato města měla pokročilou urbanistickou strukturu, kanalizaci a používala vlastní, dosud nerozluštěné písmo.
📖 Védské období a starověk
Řeka Indus je mnohokrát zmiňována v védských textech, nejstarších spisech hinduismu. V Rgvédu je oslavována jako "matka řek" pod jménem Sindhu. Od tohoto sanskrtského názvu jsou odvozena jména Sindh, Hindu, Indie a Hindustan. V roce 326 př. n. l. dosáhla břehů Indu vojska Alexandra Velikého, pro které řeka představovala východní hranici jejich výbojů.
💧 Moderní význam
Pro současný Pákistán je Indus naprosto nepostradatelný. Více než 90 % zemědělské produkce země závisí na vodě z jeho povodí. Rozsáhlý systém přehrad, hrází a zavlažovacích kanálů, vybudovaný převážně ve 20. století, tvoří největší souvislý zavlažovací systém na světě. Největšími vodními díly jsou Tarbelská přehrada na samotném Indu a přehrada Mangla na řece Džihlam.
💧 Hydrologie a vodní hospodářství
Režim řeky je silně ovlivněn táním sněhu a ledovců v Himálaji a Karakoramu, stejně jako letními monzunovými dešti.
🌊 Průtok a režim
Nejvyššího průtoku dosahuje Indus v letních měsících (červenec–září), kdy tání ledovců vrcholí a zároveň přicházejí monzunové srážky. V tomto období může průtok vzrůst více než desetinásobně a řeka se často rozlévá ze svých břehů, což způsobuje ničivé povodně (např. v letech 2010 a 2022). Naopak v zimních měsících je průtok minimální. Řeka ročně transportuje do moře obrovské množství sedimentů, odhadem přes 200 milionů tun.
⚖️ Smlouva o vodách Indu
Po rozdělení Britské Indie v roce 1947 se prameny Indu a jeho klíčových přítoků ocitly na území Indie, zatímco dolní tok, životně důležitý pro zemědělství, připadl Pákistánu. To vedlo k napětí a sporům o vodu. V roce 1960 byla za zprostředkování Světové banky podepsána Smlouva o vodách Indu. Tato dohoda přidělila Indii kontrolu nad třemi východními řekami (Satladž, Beas, Ráví) a Pákistánu kontrolu nad třemi západními řekami (Indus, Džihlam, Čanáb). Smlouva je považována za jeden z mála úspěšných příkladů řešení mezinárodních vodních sporů.
🌿 Fauna a flóra
Povodí Indu hostí unikátní ekosystémy, od vysokohorských oblastí po rozsáhlou deltu.
- Delfínovec induský (Platanista minor): Tento vzácný druh sladkovodního kytovce je endemitem řeky Indus. Je funkčně slepý a orientuje se pomocí echolokace. Patří mezi nejohroženější druhy kytovců na světě. Jeho populace je fragmentována výstavbou přehrad a trpí znečištěním.
- Ryby: V řece žije velké množství druhů ryb, z nichž mnohé jsou důležitým zdrojem potravy pro místní obyvatelstvo.
- Delta Indu: Delta je sedmou největší na světě a je domovem rozsáhlých mangrovových lesů, které jsou klíčové pro ochranu pobřeží a jako líhniště pro mnoho druhů ryb a korýšů. Je také významnou zastávkou pro tažné ptáky.
⚠️ Ekologické problémy
Indus a jeho povodí čelí řadě vážných ekologických hrozeb:
- Znečištění: Do řeky se dostávají neošetřené odpadní vody z měst, průmyslové chemikálie a splachy z polí obsahující pesticidy a hnojiva.
- Zmenšování delty: Výstavba přehrad a masivní odběr vody pro zavlažování výrazně snížily množství vody a sedimentů, které se dostávají do delty. To vede k jejímu postupnému zmenšování, zasolování půdy a úbytku mangrovových porostů.
- Klimatické změny: Tání ledovců v Himálaji, které jsou hlavním zdrojem vody pro Indus, představuje v dlouhodobém horizontu vážnou hrozbu. Zpočátku může vést ke zvýšení průtoku a častějším povodním, ale po ústupu ledovců hrozí kritický nedostatek vody.
💡 Pro laiky
Představte si Indus jako obrovskou vodní dálnici, která začíná na střeše světa v Tibetu a končí v moři. Pro Pákistán je tato "dálnice" absolutně nejdůležitější tepnou v zemi – je to jako krevní oběh pro celé jeho zemědělství. Bez vody z Indu by se úrodné pláně změnily v poušť.
- Proč je tak slavná? Protože u jejích břehů vznikla před tisíci lety jedna z prvních velkých civilizací, podobně jako u Nilu v Egyptě. Lidé se zde naučili stavět města a pěstovat plodiny.
- Smlouva o vodě: Protože řeka protéká Indií i Pákistánem, které spolu nemají vždy dobré vztahy, musely se tyto země dohodnout, kdo si kolik vody může vzít. Představte si to jako dva sousedy se společnou studnou – museli si sepsat pravidla, aby se nehádali. Tato dohoda funguje už přes 60 let.
- Slepý delfín: V řece žije unikátní druh delfína, který je prakticky slepý a k orientaci používá zvuk, podobně jako netopýr. Je to jeden z nejvzácnějších tvorů na planetě.