Přeskočit na obsah

Kytovci

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox živočich Kytovci (Cetacea) jsou infrařád vodních savců, kteří jsou plně přizpůsobeni životu ve vodním prostředí. Patří sem velryby, delfíni a sviňuchy. Jsou to potomci suchozemských savců, kteří se před přibližně 50 miliony lety vrátili zpět do vody. Dělí se na dvě hlavní skupiny: kosticovce (Mysticeti), kteří filtrují potravu pomocí kostic, a ozubení (Odontoceti), kteří mají zuby a loví aktivní kořist. Kytovci jsou známí svou vysokou inteligencí, složitým sociálním chováním a schopností komunikovat na velké vzdálenosti pomocí zvuků. Největším zástupcem je plejtvák obrovský, který je zároveň největším živočichem, jaký kdy na Zemi žil.

📜 Evoluce a původ

Evoluční historie kytovců je jedním z nejlépe zdokumentovaných příkladů přechodu suchozemského živočicha zpět do vodního prostředí. Molekulární a paleontologické důkazy potvrzují, že nejbližšími žijícími příbuznými kytovců jsou hroši, se kterými sdílejí společného předka v rámci řádu sudokopytníků.

🐺 První kroky do vody

Přechod začal v eocénu, přibližně před 50 miliony lety v oblasti dnešní Indie a Pákistánu. Prvními známými předky byli malí, čtyřnozí savci podobní vlkům.

  • Pakicetus: Žil před asi 49 miliony lety. Měl ještě plně funkční končetiny a žil v blízkosti sladkovodních toků, kde pravděpodobně lovil ryby. Jeho lebeční kosti již vykazovaly unikátní adaptace sluchového ústrojí typické pro kytovce, které mu umožňovaly slyšet pod vodou.
  • Ambulocetus: Známý jako "chodící velryba", žil před asi 48 miliony lety. Měl velké zadní nohy, kterými se pohyboval podobně jako dnešní vydry, a mohl se pohybovat jak na souši, tak ve vodě. Lovil v brakických a mořských vodách.

🌊 Plná adaptace na mořský život

Postupem času se těla těchto prapředků stále více přizpůsobovala vodnímu životu.

  • Rodhocetus: Žil před 47 miliony lety. Měl již silnější ocas a zadní končetiny byly menší, což naznačuje, že hlavním pohonem byl vlnivý pohyb páteře a ocasu. Jeho nozdry se začaly posouvat směrem k temeni hlavy.
  • Basilosaurus a Dorudon: Tito plně mořští kytovci žili před 40 až 34 miliony lety. Měli již hydrodynamické tělo, přední končetiny přeměněné v ploutve a zakrnělé zadní končetiny, které již nesloužily k pohybu. Jejich nozdry byly posunuty dále dozadu na lebce, což je předstupeň dýchacího otvoru moderních kytovců.

K rozdělení na kosticovce a ozubené došlo přibližně před 34 miliony lety. Kosticovci ztratili zuby a vyvinuli si kostice pro filtrování planktonu, zatímco ozubení si zuby ponechali a zdokonalili echolokaci pro lov.

🧬 Biologie a anatomie

Anatomie kytovců je fascinujícím příkladem adaptace savčího těla na extrémní podmínky vodního prostředí.

⚙️ Tělesná stavba

  • Tělo: Tělo je vřetenovité a hydrodynamické, což minimalizuje odpor vody. Kůže je hladká a bez srsti (s výjimkou několika hmatových vousů u některých druhů).
  • Ploutve: Přední končetiny se přeměnily na prsní ploutve (flippery), které slouží ke kormidlování. Kostra uvnitř ploutví stále připomíná pětiprstou končetinu suchozemských předků.
  • Ocasní ploutev: Na rozdíl od ryb, které mají ocasní ploutev vertikální, kytovci ji mají horizontální. Pohybují jí nahoru a dolů díky silným svalům podél páteře.
  • Hřbetní ploutev: Většina druhů má hřbetní ploutev (různého tvaru a velikosti), která slouží jako stabilizátor.
  • Dýchací otvor (blowhole): Nozdry se přesunuly na vrchol hlavy, což umožňuje kytovcům dýchat, aniž by museli vynořit celou hlavu. Kosticovci mají dva dýchací otvory, ozubení pouze jeden.

🌡️ Termoregulace

Jako teplokrevní živočichové si kytovci musí udržovat stálou tělesnou teplotu (kolem 37 °C) i v ledové vodě. K tomu jim slouží:

  • Podkožní tuk (blubber): Silná vrstva izolačního tuku, která zároveň slouží jako zásobárna energie.
  • Protiproudový tepelný výměník: V ploutvích a jazyku jsou tepny obklopeny žilami. Teplá krev proudící do končetin předává teplo studené krvi vracející se do těla, čímž se minimalizují tepelné ztráty.

💨 Dýchání a potápění

Dýchání kytovců je vědomý proces, na rozdíl od automatického dýchání u suchozemských savců.

  • Adaptace na potápění: Kytovci dokážou zadržet dech na velmi dlouhou dobu (u vorvaně až 90 minut). Mají vyšší koncentraci hemoglobinu a myoglobinu, proteinů vázajících kyslík v krvi a svalech. Během ponoru se jim zpomalí srdeční tep (bradykardie) a krev je směřována pouze k životně důležitým orgánům, jako je mozek a srdce. Jejich hrudní koš je stlačitelný, aby odolal obrovskému tlaku ve velkých hloubkách.

🧠 Smysly

  • Sluch: Je to jejich nejdůležitější smysl. Zvuk se ve vodě šíří mnohem lépe než na vzduchu. Kytovci nemají vnější ušní boltce. Zvukové vlny přijímají přes spodní čelist, která je vyplněna tukovou tkání a vibrace přenáší do vnitřního ucha.
  • Echolokace: Ozubení kytovci (delfíni, vorvani) používají echolokaci k orientaci a lovu. Vydávají vysokofrekvenční zvuky (kliky) pomocí specializovaného orgánu zvaného "meloun" v čele a analyzují ozvěny odražené od objektů. Tím si vytvářejí detailní "zvukový obraz" svého okolí.
  • Zrak: Oči jsou přizpůsobeny vidění pod vodou, ale na vzduchu vidí jen omezeně. Jejich zrakové pole je široké, ale binokulární vidění je slabé.
  • Čich a chuť: Čich je silně redukován nebo zcela chybí. Chuťové pohárky mají, ale jejich funkce není plně prozkoumána.

😴 Spánek

Kytovci si nemohou dovolit upadnout do hlubokého spánku jako suchozemští savci, protože by se utopili. Vyvinuli si tzv. unihemisférický pomalovlnný spánek. To znamená, že jedna polovina jejich mozku spí, zatímco druhá zůstává vzhůru a kontroluje dýchání a sleduje okolí. Po určité době se hemisféry vystřídají.

🍽️ Potrava a potravní strategie

Potravní strategie se zásadně liší mezi dvěma hlavními podřády.

  • Kosticovci (Mysticeti): Tito obři se živí filtrováním malých organismů z vody. Místo zubů mají na horní čelisti stovky rohovinových plátů zvaných kostice.
 * Hltací kytovci (např. plejtvák obrovský, plejtvákovec šedý): Nabírají obrovské množství vody s kořistí (krill, malé ryby) do hrdelních vaků, které se roztáhnou jako harmonika. Poté vodu vytlačí jazykem přes kostice a zachycenou potravu spolknou.
 * Prohrabávači dna (např. plejtvákovec šedý): Lehnou si na bok a prohrabávají bahnité dno, čímž víří drobné korýše, které následně filtrují.
 * Hladinoví sběrači (např. velryba grónská): Pomalu plavou s otevřenou tlamou a filtrují zooplankton z hladiny.
  • Ozubení (Odontoceti): Jsou to aktivní predátoři, kteří používají zuby k uchopení kořisti. Jejich potrava je rozmanitá.
 * Rybami a hlavonožci se živí většina delfínů a sviňuch.
 * Velkými hlavonožci (např. krakatice obrovská) se živí vorvaň obrovský, který se za nimi potápí do extrémních hloubek.
 * Savci (tuleni, lachtani, jiné velryby) jsou kořistí kosatky dravé, která je vrcholovým predátorem oceánů a loví ve vysoce organizovaných skupinách.

Některé druhy vyvinuly sofistikované lovecké techniky, jako je například "bublinová síť" u plejtváků dlouhoploutvých, kdy skupina velryb vypouští pod hejnem ryb bubliny, které je naženou do těsného chumlu, jenž pak velryby snadno pozřou.

🌍 Rozšíření a habitat

Kytovci obývají všechny oceány a moře světa, od arktických a antarktických vod po tropické pásmo. Některé druhy, jako delfínovec čínský (funkčně vyhynulý) nebo delfínovec amazonský, žijí výhradně ve sladkovodních řekách.

Mnoho druhů, zejména velcí kosticovci, podniká každoroční migrace na tisíce kilometrů. Léto tráví v chladných, na potravu bohatých polárních vodách, kde se krmí. Na zimu se přesouvají do teplejších tropických a subtropických vod, kde se páří a rodí mláďata. Tyto vody jsou bezpečnější před predátory (kosatkami) a energeticky méně náročné pro novorozená mláďata, která ještě nemají dostatečnou tukovou vrstvu.

🗣️ Chování a sociální struktura

Kytovci jsou vysoce sociální zvířata se složitými společenskými vazbami.

  • Sociální skupiny (pods): Většina druhů žije ve stabilních sociálních skupinách, které mohou čítat od několika jedinců po stovky. Struktura těchto skupin se liší – například u kosatek jsou to matriarchální rodinné klany, které spolu zůstávají po celý život.
  • Komunikace: Komunikují pomocí široké škály zvuků – pískání, cvakání, sténání a pulzů. Nejslavnější jsou "zpěvy" plejtváků dlouhoploutvých, což jsou dlouhé, složité a opakující se sekvence zvuků, které se v průběhu času mění. Předpokládá se, že slouží k námluvám a udržování kontaktu na velké vzdálenosti.
  • Inteligence: Kytovci, zejména delfíni a kosatky, mají velký a složitě strukturovaný mozek. Prokazují známky vysoké inteligence, jako je schopnost učit se, řešit problémy, používat nástroje (delfíni nosí na čenichu mořské houby při hledání potravy na dně) a předávat si kulturní zvyklosti z generace na generaci.

🔄 Reprodukce a životní cyklus

  • Páření: Páření probíhá ve vodě. U některých druhů dochází ke složitým námluvám a soutěžení samců o samice.
  • Březost a porod: Březost trvá obvykle 10 až 17 měsíců v závislosti na druhu. Samice rodí jedno mládě, které se rodí ocasem napřed, aby se minimalizovalo riziko utonutí. Matka nebo jiný člen skupiny ho ihned po porodu postrčí k hladině, aby se poprvé nadechlo.
  • Péče o mláďata: Mláďata jsou kojena velmi tučným mlékem, které jim umožňuje rychle růst a vytvářet si izolační tukovou vrstvu. Období kojení a péče je dlouhé, často trvá několik let, během nichž se mládě učí všem potřebným dovednostem pro přežití.

🗂️ Systematika a taxonomie

Infrařád Kytovci (Cetacea) se dělí na dva recentní podřády:

Kosticovci (Mysticeti)

Charakterizováni přítomností kostic místo zubů a dvěma dýchacími otvory.

Ozubení (Odontoceti)

Charakterizováni přítomností zubů (i když u některých druhů jsou redukované) a jedním dýchacím otvorem. Používají echolokaci. 

 * Čeleď: Delfínovití (Delphinidae) – nejpočetnější čeleď, např. delfín skákavý, kosatka dravá, kulohlavec černý
 * Čeleď: Sviňuchovití (Phocoenidae) – např. sviňucha obecná
 * Čeleď: Narvalovití (Monodontidae) – např. narval jednorohý, běluha severní

 * Čeleď: Vorvaňovití (Physeteridae) – vorvaň obrovský
 * Čeleď: Kogiivití (Kogiidae) – kogia tuponosá

 * Čeleď: Vorvaňovcovití (Ziphiidae) – hlubokopotápěčští kytovci, např. vorvaňovec zobatý

🧑‍🔬 Pro laiky: Jak se ze suchozemského zvířete stal vládce oceánů?

Představte si zvíře, které vypadalo trochu jako malý vlk nebo jelen a žilo před 50 miliony lety u řek. Toto zvíře zjistilo, že ve vodě je spousta chutných ryb a méně konkurence. Začalo tedy trávit stále více času ve vodě.

1. Brodění a plavání: Zpočátku se jen brodilo u břehu. Postupem času se mu vyvinuly silnější zadní nohy a ocas, aby mohlo lépe plavat, podobně jako dnešní vydra. 2. Změna těla: Generaci po generaci se jeho tělo stávalo proudnicovějším. Zadní nohy se zmenšovaly, protože je k plavání už tolik nepotřebovalo – hlavní práci převzal silný ocas. Přední nohy se změnily v ploutve, které sloužily jako kormidla. 3. Posun nozder: Dýchat s nosem na konci čenichu bylo pod vodou nepraktické. Evoluce proto postupně posunula nozdry na vrchol hlavy. Tak vznikl dýchací otvor, který velrybám umožňuje nadechnout se, aniž by musely vystrčit celou hlavu z vody. 4. Slyšení pod vodou: Uši, jak je známe, pod vodou moc dobře nefungují. Místo toho se kytovcům vyvinula schopnost "slyšet" čelistí. Zvukové vibrace z vody procházejí přes jejich spodní čelist přímo do vnitřního ucha.

Tento proces trval miliony let. Každá malá změna, která zvířeti pomohla lépe přežít ve vodě, se předávala dál. A tak se z malého suchozemského tvora postupně stal delfín, vorvaň nebo obrovský plejtvák, který dnes vládne světovým oceánům.

🤝 Vztah s člověkem

Vztah mezi lidmi a kytovci je složitý a v průběhu historie se dramaticky měnil.

🐋 Velrybářství

Po staletí byli kytovci loveni pro maso, tuk (používaný jako palivo do lamp a na výrobu mýdla) a kostice (používané na korzety a výztuže). Komerční velrybářství v 19. a 20. století přivedlo mnoho druhů velkých velryb na pokraj vyhynutí. V roce 1986 zavedla Mezinárodní velrybářská komise (IWC) moratorium na komerční lov velryb, které platí dodnes. Některé země, jako , a , však v lovu v určité míře pokračují.

⚠️ Ohrožení a ochrana

Kromě velrybářství čelí kytovci řadě dalších hrozeb:

  • Náhodné odchyty (Bycatch): Statisíce kytovců ročně uvíznou a utonou v rybářských sítích určených pro lov jiných druhů.
  • Srážky s loděmi: V rušných lodních trasách jsou zejména velké velryby ohroženy smrtelnými srážkami s loděmi.
  • Znečištění: Chemické znečištění (např. PCB, těžké kovy) se hromadí v jejich tělech a může způsobovat zdravotní problémy a neplodnost. Plastový odpad mohou pozřít, což vede k vnitřním zraněním a smrti.
  • Hluková zátěž: Zvuky z lodní dopravy, sonarů a podmořské těžby narušují jejich komunikaci, orientaci a lov. V extrémních případech může hluk způsobit i fyzické poškození a smrt.
  • Změna klimatu: Oteplování oceánů ovlivňuje distribuci jejich kořisti (např. krillu) a mění jejich migrační trasy.

Mnoho druhů kytovců je dnes chráněno mezinárodními dohodami a národními zákony. Ochrana zahrnuje vytváření mořských rezervací, regulaci rybolovu a snahu o snížení znečištění.

🎭 Kulturní význam

Kytovci fascinovali lidi po celá tisíciletí. Objevují se v mytologiích a legendách mnoha kultur jako mocné a mystické bytosti. V moderní době se stali symbolem ochrany přírody a oceánů. Pozorování velryb (whale watching) je dnes významným odvětvím cestovního ruchu, které podporuje jejich ochranu a vzdělává veřejnost. Literárním příkladem je slavný román Bílá velryba od Hermana Melvilla.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Kytovci&oldid=16472“