Velryba

Rozbalit box

Obsah boxu

Velryba je obecné označení pro velké mořské savce z řádu Kytovci (Cetacea), kteří žijí ve všech světových oceánech. Nejedná se o taxonomickou skupinu, ale spíše o souhrnné označení pro větší kytovce, na rozdíl od menších delfínů a sviňuch. Velryby jsou rozděleny do dvou hlavních podřádů: Kosticovci (Mysticeti), kteří filtrují potravu z vody pomocí kostic, a Ozubení (Odontoceti), kteří mají zuby a jsou aktivními lovci. Tyto fascinující bytosti se vyznačují řadou unikátních adaptací pro život v mořském prostředí, včetně vrstvy podkožního tuku zvaného blubber, hydrodynamického tvaru těla a schopnosti komunikovat na velké vzdálenosti.

⏳ Historie a evoluce

Předkové velryb byli suchozemští savci, kteří se začali přizpůsobovat životu ve vodě přibližně před 50 miliony let, během středního eocénu. Během této doby prošli řadou významných změn, včetně přeměny předních končetin na prsní ploutve a vývoje chrupavčité ocasní ploutve (fluke) pro pohon. Ztratili vnější uši a srst, což přispělo k jejich hydrodynamickému tvaru a hladké kůži. Dýchací otvor, známý jako dýchací otvor (blowhole), se přesunul na temeno hlavy, což usnadňuje dýchání na hladině.

🧬 Klasifikace a druhy

Velryby se dělí na dva hlavní podřády, které se liší způsobem příjmu potravy a anatomií:

Kosticovci (Mysticeti)

Kosticovci, známí též jako velryby s kosticemi, nemají zuby. Místo nich mají v horní čelisti rohovinové kostice, které fungují jako síto k filtrování potravy z mořské vody. Většinou se živí krilem a planktonem, ale některé druhy konzumují i malé hejna ryb. Kosticovci mají obvykle dva dýchací otvory umístěné vedle sebe.

Mezi významné zástupce kosticovců patří:

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus): Největší živočich, který kdy žil na Zemi, dosahující délky až 33 metrů a hmotnosti až 200 tun. Živí se téměř výhradně krilem a denně ho spotřebuje až 6 tun. Plejtváci obrovští jsou jedni z nejhlasitějších živočichů na planetě a jejich zvuky mohou být slyšet na vzdálenost až 1 600 kilometrů.
Keporkak (Megaptera novaeangliae): Známý pro své akrobatické skoky (breaching) a složité písně, které zpívají samci. Dorůstají délky 14–17 metrů a váhy až 40 tun. Mají dlouhé prsní ploutve, které mohou tvořit až třetinu délky jejich těla. Keporkaci migrují tisíce kilometrů mezi chladnými krmnými oblastmi a teplými tropickými vodami pro rozmnožování.
Velryba grónská (Balaena mysticetus): Žije v arktických vodách a má nejdelší kostice ze všech velryb.
Velryba šedá (Eschrichtius robustus): Charakteristická svým flekatým vzhledem a tím, že se živí bentickými bezobratlými, které filtruje ze dna moře.

Ozubení (Odontoceti)

Ozubení kytovci se vyznačují přítomností zubů, které používají k lovu ryb, hlavonožců a dalších mořských živočichů. Mají pouze jeden dýchací otvor. Většina ozubených kytovců je menší než kosticovci, s výjimkou vorvaně obrovského a kosatky dravé. Využívají echolokaci k navigaci a lovu kořisti v kalných nebo tmavých vodách.

Mezi významné zástupce ozubených kytovců patří:

Vorvaň obrovský (Physeter macrocephalus): Největší ozubený kytovec a největší ozubený predátor. Samci mohou dosáhnout délky až 19 metrů a hmotnosti 57 tun. Je známý pro své hluboké ponory, které mohou dosahovat až 2 250 metrů a trvat až 90 minut, při nichž loví hlavonožce, zejména krakatice. Má největší mozek ze všech živočichů na Zemi.
Kosatka dravá (Orcinus orca): Největší z delfínovitých a vrcholový predátor moří. Může dorůst délky 5,5 až 9,8 metrů a vážit až 5 500 kg. Kosatky mají velmi rozmanitou stravu, která zahrnuje ryby, tuleni, lachtany a dokonce i jiné velryby. Loví v organizovaných skupinách zvaných pody.
Běluha severní (Delphinapterus leucas): Malý bílý kytovec žijící v arktických a subarktických vodách.
Narval jednorohý (Monodon monoceros): Známý pro svůj dlouhý, spirálovitý kel, který je ve skutečnosti prodlouženým zubem.

🗺️ Rozšíření a biotop

Velryby obývají všechny světové oceány, od polárních oblastí až po tropické vody. Jejich rozšíření se liší v závislosti na druhu. Mnoho druhů podniká dlouhé sezónní migrace mezi chladnými, na potravu bohatými oblastmi (často v polárních oblastech) a teplými vodami, kde se rozmnožují a rodí mláďata. Například keporkaci migrují tisíce kilometrů, přičemž některé populace plavou až 8 000 kilometrů mezi svými krmnými a chovnými oblastmi. Plejtváci obrovští se nacházejí ve všech oceánech kromě Arktidy. Vorvani obrovští mají celosvětové rozšíření, ale obvykle se vyhýbají extrémně chladným vodám u polárního ledu.

🍽️ Potrava a lov

Strava velryb se výrazně liší mezi kosticovci a ozubenými kytovci:

Kosticovci jsou filtrujícími jedlíky. Nabírají obrovské množství mořské vody a poté pomocí svých kosticových desek filtrují malé organismy, jako je kril, plankton a drobné ryby. Plejtvák obrovský spotřebuje denně až 4 tuny krilu. Někteří kosticovci, jako například keporkaci, používají kooperativní lovecké techniky, například vytváření „bublinových sítí“, aby zahnali kořist na jedno místo.
Ozubení kytovci jsou aktivními lovci a používají své zuby k chytání jednotlivých kořistí. Jejich strava je rozmanitější a může zahrnovat ryby, krakatice a dokonce i větší mořští savci. Vorvani obrovští se specializují na lov velkých krakatic v hlubokých oceánských vodách. Kosatky mají velmi širokou škálu potravy, od lososů po tuleni, lachtany a velryby.

👪 Rozmnožování a životní cyklus

Velryby jsou savci, což znamená, že rodí živá mláďata a kojí je mlékem.

Pohlavní dospělost se u velryb liší podle druhu a pohlaví, obvykle se pohybuje mezi 5 a 20 lety. Samice keporkaků dosahují pohlavní dospělosti ve věku 6 až 10 let.
Březost trvá u většiny druhů 10 až 17 měsíců. Například plejtváci obrovští mají březost 11 až 12 měsíců, zatímco vorvani obrovští 14 až 16 měsíců. Kosatky mají nejdelší březost ze všech kytovců, a to přibližně 17 měsíců.
Mláďata se rodí ocasem napřed, aby se zabránilo utopení během porodu. Novorozená mláďata jsou zcela závislá na matce po dobu jednoho až dvou let. Mléko velryb je velmi tučné, což umožňuje rychlý růst mláďat. Mládě plejtváka obrovského může denně vypít téměř 200 litrů mateřského mléka.
Délka života velryb se pohybuje od 40 do 100 let, v závislosti na druhu. Vorvani obrovští se mohou dožít 70 i více let.

🌊 Chování a sociální struktura

Velryby jsou velmi sociální živočichové, kteří často cestují ve skupinách zvaných pody. Jejich sociální struktura se liší podle druhu.

Komunikace: Velryby komunikují pomocí široké škály zvuků, včetně kliknutí, pískání, pulzních volání a písní.

   *   Klikání používají ozubení kytovci, jako jsou vorvani a kosatky, primárně pro echolokaci, která jim pomáhá navigovat, lokalizovat kořist a vyhýbat se překážkám.
   *   Pískání a pulzní volání se používají pro sociální interakce a mohou se lišit mezi jednotlivými pody, což umožňuje rozlišení členů podu od cizinců.
   *   Velrybí písně jsou složité, vzorované sekvence zvuků, které mohou cestovat na desítky až stovky kilometrů pod vodou. Samci keporkaků jsou známí svými dlouhými, melodickými písněmi, které zpívají během období rozmnožování.
   *   Velryby také používají neverbální komunikaci, jako je plácání ocasními ploutvemi nebo prsními ploutvemi o vodní hladinu, což může sloužit jako varovný signál nebo k zahánění ryb.

Chování na hladině: Mnoho druhů velryb, zejména keporkaci, je známých svými akrobatickými výkony na hladině, jako jsou skoky (breaching), plácání ploutvemi (fluke slapping a pectoral fin slapping) a tzv. "spyhopping", kdy velryba zvedne hlavu nad hladinu, aby se rozhlédla. Tyto aktivity mohou sloužit k čištění kůže od parazitů, komunikaci nebo hře.

🚨 Ohrožení a ochrana

Velryby čelí mnoha hrozbám, které vedly k výraznému poklesu jejich populace, zejména v důsledku komerčního velrybářství v minulosti. Dnes jsou chráněny mezinárodními zákony. Mezi hlavní současné hrozby patří:

Střety s plavidly: S rostoucím námořním provozem dochází ke kolizím velryb s loděmi, což často vede k vážným zraněním nebo úmrtím.
Zapletení do rybářského vybavení: Velryby se často zaplétají do rybářských sítí a lan, což jim brání v pohybu, dýchání a hledání potravy.
Znečištění oceánů: Chemické znečištění, mikroplasty a hluk v oceánech mají negativní dopad na zdraví a chování velryb. Hluk z lodí a sonarů může narušit jejich echolokaci a komunikaci.
Změna klimatu: Změna teploty mořské vody a okyselování oceánů ovlivňují dostupnost potravy, zejména krilu, který je klíčovou součástí potravy kosticovců.

Mnoho druhů velryb je stále považováno za zranitelné nebo ohrožené. Například plejtvák obrovský je uveden jako ohrožený druh podle Endangered Species Act. Populace vorvaně obrovského se stále zotavuje z desetiletí lovu a je považována za zranitelnou. Ochranné úsilí zahrnuje regulaci rybolovu, snížení hluku v oceánech, monitorování populací a vytváření chráněných mořských oblastí.

🐳 Velryby v kultuře a mytologii

Velryby hrají významnou roli v kulturách a mytologiích po celém světě. Často symbolizují moudrost, sílu, ochranu a spojení s přírodním a duchovním světem.

V Inuitské kultuře jsou velryby uctívány jako poskytovatelé obživy a duchovní strážci.
V maorské kultuře na Nový Zélandu jsou velryby považovány za posvátné bytosti ztělesňující podstatu předků a životní sílu oceánu.
V judeo-křesťanské tradici je biblický příběh o Jonášovi a velrybě alegorií pokání, vykoupení a božské prozřetelnosti.
Velryby se objevují také v literatuře a filmu, přičemž nejznámějším příkladem je velká bílá velryba v románu Moby Dick od Hermana Melvilla.

💡 Zajímavosti

Plejtvák obrovský má srdce velké jako malý automobil a jeho aorta je tak široká, že by jí mohl prolézt člověk.
Vorvaň obrovský spí ve vertikální poloze.
Některé velryby, jako běluha, se někdy drží v zajetí a jsou trénovány k předvádění triků, ačkoli úspěšnost jejich chovu v zajetí je nízká.
Kosatky mají po lidech druhý největší mozek ze všech zvířat na světě.
Velryby mají místo velkých plic upravené plíce a vysoce efektivní dýchací a oběhový systém, který jim umožňuje absorbovat až 80-90 % kyslíku z jednoho nádechu, zatímco lidé jen 15-20 %.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si velryby jako obrovské podmořské autobusy nebo dokonce parníky! Jsou to vlastně největší zvířata na světě a žijí celý život v oceánu. I když vypadají jako obří ryby, nejsou to ryby, ale savci – stejně jako my lidé. To znamená, že dýchají vzduch (proto musí vyplouvat na hladinu, aby se nadechly), rodí živá mláďata a kojí je mlékem.

Existují dva hlavní typy velryb: 1. Velryby s "hřebeny" (kosticovci): Tyto velryby nemají zuby. Místo nich mají v puse něco jako obrovské hřebeny z tvrdého materiálu, kterým se říká kostice. Když otevřou pusu a naberou obrovské množství vody, tyto hřebeny fungují jako síto. Voda proteče ven, ale malí živočichové, jako jsou drobní korýši zvaní kril nebo malinké ryby, zůstanou uvnitř a velryba je spolkne. Je to jako obrovský podmořský vysavač na drobné jídlo! Příkladem je obrovský Plejtvák obrovský, který je větší než dopravní letadlo, nebo Keporkak, který rád vyskakuje z vody a zpívá dlouhé písně. 2. Velryby se zuby (ozubení): Tyto velryby mají zuby, stejně jako my, ale nepoužívají je k žvýkání. Používají je k chytání své kořisti. Jsou to vlastně podmořští lovci. Dokážou vydávat speciální zvuky, které se odrážejí od věcí pod vodou (říká se tomu echolokace), a tak vědí, kde je jídlo nebo kde jsou překážky, i když nic nevidí. Představte si to jako podmořský sonar. Největší z nich je Vorvaň obrovský, který se potápí hluboko, aby ulovil obří krakatice. Do této skupiny patří i Kosatka dravá, která je sice velká, ale je to vlastně největší druh delfína a loví v chytrých skupinách.

Velryby cestují po celém světě, některé z nich urazí obrovské vzdálenosti, aby našly dostatek potravy nebo teplé vody pro svá mláďata. Bohužel, jsou ohroženy lidmi – dříve se hodně lovily, a dnes jim hrozí, že se zapletou do rybářských sítí, srazí se s loděmi nebo jim škodí znečištění oceánů a změna klimatu. Proto je důležité je chránit, aby tito majestátní obyvatelé oceánů mohli žít dál.