Přeskočit na obsah

Bezobratlí

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Bezobratlí (latinsky Invertebrata) je souhrnné označení pro všechny živočichy, kteří nemají vnitřní kostru z kostí nebo chrupavek, především jim chybí páteř složená z obratlů. Nejedná se o přirozenou, monofyletickou skupinu (taxon), ale o uměle vytvořenou parafyletickou kategorii, která je definována negativně – absencí znaku, který je přítomen u obratlovců. Navzdory tomu je tento termín v biologii stále hojně používán z praktických důvodů, protože zahrnuje drtivou většinu (přibližně 97 %) všech známých živočišných druhů na planetě.

Bezobratlí obývají prakticky všechny biotopy na Zemi, od hlubokomořských příkopů přes pouště, tropické deštné lesy až po ledové pláně. Vykazují neuvěřitelnou rozmanitost ve velikosti, tvaru těla, způsobu života i rozmnožování. Patří sem mikroskopičtí vířníci, ale i obří krakatice. Studium bezobratlých se nazývá zoologie bezobratlých.

📖 Definice a charakteristika

Hlavním a definičním znakem bezobratlých je absence struny hřbetní (chorda dorsalis) v dospělosti, která je u obratlovců nahrazena páteří z obratlů. Ačkoliv někteří bezobratlí (např. pláštěnci) mají chordu v larválním stadiu, v dospělosti ji ztrácejí.

Společné znaky (s mnoha výjimkami):

📜 Evoluční historie a systematika

Bezobratlí jsou nejstarší skupinou mnohobuněčných živočichů. Jejich první zástupci se objevili již v prekambriu, jak dokládají fosilie ediacarské fauny (přibližně před 635–542 miliony let). Masivní rozvoj a diverzifikace většiny moderních kmenů bezobratlých nastala během tzv. kambrijské exploze (asi před 541 miliony let).

Z hlediska fylogenetiky jsou "bezobratlí" umělým seskupením. Živočichové se dělí na několik velkých linií a jedna z větví uvnitř druhoústých živočichů (Deuterostomia) vedla ke vzniku strunatců a následně obratlovců. Všichni ostatní živočichové, včetně nejbližších příbuzných strunatců (jako jsou ostnokožci a pláštěnci), jsou tak řazeni do této zbytkové kategorie. To znamená, že například hvězdice je příbuzensky blíže člověku než hmyzu.

🔬 Přehled hlavních kmenů

Bezobratlí zahrnují více než 30 živočišných kmenů. Následující přehled uvádí ty nejvýznamnější a nejpočetnější.

Houbovci (Porifera)

Houbovci jsou nejjednodušší mnohobuněční živočichové. Jsou přisedlí, převážně mořští a živí se filtrací vody. Nemají pravé tkáně ani orgány. Jejich tělo je zpevněno jehlicemi (sklerity) z oxidu křemičitého nebo uhličitanu vápenatého.

Žahavci (Cnidaria)

Do této skupiny patří medúzy, sasanky, koráli a nezmaři. Mají radiálně souměrné tělo a jsou charakterističtí přítomností žahavých buněk (knidocyt) sloužících k lovu a obraně. Vyskytují se ve dvou životních formách: přisedlý polyp a pohyblivá medúza.

Ploštěnci (Platyhelminthes)

Jak název napovídá, mají zploštělé, nečlánkované tělo. Mnoho druhů žije paraziticky (např. tasemnice a motolice), jiné jsou volně žijící, převážně vodní dravci (např. ploštěnky).

Hlístice (Nematoda)

Hlístice jsou neuvěřitelně početní a rozšíření červi s válcovitým, nečlánkovaným tělem. Obývají půdu, sladkou i slanou vodu a mnoho z nich jsou významní paraziti rostlin a živočichů, včetně člověka (např. škrkavka dětská, roup dětský).

Měkkýši (Mollusca)

Jedná se o druhý nejpočetnější kmen živočichů. Mají měkké, nečlánkované tělo, které je často chráněno vápenatou schránkou. Tělo se obvykle dělí na hlavu, svalnatou nohu a útrobní vak. Patří sem:

Kroužkovci (Annelida)

Kroužkovci mají tělo složené z velkého počtu stejnocenných článků (segmentace). Mají dobře vyvinutou uzavřenou cévní soustavu a žebříčkovitou nervovou soustavu. Typickými zástupci jsou žížaly, pijavice a mořští mnohoštětinatci.

Členovci (Arthropoda)

Členovci jsou zdaleka nejúspěšnějším a nejpočetnějším živočišným kmenem, tvoří přes 80 % všech známých druhů. Jejich tělo je chráněno pevným chitinózním exoskeletem a končetiny jsou článkované. Dělí se na několik hlavních podkmenů:

Ostnokožci (Echinodermata)

Ostnokožci jsou výlučně mořští živočichové. Dospělci mají paprsčitou (obvykle pětičetnou) symetrii, zatímco jejich larvy jsou bilaterálně souměrné. Mají vnitřní kostru z vápenatých destiček a unikátní ambulakrální soustavu sloužící k pohybu, dýchání a příjmu potravy. Patří sem hvězdice, ježovky, hadice a sumýši. Jsou to druhoústí, což je řadí do blízké příbuznosti se strunatci.

🌍 Rozšíření a ekologický význam

Bezobratlí jsou klíčovou součástí všech světových ekosystémů. Jejich ekologické role jsou nenahraditelné:

  • Opylovači: Hmyz, zejména včely, čmeláci a motýli, je zodpovědný za opylování drtivé většiny kvetoucích rostlin, včetně mnoha zemědělských plodin.
  • Rozkladači: Mnoho bezobratlých (žížaly, mnohonožky, chvostoskoci) se podílí na rozkladu organické hmoty a tvorbě úrodného humusu.
  • Potravní řetězce: Tvoří základní složku potravy pro obrovské množství jiných živočichů, včetně ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců.
  • Filtrace vody: Mořští bezobratlí jako houby, mlži a koráli filtrují vodu a udržují její čistotu. Korálové útesy, tvořené bezobratlými, patří k nejbohatším ekosystémům planety.
  • Aerace půdy: Činnost žížal a další půdní fauny provzdušňuje půdu a zlepšuje její strukturu.
  • Parazité a přenašeči chorob: Někteří bezobratlí hrají negativní roli jako paraziti nebo přenašeči vážných onemocnění (malárie přenášená komáry, lymská borelióza přenášená klíšťaty).

🧑‍🤝‍🧑 Vztah k člověku

Vztah lidstva a bezobratlých je komplexní a ambivalentní.

Pozitivní význam:

Negativní význam:

  • Zemědělští škůdci: Mnoho druhů hmyzu (sarančata, mandelinka bramborová) ničí úrodu.
  • Přenašeči nemocí: Komáři, klíšťata, blechy a mouchy přenášejí patogeny způsobující vážná onemocnění.
  • Parazité: Vnitřní i vnější parazité napadají člověka i hospodářská zvířata.
  • Jedovatí živočichové: Bodnutí nebo kousnutí některých pavouků, štírů, včel nebo medúz může být bolestivé či dokonce smrtelné.

💡 Pro laiky

  • Paraphyletická skupina: Představte si rodokmen vaší rodiny. Kdybyste do skupiny "rodina" zahrnuli všechny předky a potomky kromě vaší sestřenice a jejích dětí, vytvořili byste paraphyletickou skupinu. Je to skupina, ze které byl uměle vyjmut jeden potomek. Bezobratlí jsou všichni živočichové kromě jedné malé, i když významné, větve – obratlovců.
  • Exoskelet (vnější kostra): Je to jako brnění, které má živočich na povrchu těla. Chrání ho, ale neroste s ním. Proto ho musí čas od času svléknout (proces zvaný svlékání) a vytvořit si nové, větší. To je typické pro členovce.
  • Radiální vs. Bilaterální symetrie: Radiálně souměrný živočich (jako hvězdice nebo sasanka) vypadá jako koláč – můžete ho rozříznout na více stejných dílů procházejících středem. Bilaterálně souměrný živočich (jako brouk nebo člověk) má levou a pravou stranu, které jsou si zrcadlově podobné, a lze ho rozdělit na dvě stejné poloviny jen jedním řezem.
  • Prvoústí vs. Druhoústí: Toto je velmi staré evoluční rozdělení živočichů podle toho, co se stane s prvním otvorem, který vzniká při vývoji embrya. U prvoústí (např. hmyz, měkkýši, kroužkovci) se z něj stanou ústa. U druhoústí (např. ostnokožci a obratlovci, tedy i my) se z něj stane řitní otvor a ústa se prolamují druhotně. To je jeden z důvodů, proč je hvězdice naším bližším příbuzným než chobotnice.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Bezobratlí&oldid=14711“