Bourec morušový

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox živočich Bourec morušový (Bombyx mori) je druh motýla z čeledi bourcovitých, který je ekonomicky nejvýznamnějším druhem hmyzu. Jeho larvy (housenky) produkují surové hedvábí, které se používá v textilním průmyslu. Jedná se o plně domestikovaný druh, který je výsledkem tisíciletého šlechtění. V přírodě se již nevyskytuje a je zcela závislý na lidské péči. Jeho nejbližším divokým příbuzným je Bombyx mandarina, který žije ve východní Asii. Chov bource morušového za účelem produkce hedvábí se nazývá serikultura.

📜 Historie a domestikace

Historie bource morušového je neoddělitelně spjata s historií hedvábí. Jeho domestikace začala v neolitické Číně přibližně před 5000 lety. Podle legendy objevila tajemství hedvábí čínská císařovna Si-ling-ši (Leizu), manželka mytického Žlutého císaře, když jí do šálku s čajem spadl kokon bource. Při snaze jej vyndat začala odmotávat dlouhé a pevné vlákno.

Číňané si tajemství výroby hedvábí přísně střežili po tisíce let. Jakýkoliv pokus o vývoz vajíček, housenek nebo semen morušovníku se trestal smrtí. Hedvábí se stalo cenným obchodním artiklem a dalo vzniknout slavné Hedvábné stezce, která spojovala Čínu s Blízkým východem a Evropou.

Tajemství se nakonec podařilo propašovat mimo Čínu. Podle jedné z verzí se tak stalo kolem roku 552 n. l., kdy dva nestoriánští mniši na příkaz byzantského císaře Justiniána I. propašovali vajíčka bource v dutých bambusových holích do Konstantinopole. Tím začala éra produkce hedvábí v Byzantské říši a později se chov rozšířil do dalších částí Evropy, zejména do Itálie a Francie.

Dlouhodobým šlechtěním se bourec morušový výrazně změnil oproti svému divokému předkovi. Dnešní domestikovaní motýli ztratili schopnost létat, mají zakrnělé ústní ústrojí, jsou větší a produkují mnohem více hedvábí.

🧬 Životní cyklus

Bourec morušový prochází dokonalou proměnou, která zahrnuje čtyři hlavní stádia: vajíčko, larva (housenka), kukla a dospělec (motýl). Celý cyklus trvá přibližně 6–8 týdnů v závislosti na podmínkách.

🥚 Vajíčko

Samička po spáření klade 300 až 500 drobných vajíček, která připomínají maková semínka. V serikultuře se jim často říká "hedvábná semínka". Vajíčka jsou zpočátku světle žlutá a postupně tmavnou. Aby se larvy vylíhly, musí vajíčka projít obdobím chladu (diapauzou), které simuluje zimu. V komerčních chovech se tento proces řídí uměle v chladicích zařízeních.

🐛 Larva (Housenka)

Po vylíhnutí z vajíčka je larva velmi malá, tmavá a ochlupená. Jejím jediným úkolem je přijímat potravu a růst. Housenky bource morušového jsou monofágní, což znamená, že se živí výhradně listy morušovníku (rod Morus), především morušovníku bílého (Morus alba).

Během svého života, který trvá asi 25–30 dní, housenka prochází čtyřmi svlékáními (instary). Mezi jednotlivými svlékáními intenzivně žere a roste. Během této doby se její hmotnost zvýší až 10 000krát. Tělo housenky je vybaveno párem modifikovaných slinných žláz, tzv. serikterií, které produkují tekuté hedvábí.

🥥 Kukla (Kokón)

Když je housenka plně dorostlá, přestane přijímat potravu a začne hledat vhodné místo ke kuklení. Vytváří si ochranný obal, kokon, a to tak, že ze snovací bradavky na hlavě vylučuje nepřetržité vlákno tekutého hedvábí. Toto vlákno se skládá ze dvou hlavních proteinů: vnitřního fibroinu (vlastní hedvábné vlákno) a vnějšího sericinu (lepivá bílkovina, která drží vlákno pohromadě).

Housenka pohybuje hlavou ve tvaru osmičky a během 2–3 dnů se zcela obalí do kokonu. Jediný kokon je tvořen jediným, nepřerušeným vláknem, které může být dlouhé 900 až 1500 metrů. Uvnitř kokonu se larva promění v kuklu.

🦋 Dospělec (Motýl)

Po přibližně 2–3 týdnech se z kukly vylíhne dospělý motýl. Ten vyloučí zásaditý sekret, který změkčí stěnu kokonu, a následně si prorazí cestu ven. Tento proces však přetrhá dlouhé hedvábné vlákno, proto se v komerční produkci hedvábí nechávají motýli vylíhnout jen pro účely dalšího chovu.

Dospělý motýl má bělavé, hustě ochlupené tělo a rozpětí křídel asi 4–5 cm. Ztratil schopnost létat a má zakrnělé ústní ústrojí, takže nepřijímá potravu. Jeho jediným úkolem je rozmnožování. Samice vylučují silný feromon bombykol, který samci dokáží detekovat svými velkými, hřebenitými tykadly i na velkou vzdálenost. Po spáření samice naklade vajíčka a celý cyklus končí smrtí obou jedinců během několika dní.

⚙️ Produkce hedvábí (Serikultura)

Serikultura je komplexní proces, který vyžaduje pečlivou kontrolu prostředí a přesné načasování.

🏭 Chov (Pěstování)

Chov začíná inkubací vajíček za přesně stanovené teploty a vlhkosti. Po vylíhnutí jsou malé housenky umístěny na speciální podnosy a krmeny čerstvě nasekanými listy morušovníku. Jak housenky rostou, je potřeba jim dodávat stále větší množství listů a udržovat absolutní čistotu, aby se předešlo nemocem. Teplota v chovných místnostech se udržuje kolem 25 °C a vlhkost vzduchu mezi 80–90 %.

♨️ Zpracování kokonů

Když se housenky zakuklí, kokony se sbírají. Většina kokonů je určena pro výrobu hedvábí. Aby se zabránilo vylíhnutí motýla a poškození vlákna, kukly uvnitř se usmrcují, nejčastěji horkou párou nebo suchým teplem. Tento proces se nazývá sušení nebo zapařování.

Následně se kokony ponoří do horké vody, aby se rozpustil lepivý sericin. Tím se uvolní konec hedvábného vlákna. Pracovníci pak najdou začátek vlákna a opatrně ho odvíjejí na cívku. Vlákna z několika kokonů (obvykle 5–10) se spojují dohromady, aby vytvořila jedinou, silnější nit surového hedvábí.

🌍 Hospodářský a kulturní význam

Bourec morušový je základem globálního hedvábnického průmyslu v hodnotě miliard dolarů.

Hlavní producenti: Historicky i v současnosti je největším producentem hedvábí , následovaná . Dalšími významnými producenty jsou , a .
Využití: Kromě výroby luxusních textilií se hedvábí používá i v medicíně (chirurgické nitě) a v kosmetice.
Vedlejší produkty: Usmrcené kukly jsou bohaté na proteiny a v některých asijských zemích, jako je Jižní Korea nebo Čína, se konzumují jako pouliční občerstvení (beondegi). Využívají se také jako krmivo pro ryby nebo jako hnojivo.

🔬 Vědecký výzkum

Bourec morušový je také důležitým modelovým organismem v biologii a genetice. Jeho genom byl plně osekvenován v roce 2008. Vědci ho studují pro výzkum feromonů, hormonů řídících hmyzí vývoj (např. ekdyson) a genetiky. Díky schopnosti produkovat velké množství proteinů ve svých hedvábných žlázách se zkoumá i v oblasti biotechnologie pro produkci rekombinantních proteinů, například pro farmaceutické účely.

🤔 Pro laiky: Jak vzniká hedvábná nit?

Představte si housenku jako malou továrnu na výrobu nití.

Surovina: Housenka jí obrovské množství listů morušovníku. Je to její jediná potrava.
Zpracování: Uvnitř těla má speciální žlázy, které přemění rozžvýkané listy na tekutou bílkovinu, podobnou hustému sirupu.
Výroba vlákna: Když je housenka připravená se zakuklit, vytlačí tuto tekutinu malým otvorem u své tlamy. Jakmile se tekutina dostane na vzduch, okamžitě ztuhne a vytvoří velmi tenké, ale neuvěřitelně pevné vlákno.
Navíjení: Housenka pak pohybuje hlavou sem a tam a celé dny se do tohoto jediného, nekonečně dlouhého vlákna zamotává, dokud nevytvoří pevný ochranný obal – kokon.
Lidský zásah: Lidé tento kokon vezmou, ponoří ho do horké vody, aby se uvolnil "lepivý" obal, a pak opatrně odmotají celé to dlouhé vlákno na cívku. Spojením několika těchto tenkých vláken vznikne hedvábná nit, ze které se tkají látky.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025